osoba
--------------------
Cítíte se víc jako Holanďan nebo jako Čech?
prof. Josef FANTA, ekologický lesník
--------------------
No, to je otázka přímo na tělo. Já si myslím, že se cítím být především Evropan. S českými a holandskými kořeny.
osoba
--------------------
My vám děkujeme, že jste se vrátil z emigrace a že jste to tady vydržel.
prof. Josef FANTA, ekologický lesník
--------------------
Pojďte dál. Já znám historii naší rodiny až do 18. století a tam to bylo, ty mužský byli samej hajnej, tak pro mě bylo naprosto samozřejmý, že budu hajným a v 50. roce jsem šel na fakultu lesnickou do Prahy. Ta situace naší rodiny za války nebyla vůbec jednoduchá. Můj táta byl zapojený v odboji, fungoval jako spojovací článek mezi dvěma odbojovými skupinami, jeho kontaktní člověk se najednou ztratil, tu kutnohorskou skupinu vybralo gestapo a pak přišlo takové rozhřešení, že pana Hanzla z Kutné Hory utloukli v pečkárně při výslechu k smrti a on tátovo jméno neprozradil. To v člověku zůstalo. Podruhé jsem něco takového zažil právě na tom gymnáziu po roce 48, to bylo na gymnáziu v Jihlavě. Nám se najednou z gymnázia ztratili dva profesoři. Profesor Kučera a profesor Kočí a nesmělo se o nich mluvit po Únoru.
Klement GOTTWALD, /archiv NFA/
--------------------
Nazdar.
osoba /archiv NFA/
--------------------
Zdar.
prof. Josef FANTA, ekologický lesník
--------------------
Najednou jsem viděl, že přes všechny ty revoluční řeči, že vlastně ten komunistický systém používá stejné metody, jaký používali nacisti na začátku války - zatýkání. Lidi do pracovních táborů, vraždy, a takhle jsem nikdy za celou dobu toho studia i později v zaměstnání těmhle těm věcem nevěřil a nějaké spolupráci jsem se vyhýbal. To samozřejmě nebylo jednoduché, zvlášť třeba na té fakultě. No, a začalo se mluvit o tom, že se vyloučí Fanta. Za mě se postavili mí profesoři a tomu mému vyloučení zabránili, protože jsem jako jeden z mála absolvoval ekologickou specializaci nauku o lesním prostředí, nauku o krajině, tak jsem byl z těch asi 110 studentů umístěn jako poslední. No, zbylo na mě, abych šel dělat technika k lanovce na Lesní závod Maršov. To byl, to byla samozřejmě pomsta, že. Tehdy se mě zase zastali ti mí profesoři a zařídili mi, abych šel do Výzkumného ústavu lesního hospodářství v Opočně. Byl jsem tam po nějakém zapracování pověřen, abych řídil takový výzkumný program Přeměny smrkových monokultur na smíšené porosty. To byla v té době velice aktuální záležitost. My jsme v té době ještě v těch 50. letech měli výbornou lesnicko-ekologickou školu, která byla na stejné úrovni jako byla třeba škola švýcarská nebo škola německá. No, na začátku 60. let strana a vláda ústy svého ministra lesů a dřevařského průmyslu prohlásila, k čemu je nám nějaká lesnická ekologie? To přece my nepotřebujeme. To, co my potřebuje, jsou kubíky dřeva. No, tak se program Přeměn smrkových monokultur zrušil a začaly se dělat pětihektarového holoseče. No, tak na tomto přerodu československého lesního hospodářství já jsem se podílet nechtěl. Tehdy se začalo mluvit o tom, že se v dohledné době zřídí Krkonošský národní park. Tak mě napadlo, že by mě tam mohli přesunout. Vytvořili detašované pracoviště ve Vrchlabí, tam mě přesunuli s tím, že bych měl připravovat zřízení národního parku a zřízení správy