STARÉ HAMRY / Množství skleníkových plynů v atmosféře neustále stoupá a jde o to, jak se s tím beskydské smrky, buky a trávy vyrovnávají. Právě to zkoumají vědci brněnského CzechGlobe – Centra výzkumu globální změny Akademie věd na unikátním pracovišti na beskydském Bílém Kříži.

Jejich stanice letos prochází komplexní rekonstrukcí. „Současné zařízení funguje od roku 1997, oprava už tedy byla nutná,” vysvětluje ředitel centra Michal Marek.

Poslání stanice zůstane i po opravě za zhruba 200 tisíc korun stejné, tedy výzkum vlivu atmosféry obohacené o oxid uhličitý na beskydské dřeviny.

„Nově instalujeme například sadu skel, která umožní lepší prostupnost světla. V principu se ale funkce celého zařízení nezmění,” podotkl Marek.

Zatímco třeba o globálním oteplování lze pochybovat, vědci nabízejí jasné argumenty: koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře roste.

„Náš vzkaz veřejnosti by mohl znít: když množství oxidu uhličitého v atmosféře poroste, tak se obecně bohužel nedá říct, že by z toho rostliny ve všech případech profitovaly a dokázaly si s tím poradit.”

Bílý Kříž není zdaleka jediným pracovištěm, kde vědci Centra výzkumu globální změny zkoumají tok uhlíku v přírodě. „V současnosti máme rozsáhlou síť stanic, od Beskyd po Lanžhot. Máme už i pracoviště ve Vietnamu či třeba Panamě a naprosto unikátní záležitostí je například třistametrová věž u Pelhřimova, která nám umožňuje měřit pohyb skleníkových plynů v atmosféře,” popsal Michal Marek.

Může člověk zničit planetu? Věřím v lidský rozum...

„Novým výzkumníkům u nás vždycky říkám, že si nesmírně vážím jejich odborných znalostí, ale že chci po nich ještě něco víc – jejich srdce,” říká Marek.

Co konkrétně CzechGlobe zkoumá? „Naše centrum výzkumu globální změny má motto – Změna je výzva. Planeta Země se vyvíjí, mění se přirozeně, i vlivem člověka. Snažíme se pochopit, co ovlivňuje chování planety Země jako celku. Studuje se tu atmosféra, klima, reakce ekosystémů, biodiverzita, ale i reakce společnosti.”

Vědci tedy řeší i to, zda člověk planetě škodí, či neškodí. „Poslední verze evropských výstupů je, že člověk s 99% jistotou ovlivňuje vývoj planety. Dnes je na Zemi sedm miliard lidí, za 15 let nás může být 9 miliard. Všichni se musí napít, najíst, provést hygienickou potřebu. Lidé spojení se zemědělstvím problém globální změny vnímají. Oni si vzpomenou, jaká byla zima, je to pro ně důležitá věc. Co se týče vlivu člověka na planetu – věřím v lidský rozum!”

Co vědci zkoumají * V unikátním lesním pracovišti na Bílém Kříži v Beskydech už dvě desetiletí podrobně mapují život zdejších stromů včetně jejich dýchání. * Zjišťují také, jak smrky a buky reagují na nárůst skleníkových plynů v atmosféře způsobujících globální oteplování.