logo Silvarium tisk

ÚHEL POHLEDU
Ke svému 25. výročí dostane NP Šumava nový zákon. Špatný zákon, který snižuje roli obcí

Pětadvacetiletý evergreen zvaný diskuse o Národním parku Šumava nabírá díky vládní předloze zákona o ochraně přírody a krajiny opět na popularitě. A nebyla by to snad ani Šumava, kdyby diskuse o ní nebyla aktivisty účelově okořeněna neexistujícími hrozbami, které jsou následně mediálně šířeny na celou společnost. Na ochranu špatného vládního zákona aktivisté burcují k záchraně šumavské divočiny před jejím zničením developerskými projekty. A protože je většina společnosti ze čtvrtstoletí trvajících tahanic, jalových diskusí a osočování unavena a otrávena, není schopna vnímat, co je hlavním šumavským problémem.
Pokusím se vysvětlit některá úskalí, která Šumava kvůli účelovým tlakům nikdy nepřekonala a zřejmě ani nepřekoná. Předesílám, že nemám politické ambice, nejsem nikomu zavázán, na Šumavě nemám žádné majetky, po žádných netoužím, nikomu žádné nedohazuji a žádného developera, pokud za něj nepovažuji správu šumavského parku, neznám. Na Šumavě participuji pouze tím, že zde žiji a pracuji a jako starosta obce se snažím, aby byla obec Modrava dobrým místem pro život svých obyvatel a dobrou adresou pro její návštěvníky.

Neomezená moc správ národních parků

Šumavský park k pětadvacátému výročí založení dostane zákon. Ač se ministerstvo životního prostředí snaží politiky a veřejnost sebevíc přesvědčit, že je projednávaná norma dobrým zákonem pro všechny současné i budoucí národní parky České republiky, je dnes jasné, že jde o špatný zákon o Šumavě. A v čem je návrh zákona špatný? V tom, že vzniká z pera a pod tlakem ekoaktivistů a zcela podkopává samotné základy demokracie. Pravda, konaly se diskusní kulaté stoly, na kterých však byla vyslyšena pouze jedna strana, nikoliv strana zástupců většiny šumavských obcí. Proto je považuji za pouhou zástěrku demokratické diskuse a svou přítomnost na nich za další životní lekci. Ale pojďme ke konkrétním vadám zákona.
Zákon činí ze správ národních parků orgány s neomezenou mocí, která v českých zemích nemá obdoby. Jejich trojjediná funkce – vlastník, jediný hospodář a zároveň orgán státní správy – bude umocněna pravomocí rozhodovat o záležitostech národních parků neomezeným množstvím podzákonných předpisů, přičemž dotčené obce budou mít na tento proces menší vliv než aktivistické spolky. Nedochází tak k deklarovanému posílení role obcí, ale k jejímu razantnímu omezení. O národní parky bude pečováno zásadami, aniž by návrh zákona stanovil pro tyto zásady jakékoliv limity. Zato však k jejich tvorbě bezlimitně zmocňuje správy národních parků. Veřejnost to nemusí vnímat jako problém, ale v porovnání se systémem řízení národních parků v Evropě jde o zcela ojedinělý model, který víc než demokratické principy kopíruje předlistopadové pořádky.
Jinak tomu ale bude v případě, až veřejnost zjistí, že namísto otevírání bude Šumava před turistickou veřejností ještě více uzavřena. Pan ministr Brabec sice velmi mistrně deklaruje zrušení generálního zákazu vstupu do prvních zón, ten však nahradil mnohem širšímmechanismem zákazů. Jako starosta obce, která má své vlastní turistické informační středisko, vím, že veřejnost zajímají dva zásadní problémy ve zdejší oblasti národního parku. Kdy bude otevřena cesta Luzenským údolím na Luzný a kdy bude zprovozněna myslivna Březník. Zatímco si politická vrchnost dokáže snadno poradit s prosazením svého špatného zákona o přírodě, s otevřením historické cesty do Bavor Luzenským údolím a zprovozněním myslivny na Březníku tak, aby sloužila návštěvnické veřejnosti, si poradit neumí. A co vlastně brání tomu, aby bylo vyslyšeno dlouholeté přání návštěvníků Šumavy vidět český národní park tak, jak ho mohou vidět jejich protějšky v sousedním Bavorsku? Kromě dobré vůle nic. Pouze neochota, strach z aktivistů a výmluvy. Současnou výmluvou je, že to zákon o ochraně přírody prakticky neumožňuje.

Nepravdy o developerech

Nabízí se tedy otázka, proč pan ministr Brabec a jeho úředníci nevyužijí jedinečné příležitosti, kterou poskytuje projednávání novely zákona, k jeho opravě tak, aby to umožňoval. Bylo by to logické. Místo toho jak ministerstvo, tak správci šumavského parku tiše podporují nepravdy o developerských projektech, které mají údajně zastavět šumavskou divočinu. Ve skutečnosti se mají věci tak, že v národním parku nevyroste jediná, byť sebemenší stavba, aniž by byla povolena příslušnou správou národního parku. Proč tedy správa šumavského parku nebo ministerstvo životního prostředí nevyvrací lži o developerských projektech? Protože se jim to hodí a protože se tím pohodlně zahladí diskuse ke skutečným kontroverzním stavbám, s jejichž výstavbou souhlasila jak správa národního parku, tak samotné ministerstvo životního prostředí.
Na Šumavě prakticky žádné developerské projekty neexistují a i ten jediný, bytový, který je od roku 2006 realizován v Borových Ladách, nedojde v nejbližších letech kvůli nezájmu investorů svého naplnění. Všechny obávané lanovky, sjezdovky, golfová hřiště a domy jsou spíše dobře načasované lži než fakta. Les v národnímparku nelze v žádném případě přeměnit na stavební pozemek. Tomu brání nejenom platné zákony České republiky, ale i evropské směrnice, k jejichž plnění jsme se zavázali a jejichž porušení by stálo Českou republiku bolestivou část ze státního rozpočtu. Ano, obce chtějí rozumný, trvale udržitelný rozvoj. Nedomnívám se, že při rozloze šumavského parku více než 68 tisíc hektarů je převod 180 hektarů na šumavské obce, které jsou územními plány určeny pro stavby ve veřejném zájmu, veřejnou zeleň a bytovou výstavbu, zásadní problém. Ale ani jeden čtverečný metr není v šumavské přírodě, natož v divočině.

