Ministerstvo zemědělství aktuálně navrhuje po pětadvacáté změnit zákon o lesích vyhlášený v roce 1995. Ke změně zákona, který se v průměru mění častěji než jednou ročně [1], tentokrát vyzvala Poslanecká sněmovna kvůli "účinnému boji proti kůrovci, případně jiným kalamitám v lesích". Předloha zákona však k tomu nevede.
Novela zákona o lesích, nyní v připomínkovém řízení, totiž zcela opomíjí řešení vedoucí ke zdravým a odolnějším hospodářským lesům. Hnutí DUHA včera zaslalo ke špatné novele Ministerstvu zemědělství připomínky. Důrazně v nich upozorňuje na naléhavou potřebu komplexní a zásadní změny zákona na moderní normu, která zlepší zdraví našich lesů a bude účinnou prevencí kalamit v budoucnu [2].
Mezi nezbytné kroky patří obnova lesů v přirozené a pestré druhové skladbě s bohatou strukturou a více výškovými stupni, omezení velikosti holosečí, změna způsobů zalesňování a zajištění dostatku míst pro divokou přírodu. Při kalamitách je třeba rychlé operativní rozhodování a ponechání přírodnímu vývoji tam, kde zásahy nejsou efektivní.
Ministerstvo zemědělství reaguje na výzvu Sněmovny velmi dílčím a zcela nedostatečným způsobem [3]: navrhuje jen umožnit "výjimku z pravidel pro použití reprodukčního materiálu"; "stanovení povinnosti odborných lesních hospodářů" a "zakotvení institutu vedení evidence odborných lesních hospodářů". Předložená novela tedy nepředchází dalším kalamitám. Povrchní úpravy zákona vůbec neodpovídají závažnosti situace formulované zadáním poslanců z 10. července [4], kterému tehdy jasně vyjádřil podporu i ministr zemědělství [5].
Hnutí DUHA předalo v červnu vládě komplexní návrh pro zlepšení stavu našich lesů roku [6]. Na prvním místě v něm stojí nutnost změny lesního zákona. Celkem třináct změn v zákonu, které ekologická organizace připravila společně s lesníky a akademiky, by stávající chřadnoucí lesy přeměnilo na zdravé, pestré a odolné. Změnu vyžaduje i zákon o myslivosti a navazující vyhlášky. Je nutné přijmout nový zákon o státním podniku Lesy ČR a provést další vzájemně provázané úpravy pravidel pro hospodaření v lesích.
Po sporné a stále projednávané zalesňovací vyhlášce (vyhlášce k zákonu o lesích, která by měla do lesů přinést víc odolných listnáčů a jedlí), tak Ministerstvo zemědělství nyní otevírá klíčovou lesní legislativní normu. Ve vyhlášce však Ministerstvo zemědělství nezvýšilo podíl listnáčů a jedle při výsadbě na potřebnou úroveň a jednání s Ministerstvem životního prostředí, které o to usiluje, stále neskončila.
Jan Skalík, koordinátor kampaně Zachraňme lesy, řekl:
"Pětadvacátá povrchní novela zákona o lesích jejich zdravotní stav opět nezlepší. Lesům by pomohlo, kdyby Ministerstvo zemědělství v lesním a mysliveckém zákonu řešilo skutečné příčiny dnešních problémů: tedy podpořilo lesy druhově a věkově pestré. Namísto holosečné těžby a sázení nepůvodních druhů stromů by vláda měla připravit změnu zákona, který péči o lesy vezme skutečně od semínek a kořenů."
Kontakty:
Jan Skalík, koordinátor kampaně Zachraňme lesy, 608 283 530, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Poznámky:
[1] https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1995-289/historie
[2] Připomínky Hnutí DUHA k novele zákona o lesích https://drive.google.com/file/d/1EDc738hzQjoNfm7GBt5_GvdI_1oae4ub/
[3] https://apps.odok.cz/veklep-detail?pid=ALBSB469ZY1H
[4] https://www.psp.cz/eknih/2017ps/stenprot/016schuz/s016154.htm
[5] Ministr Toman prohlásil: "Budu věnovat svoji činnost a úsilí k tomu, aby se nám, a to doufám společným úsilím, podařilo tuto nepříznivou situaci zvrátit a vrátit podobu českých lesů do takové, na jakou jsme byli historicky zvyklí. To znamená do podoby skladbou druhově pestrých lesů a plnících všechny funkce lesa, nejen tu produkční, půdoochrannou, vodoochrannou a rekreační." Dostupné na https://www.psp.cz/eknih/2017ps/stenprot/016schuz/s016142.htm
[6] https://www.zachranmelesy.cz/balicek
Komentáře
A příroda sama nám to dokazuje.
