Přihlásit

Kůrovec likviduje české lesy. Můžeme ještě zabránit totální devastaci, nebo už je příliš pozdě? (ctidoma.cz)

Množí se rychle, dokonce více, než je běžné. Kůrovec zasáhl doslova celou Českou republiku a rozhodně se ho jen tak nezbavíme. Může za to nedostatečná prevence a řada dalších chyb, které se v minulosti udělaly. Máme ještě vůbec šanci lesy zachránit, nebo už je na všechno pozdě?

Kůrovec se letos kvůli extrémně teplému počasí začal rojit zhruba o dva měsíce dříve, než je běžné. Navíc to "stihl" vícekrát, mnohdy až čtyřikrát. Ale to není zdaleka jediný problém, spíš okrajový. Protože s tím samým se potýkají například i v sousedním Německu, kde si s lýkožroutem dokáží poradit víceméně v pohodě.

Důvody, proč se šíří

Proč je to tedy u nás jinak? Jaké problémy řešíme, nebo často ani neřešíme? Velkým problémem je vysoká zásoba smrku v daných oblastech. V minulých dobách totiž docházelo k využití smrku při zalesňování luk a polí i na stanovištích, které jsou z dnešního pohledu pro zakládání takových porostů nevhodné. Tyto, nyní již přestárlé porosty, jsou náchylné na působení sucha i dalších stresových faktorů, dochází u nich k rozvoji kořenových hnilob a jsou snadno napadány hmyzími škůdci, především kůrovci.

Dlouhodobým suchem oslabené porosty totiž nevykazují obranné reakce a jsou kůrovcem udolány velmi snadno. Třetím faktorem, který napomohl rychlému šíření kalamity, je i vysoká populační hustota lýkožrouta severského, vůči kterému nelze uplatnit některá obranná opatření, která fungují na běžného lýkožrouta smrkového. Kromě těchto přírodních faktorů jsou zde i faktory hospodářské a administrativní, které snižují schopnost lesníků s kůrovcem úspěšně bojovat – je to jednak aktuální nedostatek pracovních sil, odbytová krize i postupy, kterými se musí řídit státní podniky při zadávání prací.

Vytěžené stromy se mohou prodávat, jejich cena a užitná hodnota však závisí na době, která uplynula od jejich napadení k okamžiku těžby, a dále na době a podmínkách skladování před finálním zpracováním. V současné době je na trhu takové množství kalamitního dříví, že je prakticky neprodejné, nebo jen za velmi snížené ceny. Odbytové problémy mají zejména malí vlastníci, kteří nemají dlouhodobé obchodní vazby.

Jak to bylo v minulosti?

Sotva se podařilo na většině území ČR zdolat kůrovcovou kalamitu z roku 2003, tak udeřily orkány Kyrill (2007), Emma a Ivan (2008). V roce 2010 byl kalamitní stav již jen v Šumavském národním parku a na několika menších lokalitách v Nízkém Jeseníku, v roce 2012 kalamitní stav skončil. Od roku 2013 znovu narůstá objem kůrovcového dříví v Nízkém Jeseníku – na Vítkovsku, Šternbersku, Bruntálsku, Krnovsku a především ve vojenském prostoru Libavá, vlivem několikaletého regionálního sucha.

Po roce 2015 došlo na území Moravskoslezského a Olomouckého kraje k takovému zvýšení populační hustoty kůrovců a k takovému oslabení smrků suchem, že by žádné opatření nedokázalo kalamitu zastavit. Ani centrálně řízená ekonomika před rokem 1990 se nikdy nemusela potýkat s takovým objemem nahodilých těžeb v tak krátkém čase.

Vojenské lesy a statky, Lesy ČR i mnohé obecní lesy začaly zpracovávat nově vzniklá kůrovcová ohniska již v závěru roku 2015, během let 2016 a 2017 vytěžily každoročně i více než pětinásobek obvyklého množství dřeva.

Drobní vlastníci prý nespolupracovali

Ministerstvo zemědělství tvrdí, že většina drobných soukromých vlastníků lesů a malých obcí v kalamitní oblasti si nedokázala zajistit včasné zpracování svého kůrovcového dřeva. Z těchto porostů pak prý tedy nalétaly mnohem početnější další generace kůrovců do již vyčištěných porostů velkých vlastníků.

Na Vysočině postupovala kůrovcová kalamita v roce 2018 ještě rychleji právě proto, je zde několik desítek tisíc drobných vlastníků, z nichž mnozí na ochranu lesa rezignovali. Stát v dnešní době nemá žádné vlastní těžební, dopravní ani zpracovatelské kapacity, kterými by drobným vlastníkům lesů mohl pomoci.

Dřevo, které se nepodaří umístit na trhu, bude nutné dočasně skladovat přímo na skládkách v lesích nebo na náhradních skladech mimo les. Přistoupení k prodeji lesa je věcí uvážení každého vlastníka. Tato úvaha by měla reálně zohlednit jeho schopnost plnit povinnosti, které vlastníku ukládá lesní zákon.

Existuje nějaká obrana?

Základním pravidlem při likvidaci kůrovcové kalamity je včasné vyhledávání stromů, které jsou napadeny kůrovcem a které kůrovec ještě neopustil. Tyto stromy je nutné včas pokácet a asanovat (mechanicky odkorněním nebo chemicky postřikem) tak, aby bylo zamezeno tomu, že nová generace kůrovce v napadených stromech dokončí vývoj, tyto stromy opustí a napadne další zdravé stromy. Každý vlastník lesa pak volí vhodné technologické postupy podle situace na svém majetku.

