logo Silvarium tisk

MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ Zatímco ministerstvo zemědělství navrhlo, aby se sázely listnaté stromy v 15 až 40 procentech, což je pro soukromé vlastníky akceptovatelné, ministerstvo životního prostředí požaduje listnaté dřeviny v některých lokalitách až z 80 procent.
To přimělo majitele lesů k sepsání petice. „Pěstování listnatých stromů je mnohem dražší a výtěžnost slabší," vysvětluje předseda Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v Česku (SVOL) Richard Podstatzký. Podle něj hospodaření v lese stojí na třech faktorech – ekonomickém, ekologickém a sociálním. „Zrušení ekonomického pilíře nabourá i ty další dva. Zlepšování funkcí lesa hradí produkce dřeva, kterou je třeba zachovat. Změna se udála na nátlak ekologických hnutí, jenže my musíme mít z čeho zaplatit lidi pracující v lese. V případě, že budou z osmdesáti procent listnaté, na to nebudeme mít," tvrdí Podstatzký.
Petr Skočdopole z Arcibiskupských lesů s ním souhlasí. „Co se týká smrku, je to málo. Vlastník by měl mít širší mantinely, jak se o les starat," říká Skočdopole.

Návod, jak správně postupovat při obnově porostů v kalamitních oblastech, připravilo nyní ministerstvo zemědělství za pomoci odborníků.
Ten má vlastníky lesů při jejich renovaci jen vést a není závazný.
„K němu vznikla i vyhláška a v ní došlo k omezení podílů smrku ve prospěch listnatých stromů. Ta bude sloužit pro závazné lesní hospodářské plány," sdělil mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.

Právě této vyhlášky se týká petice, kterou sepsali majitelé lesů. Podle Podstatzkého je situace kvůli rozsahu současné kůrovcové kalamity v lesích kritická už teď a 350 tisíc soukromníků si myslí, že mají právo i na finanční pomoc od státu stejně jako zemědělci místo toho, aby je stát nutil ve velkém sázet drahé listnaté stromy, jejichž výtěžnost nepokryje náklady na péči o les. Ovšem třeba podnik Lesy ČR tvrdí, že už nyní listnaté stromy sází častěji, než jsou doporučené hodnoty.

„Samozřejmě to navýší náklady. Listnatých stromů se vysazuje na plochu dvakrát více než smrků. Je rozdíl ošetřovat na stejné ploše čtyři, nebo osm tisíc sazenic a chránit je proti okousání zvěří. Smrky jsou proti ní zajištěné asi po pěti letech, buky až po sedmi," zmiňuje mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.

SVOL v petici žádá parlament nejen o změnu poměru zastoupení smrku v lesích, ale také o odpovídající finance a dotace pokrývající ztrátu, o změnu zákona daně z příjmu u prodeje kůrovcové dřevní hmoty, o snížení DPH u palivového dřeva, které se prodává za cenu výrobních nákladů, kvůli čemuž pak firmám nezbývají peníze na zalesňování. Ministerstvo zemědělství loni vyplatilo vlastníkům postižených lesů 360 milionů korun a pro příští rok chystá miliardu. „Stále je to málo, potřebovali bychom okolo tří miliard korun," tvrdí SVOL.

Komentáře  

+8 # Lynx 2018-11-08 08:48
Výtěžnost listnáčů slabší? Záleží na druhovém složení a na způsobu zpracování. Do budoucna navíc lze předpokládat další růst cen dřeva, jakmile skončí kalamitní roky.
Vyšší náklady, jak tvrdí rozhlas Jouklová? Zvěř? Tak nepronajímejte honitby za nekřesťanské peníze, ukončete kamárádšofty s nájemci a začněte důsledně účtovat a vymáhat škody zvěří! I za cenu ekonomické likvidace nájemců. Protože několikrát "užraný" terminál nespraví pár korun. Ten stromek si to sebou nese do dalšího života! Pak nebudete muset plotit v nadměrné míře.
Co se týká jedle, nejdříve by musela většina lesníků oprášit své školní uniformy a usednout na týden do lavic anebo v rámci samostudia prostudovat historická čísla LP, aby dostala do krve způsob její výchovy a pěstování! Jedle zkrátka není smrk.

