Přihlásit

Petice pro zelené lesy Šumavy byla odevzdána do Poslanecké sněmovny (TZ Komunity pro duchovní rozvoj)

Do rukou předsedy Poslanecké sněmovny Radka Vondráčka a za přítomnosti poslance Jana Zahradníka byla 19. prosince 2018 předána "Petice za zákon pro zelené lesy Šumavy". Její iniciátor Petr Martan předal 10 701 podpisů občanů.

Ač se zdá, že zastánci zvyšování bezzásahových zón v NP Šumava mají vyhráno, není tomu tak. Ministerstvo životního prostředí právě připravuje nařízení obecné povahy, kterým se má zvýšit rozloha území, kde se nezasahuje proti kůrovci. Petice konkrétně odmítá další rozšiřování bezzásahového režimu na 50 % území a s tím spojené usychání lesů, které ztrácí schopnost akumulovat vody. Petice také odmítá provádění úmyslné těžby dřeva za účelem financování Správy NP Šumava (v letech 2012 až 2018 bylo úmyslně vytěženo téměř 450 000 kubíků dřeva, tj. zdravých stromů, které tam měly zůstat).

Obsah petice se dotýká nejen Šumavy, ale i celého území ČR

Chřadnutí smrků a kůrovcová kalamita probíhá na většině území České republiky. Kalamita dosáhla takového rozsahu, že vyžaduje krizová a mimořádná opatření ze strany parlamentu a vlády. Petice vyjadřuje stanovisko petentů, kteří odmítají další vyhlašování všech forem zvláštní ochrany přírody, jež umožňují tzv. "bezzásahové lesy" a tedy ty, kde se proti přemnoženým škůdcům nezasahuje. Toto je jedna z věcí petice, která se týká celostátní problematiky a potřebného zastavení usychání lesů a kůrovcové kalamity v celé ČR. K tomu máme několik konkrétních řešení.

Petice požaduje novelizaci lesního zákona

Požadavky petice vyzývají k rychlé novelizaci zákonů a vyhlášek, které zastaví usychání lesů suchem a kůrovcovým přemnožením. Překážkou k tomu je i ochrana přírody. Zastavení kůrovcové kalamity v Jihočeském a Plzeňském kraji je podmíněno nerozšiřováním bezzásahových zón v NP Šumava. Stejně tak nelze bojovat s kůrovcem, když budou vznikat další národní parky, CHKO, území Natury a další území, kde nelze chránit les před uschnutím.

Jako jedno z řešení navrhujeme, aby Parlament ČR zákonným opatřením, nebo Vláda ČR svým usnesením konaly a vzniklo:
Moratorium - tj. odklad a zmrazení v celé ČR - na vyhlašování nových bezzásahových území a "Zvláště chráněných území", včetně "Evropsky významných území", na dobu 10 roků v oblastech se zastoupením smrkových porostů nad 20%.

Petr Martan
osoba oprávněná jednat jménem petentů
ředitel Komunity pro duchovní rozvoj, o.p.s.
www.hnutizivot.cz

Tiskovou zprávu vydala Komunita pro duchovní rozvoj, o.p.s. dne 20. 12. 2018
tel. 732 373 448

