PŘIBYSLAV Před pár lety kůrovec způsobil lítou hádku mezi zelenými aktivisty a správci národního parku na Šumavě o to, jestli nemocné stromy kácet, nebo ne. Jako ve všech případech, je lepší problémům předcházet než je léčit. S prevencí před lýkožravým broukem od letošního května pomáhá speciální aplikace a web s názvem Kůrovcové Info.
Podobné aplikace mají i v jiných státech, ale ta česká je nejrobustnější mezi zeměmi střední Evropy. Data do ní hlásí 130 revírníků i hajných a údaje se sbírají z největšího počtu odchytových ploch. Těch je bezmála sto osmdesát. Problémy s kůrovcem mají mimo jiné i v lesích u Přibyslavi. „Příští rok chceme začít údaje zpracovávat softwarem a spočítat termíny rojení podle typu porostu, okresu, nadmořské výšky a teploty. Zatím je odhadujeme," popisuje Jan Příhoda, šéfredaktor Lesnické práce a jeden z iniciátorů projektu.
Díky aplikaci mohou hajní sledovat, jestli se jim za humny nezačínají kůrovci rodit, a připravit se.
Brouky chytají lapače
Data do aplikace se sbírají z feromonových lapačů. Krabice s voňavou směsí se umístí zhruba pětadvacet metrů od stromové stěny. „Blíž to být nesmí, to bychom brouka lákali na stromy, a dál také ne, protože by lapač obletěl," popisuje Jiří Svoboda z přibyslavského lesního družstva. Revírník nebo hajný jednou za čas chycené a uhynulé kůrovce vysype, spočítá a údaje odešle ke zpracování. Kvůli horkým a suchým létům jsou stromy oslabené a náchylné k napadení škodlivým broukem, kterému naopak takové počasí svědčí. Čím je tepleji, tím rychleji se množí. Navíc je většina českých lesů smrková, a ty lýkožroutům chutnají obzvlášť.
Když už se kůrovec blíží nebo se usadil, udělat se dají jen tři věci – z dlouhodobého hlediska naředit smrkový porost jinými druhy jehličnanů a listnáči, z krátkodobého nainstalovat feromonové lapače a zavčasu odvézt napadené stromy.
Strom jako inkubátor
Vedle chemických lapačů se na brouky coby návnada líčí ještě „lapáky" – čerstvě poražené a odvětvené kmeny, které se položí do lesa. Svou vůní přilákají kůrovce a ten do nich naklade larvy. Než se stihnou vylíhnout, „broučí inkubátor" se odveze zlikvidovat. Nebo se povrch kmene natře pesticidem. „Brouk si kousne a má to za sebou. Když kůra stromu vypadá, jako kdyby se do ní střelilo z brokovnice, už je pozdě. To znamená, že brouk už vyletěl ven. I když okolní stromy vypadají zdravé a zelené, nejsou, musejí se pokácet taky. Kůrovec je líný, nelétá daleko, usadí se na nejbližším porostu," ukazuje na odloupnutém kusu kůry vyhlodané cestičky Petr Bureš, který má na ministerstvu zemědělství na starosti ochranu lesů.
