Ochránci Šumavy zřejmě dosáhnou svého, cena ovšem nebude malá

Když mluví starosta Jakub Koželuh o své obci, dělají se mu vrásky na čele. Nezaměstnanost v šumavské Nové Peci dosahuje mimo letní turistickou sezonu dvaceti procent. Za posledních deset let se odtud vystěhovalo sto obyvatel, převážně mladých lidí, což pro šestisethlavou obec není malé číslo. A turistů, jejichž peníze tvoří velkou část příjmů místních, v posledních letech kvůli krizi spíš ubývá. „Jestli se něco nestane,” říká starosta Koželuh, „tak tady vymřeme.” O tom, co by se mělo stát, má přitom stejně jako drtivá většina šumavských starostů jasno. Je nutné vybudovat infrastrukturu, která bude lákat movité turisty doprostřed atraktivní šumavské přírody po celý rok.

Nová Pec má ale podle starosty Koželuha tu smůlu, že leží přímo na hranici nejpřísněji chráněných prvních zón národního parku. Víc než deset let starý plán vybudovat tady lyžařské středisko se proto dlouho jevil jako nereálný sen. Teď ale přišla změna. Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa ukončil déle než půl roku trvající debatu mezi šumavskými obcemi a vědci o tom, jak by měl národní park fungovat. A chystaný zákon o Šumavě vychází obcím vstříc. Konkrétně Nové Peci umožní vybudovat v dosud chráněných šumavských kopcích lanovku se sjezdovkou. Je tedy Nová Pec příkladem, kam se teď bude ochrana unikátní přírody na Šumavě ubírat?

Jak vypadá úspěšné lákání turistů na Šumavu, lze vidět pouhou půl hodinu jízdy autem od Horní Plané. U obce Lipno nad Vltavou tady už vyrostl komplex luxusních apartmánů a sjezdovek, také kotviště pro jachty a různé zážitkové atrakce. Česká klientela se tady střídá po celý rok s návštěvníky z Nizozemska a Německa. Městečko pro turisty se přitom stále zvětšuje. Ve stráních nad břehem lipenské přehrady, skýtajících fascinující pohled na vodní plochu a okolní zalesněné kopce, vyrostly kolonie rodinných domků připomínající příměstské satelity.

Turistický komplex známý i za hranicemi Česka jako „Marina Lipno” však má tu výhodu, že roste mimo hranice šumavského národního parku. Uvnitř hranic není dosud žádná výstavba kvůli ochraně přírody možná. Minimálně pro Novou Pec a okolní obce se to ale teď má změnit.

Chalupa to vyjedná

O budoucnosti národního parku se debatovalo celý minulý rok. Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa hned po svém nástupu loni v lednu dal poměrně příkladně dohromady šumavské starosty, ekologické organizace, vědce a současné vedení národního parku, aby se přeli, jak by měl v budoucnu park fungovat. Šlo o první pokus nastavit pro park a život v něm jasná pravidla, která se nebudou moci měnit jen podle preferencí ministrů životního prostředí. Trvalost má zaručit zvláštní zákon o národním parku a jeho první verze teď leží na stole.

Cesta k němu byla dramatická. „Hned moje první jednání s šumavskými starosty se protáhlo z plánované jedné hodiny na hodin pět,” vzpomíná dnes ministr Chalupa nad výsledným textem svého návrhu. Od starostů slyšel, že jim život uprostřed národního parku nic dobrého nepřináší a že nedůvěřují nikomu z ministerstva životního prostředí včetně něho.

Část vědců zase loni na podzim opustila jednací stůl s tím, že ministr ignoruje jejich návrhy na rozšíření prvních zón parku, kde se má příroda ponechat samovolnému vývoji. Tou dobou už přitom měla být dohoda o Šumavě podle původního plánu hotová. Chalupa se proto začal separátně scházet s jednotlivými vědci, aby je znovu přivedl k jednání, a nakonec přistoupil na jejich podmínky.

První zóny parku, kde se nebude lesnicky hospodařit, stavět ani zasahovat proti kůrovci, tak mají podle navrhovaného zákona tvořit 22 % rozlohy parku a během dalších pětačtyřiceti let se k nim připojí další území. Ve výsledku se tak mají první zóny rozkládat na 35 % rozlohy parku. Zástupci starostů a krajů přitom šli na počátku do jednání s tím, že nepřipustí víc než 16 % prvních zón. Většina z nich ale změnila názor poté, co jim ministr přislíbil, že šumavské obce zdarma získají pozemky vlastněné nyní pozemkovým fondem, na kterých je podle územních plánů možné stavět.

