Muzeum Českého krasu v Berouně letos připomene výročí 50 let od založení Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Český kras. Od 24. února si návštěvníci budou moci prohlédnout novou výstavu obrazů Krajinou krasu, na kterou v květnu naváže stěžejní expozice roku Český kras a jeho lidé. Muzeum při její přípravě spolupracuje se správou CHKO, uvedl na dotaz ČTK Vlastimil Kerl z muzea. CHKO Český kras byla vyhlášena 12. dubna 1972.
Na výstavě Krajinou krasu si návštěvníci prohlédnou díla s tematikou Českého krasu ze sbírek muzea, obrazy zapůjčené z různých českých galerií, od současných regionálních umělců a také práce žáků berounské Základní umělecké školy Václava Talicha. Hlavní expozice se zaměří na přírodu a historii chráněné krajinné oblasti.
CHKO Český kras se rozkládá mezi Prahou a Berounem. Oblast, kde lesy zaujímají více než třetinu plochy, je protkána turistickými značenými cestami. Pěší turisté či cykloturisté mohou navštívit třeba hrad Karlštejn, Koněpruské jeskyně, obec Svatý Jan pod Skalou, Srbsko či lom Velká Amerika.
CHKO byla vyhlášena na rozloze 130 kilometrů čtverečních k ochraně nejcennější části barrandienské pánve. Je zde téměř 700 jeskyní, z nichž deset má délku větší než 300 metrů. Nejznámější je jeskynní systém Koněpruských jeskyní na Zlatém koni s celkovou délkou chodeb přes dva kilometry. V CHKO je také několik významných nalezišť zkamenělin. Jako paleontologicky významné území Český kras proslavil už v 19. století Joachim Barrande.
Muzeum Českého krasu spravuje archeologické, historické, etnografické, geologické, paleontologické nebo uměleckořemeslné sbírky. Loni byl podle Kerla jako každoročně velký zájem o exkurze se sběrem zkamenělin a také o geologické edukační programy pro veřejnost i pro školy v muzejní expozici pod širým nebem Geopark Barrandien.
Pozitivní ohlasy a navzdory sílící pandemii i solidní návštěvnost měla podle něj i výstava Jídlo deseti staletí aneb Vánoce na talíři, která interaktivním způsobem přibližovala především malým návštěvníkům stravování předků. Děti si mohly vyzkoušet mletí strouhanky a kávy, pletení vánočky na látkovém trenažéru nebo vážení pomocí závaží na mechanické váze.
„Pandemie nás omezovala spíše organizačně. Většinu akcí z jara, kdy muselo být zavřeno, jsme přesunuli na léto. Na podzim jsme dodržovali měnící se opatření, což bylo náročné, ale návštěvníci přesto do muzea chodili,“ dodal Kerl. Loňská návštěvnost podle něj byla více než dvakrát vyšší než v roce 2020. Důvodem bylo hlavně pořádání berounských Hrnčířských trhů, které se v roce 2020 kvůli pandemii nekonaly. Muzeum také loni uvedlo do provozu nový depozitář a přestěhovalo do něj zhruba 100 000 předmětů z dosavadních sedmi objektů ve třech městech.
ČTK