A opakující se mantra nakonec:
Limitujícím faktorem úspěšné obnovy českých lesů je v současnosti spárkatá zvěř, její neúměrné stavy!!!
+10 # milan.kosulic 2018-11-04 19:43
Zlepšování funkcí lesa hradí produkce dřeva, kterou je třeba zachovat. Změna se udála na nátlak ekologických hnutí, jenže my musíme mít z čeho zaplatit lidi pracující v lese. V případě, že budou z osmdesáti procent listnaté, na to nebudeme mít," tvrdí Podstatzký.
Dovoluji si připomenout, že až si vytěžíme během několika příštích let skoro všechen smrk, tak několik dalších desetiletí budou mít na zaplacení svých dělníků jen ti vlastníci, kteří dnes místo smrku mají listnáče. Co tedy pak bude tou "jedinou ekonomickou dřevinou", kterou se mnozí stále zaklínáme?
-6 # Vladimír Pelíšek 2018-11-05 16:13
Taky tomu nerozumím. Ale jak vidíte, uběhl den a nikdo Vám neodpověděl.
Jen za tento rok chybí ve středních polohách na 300 mm srážek. Kromě února a března byly všechny měsíce roku 2018 teplotně nadprůměrné. Podstatzký a spol. bojují za co nejvyšší zastoupení smrku, ale pro koho? Kdo ten smrk bude těžit, pokud k těžbě nedoroste? Zůstane smrk ekonomickou dřevinou, když se bude prodávat na palivo z uschlých dvaceti-třicetiletýc h porostů, za 200 Kč / kubík?
Ať to rozebírám, jak to rozebírám, vychází mi z toho jen dvě možnosti:
1) Tito lidé vůbec nechápou, k čemu momentálně v lesích dochází
2) Chápou to, ale jediné, co je zajímá, jsou jejich co nejnižší momentální náklady na zalesnění, tedy "po mě potopa".
+10 # ToPi 2018-11-05 16:20
Třeba i jiné jehličnany jako třeba borovice, modřín, jedle a douglaska.
+8 # lesnar 2018-11-06 06:34
V borovici budoucnost není. Aneb pěstovat ji smrkovým stylem je čirý hazard. (Pokud lesnictví funguje na jednoduchá hesla, tak ta první formulace je lepší, protože odkazuje na dikci správných budovatelů.)

