Vůdce velkých světových ekonomik čeká historicky nejvýznamnější rozhodnutí týkající se klimatických změn. Dnes to na summitu zemí G7 hodlá podle stanice BBC říci britský přírodovědec Sir David Attenborough.
Na schůzce, která dnes skončí, se má dnes hovořit o klimatických změnách a o technologiích, které budou šetrnější k přírodě. Počítá se s tím, že se účastníci - USA, Kanada, Francie, Británie, Německo, Itálie a Japonsko - zavážou snížit do roku 2030 téměř o polovinu emise škodlivých plynů ve srovnání s úrovní v roce 2010. Británie svůj příslib už zvýšila na 58 procent.
Pětadevadesátiletý Attenborough ještě před svým dnešním vystoupením řekl, že lidstvo „je možná na prahu destabilizace celé planety“.
„Nedá se popřít, že přírodního světa ubývá. Klima se rychle otepluje, o tom není pochyb. Společnosti a národy si nejsou rovné, to je zřejmé. Věda nás ale nutí zaměřit se, zejména v roce 2021, na to, zda se vzhledem ke všem těmto faktům ocitáme na prahu destabilizace celé planety. Pokud ano, pak je rozhodnutí, jež učiníme v této dekádě - zejména rozhodnutí ekonomicky nejvyspělejších národů - nedůležitější v historii lidstva,“ citovala Sira Davida stanice BBC.
Podle britského tisku se čeká, že bude Attenborough naléhat, aby bohaté státy rozhodly tak, aby pomohly zachránit budoucnost Země.
Jak upozornila BBC, zatím nejsou detailně zodpovězeny dvě hlavní otázky: jak se bude pomáhat rozvojovým zemím k získání technologií šetrnějších k životnímu prostředí a kolik peněz bohaté státy poskytnou těm chudším, aby se mohly podílet na řešení klimatické krize.
Z dnešního jednání by měly vzejít konkrétní návrhy, jak zpomalit klimatickou změnu. Očekává se, že to bude postupné vyřazování benzinových a naftových aut z provozu, ukončení využívání uhlí a zastavení vládní podpory sektoru fosilních paliv.
Země G7 se zřejmě také postaví za plán, který má zvrátit úbytek přírodních druhů, jehož součástí je zajistit do roku 2030 ochranu 30 procentům půdy a oceánů. Británie, která letos skupině G7 předsedá, má ohlásit fond 500 milionů liber (více než 14 miliard korun), který bude využit na ochrnu oceánů a života v něm.
ČTK