Komentáře   

+7 # BIRKE 2018-12-31 12:16
Co takový brouček vrškový , píšu to takto jelikož jelikož jsem naučen jmenovat je takto .
Brouk , brouček vrškový nebo severský .
Dělal jsem ve Francii , tam jsem se setkal taky z bezzásahovstí proti broučkovi , hory kopce pod Ženevským jezerem , tam se nezasahuje jelikož nemaj zákon na povinnost likvidace kůrovcové hmoty . Dále maj problém že neseženou traktor na přiblížení třeba cca 20 m3 ,jelikož tam převážej traktory okované a musí bejt alespoň 80 až 100 m3 v porostu .
Setkal jsem se s tím že na stromu byl zakousnut malej i velkej brouk , malej byl na přechodu mezi suchýma a zelenýmy větvemi , takže tam kde se.běžně zahrejzne brouk typhografus . Okolo kanálu jsem dělal dost kůrovce už teď , okolo Stieg 1888 taktéž takže příští rok bude zmar lesa jestli nebude celé jaro mokré .
-9 # Vladimír Pelíšek 2019-01-02 11:17
Celá oblast od Ženevy až po francouzský Motz i dále nádherně ukazuje nesmyslnost pěstování smrku mimo původní stanoviště. Švýcarští lesníci, mezi nimiž se bohužel občas vyskytují podobní bystrouši jako mezi českými či německými, se kdysi rozhodli - na základě zkušeností s alpským smrkem přirozeně tam rostoucím v nadmořských výškách nad 1000 metrů - smrk pěstovat i mnohem níže, tedy okolo Ženevy (ta má cca 400-500 m.n.m.) a dokonce i v okolí 60 km vzdáleného Lac du Bourget (220 m.n.m.). A dlouho jim to vycházelo, protože ač má oblast od Ženevy (především v nížeji položených částech) až po uvedené jezero téměř subtropický charakter (v okolí jezera volně rostou oleandry, olivovníky, fíkovníky, palmy trachycarpy apod.), tak oblast zároveň jen velmi málo trpí letními suchy, protože jde o návětrnou polohu Jury a Atlantik je opravdu blízko.
Takže to bylo opravdu zajímavé a opravdu dlouho, protože místní majitel lesa si natrhal na zahradě kalorické fíky, aby při těžké práci v lese nepadl hlady, a šel o 200 metrů výše kácet kůrovcové smrky do svého lesa.
Jenže přírodní procesy neošidí nejen čeští odborníci pěstující smrk v Dolnomoravském úvalu, Vsetínských vrších či na závětrném Třebíčsku, ale ani švýcarští či francouzští bambulové, kteří se domnívají, že to pravé ořechové pro smrk v zimě je průměrná lednová teplota 3,5 st.C a pokud se přesto někde rozmůže kůrovec, tak jen proto, "že se včas nezasáhlo".
Kolem Aix les Bains se vždy zasahovalo až hystericky, uklízelo se i klestí jak u nás za císařpána. Jenže péče nepéče, smrk dlouhodobě vhodný pro zimní teploty vhodné také pro olivovníky a madarinky satsumy ještě zatím nikdo nevyšlechtil, stejně jako se dosud nikomu nepodařilo naučit přežit olivovník mráz pod -11 či fíkovník mráz pod -14.
A tak jsou dnes kdysi úhledné a od poslední větvičky vysbírané smrkové porosty nad Aix-les-Bains či Motzem uniformně hnědé a mrtvé, francouzští lesníci je už netěží, protože ví, že by stejně nic nezachránili. A my ostatní se snad ještě dožijeme doby, kdy budeme za horským smrkem jezdit do švýcarského Jury zase jen nad 1000 metrů nadmořské výšky, stejně jako za hercynským smrkem nad 800 metrů či za smrkem moravským na nejvyšší vrcholky Beskyd či na výše položené planiny Hrubého Jeseníku. Škoda jen toho mezičasu, kdy budou celou zemi hyzdit tisíce hektarů uschlého smrkového chrouští a lidé, kteří se těšili, že z peněz za těžbu svých mýtních porostů koupí jednou dětem byty, budou místo toho to neprodejné chrouští spalovat v kamnech.
+13 # BIRKE 2018-12-29 23:00
Zelené stromy na Šumavě zůstanou jedině když se bude těžit . Na Moravě s Vysočině se proti broukovi nezasahovalo zavčasu a proto to dopadlo katastroficky . Brouk se zastaví když dorazí k bramborám nebo kukuřici .
+9 # najše 2018-12-30 21:38
v tom se shodneme ! Jestli pracujete v NP u Stožce a máte tyto názory, tak jsme kolegové a máme stejný úkol, tzn. přesvědčit Mgr. Hubeného, aby nerozšiřoval bezzásahovost, což se týká řady porostů okolo kanálu i na UP Stožec. Nyní jste tam dokončili zpracování větrné kalamity a mohl by být klid !!! Jinak na Ips duplicatus moc nevěřím, moje poznání je, že Ips typographus je konkurenčně silnější a tam kde graduje, tam duplikáta vytlačuje, což v důsledku znamená, že tam zůstane jen typographus navzdory tomu, že kolegové lesníci pronáší legendy o severském broučkovi. Věřte mi, že většina z nich se na zadečky těchto brouků pod lupou či mikroskopem nekoukala nikdy a jsou to pouze legendy. Na většině kalamitních ploch současnosti (včetně severní Moravy !!!!) vládl klasický typographus.
Teď jsem střelil do vosího hnízda a jsem zvědavej, kolik dostanu mínusů, leč ty mě ke změně názorů nepřivedou :-)
+19 # BIRKE 2018-12-29 22:53
Tak to tedy nemám , četl jsem studii dvou lidí z oblasti třebíčska . Jeden revíra druhej hajnej , pět let pozorovali chování lýkožrouta severského , výsledek byl tento .
Napadne prakticky pokaždé strom v porostě kde se neprovádí úmyslná těžba čili probírka výběr , je vcelku jedno jak se to nazývá . Napadne strom který nemá dostatek prostoru pro růst , následně rojí a napadá už stromy běžné . Více než rok dělám v NP oblast Stožce . Viděl jsem stovky hektarů pro ideální růst kůrovcové kalamity . Bez tvrdého zásahu stylem 10 kůrovčáků plus stromy okolo nelze brouka zastavit . Jo když bude celé jaro pršet tak to bude jiná .
+10 # BIRKE 2018-12-28 09:23
Hezká iniciativa ale , Petr Martan v tom má jaksi takovej malej chaos .
Nechce rozšiřovat bezzásahové území a zároveň nechce úmyslnou těžbu .
První věc je dobře , brouk nebude mít více prostoru , ale bez těžby nejde udržet brouka před šířením . Takovej severskej brouček se množí v probírkovejch porostech .
+11 # najše 2018-12-29 22:28
Nemáte v tom trochu chaos Vy?? Těžba kůrovcového dříví je těžba nahodilá, nikoli úmyslná a to včetně lapáků, které se rovněž vykazují v nahodilé těžbě.
Stejně tak co se týče dimenzí pro typografa a duplikáta, zde také není žádný rozdíl, tak proč to sem píšete?? Jestliže vyhledává duplikátus slabší dimenze než typograf tak pouze do té doby, než populační hustota typografa nastoupí do kalamítního stavu, potom žere dimenze duplikáta bez vzrušení, stejně jako dimenze amitýna ba i chalkografa.