Nyní již velmi výrazně!
Již teď je jasné, že ČR nemá a nebude mít kapacity na zvládnutí jarního kůrovcového rojení, tedy nejen na zastavení, ale třeba i jen výrazné zpomalení odumírání smrkových porostů.
Tady je poslední, dnes publikovaná výzva Mezinárodního panelu OSN pro změnu klimatu:
https://zpravy.idnes.cz/globalni-oteplovani-zprava-vedci-tri-stupne-ipcc-mezivladni-panel-osn-1zk-/zahranicni.aspx?c=A181008_100946_zahranicni_kha
Jinými slovy: stromy, které dnes kdekoliv vysazujeme, budou dorůstat při teplotách o 2 stupně vyšších.
2 stupně jsou dle obecně přijímaných meteorologických faktů, bez vlivu morfologie terénu, cca 300 metrů nadmořské výšky!
Takže je možné a na řadě míst i docela pravděpodobné, že kdo vysazuje dnes smrk na náhorní planinu někde na Vysočině, jedná stejně, jako by ho bez vlivu změny klimatu vysazoval někam do roviny Labe u Kolína či roviny Moravy u Kroměříže.
Je si toho MZe vědomo? Nebo těmto výzkumům nevěří a má nějaká svá vlastní, odlišná data??
Nakolik je "vědecké" ignorovat vědecké výstupy odborníků mezinárodních týmů, kteří mají k dispozici ty nejpodrobnější informace??
Uvědomujete si, plantážníci, jakou zodpovědnost na sebe berete ignorováním prokázaných vědeckých poznatků??
Jak dnes napsal Lynx: - nerozhodují znalosti a skutečné zájmy lesa, potažmo přírody, ale to, aby byli příslušnými zakázkami obšťastněni všemožní dobří kamarádi a spolužáci.
Jenže: TOTO JE KRIMINÁLNÍ ČIN.
Hnutí DUHA má celou řadu těchto informací už k dispozici a další shromažďuje.
Data jsem získal od člověka, od kterého mám některé z rostlin, které pěstuji na zahrádce. Množství zralých (a velmi sladkých) fíků z mé vlastní sklizně letos určitě přesáhne 20 kg.
Fíkovník je rostlina, jejíž nadzemní část zmrzá při teplotě -10 až -12 st. C, dle odrůdy. Pan XY má na své zahradě na jižní Moravě fíkovníků asi 12-15, přičemž každý podzim je balí do netkané textilie a dalšího ochranného materiálu, ale jednu rostlinu ponechává každou zimu zcela nezabalenou.
S pěstováním fíkovníku začal na podzim 1978 a čísla za příslušnou dekádu označují počet zim v uvedené dekádě, kdy mu nadzemní část neomrzla, resp. omrzla pouze na konečcích, do 5 cm od terminálu:
Dekáda 1980 - 1989: 0 zim
Dekáda 1990 - 1999: 1 zima (1989/90)
Dekáda 2000 - 2009: 2 zimy (2006/07 a 2007/2008)
Dekáda 2010 - 2018 - zatím: 4 zimy (od roku 2014 každá ze zim).
Podobně lze pozorovat tuto situaci na omrzání jiných subtropických, popř. temperátních rostlin - v zimě 2006 / 07 či zimách 2015/16 a 2017/18 takto například na řadě teplejších míst v ČR nezmrzly na podzim tam zapomenuté oleandry, olivovníky a dokonce agave americká.
Na stránkách tropik.cz se lze například seznámit s přežíváním datlovníku kanárského v Anglii (dnes pětimetrové stromy, před rokem 1980 nemožné). Ostatně částečně mrazuvzdorné palmy vydrží už i u nás, například trachykarpus Fortunův. Podobně lze sledovat vitalitu dalších "hraničních" rostlin - pistácií, araukárií...
On ten smrk opravdu přežije i v pahorkatině střední Itálie, jen asi těžko jinak než jako příměs nula nula nic, a pod podmínkou, že široko daleko není žádný smrkový porost, ze kterého by mohl být náletem rozmnoženého brouka zničen.