Ale argumenty jsou hmatatelné: zajeďte se podívat do lokalit, kde máme tzv. HS 13 - "hospodářství přirozených borových stanovišť" (to je další nefunkční abstrakce.). Pokud by se s ní nezacházelo jako např. v M. Albrechticích, byl by to ekologický průšvih.
Modřín v současném zastoupení je OK, ovšem taktéž masivně podléhá lýkožroutům, to jen pro doplnění.
Jedle bělokorá? Pojďme na to!!
+14 # Starý 2018-11-07 13:08
Dovolím si také slovo, mám pár lesů a již cca 27 let se snažím měnit skladbu lesa a má zkušenost je taková, že kde nejsou hubaři, zloději a omezeně myslivci, jejich zařízení, tam lze alespoň v plotech skladbu dřevin změnit, ale pouze v plotech. Tam kde jsou hubaři, ničí ploty, vyhlíží vánoční stromy a stromky, myslivci při honech otvírají ploty a udržují "řádné" stavy zvěře, nelze vypěstovat les jiný, nežli smrkový a někdy ani to ne.! Bohužel je to má letitá zkušenost. Plotit nelze vše a v případě dobré návštěvnosti lesa Vám nepomůže nic. Les budu odkazovat k využití veřejnosti jako strašně drahé (dotace žádné a náklady obrovské) bezové a ostružinové hospodářství. A tak vítězí dotované zemědělství, půjdu sbírat mnou i Vámi všemi dotované plody, vždyť na to jistě budeme mít právo.
0 # Vladimír Pelíšek 2018-11-08 07:29
Myslivci jsou samozřejmě kapitola sama pro sebe - ostatně komu se podaří, aby mu jeho koníček dotovali ostatní občané, a to ať už chtějí, nebo ne, že? Kdo má takové štěstí, že přitom sám rozhodne, kolik zvěře bude v dané lokalitě žít, bez ohledu na to, kolik ta lokalita skutečně uživí?
Pokud jde o to, zda lze pěstovat přírodě blízký les bez oplocenek, není situace jednoznačná. Rozhoduje nejen konkrétní lokalita, ale rozdíly jsou i v rámci téže lokality v rozmezí třeba 20 let. Uvedu Vám příklady. Pokud jste například ze západních Čech nebo jiné smutné oblasti, kde o tom, jak tam má vypadat přírodě blízký les, netušili už ani dědové dnešních tam hospodařících lesníků, v oblasti, kde jedinou "pestrost" představují střídající se smrkové a borové monokultury, potom se na Vaši kulturu listnáčů (jediných široko daleko) sesype spárkatá z širokého okolí a brzy ji zničí. Pokud ale žijete naopak někde, kde je porostní skladba tvořena dosud aspoň z 20% bukem, habrem, jedlí, potom máte šanci (i při relativně vysokém stavu spárkaté) zvládat obnovu z náletů, pouze s natíráním terminálů. Lokalita je totiž podstatně úživnější, zvěř má i při relativně vysokých stavech poměrně dostatek potravy.
Na druhou stranu i škody ve vaší oblasti budou nižší, jakmile se zvýší její úživnost, tj. zvěř bude nalézat dostatek potravy a nebude už tedy stačit všechny ty pro ni dosud vzácné listnáče likvidovat, jak to dělá dnes. A to může trvat právě těch 20 let, pokud se ke změně hospodaření rozhodnete nejen Vy, ale i Vaši sousedé.
Nezbývá než poděkovat oněm "moudrým" předchozím generacím lesníků, kteří si spletli lesní hospodaření se zemědělstvím, strukturovaný středoevropský les s boreální monokulturou, lesníkům, plody jejichž práce dnes při kůrovcové kalamitě sklízíme. A samozřejmě taky myslivcům, kteří na mnoha místech chovají zvěř pro svou potřebu jako domácí zvířectvo, pouze na podstatně větší ploše a za cizí peníze, na pozemcích, které jim nepatří.
+7 # Starý 2018-11-12 07:37
Vážení,
děkuji předchozím generacím lesníků za to co mne naučili a co vykonali.
Nové generaci po r. 2003, který dle nich je zlomový, děkuji za úspěšné šíření kůrovce.
Jak jinak mohu definovat chování jednoho státem řízeného podniku, který od této doby ponechává v lesích tzv. hroubí hmotu napospas a na pěstování škůdců...
Ne nadarmo se vždy zpracovávalo dřevo do špičky, či max. do 2 cm. Viz i bývalá i dnešní ČSN.
A pro p. Pelíška, jak je možné, že nepestré lesy tu byly cca 300 let? A dnešní nevydrží ani cca 20 let...
-1 # Vladimír Pelíšek 2018-11-12 09:29
Podívejte se, pane Starý, jaké tady bylo těch uplynulých 300 let klima. Tam najdete odpověď. Klementinská teplotní řada je kompletní pro dobu cca 230 let.
Les je velice citlivý ekosystém. Stačí pouhé 2 st.C rozdíl v průměrné roční teplotě, a máte v dané lokalitě místo přirozené doubravy bukojedlinu.
Stačí několik suchých let s téměř trvale nadprůměrnou teplotou, a místo relativně prosperujícího smrku máte smrk mrtvý. A protože tam ty předchozí generace lesníků téměř nic kromě smrku nenechaly růst, nemá se tam odkud zmladit buk, dub, který by v jinak pestrém lese smrk nahradil. Takže nastupuje měsíční krajina.
Člověk je jen člověk a nemůže svou vůli vnucovat přírodě, jak se mu zlíbí. Pokud se opět neochladí a srážky se nevrátí k normálu, je perspektiva přežití smrku u nás kromě vysokých hor nebo silně inverzních poloh nulová.
-8 # Vladimír Pelíšek 2018-11-12 09:52
Rád bych poprosil onoho ratlíčka, který mi dal opět bez jediného (!) protiargumentu mínus, aby mi vysvětlil, jaká je tedy podle něj perspektiva pěstování smrku v průměrné roční teplotě 9,5-10 st.C, při průměrném ročním množství srážek 400-450 mm, při průměrné teplotě července i srpna nad 20 st.C.
Přesně takto totiž vypadá dnešní rok ve středních polohách České republiky, nadmořská výška 500 - 600 metrů, zastoupení smrku místy až 80% (například Vysočina).
