Je krásné, voňavé, zařídí nám teplo, ale musíme si ho umět vybrat a zaměřit se na jednu základní vlastnost, která se dnes velice podceňuje. Ano, jde o točivost vláken.
Co je to točivost? Jak se projevuje? Co vlastně tato vlastnost způsobuje? Toto jsou časté otázky lidí, kteří o točivosti nikdy nic neslyšeli. Následující článek se pokusí podat odpověď na tyto otázky a mnoho dalšího.
Točivost je závitnicovité uložení vláken dřeva, které je zřejmé z náhledu na boční povrch dřevní hmoty. Vyznačuje se spirálovitým průběhem dřevních vláken kolem osy kmene, což znamená, že vlákna nejsou rovnoběžná s osou kmene, ale jednoduše řečeno rotují - podobně jako šroubovice DNA. Pro řezivo a dýhy se používá termín odklon vláken. Tento pojem je často používán i laickou veřejností, která si myslí, že odklon vláken nemá žádný vliv na řezivo nebo dýhu. Omyl je bohužel pravdou.
Jak tato vada vzniká? Příčinou vzniku této vady je zešikmení kambiálních buněk dřeva. Proč ovšem tyto buňky podléhají zešikmení, není dosud známo. Vedlo se hned několik výzkumů, ale nikdy nebyla zjištěna jasná příčina. Točivost bohužel postihuje veškeré typy dřevin a zatím není znám způsob, jak dřevo ochránit proti točivosti. Je samozřejmě dobré se na tuto vlastnost zaměřit při výběru dřevěných prvků. Jsou doporučené i poměry, které je dobré dodržovat, ale o nich až dále.
Jak točivost poznáme? Jednoduchou pomůckou při určení směru vláken je tzv. pravidlo pravé ruky. Pokud se postavíme ke kulatině nebo řezivu z čela průřezu a přiložíme pravou ruku tak, že palec směřuje směrem k druhému čelu prvku, pak uvidíme, jestli se nám vlákna točí ve směru prstů (tedy pravotočivý prvek) nebo opačně (levotočivý prvek). Touto jednoduchou metodou určíme směr točivosti. Směr točivosti bývá různý, může být jak pravotočivý, tak levotočivý nebo se směr průběhu vláken u téhož stromu i mění (tzv. střídavá točivost). Při měření kulatiny se u posuzovaného výřezu vybere jednometrová sekce, která vykazuje největší točivost. Oddenkové výřezy se měří ve vzdálenosti nejméně jeden metr od čela. Měří se velikost odchylky brázd kůry (u neodkorněné kulatiny) nebo odchýlení vláken (u odkorněné kulatiny) od přímky, jdoucí rovnoběžně s osou výřezu na úseku dlouhém jeden metr. Výsledky poté vyjádříme podle požadavku v procentech nebo centimetrech. U mladých stromů bývá úhel odklonu vláken menší než u stromů starších. Zmenšuje se také směrem od obvodu ke středu. Točité kmeny se často vyskytují v místech, kde je porost řidší nebo kde má slunce velmi dobrý přístup k větší části kmene stromu, zejména na stráních, v alejích a na okrajích porostů, a to častěji u jednotlivě stojících stromů než u stromů v porostu.
Jaké typy točivosti máme? Točivost dělíme následně: A) Podle směru točivosti vláken - rovná - levotočivá - pravotočivá B) Podle opracování dřevní hmoty - přirozenou - umělou Přirozená točivost vzniká při růstu stromu, umělá pak při výrobě řeziva a dýh. Je způsobena přeřezáním vláken při zpracování dřeva, a to zpravidla jako následek pořezů výřezů s vadami tvaru kmene.
C) Podle pilařského zpracování - bezvadná točivost - malá točivost - větší točivost - velká točivost Za bezvadnou točivost pilaři uznávají takové dřevo, které má na jednom metru délky max. 5% točivost. Dřevo s malou točivostí je to, které má odklon vláken do 10 cm na metru. Větší točivost se pohybuje v rozmezí od 10 cm do 33 cm na metru délky. Velká točivost je při odklonu vláken nad 33,3 cm na metru délky.
Ovlivňuje točivost pevnost vláken? Bohužel ano, točivost pevnost ovlivňuje, a to tím způsobem, že čím je větší odklon vláken, tím se snižuje mechanická pevnost dřeva. Jednoduše se dá říct, že stupni snížení pevnosti dřeva odpovídá stupeň točivosti vláken. Některá literatura uvádí i pokles dynamických pevnostních charakteristik. Z hlediska výstavby masivních dřevostaveb jsou doporučené poměry točivosti (podle kanadské srubové normy) - viz tab. 1. Nutnou podmínkou platnosti tohoto doporučení je použití mokrého materiálu pro výstavbu. Pro tabulku platí i další doplňující podmínky: - Klády s velkou levostrannou točivostí je možno použít jako prahové klády, pouze pokud budou po celé délce rozřezány v polovině. Klády s velkou levostrannou točivostí mohou být použity pro výrobu prahové klády i vcelku, pokud jsou splněny všechny čtyři níže uvedené podmínky.
- Klády s mírnou levostrannou točivostí je možno použít pouze ve spodní třetině výšky stěny. Jejich použití je možné zvýšit až do poloviny výšky stěny, jestliže jsou splněny všechny čtyři níže uvedené podmínky.
- Klády s velkou pravostrannou točivostí je možné použít pouze do čtvrtiny výšky stěny. Jejich použití je možno zvýšit až do třetiny výšky stěny, jestliže jsou splněny všechny čtyři níže uvedené podmínky.
Podmínky: 1. Kláda má dva a více rohových spojů nebo sedel 2. Kláda není podélně nastavována 3. Ne více než dvě třetiny průměru klády jsou
odřezány nebo odstraněny na jakémkoli místě 4. Kláda volně nepřesahuje za rohový spoj o více než 120 cm - měřeno od středu nejbližšího rohového spoje po konec klády Dřevo s uvedenými vadami není vhodné pro konstrukční účely a nelze ho použít jako konstrukční materiál. Menší odklon je možné akceptovat, jsou-li části laminované, lepené apod. Dřevo s točivým průběhem vláken sesychá nerovnoměrně, takže vyrobený materiál se křiví, bortí a praská. Pokud necháme točivý kmen nebo prvek déle na slunci, vytvoří se na jeho povrchu šíbry - šikmé trhliny. Pokud toto dřevo chceme dále zpracovávat, je z něho veliký odpad a použití těchto prvků je velice neefektivní.
I v dnešní moderní době stále nevíme, jak točivost ovlivnit. Víme, že lesnickým provozem můžeme točivost ovlivnit jen omezeně. Můžeme sice základními principy pěstování lesa mírně ovlivnit tuto vlastnost, nikoliv však odstranit. Víme, že probírkový zásah (odstranění jedinců s výraznou vadou) nesmí moc přesáhnout dovolenou mez, protože pak hrozí vystupňování růstu, a tím i zvýšená točivost. U stromů je často točivost v okrajových partiích jiná než v jádru.
Tématika točivost vláken není jednoduchá a není dobré ji podceňovat. Doporučuji se vždy zeptat odborníků, jaký mají názor a nechat si případně poradit. Například u řeziva dokážeme točivost vhodným zpracováním zmírnit, tak aby dřevo vyhovělo podmínkám točivosti.
