Projev na 47. schůzi Poslanecké sněmovny dne 25. 5. 2016
Hezký dobrý den, kolegyně a kolegové, pane ministře, dámy a pánové.
Dovolte i mně říct pár slov k tomuto ne nedůležitému návrhu zákona a možná i k větám, které zde padly od mých předřečníků.
Já jsem se spolu s kolegy z výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj sešel s dotčenými starosty území Národního parku Šumava, abychom diskutovali o tom, co jim přináší, případně co jim odnáší tento legislativní návrh. A slyšel jsem od nich v podstatě totéž, na čem se usneslo i krajské zastupitelstvo napříč politickým spektrem. Konec konců to tady prezentoval pan poslanec, jihočeský pan poslanec, bývalý hejtman Jan Zahradník, kde napříč politickým spektrem lidé, kteří jsou zodpovědní za to území, lidé, kteří tam žijí a kteří se vůbec nebrání tomu, abychom otevřeli park turistům, a také se nebrání tomu, aby příroda byla chráněna, protože ti lidé tam nežijí 14 dní, žijí tam jejich rody nebo rodiny stovky let a nemají zájem na tom, aby se příroda a kvalita té přírody tam nějakým způsobem zhoršovala. Mají zájem tam zůstat a mají zájem tam žít. Řada těch paragrafů, které tady jsou a jmenoval je podrobně Honza Zahradník, tudíž se k tomu nebudu tolik vracet, abych nezdržoval, brání normálnímu životu v území, ve kterém ti lidé dlouhou dobu, opravdu velmi dlouhou dobu žijí. A když tady poslouchám kolegu Votavu, věřím jeho slovům, že je třeba myslet i na lidi žijící v jižních Čechách, a ono se to potom ukáže v těch konkrétních pozměňovacích návrzích, jak vlastně budeme hlasovat. Tam se ukáže, jestli vyslyšíme názor představitelů lidí z daného regionu, či nikoliv. A jak moc ho vyslyšíme.
Řada pozměňovacích návrhů, které jsem dával na jednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, ke kterým mě motivovali právě starostové, výborem pro veřejnou správu a regionální rozvoj neprošla. Já musím říct, že to je škoda, pan kolega Zahradník řadu z nich tady navrhl jako poslanec ve druhém čtení a uvidíme, jak se k nim nakonec tedy Poslanecká sněmovna postaví, protože ten zákon tak, jak je nastaven, v podstatě ty lidi vyhání z toho území. Všem říká: Tak tady už nepostavíte cihlu na štorc, už si pořádně nepostavíte rodinný dům třeba někoho z rodu nebo rodiny, kteří tam dlouhou dobu žijí. Je tam výrazně omezené hospodaření. Pan ministr ví, že já jsem ho několikrát interpeloval kvůli tomu paragrafu 61, který říká, že si stát dá plomby na majetky lidí v území národních parků, kde si stát zajistí jakési předkupní právo. Pan ministr mi napsal, že už je to tam od roku 1992, tak proč by to tam nemohlo být zase.
Já jsem u toho v roce 1992 nebyl a nemyslím si, že máme sahat lidem takto na majetek. Že má-li zájem stát něco koupit, když někdo z nich něco bude prodávat, má jim tu nabídku učinit, ale nedávat jim plomby na katastru na jejich majetky s tím, že jsou povinni prodávat svůj majetek státu, pokud ho budou chtít prodat v území, které se národního parku týká. To si myslím, že je věc, která do toho zákona nepatří. Myslím si, že stát nemá tímhle způsobem omezovat nakládání s majetkem. Stačí, že jej omezuje jinými předpisy. Omezuje hospodaření, omezuje pohyb lidí v tom daném území. Ale aby jim dával plomby na jejich nemovitosti s tím, že jsou povinni nabídnout je nejprve státu, pokud je budou chtít prodat, a pak teprve, když si to stát rozmyslí do 60 dnů, pak si to bude moci koupit někdo jiný nebo to budou moci prodat někomu jinému, to považuji za něco, co už do tohoto století a do této politické kultury nepatří. A jestli si to tam někdo v roce 1992 dal, pak udělal, za sebe říkám, obrovskou chybu. Nemá to tam být a není to tam potřeba.
Naopak bychom měli důvěřovat více samosprávám a jít jim v tomto ohledu naproti. A neomezovat tímto způsobem život lidí. Protože to s ochranou nemá nic společného. Jsme přeci schopni legislativně upravit, jak se v tom daném území má či nemá kdo chovat. A měli bychom to v případě, že stát řekne, že někoho omezí s hospodařením jeho majetku, měl by jim takové hospodaření kompenzovat něčím jiným. Možná finančně, možná jinak. Jestliže má zájem ve prospěch veřejnosti stát něco činit s cizím majetkem a nějak ho omezovat, pak by měl podle mého hlubokého přesvědčení hledat způsob, jak těm lidem takovouto ztrátu vykompenzuje.
Já jsem si dovolil vložit do, podat pozměňovací návrh do systému pod číslem 4416. Přihlásím se k němu potom v podrobné rozpravě. Tento můj jediný pozměňovací návrh, neboť podporuji návrhy pana kolegy Jana Zahradníka, tak jsem nepovažoval za důležité sem dávat několikrát totéž. Ale tento návrh jsem si dovolil podat. Týká se právě vyjmutí toho aktu, kdy stát omezí hospodaření se soukromým majetkem. To považuji za špatné řešení, nepotřebné a v demokratické společnosti za víc než neslušné.
Děkuji vám za pozornost.
