Vydělat na cyklistech se snaží každým rokem víc obcí. Investují do stavby stezek, které jsou projektované na míru horským kolům. Takzvané singltreky vedou v mírných sklonech po úbočí zalesněných svahů a stavěné jsou tak, aby si je užili rodiny s dětmi i zkušení cyklisti.
I když první sítě lesních stezek fungují teprve od roku 2010, do odlehlých regionů za nimi dnes jezdí desítky tisíc lidí. I proto jich každý rok několik přibude. Singltrek pod Smrkem patří k nejstarším. Stezky na úbočí nejvyšší hory Jizerských hor projektoval Tomáš Kvasnička.
„Nejdřív jsem ale osm let jezdil po světě a sbíral zkušenosti," říká muž, který myšlenku singltreku v Česku prosadil. Do odlehlého koutu severočeského Frýdlantska první z jeho projektů každý rok přitáhne kolem šedesáti tisíc lidí.
* Proč vlastně tenkrát padla volba právě na tuto oblast?
Vlastně to nebyla moje volba. Čtyři roky jsem obcházel celou republiku a přesvědčoval, že to lidi bude bavit a přinese to peníze. V Libereckém kraji je v Lesech České republiky osvícený management a ti poslouchali. Trápilo je tenkrát, že tu chtějí obce postavit nový skiareál. Myšlenka singltreku odpověděla na otázku, jak pomoci regionu, který to potřebuje, a zároveň nevykácet polovinu lesa na Smrku.
* Místo sjezdovek jsou teď na úbočí Smrku desítky kilometrů stezek. Je těžké takovou lesní stezku pro kola navrhnout?
Je potřeba znát řemeslo, samozřejmě. Než jsem si troufl jít do lesa, osm let jsem cestoval po světě a učil se od nejlepších. Stezky se musí plánovat efektivně, ve dvou úrovních. Musíte je rozvrhnout po krajině tak, aby nebyly v kolizi se stávajícím využitím, a pak musí stezka také dávat smysl v morfologii krajiny. Nestačí najít svah, který má správný sklon, je to měření metr po metru, stezka se plánuje doslova od stromu ke stromu. Je důležité, aby měla dostatečně mírný sklon, jen tak vydrží intenzivní zatížení. To je velká chyba, když stezky stavějí lidé, kteří řemeslo neznají. Myslí si, že musí mít velký sklon.
* Kde jste se naučil nejvíc?
Ve Velké Británii, tam tento fenomén vznikl. Já jsem se s ním seznámil ke konci 90. let, tehdy se v Česku uvažovalo o tom, že by se měl terénním cyklistům zakázat přístup do lesa. Hledal jsem inspiraci a našel jsem ji tam. Myšlenka je jednoduchá – udělat projekt stezek, který přivede k jízdě na terénním kole normální lidi a do kraje přinese takovou hodnotu, že ho tam budou mít rádi i lidi, které kolo nezajímá.
* Ale Velká Británie? Zaslíbenou zemí jízdy v terénu je spíš Kanada nebo USA...
To není jediný kus světa, kde má stavba stezek tradici. Velká Británie je důležitá v tom, že tam spojili všechny dílky skládanky v podmínkách podobných těm našim. Byli okolnostmi donuceni vyvinout stavbu stezek tak, aby to nepřekáželo tradičnímu využití, lesnímu hospodářství nebo třeba turistice.
* Jak se to tedy dělá?
Nasednete do auta a jezdíte po lese. To pomůže nasát tvar krajiny, pochopit, jak který svah funguje, jak stezky po svazích rozprostřít. Tvar Smrku je pro stezky extrémně vhodný. Má čtyři cimbuří, jak se říká předsazeným kopcům, a díky tomu je tu k dispozici hodně bočních svahů. Pak chodíte pěšky se sklonoměrem a měříte metr po metru. Než jsme poprvé kopli, byly to dva intenzivní roky.
* A co pak, když je naplánováno?
Technologie se neliší od lesní cesty. Je zařízlá do svahu a díky tomu stezka drží i při velkém zatížení. Nakonec do terénu musíte s bagrem a musíte tam přivézt materiál. I když v Americe jsou stovky kilometrů stezek postavené v území klasifikovaném jako divočina, které byly postaveny ručně. Za tím je strašně moc práce, kterou by tady nikdo nezaplatil. On tu nikdo nezaplatí ani projekční práci, která je s přípravou spojená. Projekty, na kterých pracuji, většinou sponzoruji ze svých zisků jinde.
* Na čem pracujete teď?
Na Lipně projektuji nový projekt stezek v lyžařském středisku, tam jsou teď už otevřené dva úseky a příští rok bude otevřená celá první etapa. V nulté fázi přípravy jsou zatím stezky pod hrází Lipna. Kromě toho pracuju na dalších pěti nebo šesti projektech. Na Benecku se snaží o stezky doplnit nabídku pro rodinu, projekt je zajímavý tím, že bude stát na území národního parku a padne tím další bariéra pro cyklisty. Stezky se stavět začnou příští rok. Budou krásné. Další projekt u Mladé Boleslavi, na Chlumu, teď bohužel blokují ochránci přírody. Je to krásný, velký les. Kdyby se tam stezky podařilo realizovat, bude to průkopnický projekt pro odpolední rekreaci, z města se tam dá bezpečně dojet po cyklostezce.
* Když vás neživí projektování stezek, čím si vyděláváte?
Provozem nástupního místa na singltreku pod Smrkem. Nájem louky od města mi vyprší až za devět let, i když momentálně se ke mně město chová tak, že to tu asi tak dlouho nevydržím.
* Jak to myslíte?
Původně se nájem vztahoval na celou louku, teď už jsou tu kempy dva, a co vím, chystají se další kroky, které to ještě omezí.
* To zní trpce... V jakém právním vztahu jste ke svému největšímu projektu?
Jsem vlastníkem ochranné známky Singltrek a Singltrek pod Smrkem a nájemcem nástupního místa, z jehož zisků se hradí údržba singltreku. Už když jsme začínali, věděli jsme, že aby byl singltrek v souladu s tím, jak se u nás využívají lesy, musí být zadarmo, ale že je potřeba někde vzít zdroje na údržbu. Nástupní místo vzniklo z mé iniciativy pět let po otevření stezek a já teď lituji, že jsem ho nepostavil na vlastním pozemku a místo toho zhodnocoval majetek obce. Zvlášť když kolem vznikají další, které tento handicap nemají. Vedeme boje o to, kdo kolik bude platit, a to mě velice trápí. Zvlášť když vidím, že peníze, které platím, jsou vyhozené z okna. Stezky se nerozvíjejí a nejsou dobře spravované, to já těžce nesu.
* Kdo je správcem stezek?
Lesy si na jejich správu najaly obecně prospěšnou společnost spravovanou politickou reprezentací okolních obcí. Bohužel místo toho, aby fungovala, se stala místem, kde se rozdělují odměny.
* To jsou silná slova. Kdo je majitelem stezek?
Stezky na české straně hranice jsou majetkem Lesů České republiky. Polská část areálu s nimi nemá nic společného. Původní investice byla navýšená o dotaci z evropských strukturálních fondů pro přeshraniční projekty, čehož já osobně lituji. Stezky na polském území bohužel projektuje někdo jiný v nevalné kvalitě a já s nimi nechci být spojován.
* Šel byste do toho znovu?
Ne, tolik ze sebe bych už neinvestoval. Kdybych se měl rozhodnout znovu, zvolil bych si jinou kariéru.