Určitě mi to nějak fakticky vysvětlíš, že ano? Určitě přesně víš, co jsem uvedl špatně - nebo se pletu?
+11 # Starý 2018-11-12 10:50
Dobrý den,
nemínusuji, jen diskutuji.
Také sleduji teploty a zalesnění a už jsem se vyjádřil a je to o stavech zvěře.
Ale sleduji co vede ke kůrovcové kalamitě a přesně od r. 2003, jak nám dnes tvrdí, sleduji po lesích hromady nezpracované dřevní hmoty nad 7 cm i nad zmíněné 2 cm co bylo dříve.
Jedná se o čerstvou hmotu na které se množí (vyjma lýk. smrkového) i další škůdci, kteří nám spasou všechny lesy i mladší 40, i mladší 20, i mladší 10 let a to bez ohledu na dřevinu a to cituji z vlastní zkušenosti.
Jinak u nás usychají i duby, jedle i další dřeviny i DG začíná mít své mouchy.
Dále sázím SM a pokud mi jej nesežere lýk. lesklý, václavka, tak věřím, že bude růst.
+1 # Vladimír Pelíšek 2018-11-12 11:22
Ano, pane Starý, Vy opravdu slušně diskutujete.
Nezpracovaná dřevní hmota má samozřejmě na kalamitu velký vliv, ale klíčové pro prosperitu jakékoliv dřeviny jsou její základní ekologické nároky. A ty musí každý, ať už jde o lesníka, zahrádkáře či třeba sadaře respektovat - jinak se může s "úrodou" rozloučit.
Netuším už dávno autora ani dobu publikování, ale už na střední škole jsem si přečetl, že smrk nelze úspěšně pěstovat (bez ohledu na množství srážek, čistotu v lesích apod.) nikde tam, kde teplota nejteplejšího měsíce přesahuje tuším 19,75 st.C.
Jinými slovy - můžete uklízet dřevní hmotu i odpad, jak chcete, můžete mít 1000 mm srážek, ale tam, kde máte takto teplá léta, prostě smrk nemá smysl pěstovat.
Podívejte se na rok 2018, data jsou k dispozici pro 10 měsíců. Z těchto 10 měsíců bylo celých OSM teplotně nadprůměrných, a pouze únor a březen byly - velmi slabě - teplotně podprůměrné. K tomu navíc - na řadě lokalit až do cca 600 metrů nad mořem - byly hned DVA měsíce (červenec a srpen), kdy průměrná měsíční teplota přesáhla 20 stupňů.
A to je pouze rok 2018. Současné nadprůměrně teplé a suché klima trvá ale s přestávkami už od roku 2013.
Proč tato základní fakta smrkové lesnictví neakceptuje?
+1 # Vladimír Pelíšek 2018-11-12 11:40
A ještě menší poznámka k těm škodám na dalších dřevinách, jak zmiňujete. Ano, suchem trpí nyní i jiné dřeviny, ale protože nejde většinou o dřeviny boreální, není mechanismus jejich zániku plošný, ale vždy jde pouze o jednotlivce, ne o celé porosty na tisících hektarů. Například některé jedle více podléhají jmelí, ale opravdu zatím uschly jen ty, které byly už předtím výrazně oslabené. Navíc jedle dokáže narozdíl od smrku zmlazovat i z kmene.
Další důležitý rozdíl je u listnáčů fakt, že ani ztráta asimilační plochy (listí) většinu neznamená jejich zánik. Strom trpící suchem často shodí i uprostřed léta listí a upadne do předčasného období klidu.
+6 # Starý 2018-11-12 11:05
Ještě si dovolím jedno, a to je rozmístění sledovacích stanic ČHMŮ - kde se nachází a jaký mají vypovídací charakter z hlediska lesů.
Já mám pouze záznamy z kronik v mé oblasti a ty taktéž hovoří o velkých a dlouhých obdobích sucha.
Ale člověk se k lesu choval zodpovědněji a prozíravě a tak takovéto škody nevznikaly. Zvěře bylo málo, klest se uklízela, ba i hrabanka se poctivě uklízela, těžební zbytky nebyly a nebyl ani kůrovec, což neodpovídá dnešku.
Dnes je v lese hromada zbytků od 2 cm do 50 cm a více, to se neřeší.
Dříve bylo podstatně více vodních ploch, které zaručovali zásobu spodních vod (průsaky a pod) a jak uvádíte, měli vliv i na srážky, předci říkali voda táhne vodu....
Na tyto věci zapomínáme....
0 # Vladimír Pelíšek 2018-11-12 11:32
Sledujte teplotu, nejen sucho. Sucho je pouze částí problému.
Vyšší teplota znamená delší vegetační období, které smrku ztepilému uzpůsobenému pro život ve vysokých horách a boreálních podmínkách nevyhovuje. Zato vyhovuje většině hmyzu. Bohatější a častější rojení, které je tak nebezpečné i pro dosud zdravé stromy. V boreálních podmínkách žije smrk s lýkožrouty víceméně v rovnováze, ale pokud tyto boreální podmínky (které u nás sice nikdy v posledních staletích nebyly, ale "pomáhalo se jim" umělými zásahy, viz vyše zmínky o čistotě v lese) zaniknou, zanikne i ona rovnováha. Můžete mít jakkoliv zdravý smrk, ale existuje určitý mezní počet lýkožroutových brouků, kterému ani sebezdravější strom neodolá.
Smrkové hospodaření v naší zemi je ten nejfatálnější omyl českého lesnictví. Dokonce i pokud by nerostla teplota a nebyly výrazně suché periody, je dlouhodobě neudržitelné, a to díky vlivu, jaký má pěstování smrku na biodiverzitu, ničení lesních půd i vlastního genefondu smrku preferencí "pionýrů" . Z Vašich příspěvků ale rozumím, že už jste opravdu starý a nechcete měnit to, na co jste byl celý život zvyklý, což chápu.
+5 # Starý 2018-11-12 12:52
Ano, jsem opravdu starý, ale nemění to mé názory.
Smrk v pohodě roste a růst bude, teploty jsou jistě podstatné, ale i dřeviny, jak my lidé, se přizpůsobují.
Životní cyklus nezměníme, ale podám ještě jeden svůj poznatek a to když jsem viděl smrky postižené suchem komplet shodit jehličí a pak na jaře jak znovu obráží a rostou, ale to zde chyběli ti broučci :-)
+6 # milan.kosulic 2018-12-09 08:09
"Smrk v pohodě roste a růst bude, teploty jsou jistě podstatné, ale i dřeviny, jak my lidé, se přizpůsobují."

