Radko KUBIČKO, moderátor
--------------------
A další téma, to jsou dvě slova - Šumava a prezident. Proč má prezident republiky Miloš Zeman tak rád Šumavu? Lída Rakušanová.
Lída RAKUŠANOVÁ, redaktorka
--------------------
Prezidentovo vyznamenání Jiřího Mánka, někdejšího šéfa Národního parku Šumava, za zásluhy o stát, nepřekvapilo jen odbornou veřejnost, ale evidentně i samotného oslavence. Ten se na druhý den v televizním Hydeparku přiznal, že se mezi laureáty „necítil komfortně", jelikož si není jist, zda udělal dost, aby si státní vyznamenání zasloužil. Takže prý chápe udělení medaile spíš jako vzkaz na Šumavu, že se ochrana přírody nedá dělat bez „regionálních autorit". Jinými slovy, bez místních starostů, kteří v téměř jednotném šiku už léta válčí s ekology o to, jak má vypadat horský les uprostřed Evropy: zda má být, jak se domnívají nejen oni ale i mnozí politici v čele s prezidentem Zemanem, hustý a zelený, anebo, jak před více než stoletím popsal tehdejší Šumavu Karel Klostermann a jak o něj i dnes usilují na bavorské i české straně Národního parku ochránci přírody, divoce tajemný, „plný tlejících, mechem potažených kmenů, z pod nichž raší vřes a drobné stromky". Třiačtyřicetiletý přírodovědec a lesní inženýr Jiří Mánek pracoval v NP Šumava deset let. Naposled zastával necelé dva roky, do dubna 2014, funkci ředitele. Odvolal ho z ní ministr životního prostředí Richard Brabec, který v reakci na Mánkovo vyznamenání podotkl, že za jeho fungování správa parku porušila v několika případech zákon, vznikly černé stavby, na pokutách to už stálo desetitisíce a milionové částky teď Národnímu parku hrozí za odbytou rekonstrukci restaurace na Březníku, z jejíž kanalizace tekly v nejpřísněji chráněné oblasti Šumavy do půdy splašky. Podle ministrových slov má prezident na dění na Šumavě dlouhodobě „vyhraněný názor" a Jiří Mánek je jeho reprezentantem. Mánkovo vyznamenání ovšem nepředstavuje jen zřetelný signál ekologům. Prezident jím především otevírá další kolo zápasu o charakter Šumavy. Zápasu, který není dobojován, jak je vidět, ani čtvrt století od založení Národního parku. Ministr životního prostředí se ho svého času snažil pacifikovat rozhodnutím, že místo zvláštního zákona o Šumavě stačí novela stávající zákonné normy o ochraně přírody. Ta se právě projednává v parlamentu a měla by obsahovat stejné principy péče o všechny čtyři NP v republice s tím, že jejich posláním je zajistit striktní ochranu přírodních dějů na převažující rozloze jejich území. Novela ale nestanoví, do kdy se tak má stát. Svár o Šumavu, kde chráněná divočina není zatím ani na třetině parku, se tím tedy neřeší.
Týká se ho však diskuse o novém plánu péče, protože ten má obsahovat moratorium na rozšiřování bezzásahové zóny na příštích patnáct let. Aby prý příroda mohla ukázat, co dovede. Což ovšem vzhledem k faktu, že na to měla v nejpřísněji chráněných částech Šumavy už skoro čtvrt století, poněkud postrádá logiku. Kde je pravý důvod, naznačil v rozhovoru pro připravované číslo časopisu o Bavorském lese současný ředitel NP Pavel Hubený, když řekl, že je nutné počkat, až i místní lidé pochopí, že rozšiřovat divočinu je pro jejich milovanou Šumavu ta nejlepší cesta. Nemá cenu vnucovat jim opak. Sami musí pochopit, že kácením se nic nevyřeší. Ani strach z kůrovce. Otázka je, zda jim na to patnáct let bude stačit. Prezidentovi by to nestačilo zcela určitě.
Komentáře
Možná si uvědomil, že dostat za 2 roky ve funkci ředitele NPŠ státní vyznamenání, je docela nestandardní. Vedle něj přeci velkou měrou stáli lidé, kteří skutečné zásluhy o stát v různých oblastech mají. Jmenovat je není potřeba, to si každý posoudí sám.
Zatím však každý z českých prezidentů udělal, podle soudu ostatních, při udělování vyznamenání nějakou "chybu".
Proto Zemanovi nelze nic vyčítat.
Udělal to podle sebe. A prakticky všem ty medaile a řády patří, to zase podle mého soudu, patří právem.