Žádný strom na jižní Moravě si nemůže být jistý, zda přežije. Na zdraví jehličnanů i listnáčů se podepisuje především sucho a kůrovec, což nezmění ani momentální déšť. Těžba dřeva v kraji se podle statistik již třetím rokem v řadě navyšuje, proti roku 2016 je téměř trojnásobná.
Loni se navíc z 97 procent těžilo takzvaně nahodile, tedy to, co se muselo. To je po Vysočině nejvyšší poměr v zemi.
Katastrofa tak trvá dlouhodobě, což je podle ředitele Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny Tomáše Vršky očekávatelný vývoj, protože jižní Morava je plošně postižena suchem nejsilněji z celé republiky. Podmínky pro růst dřevin se neustále zhoršují.
Celý článek najdete zde.
Komentáře
V roce 1785 zde byl prováděn první soupis lesních porostů. Bylo zjištěno, že lesy zabírají něco méně než 30% rozlohy a dominuje v nich jedle (65%) a buk (30%). Zastoupení smrku bylo v této horské oblasti pouze několik desetin %, a jednalo se v podstatě o výsadby či výsevy cizorodého původu na bývalých pastvinách, kde se další pastva už majitelům nejevila rentabilní.
V roce 2001 byl prováděn zhruba na stejném území také soupis lesních porostů. Lesnatost cca 60% (jedna z nejvyšších v ČR), složení: cca 70% smrk, 15% buk, 8% jedle.
Tolik tedy pár tvrdých čísel k "přirozenosti" smrku v horských polohách vnějších západních Karpat, i k informaci, že smrk nebyl sázen namísto vysápaných původních lesů, ale téměř výhradně na opuštěné zemědělské pozemky.
Podle výzkumníků, jejichž jména už nebudu uvádět a jichž se plantážníci chytají jako tonoucí stébla, ovšem existují validní podklady pro pěstování smrkových monokultur i v horských polohách Vsetínska, i v mnohem teplejších a sušších polohách jižní Moravy.
K tomu asi už není co dodávat.