logo Silvarium tisk

Genomicky šlechtěné plodiny mohou pomoct s produkcí potravin v situaci, kdy v důsledku klimatických změn v současnosti ubývá orné půdy a roste počet lidí na planetě. V rozhovoru, který ČTK zaslala Akademie věd ČR (AV ČR), to uvedla předsedkyně akademie Eva Zažímalová. Genomicky šlechtěné plodiny jsou podle ní odolnější proti suchu i škůdcům a méně náročné na půdu. O jejich povolení bude tento týden rozhodovat Evropský parlament.

Genomické techniky mají zlepšovat výživové vlastnosti plodin a zvyšovat například jejich odolnost proti chorobám nebo zlepšit výnosy pomocí změn genomu. V EU využití takových plodin doposud není možné.

„Dalo by se říct, že současné odrůdy lidstvu už nestačí. Je potřeba mít techniku, která zrychlí kroky šlechtění. Za změnu se postavily i vědecké kapacity," řekla Zažímalová. Nové cílené a kontrolovatelné techniky a genomicky modifikované potraviny podle ní čelí dezinformacím. „Vždy je na místě předběžná opatrnost, ale to neznamená dát všechno k ledu. Pro přírodu jsou daleko větším nebezpečím invazní druhy," dodala.

Zažímalová poukázala na to, že ve Spojených státech se pěstují modifikované plodiny roky bez problémů, nestávají se z nich invazní druhy ani díky dané genové výhodě. Plodiny by díky genomické modifikaci byly méně náročné na vodu, uměly by lépe využívat přírodní podmínky, zajistily větší výnosy a předvídatelnost sklizně, uvedla. „Pro lidi by to znamenalo menší energetickou náročnost, lepší ekonomickou kondici a životní prostředí," řekla.

Změna pravidel u genomicky šlechtěných potravin by otevřela cestu především k užívaní metody CRISPR-Cas9, tedy takzvaných molekulárních nůžek. Podle Aleše Pečinky z Ústavu experimentální botaniky AV ČR návrh povolení v EU obsahuje možnost upravovat až tři různé pozice v jednom genu. Možnosti jsou podle něj velmi široké a techniky budou vycházet z potřeb zemědělců a šlechtitelů, aby se zacílilo na nejpalčivější problém, kterým bude nejspíše rezistence vůči různým onemocněním.

„V průběhu 20. století jsme používali různé chemikálie a gama záření – z velkého množství materiálu jsme vybírali nejvhodnější potomky. Byl to nákladný a zdlouhavý proces, který nikdy nevyčistil potomstvo od jiných mutací. Tady cílíme velmi přesně na danou oblast a v ideálním případě to bude jediná pozice v dědičné informaci, kterou pozměníme," uvedl Pečinka.


ČTK

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Poslední komentáře

Anketa

Kterou z hlavních změn v návrhu novely lesního zákona byste nejvíce přivítali?

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby

Sociální sítě