národního parku. Ta správa tak, jak se začala tvořit, to byla parta dobrých lidí a samozřejmě nejdůležitější ředitel Mirek Klapka. Věděl, že to, co se po nás chtělo, abychom všude se podíleli a povolovali výstavbu rekreačních zařízení a hospod a tak dále, že to je nesmysl. V těch 60. letech vznikla taková příznivá situace, režimu se zhroutila ekonomika a strana a vláda měla jiné starosti, než dohlížet na to, co se děje v Krkonoších. To bylo naše veliké štěstí. Kromě té funkce náměstka ředitele jsem byl pověřen výzkumem, později mi k tomu přišlo i muzeum a dokumentace a monitoring vývoje přírody v Krkonoších. To byly naše mladý léta. My jsme během jednoho roku měli na 70 spolupracovníků, lidí, kteří v Podkrkonoší dělali nějaký výzkum. To tenkrát neexistovaly nějaké grantové nabídky a tak dále. Bylo to všechno víceméně na bázi takové bych řekl až dobrovolné spolupráce. Jedna z mimořádně úspěšných věcí je v Krkonoších sborník Opera Corcontica, který jsem tam založil a už v roce 64, rok po zřízení parku, jsme vydali první číslo. Už v něm jsme dali k dispozici prostor kolegům z polského národního parku. No, a v následujících číslech už jsme navázali spolupráci dokonce i s kolegy z Německa. I když jsem z parku odešel, tak to kolegové udrželi, no, a dneska má ten sborník už 52 čísel. To už je půldruhého metru vědeckých informací.
osoba
--------------------
Vy jste tam zažil asi i 68. teda.
prof. Josef FANTA, ekologický lesník
--------------------
No, samozřejmě. Já jsem odmítnul podepsat souhlas se vstupem vojsk, měl jsem ty jiné hříchy, například tehdy už jsme převzali klášter ve Vrchlabí, do kterého jsme chtěli přesunout muzeum, no, ale stalo se nám, že si strana a vláda vymyslela, že by se tam mohly třeba ubytovat okupační vojska. No, tak s nima jsem vyběhl. Jakmile to strana a vláda vzala do ruky, no, tak jsem dostal samozřejmě zákaz výkonu povolání, zákaz publikování. Fanta, dřívější zařazení náměstek ředitele, nové zařazení technický pracovník muzea - topič. Mě tam sledovali na každým kroku. Říkal jsem si, že asi by bylo nejlepší zmizet do Prahy, kde je hodně lidí, že bych se tam mohl ztratit. Bohužel místa byla už všude obsazená, u každého kotle už seděl nějaký doktor, profesor, inženýr, intelektuál. Já jsem nemohl skoro půl roku zabrat. Bylo jasný, že musím pryč, pokusit se o emigraci, protože jinak to nešlo. Mě tam nikdo nezval a já jsem věděl, že tam budu začínat z chodníku. V tom Nizozemsku, tam to vyšlo, protože tam se dělalo něco nového a to mně strašně sedělo a myslím si, že to sedělo i tě Holanďanům, poněvadž nakonec to teda nějakým způsobem i ocenili. Královna Beatrix mi udělila tohle to vyznamenání oficíra oranžského řádu. Hned v následujícím roce, co se tohle to stalo, mě překvapila univerzita v Amsterdamu, že mě jmenovala profesorem pro oblast krajiny a ekologie a vzápětí na to univerzita ve Wageningenu mě jmenovala profesorem pro oblast lesnické ekologie. Tady je to potvrzení: Její výsost královna uděluje a tak dále. Bylo to úžasné období. Já jsem tehdy pracoval od 9 hodin ráno do 2 hodin v noci. Ale je to zajímavý, že mně to vůbec nevyčerpávalo a naopak jsem z toho měl úžasný potěšení, poněvadž jsem viděl, že o to je zájem a že jak obě ty univerzity, tak i ten výzkumný ústav vidí v mém působení nějakou inovaci.
