PRAHA Na jedné straně prezident Miloš Zeman, na té druhé umělci. Střet, který už Česko zná delší dobu, se minulý týden promítl i do budoucnosti národních parků. Zeman chtěl větší práva pro obce na jejich území, umělci zachování posledních zbytků neporušené přírody. Prezident včera prohrál. A ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) si mohl oddechnout. Zákon o ochraně přírody a krajiny, který řeší i národní parky, odolal změnám Senátu, které by podle Brabce způsobily katastrofu.
„Schválená sněmovní verze bude znamenat především stabilitu – nejen pro ochranu přírody, ale také pro obce. Je to opravdu vyvážená varianta mezi ochranou přírody a rozvojem obcí, kde žijí lidé," prohlásil ministr.
Podle Brabce se národní parky více otevřou turistům. A zkrátka nepřijdou ani občané. Obce na územích národních parků budou mít větší roli v rozhodování o věcech, které se jich týkají.
Zeman se ovšem bez boje nevzdá. Už dříve avizoval, že pokud projde sněmovní verze, zákon vetuje. Poslance tak čeká ještě jedno kolečko. Lze ale počítat s tím, že ho podpoří stejně jako včera. A měli by to stihnout ještě předtím, než je po říjnových volbách vystřídá nová politická reprezentace. Novelu podpořili koaliční poslanci ČSSD, ANO i KDU-ČSL, stejně tak opoziční TOP 09, Úsvit a SPD. Proti byla ODS, komunisté i někteří sociální demokraté.
Národní parky by se nově měly rozdělit do čtyř zón: na bezzásahovou, přírodní, zónu přírodě blízkou a zónu kulturní krajiny. Poslední tvoří zastavěné území.
Patnáct let nesahat
Tyto zóny pak nebude možné měnit po příštích 15 let. „Dlouho jsme to projednávali s obcemi. V rámci stability situace v národních parcích – a jde hlavně o Šumavu – jsme se dohodli, že na zóny podle stupně ochrany se patnáct let nesmí sáhnout. Obce tvrdily, že chtějí hlavně stabilitu, protože ve správě šumavského parku se vystřídalo mnoho ředitelů a mnoho ministrů. Každý měl jinou představu, každý stáčel kormidlo někam jinam. Já jsem souhlasil, že stabilita je důležitá," řekl v rozhovoru pro LN Brabec.
Proti tomu byly některé ekologické organizace, které chtěly, aby se postupně rozšiřovala bezzásahová území. Patnáctileté období chtěl rovněž zrušit Senát. Ovšem ne kvůli růstu nejvíc chráněných oblastí, ale proto, že to je příliš dlouhá doba.
Podle novely by se také měly vymezit cesty a místa pro táborníky. V obcích bude nyní možné rozdělávání ohňů. A stát nebude moci rozprodávat v národních parcích pozemky. Na ty ostatní by měl mít předkupní právo.
Senátní katastrofa
O národní parky se nerozhořel spor jenom mezi prezidentem a osobnostmi veřejného života, ale rovněž mezi Senátem a vědci, ekology i řediteli národních parků. Podle nich totiž senátní verze narušovala samotnou podstatu pojmu národní park a ochranu přírody by vrátila o třicet let zpět.
Podobně mluví i Brabec. „Znamenalo by to katastrofu. Mohl by nastat konec našich národních parků a není to žádný titulkový výkřik. To je realita vyplývající z dračího vejce, které senátoři do návrhu dali. Pokud tady máme čtyři malé národní parky na pouhopouhých 1,5 procenta rozlohy České republiky, pak mi přijde jasné, že bychom měli tuto unikání přírodu jako unikátní chránit. A senátní verze v ní umožňuje realizovat velké záměry," míní ministr. Včera s ním souhlasila i opoziční TOP 09. „Senátoři otevřeli cestu k další vlně vykořisťování krajiny," prohlásil šéf poslaneckého klubu František Laudát.
Zeman označil minulý týden ve sněmovně verzi, která přispívá k větší péči o krajinu, za práci „zelených fanatiků". Ti se podle něj zasloužili o to, že rozsáhlé chráněné území Šumavy u hranice s Bavorskem proměnili v „zelený Mordor", protože brání vykácení stromů napadených kůrovcem.
Podle Zemana se také nesmějí upřednostňovat práva chráněného opeřence datlíka tříprstého před člověkem.
