Teplé a suché jaro letošního roku představuje další zásadní oslabení dlouhodobě stresovaných lesů a ideální podmínky pro vývoj kůrovců. Vysoce nadprůměrné jarní teploty a nedostatek srážek nadále prohlubují deficit půdní vláhy nutný pro zdravý růst stromů. Ke škodám způsobených rozvojem kůrovcové kalamity se přidávají škody na sazenicích lesních dřevin, což výrazně ovlivnilo úspěšnost jarního zalesňování. Konstatují to lesníci z think tanku Czech Forest
Srážkový úhrn v únoru a dubnu letošního roku se dostal dokonce pod 50 procent normálu. Na většině území je navíc srážkový úhrn tvořen z velké části přívalovými srážkami, které nemají zásadní vliv na část půdního profilu, z něhož dřeviny čerpají vodu. Průměrná teplota za duben 2018 byla proti normálu téměř o 4,8 °C vyšší, květnová byla vyšší o 3,2 °C a také červnové teploty byly většinou nadprůměrné. Vysoké teploty zvyšují výpar a důsledky sucha ještě zhoršují. Teplé počasí rovněž urychluje vývoj kůrovců, jejichž odchyty podle informací portálu Kůrovcové info meziročně vzrostly na některých lokalitách meziročně až o stovky procent.,y důsledku abnormálního sucha dále klesá vitalita porostů, a tím i obranyschopnost jednotlivých stromů vůči napadení kůrovci. Vysoké teploty urychlují vývoj, takže stoupá možnost navýšení počtu generací v roce dalšího růstu populací těchto škůdců. Gradace kůrovců se dále rozšiřuje i do dalších oblastí, které byly dosud zasaženy jen minimálně, a pozorováno je napadení kůrovci i na jiných dřevinách než smrk " říká odborník na ochranu lesa Petr Zahradník.
Jehličnany v letošním roce opět plodí a ukládají tak velké množství zásobních látek do produkce semen, čímž se ale zároveň dále oslabují. V běžných podmínkách totiž jehličnany plodí zhruba v pětileté periodě.
Sucho je také příčinou odumírání jemných kořenů stromů. Například v roce 2015 docházelo u smrků k odtrhávání jemných kořenů suchem a ztrátě možnosti čerpání vláhy z půdy. Nedostatek vody znamená i snížené množství pryskyřice, a tedy snížení obranyschopnosti smrku vůči kůrovcům, které zdravý strom dokáže pryskyřicí zalít a usmrtit Regenerace takto oslabených porostů trvá obvykle několik let, a to za předpokladu, že dojde k vyrovnání vláhového deficitu v půdě.
Extrémní nedostatek vláhy a vysoké teploty spojené se zvýšeným výparem jsou existenční zátěží pro většinu lesních dřevin, ale způsobují také zásadní komplikace při pěstování sazenic a pro následné zalesňování.
„Největší komplikací pro pěstitele sadebního materiálu v letošním roce byla skutečnost, že došlo z důvodu sucha k zastavení výsadeb a část objednaného materiálu proto nebyla ze školek vůbec odebrána. Deficit vody v půdě také zvyšuje finanční náklady na samotné vypěstování sadebního materiálu z důvodu sníženého přírůstu u výpěstků, ztrátám na produkci, nutnosti zavlažování, náročnějšímu vytřídění materiálu při expedici apod. Kvůli krátkému jaru s extrémním počasím, nedostatku pracovníků, a tím i nižší kvalitě odvedené práce předpokládám, že nezdar zalesňování může být obdobný jako v roce 2015, kdy byly průměrné ztráty ve všech výsadbách v ČR okolo 30 %. Škody tak mohou být i více než 350 mil. korun," vysvětluje odborník v oboru lesního školkařství Petr Martinec.
Souběh mnoha negativních příčin je ohrožením lesa a všech jeho funkcí s možnými celospolečenskými dopady. Členové think tanku Czech Forest varují před dalším podceňováním této situace a zjednodušujícími řešeními v podobě plošné eliminace smrku, prosazováním náročných změn systému správy státních lesů nebo chaotických změn pravomocí a vyzývají k rychlé a efektivní státní podpoře vlastníků a správců lesů, která jim umožní aktivní boj s dopady sucha a kůrovcem.
„Za prioritní opatření považujeme rychlou podporu asanace a skládkování napadeného dříví, pro něž není na trhu odbyt, a konkrétní zadání pro pěstování sazenic lesních- dřevin potřebných k zalesnění kalamitních ploch. Efektivní podpora asanace více než pěti milionů kubíků kůrovcového dříví by měla činit zhruba 500 milionů korun", říká další člen lesnického think tanku Jan Příhoda a dodává, že nelze očekávat, že by tyto mimořádné náklady dokázali hradit ze snižujících se tržeb vlastníci lesů.
