MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ / I když prudké lijáky strašily v polovině května hlavně obyvatele kraje na březích rozvodněných řek, citelné škody utrpěli také lesníci, ale i zemědělci a někteří zahrádkáři. Katastrofou v pravém slova smyslu byla silná průtrž mračen pro zemědělce Miroslava Červenku z Horních Životic na Bruntálsku, který obhospodařuje 43 hektarů. Liják mu spláchl čerstvě osázené pole.

„Tři týdny předtím jsem je osadil travní směsí. Škoda se pohybuje kolem 50 000 korun,” uvedl Červenka,

Důvodem bylo sucho předchozích dní a extrémní změna počasí se silným lijákem.

„Půda ten liják nestačila nasát. A když zaprší, tak ještě dneska tam znovu teče voda,” řekl minulý týden. „Teď to budu muset znova předělat, směs dosít, abych mohl udělat seno pro dobytek,” pronesl zemědělec, který ještě na dalších polích pěstuje hlavně obilí a řepku.

A stranou nezůstali ani zahrádkáři. Pavel Pchálek z Hlavnice na Opavsku přišel kvůli silnému větru o nový fóliovník na rajčata a papriky. V úterý mu jej za necelých 5 000 korun dovezla doručovací služba a v pátek z něj zbyla jen změť pokroucených trubek.

Kalamita v Jeseníkách

Lidé, kteří se nyní vydají na výlet do Jeseníků, zřejmě narazí na fachmany s pilami, kteří budou likvidovat polomy. Jen v okrese Bruntál totiž podle odhadů zaměstnanců Lesů České republiky padlo 50 tisíc kubíků dřeva, z toho 30 tisíc v Jeseníkách, které tak získaly smutné republikové prvenství.

K velkému množství popadaných stromů výrazně přispěla podmáčená půda. Škody zatím ještě nejsou vyčíslené. „Nejvíc postiženou oblastí v okrese Bruntál je lesní správa Janovice u Rýmařova, do které patří i značná část lesních oblastí v Jeseníkách,” řekl lesní správce Lesů ČR v Janovicích u Rýmařova Pavel Koždoň.

„Nejvíce poničené dřevní hmoty evidujeme v údolí hory Břidličná. Nejedná se ale v žádném případě o kalamitu, jako postihla například Vysoké Tatry,” popsal správce Pavel Koždoň.

I když není vstup do lesů zakázaný, experti radí mít se na pozoru. Lesníci totiž budou polámané stromy na Bruntálsku likvidovat až do 31. července.

Za popadané stromy se budou na jaře vysazovat nové. Kalamita sníží letošní plán těžby i zisky, protože za prodej poničeného dříví se účtuje nižší cena.

Na Moravě ubylo stromů

Polomy se nevyhnuly ani dalším okresům kraje, který je nejpostiženějším z celé Moravy. „Celkové množství poškozeného dříví v námi spravovaných lesích se odhaduje na téměř 250 tisíc metrů krychlových,” prohlásil generální ředitel Lesů ČR Daniel Szórád.

„Vůbec nejvíc poničené dřevní hmoty, asi 175 tisíc kubíků, evidujeme v Moravskoslezském kraji. Pracujeme na odstranění následků. Je nutné zprůjezdnit lesní cesty, uvolnit koryta toků a zpracovat zbytek popadaného dříví.” naznačil.

Ředitelé krajských pracovišť Lesů ČR lidem nyní doporučují, aby do nejvíce postižených oblastí raději vůbec nechodili. „Lesní půda je podmáčená, reálně hrozí pády větví, případně i celých stromů. V lesích se nyní navíc pracuje,” upozornil ředitel Krajského ředitelství Lesů ČR Frýdek-Místek Jiří Silvestr.

Hasiči v okrese Bruntál měli kvůli rozmarům počasí 36 zásahů. Ty se obešly bez situací, kdy by šlo o život. „Hodně jsme zasahovali u odstraňování spadlých stromů na silnice, dráty vysokého napětí nebo někdy i na koleje,” popsal ředitel územního odboru Bruntál Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje Jiří Patrovský.

„Problémy byly v podhorských a horských oblastech. Například u Staré Vsi ve směru na Skřítek, v Kunově nebo mezi Karlovicemi a Pustou Rudnou. Hodně nám přitom pomáhali dobrovolní hasiči, kteří si zaslouží poděkování,” dodal Patrovský.

Další povodně letos vyloučit nelze

Vodohospodáři z Povodí Odry zvýšili jen odtok z Těrlické přehrady, u Slezské Harty to nebylo nutné. Podle slov obchodního ředitele a mluvčího Povodí Odry Čestmíra Vlčka totiž v předchozích suchých měsících hladina Harty významně poklesla. Zatímco do půdy v nížinách už většina srážek z kalamitního týdne vsákla, tak v Jeseníkách a v Beskydech je podle odborníků stále provlhlá a další vodu bude jen těžko vstřebávat.„Přesnější modely srážek zpracováváme jen na 48 hodin dopředu a ani ty nemusí být stoprocentní. Odhady na delší dobu nemají větší smysl, protože situace se mění i po šesti hodinách,” zdůraznil vedoucí předpovědí z pracoviště Českého hydrometeorologického ústavu v Ostravě Ondřej Kosík.