Jinotaj Petra Martana petice tkví podle mne v poukazu na to, že pokud někdo tvrdí (v tomto případě NP Šumava), že jsou něco zcela jiného než hospodářský les, měli by vysvětlit, proč mohou bezostyšně hospodářsky těžit zásahové zóny, když je mohou nechat přírodě stejně jako ostatní lesy. Je to ze strany Petra takovej černej humor, protože jemu by to principiálně nevadilo, kdyby si zároveň NP nehrál na jakousi elitu, která umí cosi, co ostatní nikoliv. Kdyby dostávala průměrná lesní správa tolik peněz ze státního rozpočtu jako NP, tak by si správci výskali a s radostí stavěli těch několik hezkých informačních center a naučných tabulí.
Takhle to myslím Petr Martan myslí a pokud ne, tak mne jistě opraví.

A pan Birke nechť odpustí to korekturu :-) nic ve zlém! Klewar
+7 # Máchal 2019-01-04 09:31
Ono je tam těch jinotajů víc. K tomu co píšete k "bezostyšné hospodářské těžbě" zásahových zón, jak tedy k těm porostům hospodářského charakteru, a proto spadajícím do zásahového režimu, přistupovat? Tam najednou ukazatele HÚL, byť nastavené trochu jinak, vůbec neplatí? Úmysl přeměny skladby těchto porostů bude tabu? Má nějaký důvod, proč zde nehospodařit, tedy kromě toho, že to provádí správa parku a ne někdo jiný? Opět, jako vždy, se někteří lidé, kterým se to hodí, neobtěžují vůbec rozlišováním charakteru a původu různých porostů, v případě že by to ubralo na pádnosti argumentace jim. Polopravdy, pololži, populistické zjednodušování a černobílení, hra na city a/nebo ekonomický hlad - zákadní nástroje každého "lovce petentů" ;), ať je to zelený aktivista, nebo Komunita pro duchovní rozvoj.

