Přihlásit

Rozhovor týdne s Josefem Vojáčkem, generálním ředitelem Lesů ČR (Zemědělec)

* Nedávno státní podnik Lesy ČR úspěšné zorganizoval Den za obnovu lesa, kterého se zúčastnilo přes třicet tisíc lidí, S jakým cílem ho vlastně uspořádal?

Veřejnost dnes slyší ze všech stran o tom, jak jsou na tom lesy špatně, jakým způsobem se obnovují smrkové plantáže a jak se v lese špatně hospodaří. Proto jsme chtěli ukázat, jak tomu je doopravdy, že řada věcí je jinak, než se prezentují. Lidem jsme chtěli ukázat, že lesníci žijí v souladu s přírodou, ale na druhou stranu příroda je živý organismus a nedá si poručit, co se týká škodlivých činitelů a není to pouze kůrovec. Veřejnost se může přesvědčit o tom, že budou nové lesy.

* Jaké druhy dřevin se nyní sázejí?

V lokalitě u Komorního Hrádku, který byl jedním ze 14 míst, kde se konal Den za obnovu lesa, převažují buky a doplňkově tam jsou lípy. V této oblasti je v pěti procentech i smrk, protože nemáme důvod zanedbat jakoukoliv dřevinu. Nechceme, aby se šlo ode zdi ke zdi. Před sto lety se sázely pořád smrky a teď pořád buky. Stromy by měly být co nejvíce namixované. •

* Hovoří se o tom, že letos výrazně rostla kůrovcová těžba?

Snahou je vytěžit toho co nejvíce tak, abychom si připravili prostor pro budoucí léta. Proto letos, stejně jako v loňském roce, bude těžba překračovat rekordy, bude se pohybovat na úrovni mezi 25 až 30 miliony metrů krychlových za rok. U Lesů ČR to bude něco přes 13 milionů metrů krychlových.

* Odhady škod v důsledku kůrovcové kalamity by mety podle některých předpokladů dosáhnout až úrovně 40 miliard korun, vidíte to stejně?

Vždy je důležité, co se do škod počítá a k čemu se vztahuje základna. Pokud bychom vzali dnešní zpeněžení dřevní hmoty vztaženo ke zpeněžení v roce 2014, kdy bylo jedno z největších, tak je to 40 miliard korun. Jestliže bychom to srovnávali s jinými lety, výsledná částka je jiná. Vždy se ale pohybuje v miliardách korun.

* Dařilo se letos šíření kůrovce omezit?

Letošní rok byl určitě lepší než loňský, kdy bylo sucho a kůrovec se rojil třikrát a na některých místech i čtyřikrát za rok. V tomto roce to bylo dvakrát, ve vyšších polohách jen jednou a druhou generaci již nestihl vyvinout. Letošní rok byl pro nás z hlediska kůrovce přívětivější. Ale základna a škody z roku 2018 jsou tak obrovské, že nám pořád dávají zabrat neskutečným způsobem.

* Pomůže tedy příroda?

Naší snahou je co nejvíce kalamitu zpomalit a zastavit. Bez pomoci přírody to nepůjde. Pokud by klimatická změna pokračovala tím způsobem, jako se projevuje dosud, to znamená suchem, přívalovými srážkami a podobně, tak to stávající struktuře lesů nenahrává. Proto se snažíme vybudovat novou strukturu tak, abychom se těmto jevům pokud možno ubránili.

* Řešíte stále i nedostatek pracovníků v lesích?

Je to profese od profese. Snažíme se získávat zejména mladé lidi, protože v uplynulých desetiletích z lesnictví odešlo obrovské množství pracovníků. Podle tabulek z nějakých 50 tisíc zaměstnanců v lesnictví v porevolučních dobách jsme teď někde těsně nad deseti tisíci. Ke zvýšení zájmu o práci v lesích by měl přispět i nový stipendijní program. Snažíme se působit směrem k mladým lidem a dětem a vychovávat nové pracovní síly pro lesnictví.

* Jaké jsou ohlasy na tento stipendijní program?

Je v něm zařazeno téměř 200 studentů, což je úspěch. I akce, které organizujeme pro studenty v létě, jsou pro ně poměrně zajímavé. Jejich účast se dnes pohybuje ve stovkách.

* Jak pokračuje program státního podniku Vracíme vodu lesům?

Podle toho, jak jsme si předsevzali, průběžně na webu v interaktivní mapce zveřejňujeme nová díla. Dostaneme se k počtu nějakých 365 děl za rok. Pokračujeme podle plánu a v této oblasti nehodláme nějak šetřit.

* Můžete připomenout prováděná opatření?

Jsou to liniová, plošná a bodová opatření. K liniovým se řadí hlavně revitalizace toků mimo intravilán, v intravilánu to jsou protipovodňové úpravy. Plošné jsou zejména rybníky, které jsou plněny atmosférickými srážkami, nebo nádrže na zachytávání vody. Lokální je pak obnova rašelinišť a lokálních tůní, které z nějakého důvodu přišly o vodu, nebo byly melioračními zásahy odvodněny. Nyní se tam snažíme vrátit zpátky vodu.

* Jaké jsou investice do tohoto programu?

Do celostátního programu Vracíme vodu lesu, který je největším v historii podniku, Lesy ČR investují více než miliardu korun.

Zuzana Fialová

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Hlavní zprávy

Veletrh WOODTEC se letos konat nebude

Veletrh WOODTEC se letos konat nebude

Komerční zpráva

Šestnáctý ročník veletrhu WOODTEC, který se měl uskutečnit od 21. do 23. října 2020 na brněnském výstavišti, se v letošním roce konat nebude. Na zrušení...

Opětovné propojení znalostí zemědělství a lesnictví může prospět oběma oborům

Opětovné propojení znalostí zemědělství a lesnictví může prospět oběma oborům

Lesnictví

O agrolesnictví v našich podmínkách, hlavních benefitech, ale i rizicích, reálných možnostech zavádění agrolesnických systémů na lesní půdě či ekonomice tohoto způsobu hospodaření si redaktorka...

MZe aktualizovalo červenou zónu lesů zasažených kůrovcem

MZe aktualizovalo červenou zónu lesů zasažených kůrovcem

Lesnictví

Ministerstvo zemědělství (MZe) upravilo tzv. červenou zónu, pro kterou platí mimořádná opatření k řešení kalamitní situace v lesích. Jde o území, které je kůrovcem zasaženo...

Kůrovcová kalamita a české lesy byly tématem Otázek Václava Moravce

Kůrovcová kalamita a české lesy byly tématem Otázek Václava Moravce

Lesnictví

Je příliš pomalá proměna smrkových monokultur hlavním důvodem, proč stále bojujeme s kůrovcem? Hlavními hosty diskusního pořadu České televize Otázky Václava Moravce na toto téma...

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR DECATHLON

Naše další weby