Ekologická organizace Arnika podala České inspekci životního prostředí (ČIŽP) podnět k prošetření zásahů, které státní podnik Povodí Odry dělá na řece Olši mezi Jablunkovem na Frýdecko-Místecku a státní hranicí s Polskem. Požaduje okamžité zastavení této činnosti. Úpravy toku podle Arniky působí ekologické škody, například ničí přirozené biotopy a chráněné druhy, navíc nezvyšují průtočnou kapacitu toku, ale naopak zvyšují riziko ničivějších povodní. Mluvčí Arniky Luboš Pavlovič to dnes sdělil ČTK v tiskové zprávě. Mluvčí Povodí Odry Šárka Vlčková řekla, že podnik dělá úpravy přírodě blízkým způsobem, údržba byla připravovaná několik let a má patřičné povolení.
„Je to čerstvá věc. V tuto chvíli můžu pouze potvrdit, že jsme předmětný podnět obdrželi a případem se budeme zabývat,“ sdělila na dotaz ČTK mluvčí ČIŽP Miriam Loužecká.
Pavlovič uvedl, že po nedávných povodních se uvedený úsek Olše stal příkladem "přírodního zázraku", kdy se řeka na některých místech vrátila ke své přirozené dynamice. "Některé vodní stupně, dříve migrační bariéry pro chráněné druhy ryb, se zprůchodnily a štěrkopískové lavice, klíčové pro ekosystém, se obnovily bez ohrožení okolního majetku," uvedl Pavlovič.
Povodí Odry, které je správcem toku, však podle Arniky začalo v místě dělat necitlivé zásahy, jako je bagrování štěrkových lavic, zahlubování koryta a zpevňování břehů štěrkem a kameny. „Tyto aktivity přitom nijak nenavyšují průtočnou kapacitu toku, protože štěrky jsou pouze přemísťovány k břehům, což nemění kapacitu koryta. Zároveň však způsobují ekologické škody, například ničení přirozených biotopů štěrkových lavic, břehových porostů a chráněných druhů na ně vázaných. Navíc zvyšují riziko velkých škod při dalších povodních. Odstraněním přirozených „retardérů“, jako jsou štěrkové lavice, dochází ke zvýšení rychlosti a ničivosti toku,“ uvedl Pavlovič.
Na některých místech už se podle Arniky staly nenávratné škody, ale na dalších úsecích je možné destruktivní zásahy ještě zastavit. Vedoucí kampaně Za živé řeky organizace Arnika Gita Matlášková uvedla, že v uvedeném úseku řeky se přirozeně třou pstruzi obecní a oblast je klíčová také pro populaci mihule potoční, která je kriticky ohroženým druhem. V přilehlých břehových biotopech se navíc vyskytují chráněné druhy jako zmije obecná nebo kuňka žlutobřichá.
Vedoucí katedry fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity Jan Hradecký uvedl, že zásah na Olši považuje za zcela chybný. "Jedním z pozitiv povodní je možnost renaturace říčních ekosystémů. Zde byl nejen zašlapán do země potenciál obnovy, ale koryto dostalo dokonce další impulz k degradaci. Jev hladové vody, který způsobuje nedostatek sedimentů, povede spolu se snížením erozní báze k zahlubování řeky. Pro karpatské řeky to je často cesta k totální devastaci," uvedl Hradecký. Dodal, že se při úpravách Olše popřelo snad vše, co moderní věda o řekách ví.
„Povodí Odry, státní podnik, provádí v předmětném úseku řeky Olše údržbu štěrkových lavic přírodě blízkým způsobem, kterou několik let připravoval a projednal a která je povolena příslušným orgánem státní správy,“ sdělila mluvčí Povodí Odry.
ČTK