Mě spíš zaujal ten požadavek na zmrazení vyhlašování zvláště chráněných území, z důvodu aby se zamezilo bezzásahovosti. To je naprostý nonsens, a myslím že to pan Martan velmi dobře ví a úmyslně tahá veřejnost a "petenty" za fusekli. Ani vyhlášení rezervace nebo "evropsky významného území" neznamená bezzásahový režim. Ten se musí případně vyjednat se státní správou lesů zvlášť, navíc, a za účasti všech dotčených. Pěkným dokladem je mimo běžné praxe i třeba vyhlašování bezzásahových území na základě dohody mezi LČR a AOPK, kde se to slavnostně podepíše a stvrdí (ovšem ne vždy bez podmínek např. zpracování nahodilky v některých porostech ;) ), i když se tato území vyhlašují převážně v letitých a zaběhlých rezervacích. V jiných rezervacích se vesele NT zpracovává, a nikdo proti tomu nic nemá, protože to tak je nastavené. O režimu v "CHKO", neřkuli "EVL" ani nemluvě. Nechce se mi opravdu věřit, že tohle pan Martan za leta své praxe neví, a netlačí a nemate těmito výplody účelově veřejnost.
-2 # Vladimír Pelíšek 2019-01-04 10:20
Pobavila mě ta "Komunita pro duchovní rozvoj". Co to má - u všech všudy - znamenat? Že je Hnutí Život parta obskurních husáko-lesníků snažících se pod nálepkou fiat-ekologického hnutí zuby nehty podržet smrčkaření, kde to jen půjde a jak nejdéle to jen půjde, je myslím zřejmé už každému, kdo nemá problémy s alkoholem a/nebo dokončil aspoň učňák, ale "duchovní rozvoj"? To je v lesnictví jako co? Kapličky na počest židokřesťanského spasitele někde ve smrkových polích?
Ono se mi začíná zdát, že to nejlepší, jak může člověk na takovéto králíkáře reagovat, je nechat jim volné pole působnosti. Sebelepší argumenty neudělají ani polovinu té práce, co udělá volné pole, jež jim umožňuje nerušeně se znemožnit.
+2 # Máchal 2019-01-04 11:24
Čekal jsem jen další ušlechtilý název pro stále totéž, ale podstata je úplně jiná: https://www.parlamentnilisty.cz/politika/politici-volicum/Martan-SPO-Islamska-migrace-a-multikulturalismus-jako-nemoc-ducha-Evropana-407909
Ne že bych s ním v ničem nesouhlasil, naopak, základní pojmenování pravým jménem ve víc věcech trefil moc pěkně. Proč ale pod tou hlavičkou řeší něco o bezzásahových zónách v lese??? Asi jen důsledek sortování, škatulkování lidí a sesponkovávání lidí s nežádoucími postoji ve víc věcech do jednoho jasného, nálepkou definovaného nepřítele. Univerzálního Euro-zeleného-vítače s vyhulenou hlavou. Jako by těch kombinací nemohlo být víc, mě třeba jeho pojetí multikulturalismu sedí, EU moc nefandím, ale ty jeho kampaně kolem ochrany přírody, no, to fakt nejde (důvody už jsme tu rozebírali víckrát třeba viz to co jsem psal nad). Respektuju právo na vlastní názor v obojím, ale míchat to do jednoho koktejlu mi přijde poněkud zcestné.
-2 # Vladimír Pelíšek 2019-01-04 10:40
Ano, třeba v CHKO Beskydy Vám zakážou plochou střechu, protože ruší krajinný ráz, ale vysápat bukojedlinu a nahradit ji tyrolskými smrčky do řad je ke krajinnému rázu a vůbec ochraně přírody ohleduplné, o tom přece žádná.