To je velký omyl. Populace dřevin se nemůže přizpůsobit takovým rychlým změnám podmínek, jak dnes probíhají. Prostě proto, že strom neumí utíkat a žije příliš dlouho. Doufejme, že území po smrku zaroste alespoň bříza. Pokud to zalesníme tím, co je teď ve školkách nebo masově bukem, což se dnes zhusta děje, zaděláváme si na opakovaný problém.
-5 # Vladimír Pelíšek 2018-10-16 09:13
Má pravdu, Podstatszký! Ekonomický pilíř, to je, oč tu běží. Přece si nenecháme ukrást právo pěstovat na 80% plochy výnosovou dřevinu, kterou musíme po padesáti, čtyřiceti nebo i dvaceti letech vykácet a výhodně prodat.
O co jde těmto sranda spolkům? Jen o to, aby teď co nejlevněji zasázeli. Však oni ty škody pak platit nebudou, kde bude za 50 let jakési SVOL? Bude nějaké nové SVOL a to bude dělat to samé, co staré SVOL, stát s nataženou rukou a kňučet: zachraňte nás, zachraňte nás!
+16 # najše 2018-10-16 10:25
no, kdyby kolegové dělali blbečky a tvrdili, že žádné peníze z lesa nepotřebují, že chtějí jenom nechat přírodu přírodě, tak by těch peněz nakonec dostali mnohem víc, že?

