Ekonomická krize, kdy se všechna ministerstva potýkají s nedostatkem financí, donutila českou vládu k nepopulárním krokům. K jednomu z nich patří i propouštění zaměstnanců v různých resortech. Tak znělo i zadání úkolů pro instituce řízené ministerstvem životního prostředí. Každá tato instituce musí snížit své výdaje.
Národní park Šumava tedy není jediným subjektem, který tak musí učinit. Na provoz v příštím roce obdrží příspěvky o 8,5% a na mzdy o 10% nižší. Jak sdělil ředitel Správy NP a CHKO Šumava František Krejčí, první etapa propouštění začala již v loňském roce a letos pokračuje.
Kolik Správa propustila zaměstnanců, již bylo zveřejněno. Výše zpracovávaných, kůrovcem napadených stromů v NP Šumava, se nárazově stává terčem kritiky různých zájmových skupin. Nebylo tomu jinak ani v tomto článku, kde Jitka Marková hovoří o 500 tis. m3 vytěženého kůrovcového dřeva v tomto roce a 1 mil. m3 k těžbě pro rok příští. Predikovat výši kůrovcových těžeb – navíc na rok dopředu – si skutečně netroufnou ani odborníci. Na vývoj lýkožrouta smrkového má totiž vliv množství přírodních, člověkem neovlivnitelných faktorů a nelze tedy přesně odhadnout, jaká výše napadení bude následovat. Jisté je však jedno - cca 30 % kůrovcově bezzásahových lesních porostů je v NPŠ de facto obklopeno cca 70% lesů zásahových. V těchto zásahových lokalitách řídí odpovědní pracovníci práce tak, aby došlo k zastavení kůrovcové gradace a minimalizaci jejího dopadu na lesní ekosystémy uvnitř i vně NPŠ. Jako hlavní předpoklad zvládnutí situace je včasná asanace všech kůrovcem napadených stromů na dané ploše – a to bez ohledu na jejich množství.
To, že se údaje o množství napadených stromů uváděné občas různými autory vymykají současné realitě, je jasné z následujících čísel: v roce 2009 bylo Správou NP a CHKO Šumava zpracováno celkem cca 300 tis. m3 kůrovcem napadených stromů. Na konci srpna 2009 jich bylo v zásahových lesních porostech zpracováno či evidováno cca 200 tis. m3, ke stejnému datu letošního roku je to cca 264 tis. m3, což je nárůst o zhruba 1/3. O násobcích kůrovcem napadených stromů z roku minulého tedy nemůže být řeč – a to už vůbec ne v souvislosti s bezzásahovými lesními porosty. Zde je totiž dle aktuálně provedeného monitoringu celkově zaznamenán dokonce pokles v počtu napadených stromů.
V poslední době byly zaznamenány i případy těžby zdravých, kůrovcem nenapadených stromů. Kdyby tyto případy nebyly ze strany pracovníků Správy NP a CHKO Šumava přísně kontrolovány a tvrdě řešeny se zpracovatelskými subjekty, mohlo by skutečně dojít k nežádoucímu navýšení těžeb v NP Šumava. Neoprávněným těžbám je však díky moderním evidenčním a kontrolním mechanismům účinně bráněno.
Jana Zvettlerová a Petr Kahuda, Správa NP a CHKO Šumava