Proti nepravdivé propagandě

Dlouho jsem byl přesvědčen, že ti, kteří příliš nesouhlasí s mými názory, mají prostě jenom jiný názor, ale že náš cíl je společný – opravdový národní park na Šumavě. Velmi jsem se zmýlil. Šumava je jedinečným územím České republiky jako žádné jiné a o její přírodní a kulturní dědictví je nutné co nejodpovědněji pečovat a ochraňovat je. Ale odpovědnou ochranu a péči mohou provádět pouze odpovědní lidé. Je možné spoléhat se na odpovědnost u lidí, kteří šíří nepravdivou propagandu anebo této propagandě záměrně napomáhají? Dle mého soudu v žádném případě. A aby alespoň část veřejnosti znala pravdu o Šumavě, budu na tomto místě postupně zveřejňovat fakta, kterak je Šumava zneužívána coby velmi výkonná finanční dojná kráva.

***

ANTONÍN SCHUBERT, starosta Modravy

Komentáře  

+7 # Tomassk 2016-06-10 07:38
Nekonečné problémy jsou odměnou za vyhnání Němců :o
-30 # Lynx 2016-06-08 20:46
Les nelze přeměnit na stavební pozemek, ale louku či ornou půdu ano. A tak se i děje. Borová Lada - praktická ukázka, jak zprznit okolí vesnice. To samé Nová Pec a Holandland. Místo rekonstrukce stávajících objektů se jde cestou tragické výstavby hlavně na dobré adrese (Horská Kvilda) a extrémních výstřelků (Filipova Huť, Schubertova Modrava). Místo zachování odlehlého rázu Šumavy se pořád jen někdo snaží turistům servírovat NP až pod nos.
To chcete tu přírodu úplně doj.bat ? (Šteindler - Cesta z města)
-15 # lesmistr 2016-06-16 14:49
Lynxi, Vy teda máte mínusů.
Prezident Zeman se vyjádřil asi před měsícem o jednom člověku který si postavil za peníze horníků, podhodnoceného prodeje OKD atd. ( kdo to asi tehdy podepsal?) v Modravě pastoušku i se zahrádkou, že je lidská HYENA.
A právě tato hyena si postavila se svolením ( prodej půdy v NP, kdo to asi na obci podepsal?) svoje obydlí. Teď už zbývá, aby to se svolením Sobotky, Chovance a Tuhého vyšetřila v dalším dílu televizního seriálu " Policie Modrava".
+22 # duha 2016-06-17 06:15
Lesmistře, chce si to trochu zjistit fakta. Bakala ten pozemek koupil od ministerstva vnitra a ne od obce. Postavil si svůj domeček na rozestavěné rotě pohraniční stráže. Tudíž nekácel les apod, pouze dostavěl a upravil již rozestavěné. Pokud by tam nepostavil, tak tam dodnes stojí ruiny tak jako všude, kde něco zbylo po PS. Tímto se nezastávám Bakali, ale Schuberta.
-10 # Lynx 2016-06-18 16:44
To je v pohodě lesmistře, já totiž na Šumavu jezdím každý rok jednou či dvakrát na týden. A pak používám již jen nohy k přesunům. Vidím, jak se ta místa za posledních 15let změnila, ale kdo to nechce vidět nebo kliká jen od stolu, tak nevidí.
Ty duhou zmiňované pozůstatky pohraničních rot,mizí také a plácky zarůstají sukcesí.
Pamatuji zmatky při kalamitách, ukradené kamiony dříví i spokojené zlatokopy.
Viděl jsem jedlové podsadby ve smrkových monokulturách v bezzásahových zónách.
Každý rok procházím "pouští" na Luzný, jen ta "poušť" rok od roku více zarůstá a ty smrčky jsou stále větší.
A i ty stavby stále rostou ...
+40 # duha 2016-06-08 16:06
Pane Schuberte, víte proč za socíku nebyly tzv. neziskové organizace?
Protože by na ně okamžitě byl uplatněn § 203 za příživnictví.
Ten § nám dnes bohužel chybí. Jak pro tzv. minoritu, ale hlavně pro ty neziskovky. Ta minorita ukrojí ze společného koláče hodně, ale neziskovky násobně víc.
Nezisková organizace v jakékoli sféře je dnes zlatý důl.

Psaní komentářů k článkům na serveru Silvarium.cz zůstává přístupné pro všechny čtenáře. Pro vkládání komentářů je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Poslední komentáře

Anketa

Měl by stát přispívat na ekosystémové funkce lesů?

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby

Sociální sítě