Vladimíre, chlapče, z čeho byla Tvá kolíbka, z čeho je Tvá postel a Tvůj stůl, z čeho bude i Tvá rakev? Jestli z jedle, kterou někde dávají zadarmo, tak jsi nalezl legendární Utopii, nebo Atlantidu !!!!!!!!!!!!!!!!!!!! !!!!!!!!!!!!!!!!!!!! !!!!!!!!!!!!!!!!!!!! !!!!!!!!!!!!!!!!!!!! !!!!!!!!!!!!!!!!!!!! !!!!!!!!!!!!!!!!!!!! !!!!!!!!!!!!!!!!!!!! !!!!!!!!!!!!!!!!!!!! !!!!!!!!!!
-6 # Vladimír Pelíšek 2018-10-16 11:25
Pokud budete vy škůdci vysazovat všude plantáže olše lepkavé, tak uvedený nábytek bude z ní, Kleware.
Byli jste to a jste to vy, nikoliv já, kdo rozhodl o tom, jaké dřevo se u nás bude pěstovat a z čeho tedy bude k dispozici nábytek a další životní nezbytnosti.

Pokud jde o jedli bělokorou, tak ta byla ve vnějších západních Karpatech ještě na konci 18. století, tedy před mizernými 200 a pár lety, hlavní lesní dřevinou. Například soupisy lesního majetku vsetínského panství z roku tuším 1792 udávají 60% jedle a něco přes 30% buku.
Kampak se nám ta jedle poděla, chlapče?
A jak je možné, že když byla pro naše předky, vzhledem k jejich bytostné závislosti na dřevu a jeho parametrech, tak klíčová, že z ní udělali hlavní dřevinu tehdy převažujících selských výběrných lesů, tak dnes už není?
Kdopak nám to zavinil, co myslíš?

Za základ vezmu demagogické tvrzení jakéhosi Rensy z této diskuse, že "moderní lesnictví" žádné přírodě blízké porosty nezničilo, ale ponechalo, a pouze zasázelo v tom 18. století bezlesé pastviny a louky.

Takže: - pokud vezmeme jakožto benchmark tehdejší beskydskou lesnatost pouhých 20% (pro tvou radost uvádím co nejnižší číslo), tak jedlové či převážně jedlové porosty tvořily 12% tehdejší tamější krajiny.

Podle dnešních údajů jsou to ovšem necelá 4% (což je ale stále mnohem více, než celorepublikový průměr).

Takže: - při rozloze CHKO Beskydy mi vychází, že "moderní lesnictví" přeměnilo (čti "zničilo") za cca 200 let na smrkové plantáže více než 100 km2 beskydských jedlin či víceméně jedlin, tedy více než 10 000 hektarů!!!

A to pouze v jednom jediném pohoří České republiky, navíc v tom, kde té jedle do dnešních časů zůstalo i tak stále relativně nejvíce!!!

Toliko pouze k JEDINÉ z toho mraku tvých či rensovských nebetyčných lží, Kleware.

No a tržní aspekt? Cena jedlového dřeva je srovnatelná se smrkovou. Řada pil je nerozlišuje. Jak už jsem psal (nerad se opakuju): - středověké podhorské a horské vesnice byly vystavěné z jedle, a to ze dvou důvodů:

1) Smrku bylo minimum
2) Jedlové dřevo je podstatně trvanlivější, zejména ve vlhku - což bylo v době, kdy neexistovala hydroizolace, docela zásadní:-)

Jediným důvodem - zato podstatným - proč pro vás smrk ano a jedle ne, je vaše lenost a pohodlnost.

Nazývej věci pravými jmény a fakt už nelži. Jako křesťan bys obzvlášť lhát neměl. A když už lhát potřebuješ, vzpomeň si na Goebbelse a jeho slavný výrok: - lhát se musí umět. Zkus se od tohoto "historicky významného" skopčáka poučit, když už se učísš tak pilně od jeho krajanů, kteří svým vrstevníkům i jejich následovníkům vč. tebe tak zatemnili mozek vynálezem boreálních plantáží na písčitých půdách země ukradené Polabským Slovanům.
+9 # najše 2018-10-16 23:09
Pelišku, Ty chlapče nezvedený, opět mě záměrně urážíš a deklaruješ spoustu bludů. Ve slušné chlapské společnosti jsem Tě už jednou vyzval na gentlemanský souboj za účasti rozhodčího, lékaře a pojišťováka sportovních úrazů a činím tam znovu. Jelikož jsi zbabělec, utekl jsi ke svými rétorickým cvičením, kterými jsi ovšem Josefovi Goebelsovi podobný víc, než většina zdejších diskutujících.

Jinak jsem rád, že Tě pobyt mezi námi lesníky vyprovokoval k sázení jedle, což je důležitá disciplína. Také jsi si již všiml, že nám předkové zanechali větší množství smrku, než je stanovištně vhodné. Zbývá Ti už jen pochopit, že zdravý strom je lepší než mrtvý a je jedno, jestli je to smrk nebo jedle.

Jinak vezmi v úvahu, že v roce 2007 jsem na Šumavě nalezl zcela zničenou jedlinu ve výšce 1000 m.n.m, kterou zahubil lýkožrout jedlový Pityokteines curvidens (požerek má ve tvaru písmene X na rozdíl od svého bratrance Pityokteines spinidens, který požerkem připomíná písmeno Z). V minulém roce se na Slovensku nově a značně rozšířil lýkožrout na buku Taphrorychus bicolor, který dokáže vyrobit ohnisko i 500 m3 najednou, což nám všem bere dech, protože stále říkáme, že je "zdravý jako buk", což naznačuje, že buk nemá tolik mortalitních parazitů.

