Přihlásit

Strach z douglasky v našich lesích? Zbytečná hysterie a záměrná manipulace (TZ VÚLHM)

Strnady – 5. prosince 2019 – Hnutí Duha opět účelově mate laickou veřejnost, a to svým prohlášením o nebezpečnosti využití douglasky tisolisté v našich lesích. Na základě pouze několika bez kontextu a účelově vybraných publikací prohlašuje tuto dřevinu za druh ohrožující samu podstatu funkčního lesního ekosystému v našich podmínkách. Za posledních deset let v našich lesích přibývá porostů s douglaskou v průměru 120 ha ročně. I kdybychom toto tempo hypoteticky zpětinásobili a používali douglasku při obnově lesa na 600 ha ročně, dostali bychom se k zastoupení jaké má v Německu (2 %, bez problémů s biodiverzitou, invazivností apod.) za 76 let.

Tvůrce výzvy lze usvědčit z celkové neznalosti problému, ke kterému se vyjadřují na svých stránkách (https://zachranmelesy.cz/cs/chceme-lesy-ne-plantaze-pane-ministre#spatne). Zamlčují (není patrno, zda záměrně) studie a poznatky získané dlouhodobým výzkumem podporovaným MZE i MŽP, na kterém spolupracovali v minulých letech obě lesnické fakulty (MENDELU v Brně, ČZU v Praze), ÚHÚL a VÚLHM, v.v.i. spolu se státními i nestátními vlastníky lesa.

Neznalost problematiky tvůrců výzvy se odráží i v možném „katastrofickém" rozsahu použití douglasky v našich podmínkách. V současnosti (data ÚHÚL k roku 2017) existuje na našem území něco málo přes 6 tis. ha redukované plochy douglaskových porostů. To představuje necelé čtvrt procenta (0,24 %) zastoupení v druhové skladbě všech našich lesů. Za posledních deset let (viz Zprávy o stavu lesa vydávané MZE) přibylo porostů s douglaskou v průměru 120 ha ročně. I kdybychom toto tempo hypoteticky zpětinásobili a používali douglasku při obnově lesa na 600 ha ročně, dostali bychom se k zastoupení jaké má v Německu (2 %, bez problémů s biodiverzitou, invazivností apod.) za 76 let. Je tedy zřejmé, že katastrofické scénáře o vzniku douglaskových plantáží jak je popisují tvůrci výzvy, nestojí na racionálním základu a (zřejmě záměrně) pouze matou veřejnost zajímající se o stav lesa.

Aktuální poznatky z domácích i zahraničních zdrojů a návazná doporučení pro praxi jsou k dispozici ve dvou monografiích (Slodičák et al. 2014 a Novák et al. 2018a) a v několika aplikovaných výstupech (certifikované metodiky, ověřené technologie). Ke studiu jsou dále využitelné desítky vědeckých článků vzniklých při řešení těchto a předchozích projektů. Zde lze nalézt i relevantní výsledky k vlivu douglasky na domácí společenstva, její vliv na půdu, apod. Pokud bude od tvůrců prohlášení zájem, všechny publikace na vyžádání jim ke studiu obratem poskytneme.

Mezi nejhorší manipulace ve výzvě lze zařadit tvrzení o chystaném velkoplošném sázení plantáží – monokultur douglasky v našich lesích. Ve výše zmíněných doporučeních není nikde uvedeno, aby byla douglaska vysazována ve velkých skupinách a celoplošně. Naopak, na základě exaktních výsledků a zkušeností praxe byly sestaveny postupy (Novák et al. 2018b) pro tvorbu pestrých směsí douglasky a domácích dřevin. Je to v souladu i s přístupem k douglasce v okolních zemích. Například v Německu je současné zastoupení douglasky 2 % v druhové skladbě lesů a tato dřevina je zde považována i z pohledu státních orgánů ochrany přírody za zdomácnělou. Douglaska je zde pro adaptaci na změny klimatu vítanou pěstební alternativou ke smíšení s domácími dřevinami, jejichž výčet se v průběhu minulých ledových dob značně snížil (https://www.forstwirtschaft-in-deutschland.de/en/german-forestry/forest-facts/).

