BRDY - Na základě tzv. Bílé knihy ministr obrany Alexandr Vondra (ODS) oznámil, že z důvodů nerentability by měly být zrušeny či omezeny vojenské újezdy. Prvním na řadě má být vojenský újezd v Brdech. Proto Haló noviny oslovily několik starostů brdských měst či obcí s otázkou: Jaký dopad na život vašeho města (obce) by mělo plánované zrušení vojenského prostoru v Brdech?

* Josef Vondrášek (KSČM), starosta Rožmitálu pod Třemšínem:

Po zrušení vojenského prostoru by se měla podporovat šetrná turistika. Lidé by se mohli kochat krásou zdejší přírody, myslím tím například Padrťské rybníky. Ale jen z předem určených míst, kam autobusy návštěvníky přivezou. Armáda si chce lesy nechat, aby z nich měla peníze, ale o ostatní krásné oblasti, které potřebují také údržbu, se starat nechce. Kdo by vlastnil lesy, by se musel starat také o prostory chráněné krajinné oblasti, která v Brdech doufám bude vyhlášena, aby to bylo tak krásné, jako je to teď. To znamená, že lesy by měly přejít pod správu Středočeského kraje. A ten rozhodne, jestli lesy pronajme obcím, nebo na jejich části bude sám hospodařit.

V žádném případě bych v Brdech nechtěl žádné hotely, žádné sjezdovky. A když už by nebylo vyhnutí, tak maximálně v okrajových částech. Existence vojenského prostoru našemu městu nic nepřináší. Lidé, kteří pracují u vojenských lesů, by zřejmě v lesích pracovali dál, i kdyby patřily někomu jinému.

* Pavel Hutr (ČSSD), starosta obce Věšín (Příbramsko):

Několik obyvatel pracuje u vojenských lesů a statků. Nemám informace o tom, že by v Brdech vojenské lesy a statky měly skončit. Spíš si myslím, že se to dotkne tamní přírody. Bude záležet na tom, jak předání VÚ Brdy do civilního prostoru pojme vláda. Jestli se jej bude snažit rozprodat a co nejvíc na tom vydělat a pak se v něm začnou stavět hotely a golfová hřiště. Vláda sice tvrdí, že tomu tak nebude. Ale tvrdí všelicos, a za dvanáct hodin je vše jinak. Vyhlášení národního parku by ale byla druhá tragédie pro Brdy, jak ukazuje příklad Šumavy. Byl bych spíš pro variantu chráněné krajinné oblasti. V lokalitách, které slouží jako dopadová plocha, podle mých informací roste květena, která by se měla chránit. V okolních lesích, kde střelba neprobíhá, hospodaří vojenské lesy klasickým způsobem. Tam asi není co chránit. Spíše otevřené plochy, kde hrozí jejich zneužití ke stavebním účelům. Pokud vím, tak už jsou tady zájemci, kteří sondují, co by bylo možné v Brdech postavit. Pokud by to bylo ku prospěchu našich obcí, asi bych zrušení vojenského prostoru uvítal. Ale muselo by to mít určité meze, to znamená, prostor by měl mít statut chráněné oblasti. Měla by v něm být stavební uzávěra. Tak, aby tam prakticky život fungoval jako doposud. Nevěřím tomu, že pokud by se tam povolilo něco stavět, že by se tam zachovala příroda v současné podobě. Zvýšení cestovního ruchu bych považoval za kontraproduktivní.

* Zuzana Šourková (nestr.), starostka obce Sedlice (Příbramsko):

Hlavní problém by vznikl, kdyby se území vojenského prostoru zpřístupnilo lidem. Osobně bych byla radši, kdyby zůstal vojenský prostor zachován, aby ta oblast zůstala uzavřená. Příroda je tam krásná, nedotčená, ale obávám se, že po otevření by tam byl na každém kroku pytel odpadků. Obávám se, že naší obci by otevření prostoru ekonomicky příliš nepomohlo.

* Zdeněk Pazderník (nestr.), starosta obce Vranovice (Příbramsko):

Ve vojenském prostoru máme 50 hektarů lesa, které nám byly zabrány za Hitlera v roce 1941, a od té doby pořád žádáme o navrácení. Pokud vojáci odejdou, budeme bojovat o to, aby nám byl tento les navrácen. Co jsem se bavil s hajným, tak pokud bychom ten les dostali zpátky, přinesl by do rozpočtu obce každý rok asi 100 tisíc korun. Roční rozpočet Vranovic je 2,5 milionu.

Ochrana přírody v Brdech by rozhodně měla pokračovat. Jsem například proti tomu, aby byl přes Brdy obnoven průjezd do Rokycan, který by motoristům výrazně zkrátil cestu. Slyšel jsem, že posádka má v Jincích zůstat, ale cvičit bude po zrušení vojenského prostoru jinde. To je podle mě nesmyslné řešení, které bude stát nemálo peněz navíc.

* Josef Hála (KSČM), starosta městyse Jince:

Myslím si, že rušení vojenského prostoru Brdy není o tom, že by jej vojáci nepotřebovali, ale o tom, že někdo potřebuje mít něco na rozdávání. Ve vojenském prostoru je například hodně dobré vody, už se o něj proto zajímala jedna americká limonádová firma.

Zrušením vojenského prostoru se zruší jedna kasárna, která mají na starosti přípravu prostoru pro výcvik vojsk. Zruší se i vojenská hasičská jednotka. Třináctá dělostřelecká brigáda, která je v Jincích v druhých kasárnách, tu má zůstat. Zrušení dělostřelecké brigády by pro nás byla tragédie. Protože jsme teď rekonstruovali ČOV asi za 30 milionů korun, z toho 12 milionů šlo z našeho rozpočtu. V Jincích žije 2200 obyvatel, kvůli požadavkům vojáků má ale ČOV kapacitu dvojnásobnou. Ve vojenském prostoru máme i zdroj pitné vody.

Pracovní příležitosti u nás, kromě těch u vojáků, nejsou. Je u nás řada rodin, kde oba manželé pracují u vojáků. Civilové hlídají kasárna, uklízejí je, pracují jako kuchaři, atd.

Mezi starosty podbrdských obcí je jednota v tom, aby prostor připadl Středočeskému kraji. Hejtman má záměr vyhlásit v Brdech chráněnou zónu, aby se tu příroda nezničila a nerozdělilo se to tu na hotely a sjezdovky.

Jak se otevřely o víkendech okrajové části prostoru, jezdí sem celkem dost lidí, přijedou sem, projedou prostorem a zmizí. Že by to tu bylo poznat na nějakém rozvoji stravování a dalších služeb, že by tu lidé přespávali, to tu vidět není. U nás jsou dva hotely, které spíše skomírají. Myslím si, že tisíc vojáků regionu pomůže víc, než pár turistů, kteří přijedou na jaře a na podzim. V létě sem nikdo jezdit nebude. Koupání tu žádné není, a když, tak voda je studená. Navíc všechny rybníky v prostoru se využívají jako zdroj pitné vody. Například většinu pitné vody získává město Příbram z Brd. A voda z Brd je výborná.