Tvoje svatá válka za nové lepší lesy může dopadnout úplně stejně, pokud zároveň nebudeš chránit i stávající porosty, byť tyto neodpovídají zcela ideálu přírodního lesa.
Zanícení, ale popletení aktivisté, kteří si namísto skutečných zjm. ekonomických zločinců vybírají jako terče obyčejné lesníky jsou i pro mě skutečně jen póvl, možná trochu škoda, že nejsi schopen se z jejich demagogie vymanit. Nebo bys toho schopen byl jen nejsi ochoten, ha??
+6 # Máchal 2018-10-17 08:32
"Také jsi si již všiml, že nám předkové zanechali větší množství smrku, než je stanovištně vhodné. Zbývá Ti už jen pochopit, že zdravý strom je lepší než mrtvý a je jedno, jestli je to smrk nebo jedle."

Pěkně vyjádřeno, zbývá, aby si všimli a pochopili i zástupci SVOL a další. K čemu nám bude, když si vydupeme pokračování hospodaření se smrkem, když ten smrk bude za pár let na tom nevhodném stanovišti suchý? Přesně k tomu, co napsal Vladimír:

1) ušetříme teď na zalesnění, a bude se nám to líp vychovávat
2) nikdo nám do toho nebude smět kecat
3) ten, na kom jsme si vymohli, že nám do toho nebude kecat, to celé bude tučně platit, aby ta šaráda nebyla pro nás ztrátová, až se to zase posere - což se dá bohužel očekávat

To není úvaha lesního Hospodáře, který vidí lesní porost ve všech souvislostech, v jednotě s jeho stanovištěm a v horizontu sta let a víc.
To je úvaha laického vlastníka lesa, který to bere jako jeho současný kapitál, ovšem stříklý současnou modlou a zlatým teletem Dotací. Přesně jak psal Vladimír - na jednu stranu vzývat maximální vlastnické svobody a minimum jakýchkoliv omezení, na straně druhé žádat neustálé finanční zásahy státu a kompenzace - čeho že ale potom vlastně? Požadavek na právo riskantního podnikání, ovšem se státními zárukami.
Domnívám se, že bychom si měli tedy vybrat, buď jedno, nebo druhé, nebo od každého trochu, ale ne všechno jen bez rizik a odpovědnosti se zárukou do plusu.

Nevidím tam ani náznak nějakého uvědomění, že se jedná o LES.
-4 # Vladimír Pelíšek 2018-10-17 09:56
Jedná se o základní rozdíl v chápání lesa, který vždy ostře odliší Klewary na jedné a tzv. "aktivisty" na druhé straně.
Ti první se vždy někde proláknou, že les je jim v podstatě zemědělským polem, jen trochu vyšším, dřevnatějším a sklízeným za delší dobu.
Ti druzí se zase proláknou, že les je jim v podstatě posvátným prostředím, přírodním systémem, kterému chtějí dopřát co nejvyšší možnou a přitom realistickou svobodu a autonomii, protože instinktivně cítí, že jde o systém, který řadu aspektů nynějšího lidského chápání překračuje.
Bylo to výborně popsáno už svého času americkým biologem a lesníkem Chrisem Maserem v jeho pracích Posvátný les a Prastarý les, kde zachycuje situaci v západní části Severní Ameriky, nicméně jediný rozdíl je, že tam jde o pole douglasky tisolisté, ne smrku ztepilého.