Kontakt: Ing. Jiří Novák, Ph.D., tel.: 724 907 649, e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., VÚLHM, v. v. i., VS Opočno

Komentáře   

+5 # Josef Knap 2019-12-06 13:32
ok, ale čím nahradit borovice v nižších polohách? Cedry, již jsem tady o tom psal. Nechť se tedy provede stejný výzkum jako pro douglasku pro cedry! Takto mi rostou mezi baráky v betonové džungli již 50let!: https://ingjosefknap.rajce.idnes.cz/CEDRY_2/ ,,, ano od cca 25, roku svého života každoročně masivně kvetou od cca konce září do konce října, čímž znovu otevírají sezónu pylových alergenů. Jsou vitální i tím, jak se mi doma snadno vysemeňují - doslova všude i v okapech, kde jim k tomu letos v dubnu stačila cm vrstvička starého cedrového jehličí.
0 # Vladimír Pelíšek 2019-12-06 13:47
Já s Vámi souhlasím, ale samozřejmě musí jít jen o příměs, nesmí se už opakovat monokultury ŽÁDNÉ jehličnaté dřeviny.
Dál je třeba detailní výzkum mrazové odolnosti hlavně cedru himálájského. Základní typ totiž pod -20 začíná omrzat, což byl v nižších a středních polohách naposledy případ zimy 2005/2006. Samozřejmě odrůdy Karl Fuchs či Eisregen jsou odolnější. Pokud jde o libanonský cedr, je zde předpoklad celkově vyšší odolnosti, ale zase je třeba mít data několika dekád v kuse, a to i mimo spojitou zástavbu (tj. volná prostranství). Osobně cedrům velice fandím, ale vyvarujme se chyb, které se udělaly dříve a s jinými dřevinami.
0 # Josef Knap 2019-12-06 16:24
Ano souhlas cedry jako příměs samozřejmě s preferenci cedru libanonského a atlantického, himalájský byť roste nejrychleji jen do poloh do 250m nad mořem. I lesy v nížinách by měly být smíšené ne jen všechny listnaté - tak nějak napůl cedry + jedle a druhá půle listnáče - balkánské duby Q. cerris a Q. frainetto, možná i Q. pubescens ,,, Bohužel to oteplování jde velmi rychle a tak možná za dekádu dvě posuneme zalesňování cedry až do nadmořské výšky 500m
0 # Josef Knap 2019-12-06 17:03
U cedru himalájského záleží na provenienci semene a nadmořské výšce provenience semene neb jest to strom rostoucí v poměrně širokém rozsahu průměrné roční teploty na svých přirozených přírodních stanovištích od 12°C do 18°C. Karl Fuchs, Eisregen, Polarwinter apod. jsou jen bezcenné Horstmannovy klutivary získané v afgánské části Hidukúše porvincii Paktía a dnes se množí roubováním a jsou velmi málo vzrůstné. Pokud chceme např. ekonomicky pomáhat Afghanistánu - dovážejme odsud semena jeho cedrů Cedrus deodara a vysazujme pak z těch semen ty cedry jako příměs u nás do nově zakládaných lesů spolu s cedrem libanonským a atlantickým. Zásluhou Horstmannových kultivarů koluje u nás jeden mýtus a nepravda, že afghánské provenience Cedrus deodara jsou polozakrslé. Naopak cca před 30lety jedna italská dendrologická expedice objevila v Afghanistánu dosud nejvyšší a nejmohutnější v kmeni Cedrus deodara. Snad se to ještě dá vygoogleit
+2 # Hroch 2019-12-05 19:49
Že duháci neustál lžou je známo, ale pan ministr je stejně poslechne...
+4 # Vladimír Pelíšek 2019-12-06 09:56
Bylo by dobré, kdybyste vy i mnozí Vám podobní odložili ideologickou nenávist a zkusili - aspoň občas - věcně argumentovat - pokud na to máte.
Já osobně s Hnutím DUHA v otázce douglasky tisolisté také nesouhlasím. Údaje, které uvádí o její škodlivosti, nejsou pravdivé, a realitou jsou spíše informace z Německa o jejím víceméně zdomácnění. U nás se lesnicky pěstuje už 120 let a řada porostů se spontánně zmlazuje. Ve srovnání se smrkem (na většině dnes jím osázených stanovišť stejně nepůvodním, jako douglaska) je vitálnější a ve středních polohách na svěžích a živných stanovištích často lépúe než smrk zmlazuje. K půdě se chová celkově výrazně šetrněji, než nepůvodní smrk a stejně tak nepůvodní modřín.
Příroda nerozlišuje mezi nepůvodností danou rozdílem 500 výškových metrů v té samé geografické oblasti a nepůvodností vyplývající z geografické vzdálenosti 8000 kilometrů. Přírodu zajímá pouze vhodnost růstových podmínek pro danou dřevinu v dané oblasti, plus dopad růstu této dřeviny na místní ekosystém. Proto může být například pro pahorkatinu jižní Moravy šetrnější a vhodnější variantou cedr libanonský pocházející z oblasti vzdálené přes 2000 kilometrů, než smrk ztepilý, původní sice jen nějakých 80 kilometrů severně, ale především v nadmořské výšce o 1000 metrů vyšší.
Ochrana přírody je dnes v řadě aspektů stejně zmatečná a nelogická jako plantážní lesnictví. Naštěstí se to už začíná měnit, a naši vnuci se budou nad našimi problémy za pár desetiletí už jen usmívat.
+7 # Máchal 2019-12-06 10:44
Za to může ta jejich svazácká aktivistická heslovitá rétorika. Věcně vzato, na těch jejich stránkách čtu "používejme douglasku jen do 10 % ve směsi." Což mi přijde rozumné. Stejně jako z toho někdo dělá bubáka a chytá se jen na ta povrchní hesla, zcela určitě se najde jiný, který s ní začne zacházet jako dosud se smrkem, a neříkejte, že nikoho takového neznáte. Ono by to chtělo hlavně rozum do hrsti, všeho s mírou a ne od jednoho mantinelu ke druhému. DG ano, ale s mírou, a v chráněných územích je to na samostatnou debatu.