Dokud bude legislativa chráněných území stát na vodě, dotud bude možné, aby byl chráněný či naopak likvidovaný jeden výtvor člověka oproti druhému, na základě pouhého lobbingu, ať už lesníků nebo ochranářů. Vstavačová louka je nádherný útvar, ale vznikla dlouholetou systematickou činností člověka, takže pokud odhlédneme od estetického hlediska, má z hlediska přírodní autentičnosti stejnou hodnotu, jakou může mít trávník u Lidlu nebo komunistická vojenská střelnice pro naše potomky za x desetiletí či staletí.

Kořeny leží velice hluboko a nebude je možné změnit jinak, než hlubokými změnami v myšlení a postoji mas obyvatel této planety. Dokud bude les primárně předmětem prvoplánového obchodu, komerční hodnotou jako auto nebo mobilní telefon, dotud budou o jeho podobě rozhodovat těžaři, ať už třeba severoameričtí, kteří nejprve na území XY vytvoří měsíční krajinu, přivlastní si zisk fyzický prodejem dřeva a pak zisk morální vyhlášením takto ekonomicky bezcenné lokality za národní park. Nebo jihoameričtí, kteří přece nemůžou nechat závratných 10% území Brazílie původní přírodě a indiánským kmenům. Nebo němečtí, kteří si doma dávno pěstují listnáče a smrkové plantážní sirky si jezdí nakupovat za babku do Čech. A nesmím zapomenout ani na čínské, kteří mají zatraceně nízké náklady, protože nedodržují prakticky žádné mezinárodně uznávané normy a vždy najdou dost chudých Rusů, co jim za babku umožní sápat statisíce hektarů někde za Bajkalem, nebo ješitných a hrabivých Klewarů, kteří se vývozem bohatství a živin české země do Asie dokonce ani nezapomenou pochlubit. Nevím, jak jinde, ale dokud bude v lesnictví stát na vrcholu potravního řetězce namísto hospodáře tvořícího les pro potomky pitomeček "ekonom" s kalkulačkou v ruce, uvažující nanejvýš v horizontu svého důchodu a splacené hypotéky na ohyzdný domeček v satelitu za Prahou, tak líp nebude.
+9 # Máchal 2019-01-04 11:41
Legislativa na vodě nestojí, problém je v tom, že lidi nemají zájem jí chápat a respektovat. Právě z důvodů různých a často protichůdných zájmů tu legislativu máme, a projevuje se třeba stanovením kategorií lesů. Protože my můžeme ty zájmy uspokojit - na různých plochách - všechny. I když to někteří křiklouni, ať už ze zištné vychcanosti, jednoduchoučké a donebevolající tuposti, nebo prosté nevůle vidět věci z víc úhlů, zpochybňují, a neustále tlučou na poplach do boje proti některým vybraným z nich, aby prosadili jen ten jejich. My přece můžeme mít i vybrané kusy krajiny s kultivovanou a historickou kontinuitu respektující architekturou - někde, a jinde se staví typ staveb, které by ten dochovaný krajinný celek silně znehodnocovaly - jestli na nich trvám, musím si je holt vysmrknout o pár km jinde, kde tím nic nepoškodím.
Zrovna tak můžeme mít zároveň vstavačovou louku i pralesovité zbytky lesních porostů, a zároveň lesy s převažující hospodářskou funkcí, pokud bude slučitelná s jejich holým přežitím v daných přírodních podmínkách, a jakž-takž fungujícími funkcemi lesa. Je snad nějaký racionální důvod, proč to nejde? To, že nejsme schopní vždycky všude udržet všechno, třeba protože jiné páky jsou silnější, neznamená že musíme rezignovat na ty hodnoty na všechny (ano, i vstavačová louka a dochovaná specifická krajina s odpovídající architekturou jsou hodnotné, přestože jsou výplodem člověka).
-3 # Vladimír Pelíšek 2019-01-04 20:14
Některé typy krajiny a hospodaření jsou za nynějších podmínek bez nesystémových a zhoubných dotací neudržitelné. "Pestrá krajina" je mýtus, je to mrkvička na proutku před kráčejícím oslem, domnívajícím se, že čím rychleji půjde, tím dříve tu mrkev dostane.