Podle lesního zákona je vlastník lesa povinen přednostně provádět těžbu nahodilou tak, aby nedocházelo k vývinu, šíření a přemnožení škodlivých organismů. Na odumřelých, vylétnutých stromech se již další kůrovci nemohou množit ani šířit, proto je vhodné jejich těžbu odložit na pozdější dobu a těžit a asanovat pouze napadené kůrovcové stromy, ve kterých kůrovci ještě nedokončili svůj vývoj.

Smrk, buk, jedle nebo další?

Podle nově připravované vyhlášky o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů je obnova lesa smrkem doporučena výhradně na vhodných stanovištích a s výjimkou horských smrčin vždy ve směsích s jinými dřevinami, které jsou součástí návrhu vyhlášky.

Obnova smrkem však nemůže být zcela vyloučena ani na lokalitách, kde byl smrk v minulosti napaden kůrovcem, pokud tam smrk za normálních okolností tvoří vitální a ve společenstvu dalších stanovištně vhodných dřevin funkční lesní ekosystémy, vzniklé zejména jeho přirozenou obnovou.

Nejvíce postižené je území Moravskoslezského a Olomouckého kraje společně se severní polovinou Zlínského kraje. Od roku 2015 se hranice plošné kalamity posunula ze svého jádra na rozhraní okresů Opava, Bruntál a Olomouc o 60 – 100 km všemi směry. Kalamitě zatím odolávají nejvyšší polohy Hrubého Jeseníku a Beskyd.

Navíc v podmínkách vzniklých kalamitních holin může být smrk na některých lokalitách používán také jako jedna z vhodných přípravných dřevin, které by měly později umožnit postupné zalesnění těchto rozsáhlých ploch cílovými dřevinami, např. bukem a jedlí. I na mnoha stanovištích v nižších polohách však zřejmě bude ve smíšených porostech s převahou listnáčů stále vyšší podíl smrku než jedle. Většinu nově zakládaných lesních porostů by měla tvořit směs tří až pěti hlavních dřevin.

Co bude dál?

Do jarního rojení kůrovce zbývá 6 měsíců. Pokud vlastníci a správci lesů, které dosud nejsou zasaženy kůrovcovou kalamitou, dobrovolně zastaví všechny úmyslné těžby dřevin smrku a borovice (a tím si do budoucna zhodnotí své majetky) a pokud vlastníci a správci lesů v kalamitních oblastech budou po celou dobu do 1. rojení důsledně vyhledávat, těžit a asanovat veškeré kůrovcové dříví, tak může dojít k výraznému zpomalení dalšího plošného šíření kalamity. Mimo kalamitní oblasti by měli vlastníci a správci lesů před 1. rojením instalovat v souladu s vyhláškou č. 101/1996 Sb. takový počet obranných opatření, který budou schopni včas asanovat.

Nejúčinnějším dlouhodobým opatřením v kalamitní oblasti, které je již postupně realizováno, je zásadní změna druhové skladby nově obnovovaných lesních porostů z nestabilních smrkových monokultur na smíšené porosty tvořené nejméně třemi druhy dřevin. Dalším opatřením bude snížit a udržovat stavy spárkaté zvěře tak, aby nepoškozovala smíšené porosty listnatých dřevin, jedle a douglasky. Otázkou však je, jestli to ve finále opravdu pomůže. Dnes to zřejmě přesně neodhadne vůbec nikdo.

 

Komentáře   

+1 # lesnar 2018-09-26 20:01
Jádro pudla: Citace:
Ani centrálně řízená ekonomika před rokem 1990 se nikdy nemusela potýkat s takovým objemem nahodilých těžeb v tak krátkém čase.

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Hlavní zprávy

MZe a LČR představily strategii boje s kůrovcovou kalamitou pro rok 2019

MZe a LČR představily strategii boje s kůrovcovou kalamitou pro rok 2019

Lesnictví

Aktualizováno o stanovisko ALDP a LDK. Video v článku! Ministerstvo zemědělství (MZe) připravilo na příští rok balíček mimořádných opatření na řešení kůrovcové kalamity a jejích následků...

KŮROVCOVÁ MAPA - podívejte se, kde u vás hrozí šíření kůrovců

KŮROVCOVÁ MAPA - podívejte se, kde u vás hrozí šíření kůrovců

Lesnictví

Kůrovcová mapa představuje zcela nový způsob využití satelitních snímků v boji s kůrovcovou kalamitou. Na portálu www.kurovcovamapa.cz, určeném zejména lesnickému provozu, jsou zobrazeny plochy, kde...

Předplatné Lesnické práce a Světa myslivosti

Předplatné Lesnické práce a Světa myslivosti

Lesnictví

Udělejte sobě nebo svým blízkým o Vánocích radost celoročním předplatným časopisu Lesnická práce nebo Svět myslivosti. Dárkové certifikáty rozesíláme elektronicky – dárek tedy můžete vyřešit...

Agrofert prodal podíl v Unilesu dřevařské firmě Wood & Paper

Agrofert prodal podíl v Unilesu dřevařské firmě Wood & Paper

Dřevařství

Aktualizováno. Agrofert Holding prodal téměř čtvrtinový podíl ve své firmě Uniles. Podíl za 50 milionů korun koupil zpracovatel dřeva Wood & Paper vlastněný trojicí velkých...

0°C

ČR - aktuální počasí

Zataženo

Vlhkost: 76%

Vítr: 22.53 km/h

  • 15 Pro 2018 0°C -1°C
  • 16 Pro 2018 0°C -2°C

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR

Naše další weby