Kvilda/Modrava (Klatovsko) 9. října (ČTK) - Dřevaři letos odkornili v šumavské lokalitě Na Ztraceném poblíž Modravy na Klatovsku 8159 stojících stromů napadených kůrovcem. NP Šumava za to zaplatil přes 11 milionů korun, řekl dnes novinářům vedoucí územního pracoviště správy parku na Modravě Jan Bečvář. Dodal také, že Šumavu v poslední době kromě kůrovce začal trápit jiný škůdce. Tím jsou přemnožené myši, které v posledních letech začaly masivně ohlodávat kůru z mladých listnatých stromů, což způsobuje jejich úhyn.

V lokalitě Na Ztraceném dřevaři oloupali v posledních dvou letech 12.797 stromů napadených kůrovcem. Podle ekologů by se v této oblasti nemělo vůbec zasahovat. Ale respektují metodu loupání stojících smrků napadených kůrovcem, která je podle nich k přírodě šetrnější než kácení.

Bečvář však poznamenal, že tato metoda je mnohem pracnější i časově náročnější. Podle něj je nejúčinnějším zásahem v boji proti kůrovci napadené stromy pokácet a pak až z nich odstranit kůru. "Loupání nastojato samozřejmě představuje i mnohem větší finanční zátěž pro park. Letos jsme za něj zaplatili 11 milionů korun, přitom při klasickém postupu by odhadované náklady činily asi 2,4 milionu korun," uvedl.

Šumava už několik let bojuje s kůrovcem. Ten každoročně zlikviduje desítky tisíc stromů a na řadě míst tak hynou smrky. Bečvář řekl, že právě v takových místech se nyní objevuje nový škůdce, kterými jsou přemnožené myši. Ty v zimě napadají mladé vysazené listnaté stromy, z nichž ožírají kůru. "Tím pádem stromy zahynou a dřeviny, které bychom do těchto prostorů potřebovali dostat, nám myši likvidují," řekl Bečvář.

Myším se v těchto lokalitách daří, protože po úhynu smrků mají od jara do podzimu v zemi dostatek potravy v podobě travních semen. Potíž však prý nastává při dlouhých zimách. "V takovém případě se myš probouzí ze zimního spánku a živí se právě kůrou z mladých stromů," řekl ředitel parku Jiří Mánek.

Myši na územích NP Šumava však nikdo nesmí chemicky hubit. Jediným možným regulátorem jsou predátoři, kterých se však v daných lokalitách nenachází dostatek. "Nastává sinusoida, podle níž se v určitém časovém horizontu nakonec vzhledem k vysokému výskytu myší zase přemnoží ti predátoři," uvedl Mánek. Podle něj se nedá přesně vyčíslit, jakou škodu myši likvidací stromů starých maximálně deset let způsobí.