"Parků je zde celá řada a jejich zvláštností je, že jejich krajina je velmi proměnlivá. Některé z nich leží například na ostrovech, některé leží za polárním kruhem v arktickém prostředí a některé leží na jihu Švédska, takže mají klasičtěji evropský ráz," vysvětluje ze Švédska publicista Tomáš Sniegoň.
Nejstarší z následovníků Yellowstonu, Královský národní park, se zrodil v roce 1879 v Austrálii, o šest let později dala kanadská vláda pod ochranu minerální prameny a jeskyně Banff a o další rok později přibyly v Kanadě národní parky Yoho a Glacier. Novozélandský národní park Tongariro byl zřízen v roce 1887 a v září 1890 byl založen americký Sequoia National Park.
Nejstarší park Afriky má chránit vzácné gorily
Na africkém kontinentu je nejstarším konžský národní park Virunga, který byl zřízen v roce 1925 a ve kterém žijí vzácné horské gorily. V Asii je považován za nejstarší Národní park Jima Corbetta, který byl zřízen v roce 1936 v Indii pod jménem Haileyův národní park.
Národní park (NP) je rozsáhlé území, jedinečné v národním nebo mezinárodním měřítku, jehož značnou část zaujímají přirozené nebo lidskou činností málo ovlivněné ekosystémy, které mají mimořádný vědecký a výchovný význam. Národní parky jsou vyhlašovány vládními orgány nebo parlamenty jednotlivých států.
"Národních parků nikdy nebude dost"
Nejstarším a zřejmě nejznámějším národním parkem v ČR je Krkonošský národní park (KRNAP), vyhlášený v roce 1963. Spolu s polským parkem tvoří KRNAP největší chráněnou přírodní oblast ve střední Evropě.
V Česku existují kromě KRNAP ještě další tři národní parky. Největším je Národní park Šumava zřízený v roce 1991. Nejmladším je Národní park České Švýcarsko (2001) na Děčínsku s vyhlášenými pískovcovými stěnami a primát nejmenšího drží Národní park Podyjí (1991).
"Ministerstvo životního prostředí v současné době jedná o vzniku nového národního parku na Křivoklátsku. Já myslím, že je to velmi dobrá myšlenka. Z našeho pohledu národních parků nikdy nebude dost, uvedl Jan Hřebačka, ředitel KRNAP.
Průkopníky zákonné ochrany divočiny v Evropě jsou severské země. Po Švédsku přijalo zákon na ochranu přírody v roce 1917 Dánsko, Finsko v roce 1923 a Island o pět let později.