Klewarové přírodě poroučí, protože si ve své pýše myslí, že ční vysoko nad ní, "ti druzí" se od přírody učí, protože chápou, že její moudrost potřebují i ke svému vlastnímu poznání a růstu.
-7 # Vladimír Pelíšek 2018-10-17 09:48
K sázení jedle mě nevyprovokoval pobyt mezi lesníky. První jedli jsem vysadil už ve 12 letech, jak jsem včera napsal, a to jsem ještě ani pořádně nevěděl, že nějací lesníci vůbec existují.
Nevidím důvod, proč bych s tebou měl podstupovat nějaké pěstní souboje, Kleware. Rozumím tomu, že tě k těmto návrhům vede naděje, že aspoň někde bys mi to mohl nandat, když už to neumíš argumentačně, ale já tímto hospodským a bytostně primitivistickým způsobem nekomunikuju. Ne proto, že bych se tě bál - mám skoro dva metry a přes sto kilo, třikrát týdně posilovna. Ale prostě proto, že mi nestojíš za to, abych si pak musel někde léčit ruku nebo nohu, místo natírání stromků, uvolňování jedlových náletů, o času s rodinou nemluvě. Takto fungujete vy, agresivní opilečtí primitivističtí vyznavači pouštního bůžka Jahveho, já mám jiné hodnoty. Já se bráním, nenapadám. A když už bych bojoval, je možné, že bys to nepřežil. A to bys určitě nechtěl, že?
Ale to jsem odbočil. Marginalitami typu lýkožroutů na buku či jedli se nemá cenu zabývat, a to z jednoho prostého důvodu: - už snad bylo někdy někde zaznamenáno, že by uvedení lýkožrouti způsobili podobně plošně rozsáhlý zánik lesa, jako lýkožrouti charakterističtí pro smrk?
Jinými slovy - je to od tebe opět taková berlička, chlapče. Berlička typu "vždyť nejen smrk chřadne", berlička typu "hynutí jasanu", "prosychání dubu" a další směšnosti. Psal ti tuším už Máchal, jak je to ubohé srovnání. Srovnání typu: - pan Novák umírá na rakovinu, ale pan Novotný na tom taky není nejlíp, už třetí den kašle.

Já chráním stávající porosty. Jen pravda, moc jste mi jich k ochraně už nenechali. Víš určitě dobře, o čem mluvím. Určitě se i tobě doneslo, jak se v devadesátkách na Valašsku velkoplošně holosečně sápaly poslední jedliny, které se nestihly převést pod ochranný režim. Jak mizely stovky a stovky hektarů nádherných bučin. Vše podle platného hospodářského plánu a legislativy, přitom škoda na životním prostředí nedozírná.

Nesoudím obyčejné lesníky ani obyčejné pekaře nebo automechaniky, soudím obyčejné hlupáky. A že jich i v tom lesnictví je taky docela hodně, že ano?
+11 # najše 2018-10-17 22:11
Vladimíre, tys bohatýr, který si určitě jen tak nevyskytne.
Skoro věřím tomu, že si se fakt narodil v jedlovém srubu, který si sám postavil.

Opět si ale nepochopil, že já skutečně nejsem žádný smrkový proletář, pouze koriguji Tvoje štvavé a zbytečně přepjaté kecy a účelové nepravdy a polopravdy.
+11 # najše 2018-10-18 08:02
Jak to ten chlapec Vladimír dělá, když je mu teprve 47 let a jedle, které vysadil jsou už dospělé??

"Já jsem první jedli vysadil ve 12 letech. Ujala se, ale druhý rok tam už nebyla - jen pahýlek. V 18 letech jsem se naučil dělat kolem terminálu věnce z ostnatého drátu. Ve 21 letech jsem poprvé natíral - Morsuvinem. Ve 30 letech jsem už měl první, skoro půlhektarovou jedlovou oplocenku. Dnes mám stovky dospělých, plodících jedlí"

Kdyby nás naučil procházet časem tam a zpět, to bychom dokázali určitě spoustu zajímavých věcí.

Vladimíre, je pravda, že Tvoje slzy jsou lékem na všechny známé choroby, jenom si ještě žádnou neuronil, a proto musíme stále v naději čekat ???
+7 # Lynx 2018-11-08 09:03
Jsou postupy, jak z lesa ponechaného "napospas" jen získávat. Leč to by musel člověk respektovat i jeho vlastní vývojový cyklus včetně i například možné postupné změny druhové skladby, odehrávající se řádech staletí.
Jenže to by vzal za své "německý model" hospodaření, který lesy u nás v posledních dvou stoletích nejvíce poznamenal a který dnes má většina lesnického stavu v krvi.
-4 # Vladimír Pelíšek 2018-11-08 10:31
Mají německý model nejen v krvi, ale i v genech. Ordung muss sein! Argumenty proti Vám samozřejmě nemají, ale jako správní sudeťáci Vás anonymně umínusují. Vítejte v klubu.

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Poslední komentáře

Anketa

Může Vám být aplikace ClimRisk užitečná při Vaší péči les?

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby

Sociální sítě