Třeba jalovcové louky. Jalovec je dnes přísně chráněný keř, přitom ještě před 60-70 lety jím byla na východní Moravě doslova poseta každá druhá pastvina. Jenže jalovec neudržíte právě bez té pastvy. A to ovcí a koz, nikoliv krav. Tu pastvu nenahradíte žádným sečením křovinořezem za dotace, "práci" těch zvířat nebude nikdy schopen suplovat sebenadšenější ochranář. Není to možné. Sám jsem takto oplakal jednu nádhernou jalovcovou louku svého mládí, než jsem si utřel slzy a došlo mi, že bojuji proti větrným mlýnům. Dnes tam roste sukcesní les.

Vstavačové louky. Je třeba je nejméně dvakrát ročně séct. A to nejlépe kosou, a trávu odvážet, nikoliv nechat hnít na místě. Kdo to dnes bude dělat - a hlavně - proč? Kdo potřebuje seno? Pro koho? Kdo tam bude chodit a to seno převracet, sušit? Nikdo, a i ta ochranářská sdružení, která se tím kdysi v devadesátých letech zabývala, od toho dnes upouští. Ještě tak informační panely a naučné stezky, jak "je třeba tato území chránit", to ano.

No a samozřejmě smrkaření. Dejte mi pár miliónů, zdroj tepla, kvalitní makrolon a já vám budu rok co rok z kteréhokoliv hektaru pozemku v nižší nebo střední poloze v ČR dodávat několik tun fíků. Přejmenuju se na Vladimíra Nožičku a budu psát o tom, že fíkovník lze u nás běžně pěstovat a pokud někdo tvrdí opak, tak je to proto, že ho na zimu málo nebo špatně přikryl, pozdě nebo vůbec nepřitopil, čili "nedodržel opatření". Na mé straně vina nebude - jak by mohla být? Já jsem přece vytvořil ucelený systém, a jestli mi nějaký šmejd začne máchat před obličejem pěstičkama, že někde na Pelhřimovsku jsou přece lepší klimatické podmínky pro přirozeně tam rostoucí jabloně než pro fíkovníky, tak založím Hnutí Život Revival, onoho dotyčného prohlásím za aktivistického dredařského feťáckého pomatence, a pak si jen už počkám, až mě za to všech osm ostatních podobně smýšlejících zodpovědných odborníků, kteří se v této zemi nacházejí, uznale poplácá po hrbu.
+9 # Máchal 2019-01-07 09:47
No ale o tomhle a jen o tomhle by právě ty dotace měly být. Na podporu udržení něčeho, co není zrovna motorem ekonomiky, je to spíš ztrátové, ale má to nějakou jinou hodnotu - historickou, kulturní, přírodní. Třeba i vzácné a zvlášť chráněné druhy, vázané na nějaký způsob hospodaření. Příspěvek na sečení vstavačových a podobně hodnotných luk by se měl škrtat podle mého názoru až nakonec - poté, co se poškrtají veškeré plošné dotace na řepku, kukuřici nebo sečení obyčejných druhově chudých a novodobě "průmyslově" založených luk. Ne nad tím zlomit hůl, protože je nejjednodušší se vykašlat právě na ně. Zhoubnost dotací není v samotné jejich existenci, ale v tom, že se dotují věci, které by se bez toho měly obejít, i věci, kde jsou přímo na škodu a jen si to někdo šikovně vyjednal.
Ono podobnou optikou "z toho nic neni, utřeme slzu" by se šlo dívat i na ty lesní pralesovité zbytky. Nebo na orloj, Karlův most či Karlštejn (k čemu hodiny s pajdulákama, k čemu hrad v době dnešního společenského uspořádání a vojenské techniky). Nebo na pěstování jedle ;)
Jinak ještě každý, kdo to myslí s nějakým zemědělským hospodařením vážně, a nedělá to jen pro ty zhoubné dotace, si sena docela váží. Z vlastní zkušenosti můžu říct, že třeba letos ho byl v důsledku počasí celkem nedostatek, a cena balíků sena vylítla dramaticky nahoru (kdo je ochoten vůbec prodat).
+2 # najše 2019-01-09 23:51
Na rozdíl od alibistických všeználků při prodeji dřeva hledím na to, aby se vydělaly peníze. Vy asi žádnému svému sousedovi v lese s tímto pomáhat nechcete a je Vám jedno, když všechno dřevo v lese shnije. Jak jinak byste chtěl vysvětlit, že Vám vadí prodej dřeva do Číny a zároveň si kupujete z Činy tolik zboží, že ani sám nevíte kolik? Chováte se trapně, na konci docela pěkného příspěvku si musíte do někoho kopnout, protože jinak byste si zřejmě nepřipadal mužně. Činan prostě dokáže zobchodovat české kůrovcové dříví nejlépe a to je celé.
-3 # Vladimír Pelíšek 2019-01-10 12:36
Demagogické žvásty. Koupí obalu na mobil za 30 Kč nebo notebooku za 20 000 Kč žádnou škodu našim lidem ani naší ekonomice nevytvářím, protože ani jednu z komodit tady nikdo nevyrábí a i kdyby vyráběl, tak za danou cenu nehodlá prodávat, protože by se dostal pod úroveň svých výrobních nákladů.
Pokud ale prodávám Číňanovi dřevo, které tady nikdo nechce, protože je za rozumnou cenu neprodejné, tak tím našim lidem, naší přírodě a ekonomice škodím. Jednak tím, že pouze ty nejméně rozvinuté ekonomiky stojí na výprodeji přírodních surovin za co nejnižší ceny - ostatně o tom, že ČR by se spíš než na vývoz dřeva měla zaměřit na vývoz výrobků z něj, kde existuje přidaná hodnota, se vede nekonečná diskuse.
Druhak proto, že prodej dřeva do Číny jen zakonzervuje dnešní stav cen, protože když to dnes Číňan vezme v pohodě za 800, majitel lesa při této ceně prodělá a jediný, kdo na tom kromě Číňana něco má, je Klewar nebo podobný obchodníček. A za třetí, může tím vzniknout stav, kdy se veškeré dřevo bude prodávat na export za mizivé ceny, takže české lesy se promění na výrobnu laciného, nekvalitního dřeva, s jehož vývozem se budou kdovíkam vyvážet i lesní živiny, a to bez sebemenší šance, že sem přitečou peníze, které by měly lesům pomoct. Je to stejně hloupé a krátkozraké, jako řešit nedostatek pracovníků tím, že namísto zvýšení platů stávajícím a nalákání na dobré podmínky nových budu shánět laciné Ukrajince nebo Moldavce, kterým dám almužnu. Já jako majitel sice zbohatnu - jenže mí zaměstnanci budou ve skutečnosti mizerně placení poddaní, ať už českého, nebo ukrajinského původu.