Co se týká té nepůvodnosti výškové / skutečně geografické, já bych tam určitý rozdíl přece jen viděl. Nejde snad jen o vztah dřevina - stanoviště, ale i o další vazby v ekosystému a vliv na celou řadu druhů. Ono to entuziastické tahání všeho přes celou zeměkouli sem a tam a snahy o naroubování všeho všude přineslo už i celou řadu trpkých plodů. Zatímco v jedné oblasti se společenstva stěhovala během klimatických výkyvů výškově jako jojo a vzájemné vlivy jsou dlouhodobé.
+7 # Vladimír Pelíšek 2019-12-06 11:05
Douglasky u nás nikdy nerostly, ale cedry ano, stejně jírovec čili koňský kaštan, palmy, údajně i sekvoje a sekvojovce, akácie, fíkovník smokvoň a další.
Existuje řada možných scénářů, a to i v případě shody, že např. průměrná roční teplota v nejbližších 80 letech naroste o dejme tomu 4 st.C. Pokud vezmu extrémy: pokud to bude v zimě, bude to znamenat posun severní hranice subtropického pásma někam po linii Slovensko - jižní Morava, přičemž na vitalitu lesních porostů to téměř nebude mít vliv, pouze se bude muset změnit spektrum pěstovaných dřevin. Pokud ale zůstanou zimy, jaké máme teď, ale ten nárůst proběhne ve vegetačním období, je jasné, že dojde k posunu klimatu střední Evropy směrem ke stepnímu, tzn. lesní ekosystém z řady míst nižších poloh spontánně vymizí.
Nevíme skoro nic, pouze spekulujeme, a většinou jen prodlužujeme stávající trend do budoucna, s očekáváním, že tak to bude. Pravděpodobné je jen to, že oteplení a větší nebo menší vysušování běhen vegetace budou pokračovat, takže je jasné, že inspiraci musíme brát v oblastech, které takové klima už právě teď mají, a dívat se, čemu se tam daří. proto je jasné, že boreální dřeviny, zejména ty s plytkým kořenovým systémem, u nás kromě vysokých hor skončily, s čímž můžeme, jak říká klasik, nesouhlasit, můžeme proti tomu protestovat, ale to je tak všechno, co proti tomu můžeme dělat.
DUHA bohužel má prvoplánové aktivistické chování v genech, souhlasím s nimi jen v něčem. Kdo pouze říká, co je špatně, ale nemá reálný plán, jak to dělat jinak, aby to skutečně fungovalo, ten nedělá ani půlku toho, co je třeba dělat.

