Kůrovec napadá stále další lokality, prales Mionší ale brouku odolává.
Beskydy – Národní přírodní rezervaci Mionší v Beskydech se daří jako jedné z mála udržet bez kůrovce. Příroda si v této oblasti dokáže se škůdcem poradit sama i bez postřiků nebo kácení. Podle odborníků by lokalita Mionší mohla být vzorovým příkladem pro ostatní lesy postižené kůrovcem.
V přírodní rezervaci Mionší roste převážně buk, ale díky druhové pestrosti dřevin se tam kůrovci nedaří. V rezervaci se vyskytují v hojné míře jedle, smrky nebo javory.
Suché smrky tam zůstávají a pod nimi rostou mladé buky, což je důkazem toho, že si příroda s kůrovcem dokáže poradit sama. Za masivní šíření kůrovce v posledních letech přitom podle odborníků může hlavně sucho.
Prales, do kterého člověk žádným způsobem nezasahuje, si vlhkost zvládá udržet sám. Jehličnatý les tak efektivně vodu zadržet nedokáže. Místo hustých lesních porostů se v mnoha oblastech Beskyd, kde převažuje smrková monokultura, objevuje měsíční krajina.
Lesníci se snaží tyto oblasti postupně zalesňovat.
K omlazení lesů se využívají i jeřáby, břízy a další dřeviny, které se snaží rovnoměrně rozvrstvit. „Rozpad smrčin nabyl velkoplošných rozměrů hlavně po extrémně suchém roce 2015, a to zejména v oblasti Veřovických vrchů, v masivu Ondřejníku nebo na Jablunkovsku," uvedl Tomáš Myslikovjan z CHKO Beskydy.
Kůrovec napadá stále další lokality a kalamita nabývá obrovských rozměrů nejen v našem regionu.
Na majetku Biskupství ostravsko-opavského, Lesní správě Ostravici je nejvíce postižen nahodilými těžbami masiv Ondřejníku. Zde dochází ke kácení celých smrkových porostů, a tím ke vzniku rozsáhlých holin.
Celý článek najdete v Deníku.
