Horké léto přálo lýkožroutovi smrkovému. A následky jsou znát po celém území Česka. Více těžby není pro lesníky výhodou.
Na kmeni smrku v jihlavském městském lese je prokousaná rozsáhlá paprskovitá mapa. Na vedlejším stromu je zrovna taková. Je to dílo kůrovce. „Ke kalamitě ještě nedošlo, zvýšený stav kůrovce ale už evidujeme," říká Václav Kodet ze Správy městských lesů Jihlava.
Vedra letošního léta už sice skončila, lesníci teď ale řeší jejich následky. Horké počasí stromy oslabilo a ty se staly snadnou kořistí lýkožrouta smrkového. „Je to boj s časem, musíme postupovat rychle," říká Kodet. Kůrovec totiž postupuje z jednoho stromu na druhý a smrkové monokulturymu skýtají hojný zdroj potravy. Jedinou možností, jak jeho postupu zabránit, je napadené stromy pokácet.
„Budeme muset těžit mnohem více, než jsme plánovali," říká Kodet, velké výhody v tom ale nevidí. Nejenže dříví napadené kůrovcem ztrácí na hodnotě – cena kubíku dřeva klesne přibližně o tři sta korun (o desítky procent) –, je i obtížnější ho prodat. „Trh bude kvůli kůrovci přesycený a po dříví nebude poptávka," obává se Kodet.
Rojení až čtyřikrát ročně
S kůrovcem se nepotýkají pouze na Vysočině. „Zvýšený výskyt jsme po letošním létě zaznamenali v lesích po celé republice," komentuje současnou situaci mluvčí Lesů České republiky Eva Jouklová. Škůdce se nyní objevuje i v oblastech, kde se s ním obvykle nesetkávají. „Počet kůrovce vzrostl i tady na Táborsku, což nebývá běžné," říká Stanislav Vyhnal z podniku Lesy Tábor.
Za zvýšený stav se považuje, pokud objem napadeného dříví překročí jeden kubík na pět hektarů smrkového porostu. Zatímco na většině území republiky nedošlo zatím k přemnožení, v Moravskoslezském a Olomouckém kraji se stav už blíží kalamitě. Ani s koncem léta tam ještě nemají vyhráno.
„V září kůrovec dokončí svůj vývoj a hrozí, že počet napadených stromů opět vzroste," varuje vedoucí odboru životního prostředí magistrátu Frýdku-Místku Jaroslav Zezula. Pokud je zima a vlhko, svůj vývojový cyklus lýkožrout dokončí přibližně dvakrát za rok, za horkého počasí jako letos ale k rojení může dojít až čtyřikrát.
Obrana? Lapače i méně smrků
Ročně Lesy ČR vydají za preventivní a obranná opatření proti kůrovci kolem padesáti milionů korun. „V posledních letech kůrovce přibývá a náklady jsou až o třicet milionů korun vyšší," říká Jouklová. Ve Frýdku-Místku se zase v důsledku vyššího počtu lýkožrouta mění skladba městských lesů. „Za uplynulých pět let došlo k podstatnému snížení podílu smrku v lesních porostech," říká Zezula. Napadené smrky tamější lesníci nahrazují listnatými stromy.
Lesy ČR nyní usilují o to, aby škody byly co nejmenší. „Navýšili jsme počet lesníků, kteří vyhledávají napadené stromy," říká Jouklová. Ty se poznají podle toho, že ztrácí jehlice a mění barvu do siva. Lesníci pak smrky pokácí, a pokud při vytěžení kvůli vyššímu výskytu kůrovce vznikne takzvaná holina, musí místo opět zalesnit.
„Podle množství napadených stromů v zimě stanovíme potřebný počet lapačů," popisuje Jouklová plánovaná preventivní opatření na příští rok. Na jaře, kdy brouci opět vyletí, aby zakládali nové generace, se je lesníci pomocí lapačů budou snažit pochytat.
Napadený les není mrtvý les
Jak v lesích v případě přemnožení kůrovce zasáhnout, je věčným sporem mezi ekology a lesníky. Národní park Šumava, kde při kůrovcové kalamitě v roce 2011 aktivisté bránili mrtvé stromy vlastními těly, je názorným příkladem.
„V hospodářských lesích, kde jsou stromy předmětem zisku, je nutné je pokácet," říká Jan Piňos z ekologické organizace Hnutí Duha. „Přírodní lesy by se měly nechat, ať si s kůrovcem poradí samy," tvrdí.
Mezi oběma stranami nyní panují neshody zejména v tom, jak by skladba lesů měla vypadat. Ekologové se zatím marně snaží lesníky přesvědčit, aby upustili od smrkových monokultur, které jsou nejohroženější. „Následkem klimatických změn budou smrky masově hynout. Řešením je proměňovat je na lesy smíšené," říká Piňos.
Podle dendrologa Miroslava Kohela v rezervacích a národních parcích není ani přemnožený kůrovec škůdcem. „To, co se stalo na Šumavě, není žádná katastrofa," věří Kohel. Napadené stromy sice zahynou, pod nimi je ale připravená nová generace porostu, která je časem nahradí. „Kvůli kůrovci biotop nezanikne, je to stále živý les. Příroda si vždycky poradí," tvrdí Kohel.
Foto popis| Lýkožrout na postupu. Larvy kůrovce pod kůrou smrku ztepilého (vlevo) jsou příčinou, proč se správci lesů museli pustit do kácení i ve vojenském výcvikovém prostoru Libavá a jeho okolí. Snímek vpravo zachycuje velkokapacitní stroj harvestor při kácení a odvětvování napadených stromů.
