Nyní zde předkládáme veřejnou diskuzi k AP pro širší odbornou veřejnost, která bude efektivně doplňovat přehled aktivit a námětů pro AP, jak už byla stanovena na základě konzultací se zástupci MZe a na základě výsledků připomínkového řízení. Její konečná podoba se předpokládá v druhé polovině září 2007. Návrh dílčích úkolů a jednotlivých aktivit AP by měl být co nejpřehledněji uspořádaný přehled úkolů, způsobů jejich řešení, zodpovědných organizací a osob a termínů plnění a kontrolních (zpětnovazebních) mechanismů.
Jsou zde vystaveny pilotní otázky, ke kterým se máte možnost vyjadřovat, nebo komentovat již zodpovězená témata. Jako poslední oddíl je připraveno volné téma pro připomínky a náměty, jež nepokrývají níže uvedené otázky.
1. Je zemědělská půda využívána vhodnými a efektivními způsoby?
1.1. Jaká je optimální míra potravinové bezpečnosti? Neztrácí pojem „potravinová bezpečnost ČR“ smysl v době kdy je ČR součástí jednotného trhu EU a je zaveden volný pohyb zboží v celé EU?
1.2. Jaké jsou možnosti ovlivnění efektivního využívání zemědělské půdy?
Intenzivní produkce plodin má dopad na kvalitu půdy, která se vyčerpává a trpí deficitem organických látek. Vyjímání kvalitní orné půdy ze ZPF pro stavební účely. Podstatnou překážku představují majetkové vztahy k půdě, roztříštěné vlastnictví a také i tradice v zemědělské výrobě.
2. Jaké další kroky jsou potřebné pro dosažení 5,75%, resp. 10% podílu kapalných biopaliv na prodeji pohonných hmot v ČR?
2.1. Jakým způsobem by měla být zajištěna výroba kapalných biopaliv?
2.2. V jakém poměru MEŘO / EtOH, případně další alternativy?
2.3. Jak by měly být využívány zbytky po výrobě MEŘO / EtOH?
3. Jaká by měla být konstrukce udržitelného systému využívání energie z biomasy?
3.1. Jak by měl být nastaven efektivní systém podpor a dotačních titulů pro pěstování energetických plodin?
3.2. Jsou vhodně nastaveny výkupní ceny a daňová politika biomasy?
Zprůhlednění systémů podpor, kombinování jednotlivých dotací, podpory LFA, problematika zatravňování orné půdy, zakládání výmladkových plantáží, zajištění dalšího ověřování energetických plodin, nových programů poradenství pro fytoenergetiku. Jakákoli podpora by měla být založena zejména na zohlednění přínosu řešení environmentálních problémů.
4. Jak se projeví zvýšená poptávka po biomase v odvětvích závislých na využívání dendromasy?
4.1. Navrhujete nějaké zásahy na ochranu těchto odvětví?
5. Jakým směrem je potřeba posílit oblast vědy a výzkumu v zemědělství?
Vyhlášení výzkumného programu v oblasti obnovitelných zdrojů energie, též s ohledem na nutnou adaptaci na klimatické změny.
6. Jaké je možné očekávat ekonomické dopady výroby kapalných, pevných a plynných biopaliv?
6.1. Je nárůst cen potravin skutečně způsoben nárůstem poměru ve využívání půdy pro alternativní účely?
6.2. Jaký bude mít rozvoj fytoenergetiky dopad na státní rozpočet?
7. Jakým způsobem může ČR svým přístupem inspirovat potřebné změny Společné zemědělské politiky ve smyslu vazby na novou energetickou politiku EU?
8. Další náměty na zdokonalení a zefektivnění legislativních opatření týkajících se využívání biomasy?
Např.:
- problematika vlastnictví půdy při zakládání víceletých porostů
- při sklizni energetického obilí dochází k oddělení zrna, což vyhláška č.5/2007 Sb. neumožňuje
- digestát z BPS nezemědělského subjektu je považován za odpad
