Na jednu stranu vedou někteří aktivisté boj proti plánovaným zásahům v I. zóně, ale na druhé straně bylo na Šumavě v Národním parku  za posledních dvacet let, tedy  před nástupem ředitele Stráského vytěženo více než 800 tisíc m3 dřeva! Kácelo se i v I. zonách. Cena za kubík dřeva se pohybuje mezi devíti sty až tisící korunami. Znamená to tedy, že z těchto  krásných hor zmizely stromy za astronomických osm miliard korun! Kde jsou?  Taková suma peněz by přece musela být někde vidět.

Zdejší lidé z nich neviděli ani korunu, v infrastruktuře Šumavy se jistě neobjevily. Kdyby alespoň část z těchto peněz měly k dispozici Jihočeský a Plzeňský kraj, tak by nyní neměly problémy s opravou rozbitých silnic. Silnic, na jejichž devastaci se vysokou měrou podílely i náklaďáky dennodenně odvážející dřevo ze Šumavy.

Obyvatelé šumavských obcí mají plné právo se ptát, kde je osm miliard korun za vytěžené šumavské dřevo? Proč různým rádoby ekologickým iniciativám, nevadilo masové ničení šumavských lesů, které vedlo k rekordnímu kácení, za minulého vedení parku. Nebo snad šíření kůrovce bylo podporováno záměrně, aby těžby mohly být tak vysoké?

Komu bývalé vedení Národního parku dovolilo vytěžit šumavské lesy?  Máme za to, že  peníze za těžbu v lesích na území Národního parku a CHKO Šumava  se měly vracet zpět do šumavské přírody a infrastruktury.

Jiří Hůlka,

předseda Svazu obcí Národního parku Šumava,