„Je to kompenzace za to, že se nemůžeme rozvíjet stejně, jako kdybychom byli mimo národní park,” říká Jiří Hůlka, starosta obce Horní Planá a předseda Svazu obcí Národního parku Šumava. A druhý klíč k ochotě obcí smířit se s velkou rozlohou prvních zón je už zmíněná lanovka.

Zelený projekt

Vyčísleno na hektary se jedná jen o zlomek šumavské přírody. Lanovka se sjezdovkou propojující obce Horní Planá a Nová Pec s lyžařskými areály na rakouské straně Šumavy zabere třináct hektarů rozlohy parku, což je při plánovaných 24 tisících hektarů prvních zón jen zlomek.

Podle socioekonomické studie, kterou si nechal vypracovat Jihočeský kraj, prodlouží turistickou sezonu v místě i na zimní období a díky tomu přinese sto nových pracovních míst. Součástí by podle představ starosty Hůlky mělo být i návštěvnické centrum pro turisty, ve kterém se budou moci seznámit s šumavskou přírodou. Na vrcholové stanici lanovky by zase starostové rádi měli terasu s občerstvením, odkud bude výhled na šumavské lesy.

Lanovka by navíc nepřitáhla jen lyžaře toužící dostat se do areálů na rakouské straně, ale v létě i cyklisty, kteří se kvůli strmému stoupání místním kopcům vyhýbají. Úzkou sjezdovku pod stavbou by zase využívali lyžaři, kteří se budou vracet z rakouských areálů do Čech. „Že tu nebude velký lyžařský areál, s tím už jsme se smířili,” vysvětluje starosta Hůlka. „Projekt lanovky je pro nás spíš zelený projekt, který ukáže turistům ty nejvzácnější části šumavské přírody.”

Problém je ale v tom, že „zelený projekt” má rozdělit na dvě poloviny a narušit nejvzácnější smíšené lesy, které se na Šumavě dochovaly.

„Je to průšvih,” říká biolog Jaroslav Vrba, který se debat o budoucnosti Šumavy pravidelně účastnil. Biologové i lesníci upozorňují na to, že průsek, jenž se kvůli stavbě lanovky a sjezdovky vytvoří, otevře horské lesy náporu větrů, které je mohou zničit. Největší obavy ale vzbuzuje to, že příliv turistů povede k dalšímu rozšiřování turistické infrastruktury. Lanová dráha má každý den přepravit okolo dvou tisíc lidí, z nichž mnozí budou mít lyže či kola.

Přičemž podle původních plánů, se kterými počítal Jihočeský kraj, měl v místě vzniknout lyžařský areál. Výstavba lanovky pak působí jako první krok k tomu, aby se salámovou metodou nakonec ke kýženému cíli dospělo. Starostové i ministr Chalupa zatím tuhle možnost odmítají. Stavba má vést v přibližně třicetimetrovém koridoru, za jehož hranicemi ale budou nejpřísněji chráněné a zákonem stanovené první zóny. Pokud by tedy někdo chtěl infrastrukturu rozšiřovat, musel by nejprve v parlamentu prosadit jejich zrušení, což by byl složitý proces s nejistým výsledkem. „Jakmile budou první zóny zákonem dané, nepojede přes to vlak. Budeme je respektovat,” prohlašuje starosta Hůlka.

O konečnou podobu zákona se každopádně ještě bude tvrdě debatovat v parlamentu. Předmětem sporů se zřejmě stane složení takzvaného společného výboru národního parku, který bude mít zásadní vliv na to, jakým způsobem se park bude spravovat. Zástupci vědců tam budou mít jen tři hlasy z devíti, zbytek si rozdělí obce, kraje a ministerstvo.

A pokud jde o lanovku, člen stínové vědecké rady parku Jakub Hruška ministru Chalupovi minulý týden při jednom z neformálních jednání řekl, že je pro vědce nepřijatelná. V parlamentu se jí proto pokusí zabránit lobbováním a prosazením pozměňovacích návrhů k chystanému zákonu. Podobné akce chystá i protistrana. Například podle senátora Tomáše Jirsy (ODS) ze sdružení Zachraňme Šumavu je samotná rozloha národního parku příliš velká a sdružení se pokusí plochu parku zmenšit. Q

***

Působí to jako první krok, jak salámovou metodou dospět k lyžařskému areálu.