Skoro osm let trvalo odborníkům, než kompletně zmapovali veškeré stromy rostoucí v porubském katastru. Obvod se stal jediným v Ostravě, který má hotový skutečně ucelený přehled této zeleně.
„Data jsme shromažďovali s kolegy z firmy Safetrees. Stromy se sčítaly, měřily, fotografovaly, zaznamenávala se jejich kondice, infekce, paraziti i anomálie," líčil arborista Jiří Poulík z Brna, jenž má k moravskoslezské metropoli coby rodák z tohoto regionu nejen profesní vztah.
DŘEVINY S VLASTNÍMI RODNÝMI LISTY
Každý z bezmála čtyřiadvaceti tisíc stromů dostal dokonce vlastní „pasport". „Jde o kartu, v níž jsou takzvané dendtrometrické údaje – celková výška, průměr kmene i koruny a výška koruny nad zemí. Dále obsahuje hodnocení vitality, stability, fyziologického stáří, ale i perspektivy," popisoval Poulík s tím, že Poruba je z jeho pohledu zelená dostatečně. „Ale je ji třeba vhodně udržovat a rozvíjet tak, aby přinášela obyvatelům co největší užitek v podobě přivětivého životního prostředí," pokračoval. Stromy se zde objevovaly s postupnou výstavbou sídliště, spousta jich tedy má padesát až šedesát let. „Sázeny byly většinou skupinově z lesních výsadeb.
Pominu-li lokalitu zámeckého parku a blízkého rybníčku, kde jsou některé stromy přestárlé a zasluhující náhradu, pak nejzelenější máte Porubu právě v částech sídlištních bloků," vyhodnotil situaci arborista. Základních druhů porubských stromů je podle něho šest – jasany, břízy, lípy srdčité a velkolisté, javory klen a mleč. „Tvoří polovinu z celkové populace. Ve zbytku jsou zahrnuty topoly, habry, duby, javory stříbrné a jasanolisté, vrby bílé a vrby jívy nebo vrby převislé čili náhrobní, akáty, borovice, smrky, třešně a jabloně," vysvětloval Poulík.
Topoly (i ty kanadské včetně kultivarů nazývaných italika) nicméně označil za druh pro sídliště nevhodný. „Jsou obrovské na výšku, mají křehké dřevo, které se snadno láme.
Mohou se tak dokonce stát nebezpečnými," upřesnil. K nejčastějším defektům stromů v Porubě, jak podotkl, patří tlaková větvení – laicky řečeno špatné propojení a srůsty větví do tvaru písmene V. Postihují zejména lípy a javory, které jsou náchylné na lámání.
KÁCENÍ: SLOŽITÝ PROCES POVOLOVÁNÍ
„Existuje zde i dost stromových skupin, které je zapotřebí postupně prořeďovat. Tedy zmenšit jejich počet rostoucí na jediné ploše, jako se to dělá v lesnictví," konstatoval Poulík uvědomující si ze setkání s porubskými obyvateli jejich citlivosti na zeleň. Upozornil také, že kácení není v městské zástavbě žádná legrace: „Tyto stromy jsou chráněny a na každé kácení musí být povolení, jemuž předchází místní šetření a zdůvodnění tohoto kroku. Výjimkou jsou kmeny v havarijním stavu, kde hrozí nebezpečí z prodlení."
Poulík s odborníky ze Safetrees mapoval i další části Ostravy. „Po porubských stromech máme skoro kompletní databázi ve Svinově, Hošťálkovicích nebo na Jihu," zakončil.