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Hlavní zprávy

Firma Lescus Cetkovice otevřela novou lesní školku Mišinská

Firma Lescus Cetkovice otevřela novou lesní školku Mišinská

Lesnictví

Pouhý rok od počátku výstavby byla 10. září 2020 v obci Cetkovice v Jihomoravském kraji slavnostně otevřena nová lesní školka Mišinská firmy Lescus Cetkovice, s.r.o...

V  tendru Lesů ČR podala nejvíce nejvýhodnějších nabídek firma Uniles

V tendru Lesů ČR podala nejvíce nejvýhodnějších nabídek firma Uniles

Lesnictví

V tendru na provádění lesnických prací ve státních lesích spravovaných podnikem Lesy ČR předložilo 36 firem 190 nabídek. Lesy ČR je začaly hodnotit 16. září...

Videozáběry kalamity ve středních a jižních Čechách, na Vysočině a v Podkrkonoší

Videozáběry kalamity ve středních a jižních Čechách, na Vysočině a v Podkrkonoší

Lesnictví

Podívejte se na aktuální letecké záběry českých lesů ze dne 22. srpna 2020 nad středními, částečně i jižními Čechami, Vysočinou a Podkrkonoším.

Lesy ČR pořádají druhý ročník Dne za obnovu lesa

Lesy ČR pořádají druhý ročník Dne za obnovu lesa

Lesnictví

Den za obnovu lesa, největší celostátní akci na podporu obnovy české a moravské krajiny, pořádají v sobotu 17. října od 10 do 16 hodin ve...

Populární zprávy

Lesy ČR připravují reorganizaci a zřizují Závod lesní techniky

Lesy ČR připravují reorganizaci a zřizují Závod lesní techniky

Lesnictví

Zobrazeno:11191

Aktualizováno 21. 8. Vedení Lesů ČR připravuje významné organizační změny. Hlavním důvodem zamýšlených změn je snižování nákladů, zvyšování efektivity administrativních procesů a posílení vlastních kapacit Lesů...

Vláda schválila novelu zákona o myslivosti

Vláda schválila novelu zákona o myslivosti

Lesnictví

Zobrazeno:8489

Aktualizováno. Úřady nebudou muset každých pět let nechávat vypracovávat posudky, aby se zjistilo, kolik má být v honitbě zvěře. Tuto povinnost, která ale zatím nezačala...

Opětovné propojení znalostí zemědělství a lesnictví může prospět oběma oborům

Opětovné propojení znalostí zemědělství a lesnictví může prospět oběma oborům

Lesnictví

Zobrazeno:7381

O agrolesnictví v našich podmínkách, hlavních benefitech, ale i rizicích, reálných možnostech zavádění agrolesnických systémů na lesní půdě či ekonomice tohoto způsobu hospodaření si redaktorka...

MZe aktualizovalo červenou zónu lesů zasažených kůrovcem

MZe aktualizovalo červenou zónu lesů zasažených kůrovcem

Lesnictví

Zobrazeno:5187

Ministerstvo zemědělství (MZe) upravilo tzv. červenou zónu, pro kterou platí mimořádná opatření k řešení kalamitní situace v lesích. Jde o území, které je kůrovcem zasaženo...

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR

Naše další weby