Tato situace už v menším měřítku existuje, a právě lesníci ze západní části Čech o tom ví své. Bavor si přeměňuje své plantáže na smíšené lesy, šetří těžbou, snižuje podíl holosečí, a když si potřebuje "vypomoct" finančně prodejem dřeva, nakoupí za babku plantážní dřevo v Čechách, kde tím "finančně konzervuje" předpotopní plantážnictví. Proto se také tak bráníte FSC, není-liž pravda?

Vidím Kleware, že tvá propagace obchodování s Číňany není experimentem, ale vychází z dlouhodobějších tradic.
-2 # Rensa 2019-01-10 13:25
Máte přestavu, kolik těch "lesních živin" v kubíku či tuně dřeva je?
0 # Vladimír Pelíšek 2019-01-10 14:48
Ano, mám, pane Renso. Stačí například spálit metrák smrkového dřeva a udělat kvalitativní i kvantitativní analýzu popela, a pak kvantitativní údaje vynásobit deseti.
Máte pocit, že prvky typu vápníku, hořčíku se někde v kyselém Hercyniku dostatečně obnovují "z matečné horniny"? Nebo že by je dodávaly kyselé deště? Měl jste na střední či vysoké škole chemii? Řešil jste v jejím rámci chemické rovnice?
-1 # Rensa 2019-01-10 15:04
Děkuji za připomenutí, jak se zjišťuje obsah popelovin, vím ze školy.
Přesto bych se ptal opět - máte představu, kolik toho popela ze dřeva je, např. vyjádřeno v hmotnostních %?
0 # Vladimír Pelíšek 2019-01-10 15:24
Jedna se o jednotky % “čistých živin”. Mate představu Vy, kolik tun to činí v pripade napr. holosecne těžby hektaru smrkového porostu? Jakým mechanismem a odkud jsou do lesního ekosystému všechny tyto živiny vráceny?
+5 # Rensa 2019-01-10 16:17
Je naprosto nepodstatné, zda se jedná o těžbu holosečí či výběrem, ale o jaké celkové množství vytěženého dříví a hlavně jaké dřeviny.
Vztaženo na plochu, u smrku je to zhruba polovina, než např. u dubu či buku.
+1 # Vladimír Pelíšek 2019-01-11 09:13
Děkuji, rozdíly v zastoupení živin v popelu tvrdých listnáčů a smrku jsem neznal.