Václav HAVEL, /archiv ČST/
--------------------
Prezident republiky doktor Gustáv Husák odstoupí dnes ze své funkce.
osoba
--------------------
Sledoval jste to?
prof. Josef FANTA, ekologický lesník
--------------------
Denně, denně jsem to sledoval. No, když to ruplo, no, tak jsem tady byl samozřejmě za 14 dní. A tu úžasnou atmosféru rozkladu toho totalitního systému, tu jsem si tady užil. Mámu jsem už bohužel nezastihl, ta zemřela na začátku 80. let, no, ale sestra, bratr, že, rodina mého syna. No, ale taky jsem samozřejmě několikrát řekl, že bych se měl podívat do Krkonoš, poněvadž já jsem věděl, co se tam stalo. Když jsme vyjeli na tu Špindlerovku a teď jsme se dostali přímo doprostřed těch holých ploch, zničených lesů, vytěžených, těch horských svahů zarostlých trávou a to bylo od obzoru k obzoru, tak to vám řeknu, to na mě působilo tak, že jsem na to nějaký dva dny, já jsem vůbec nemohl mluvit. Když jsem se vrátil do Holandska, tak jsem na univerzitě v Amsterdamu a ve Wageningen o tom udělal přednášky. Po té přednášce si mě zavolal ředitel Výzkumného ústavu lesnického v Holandsku a položil mi otázku - neměli bychom navázat nějakou spolupráci a pomoct jim při řešení tady toho problému? No, nadace FACE měla k dispozici nějakou třičtvrtě miliardy korun, které byla ochotná do toho programu vložit. No, jo, ale my jsme viděli, že po té katastrofě nevysazovali nic jinýho, než zase jenom smrk, že jo, tak jsme řekli to my nechceme. Zlomovým momentem bylo, když lesy převzala správa národního parku. S ní jsme se velice rychle dohodli na tom, za jakých podmínek by se ten program měl uskutečnit, co by mělo být jeho konkrétním obsahem, no, a pak jsme se mohli dát do práce. My jsme tady v západních Krkonoších v nadmořské výšce asi 800, 850 metrů a přirozené složení zdejších lesů, to by měl být takový nějaký smíšený les buků, jedle a smrku. Z dřívějšího hospodaření tady byl jenom čistý smrk, smrková monokultura. Kolegové rozpracovali ten porost tak, aby využili možností přirozené obnovy, tu nám tady ukazuje kolem dokola, přirozená obnova jeřábu a některých dalších pionýrských dřevin. A kdybychom sledovali jenom přírodní proces, tak to bude trvat třeba několik generací lesa, protože ty dřeviny buk a jedle tady nemají žádné semenné stromy, proto ten buk a jedli přisazujeme a tímhle tím procesem se chceme dobrat ekologicky a fyzicky stabilnějšího lesa. No, tady už jsme v takovém pokročilém stádiu obnovy, kde skoro celá plocha už je zarostlá novým lesem a už to bude jiný les, nežli ta bývalá smrková monokultura. To bude smíšený les a bude to les různověký. A tahle jedle, ta už odrostla sama od sebe na volné ploše bez ochrany.
osoba
--------------------
Tady je cedule naučná cesta profesora Fanty. Na Šumavě máte taky nějakou ceduli.
prof. Josef FANTA, ekologický lesník
--------------------
Ano, na Šumavě máme takový pomník doslova, ve kterém je napsáno, jakým způsobem přírodovědci a lesníci zničili lesy šumavské. No, já si myslím, že ten pomník by se tam měl zachovat a měl by se udržovat, aby byl dokladem toho za příštích 20 let, jak nesmyslně se dosud o obnově těch lesů přemýšlí. Přitom máme tam už dneska stejně tak jako tady důkazy o tom, že ten les si pomůže.
osoba
--------------------
My jsme loni rozhodovali o tom, jestli Cenu Josefa Vavrouška udělíme právě panu profesoru Fantovi, tak mám pocit, že tam padl i takovej jeden názor nebo jeden hlas, jak je možné, že profesor Fanta tu cenu ještě nemá. Je to jeden z nejvýznamnějších českých lesnických ekologů, pomáhal obnovovat lesy v Krkonoších i v Jizerských horách, angažoval se i na Šumavě a vlastně i to, že on dokáže popularizovat ty moderní metody ochrany lesa, tak bylo jedním z důvodů, proč jsme mu udělili Cenu Josefa Vavrouška.
