My se teď podíváme do Děčína, kde byste našli 900 podpisů pod peticí, která chce změnit hospodaření v městských lesích. Občané tak dávají najevo odpor proti holým místům, která zbyla po těžbě hned na několika místech. Podle lesního úřadu ale šlo o bezpečnostní těžbu, která má obyvatele chránit. Město se dokonce domnívá, že diskusi vyostřily těžební postupy v lesích, které městu vůbec nepatří.
pan ZELÍN
--------------------
Dům se začal stavět v době, ještě než to káceli, že jo, prostě udělali pruh a viděl jsem, jako že to i dobře tam vyčistili všecko a sázeli tam nějaký stromky.
Iva ZÍTKOVÁ, redaktorka
--------------------
Pan Zelín staví rodinný dům přímo s výhledem na holoseč v Bělé.
pan ZELÍN
--------------------
Si myslím, že za 5 let je to zarostlý, že člověk ani nepozná, že to něco káceli.
Iva ZÍTKOVÁ, redaktorka
--------------------
Jeho názor ale nesdílí stovky lidí, kteří se podepsali pod petici, která chce po městu, aby v městských lesích hospodařilo šetrněji. Jedním z organizátorů podpisové akce je i překladatel na volné noze Petr Kovács.
Petr KOVÁCS, překladatel na volné noze
--------------------
Když se podíváte tady na tudle tu vyholenou stráň, tak prostě když se přejdete přes ten, přejdete přes ten hřeben, tak tam je ten les už jako skoro průhlednej. Tak prostě tenhle ten způsob hospodaření tady není, není namístě. Nám vlastně tou peticí šlo o to upozornit na to, že se kácí až příliš, že se kácí holosečským způsobem, což prostě už je dneska způsob, který je ve městě prostě překonaný a nemá absolutně žádný smysl.
Iva ZÍTKOVÁ, redaktorka
--------------------
V petici jsou vyjmenované tři lokality, kde se odtěžilo všechno dřevo až na takzvané holiny, kolem Pastýřské stěny, Červeného vrchu a Kvádrberku. Městské lesy má na starosti Antonín Novák. Podle vás šlo ale o výjimečné případy.
Antonín NOVÁK, má na starosti městské lesy
--------------------
Šetrnější způsoby jsou používaný v těchhle těch příměstských lesích nebo v těch rekreačních lesích. Ty napadaný těžby, nebyly to taky velké holiny a byly to opravdu těžby bezpečnostní. V těchhle těch případech jsme postupovali primárně z toho důvodu, abysme ochránili zdraví obyvatel, případně bezpečnost těch nemovitostí, který jsou, který se nacházely pod těma těženýma porostama. Vytěžená plocha na Červeném vrchu byla podrostlá náletem z přirozeného zmlazení, takže, takže tam bude pouze doplněny dřeviny, který tam chybí. Druhová i věková struktura bude daleko bohatší než dnes, když jsou ty lesy vlastně monokultury a stejnověké.
Iva ZÍTKOVÁ, redaktorka
--------------------
Tenhle ten spor je trošku paradoxní tím, že je právě v Děčíně, které patří mezi tři nejzelenější okresní města v České republice.
Markéta LAKOMÁ, děčínský magistrát
--------------------
Problém vidíme převážně v tom, že lidé nejsou schopni rozlišit, o které lesy se stará lesní úřad a o které Lesy České republiky.
Iva ZÍTKOVÁ, redaktorka
--------------------
Markéta Lakomá z děčínského magistrátu tvrdí, že odpor proti hospodaření městských lesů může být do velké míry nedorozuměním. Veřejnost totiž vnímá velmi negativně hlavně obrovskou holinu nad Horním Žlebem v prudkém srázu. Ta je ale dílem bezpečnostní těžby Lesů České republiky a s městem vůbec nesouvisí.
Markéta LAKOMÁ, děčínský magistrát
--------------------
My se samozřejmě na základě petice, která vznikla, budeme snažit více informovat a pokusíme se občanům vysvětlit, které lesy kdo spravuje.
Iva ZÍTKOVÁ, redaktorka
--------------------
Organizátoři petice ale chtějí především vzbudit celkový zájem veřejnosti o to, aby si Děčín udržel mezi nejzelenějšími okresními městy v České republice i v příštích desetiletích. Z Děčína Iva Zítková, Český rozhlas.