Zajímavý článek o využití popela např. zde:

http://www.lesprace.cz/casopis-lesnicka-prace-archiv/rocnik-85-2006/lesnicka-prace-c-01-06/dreveny-popel-odpad-nebo-cenna-surovina

Sám často klest spaluji a můžu potvrdit, že růst a prosperita stromků následně vysazených v popelišti jsou podstatně lepší než mimo ně.

Složení popela nejlépe dokazuje, kolik a jakých se těžbou z lesa vyváží živin. Bazické prvky a sloučeniny, zejména na bázi Ca a Mg, pak v půdě stále více chybějí, a to o to více, o kolik méně jsou obsaženy v matečné hornině, a o kolik je stanoviště kyselejší. Při určitém stupni poklesu pH pak dochází k ataku komplexních sloučenin na bázi Al na kořenový systém, což dále umocňuje problém acidifikace a z řady zejména inherentně kyselých stanovišť dělá stanoviště téměř mrtvá, což bylo (nejen) u nás mohutně nastartováno kyselými dešti v druhé polovině 20. století. Problém je pak často dále zesílen nadbytkem N, který způsobuje příliš bujný růst, ovšem nekompenzovaný K, takže pletiva jsou křehká a snižuje se jejich mechanická pevnost i odolnost biotickým i abiotickým faktorům.

Samozřejmě, dřeviny z lesa odvážíme těžbou vždy, nejen v případě holoseče. Holoseč ovšem problém dále zhoršuje tím, že během několika let, než vznikne zapojený nebo aspoň hustší travní porost, z lokality mizí další mraky dřevin smyvem. Ale to vše jsou dnes už všeobecně známé věci.

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Hlavní zprávy

Riziko šíření kůrovcové kalamity narůstá i ve vyšších nadmořských výškách

Riziko šíření kůrovcové kalamity narůstá i ve vyšších nadmořských výškách

Lesnictví

V článku naleznete aktuální letecké záběry lesů v ČR. Dopady dlouhodobého sucha a následný rozvoj kůrovcové kalamity jsou již pozorovatelné prakticky na celém území České...

Obnovu českých lesů podporují osobnosti veřejného i sportovního života

Obnovu českých lesů podporují osobnosti veřejného i sportovního života

Lesnictví

Do kampaně Lesů ČR s názvem „Sázíme lesy nové generace", která vyvrcholí již 19. října akcí „Den za obnovu lesa", se zapojí mnoho zajímavých osobností...

Kůrovcové kalamitě se věnoval pořad ČT Byznys Speciál

Kůrovcové kalamitě se věnoval pořad ČT Byznys Speciál

Lesnictví

Kůrovcová kalamita dopadá na celý dřevozpracující a papírenský průmysl, dál na nábytkářství nebo stavebnictví, výrobu sportovních potřeb nebo lodí. Kvalitní smrkové dřevo vyžaduje například výroba...

Pražská lesnická fakulta otevřela nový Hi-tech pavilon

Pražská lesnická fakulta otevřela nový Hi-tech pavilon

Lesnictví

Se začátkem nového akademického roku otevřela Fakulta lesnická a dřevařská ČZU novou budovu High-tech technologicko-výukového pavilonu. „Jedná se o jediné výukové pracoviště v ČR, které...

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR

Naše další weby