osoba
--------------------
Co to symbolizuje?
prof. Josef FANTA, ekologický lesník
--------------------
Snad takovou pevnost takového pilíře názorového.
osoba
--------------------
Já už jsem si všimla, ty vaše odborné zkušenosti nebyly vždy pozitivně přijaty.
prof. Josef FANTA, ekologický lesník
--------------------
No, tak samozřejmě, že ne každému se to líbilo. Například pan profesor Opatrný napsal ve svém článku, že přednášet bezprostřední holandské zkušenosti na kůrovcovou Šumavu by možná zkusil tak Jára Cimrman. V roce asi 2010 či 11 se objevil takový pomlouvačný článek v publikaci Lesnický výzkum v České republice, co nám má nějaký profesor z Holandska povídat o českých lesích. Já si myslím, že má. Totiž jeho informace nejsou holandské informace, ale jsou to informace celoevropské. Tady odsud je krásnej výhled na celý Krkonoše. Tam vzadu kotel, vepředu tady Žalý nad Vrchlabím, tam vzadu je vidět Sněžka, tady Černá hora. Když jedu do Krkonoš, je pěkná viditelnost, tak se tady zastavím a takhle si je přehlídnu. Za toho totalitního systému si vědci navykli na jednu věc, stavět si okolo sebe pokud možno vysokou zeď, něco takového já jsem v tom Holandsku nezažil.
hlas, hlášení ve vlaku
--------------------
Vážení cestující, z důvodu výluky na trati jede tento vlak odklonem ...
prof. Josef FANTA, ekologický lesník
--------------------
Tahle ta země má za sebou 100 let vývoje nahoru dolů, nahoru dolů, a ten vývoj v posledních 25 letech po tom listopadu 89, jak ho máme hodnotit? I tady to jde těch 25 let nahoru dolů.
osoba
--------------------
A kde jsme podle vás teď? Nahoře nebo dole?
prof. Josef FANTA, ekologický lesník
--------------------
To je, to je otázka, kterou si taky kladu. Došli jsme už do toho nejvyššího stupně toho debaklu, anebo budeme ještě dál pokračovat?
osoba
--------------------
Krušné hory. Tam se vápnilo, frézuje se tam půda, znovu se vysazují smrky. Jak vy se díváte na to dění v Krušných horách? Je to v pořádku?
prof. Josef FANTA, ekologický lesník
--------------------
Já si myslím, že to v pořádku není a jsem přesvědčen o tom, že buldozery, frézy a letadla nejsou správné nástroje na pěstování lesa. Na druhé straně, na saské straně Dirk Eisenhower vloni nebo předloni organizoval celoněmeckou konferenci o přeměnách tamních poškozených lesů na lesy původní se zastoupením buku a jedle. S velkým úspěchem. Je pochopitelné, že lesnictví si na sebe musí vydělat a musí taky odevzdat něco do státní pokladny. No, ale je zajímavé, že v jiných zemích téhož cíle dosahují i při tom využívání přírodních procesů. Proč to nejde tady?
osoba
--------------------
Vaše oblíbená četba?
prof. Josef FANTA, ekologický lesník
--------------------
No, tak vývoj v téhle té zemi mi ledacos z toho připomíná. Samozřejmě v tom převráceném gardu. Škoda, škoda, že se tak podařilo zpackat vývoj k demokracii po roce 1989. Kde jsme mohli být? Ono, když se něco dělá, tak se to má dělat pořádně a má se myslet na to, k jakým to povede koncům. Na to existuje jedno takové latinské přísloví. Já jsem se za mladých let učil latinsky a zapamatoval jsem si takové přísloví Quid quid agis, prudenter agas et respice finem, což znamená cokoli děláš, tak dělej promyšleně a mysli na to, jaké to bude mít konce.
