Přihlásit

Zástupci lesnicko-dřevařského sektoru se důrazně ohradili proti vyjádření Hnutí DUHA

Zástupci lesnicko-dřevařského oboru se ostře vymezili proti vyjádření Hnutí DUHA, ve kterém se uvádí, že masivní těžba českých lesů začala ovlivňovat klima,  způsobuje více emisí než auta a Česko kvůli tomu bude muset platit astronomické částky za překročení limitů emisí.

Doporučený Zástupci lesnicko-dřevařského sektoru se důrazně ohradili proti vyjádření Hnutí DUHA

Masivní těžba českých lesů začala ovlivňovat klima. Způsobuje více emisí než auta – Česko kvůli tomu bude muset platit astronomické částky za překročení limitů emisí

Nepromyšlená živelná těžba českých lesů postižených hynutím smrkových a borových lesů má další, dosud nediskutované důsledky. Jen v roce 2019 uniklo díky těžbě lesů do atmosféry 15 milionů tun CO2. Uvádí to podkladový materiál Ministerstva zemědělství, který Hnutí DUHA získalo. Pro srovnání – je to více, než všechna osobní auta a dodávky dohromady. Až do roku 2018 přitom lesy naopak uhlík zadržovaly a pomáhaly zmírňovat klimatické změny. Část viny na tom nesou špatná rozhodnutí ministerstev zemědělství a životního prostředí.

Podle pravidel LULUCF a klimatických závazků bude muset ČR nakoupit za tyto zvýšené emise CO2 speciální emisní povolenky, jejichž cena se může vyšplhat až na více než 26 miliard Kč. Ministerstvo zemědělství a premiér Andrej Babiš se nyní snaží vyjednat s Evropskou komisí jejich odpuštění, zatím s nejistým výsledkem. Argumentují přitom extrémně suchým počasím, které nemohli lesníci ovlivnit a nemohli postupovat jinak, než bránit šíření kůrovce vytěžením napadených stromů. Hnutí DUHA upozorňuje, že na vině není jenom sucho, ale také špatná rozhodnutí ministerstev zemědělství a životního prostředí, díky kterým byl rozsah těžby lesů a tím i emisí CO2 mnohem vyšší, než bylo nutné:

  • Na skutečnost, že díky změnám klimatu budou smrkové lesy hynout a je třeba změnit druhovou skladbu, upozorňují vědci a ekologické organizace již přes 25 let. Ministerstvo zemědělství však nenaplnilo ani závazky vyplývající ze schválených politik (např. Národní lesnický program II 2008, Zásady státní lesnické politiky 2012). Očekávané hynutí lesů pak mělo MZe do odhadů emisí CO2 zahrnout.

  • Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK) na základě metodického pokynu Ministerstva pro životní prostředí (MŽP) vydává výjimky k plošným těžbám v chráněných územích, ve kterých zákon takové intenzivní postupy, poškozující lesní ekosystémy více než kůrovec, zakazuje. K nejvíce postiženým patří CHKO Jeseníky, CHKO Beskydy, CHKO Železné hory, CHKO Lužické hory. Výjimky na těžbu schvaluje MŽP i v přírodních rezervacích, jako je např. Národní přírodní rezervace Boubínský prales. Při dodržení zákonných ochranných pravidel péče o chráněná území by byla těžba limitovaná, nedocházelo by zde k vytváření velkých holin a velká část stromů by nemohla být vytěžená a vázala by uhlík ve dřevě a později po jeho zetlení v půdě. Hnutí DUHA opakovaně upozorňovalo, že takové udělování výjimek k intenzivní těžbě poškozuje chráněnou přírodu a je nesystémové a chaotické, protože Lesy ČR s.p. a další vlastníci přitom nestíhají včas zasahovat proti kůrovci v hospodářských lesích mimo chráněná území.

  • Ministerstvo zemědělství nedokázalo vydat opatřením obecné povahy taková pravidla postupu proti kalamitě, která by omezenou kapacitu těžařských firem soustředila do oblastí, kde mají zásahy proti kůrovci ještě smysl a která by zbavila vlastníky povinnost kácet težko prodejné dřevo tam, kde již zásahy nedokáží šíření kůrovce zastavit. Ministerstvo zemědělství zároveň nastavilo tak špatně pravidla poskytování kompenzací vlastníkům lesů, že neumožnilo podpořit vlastníky, kteří ponechali stát souše, ze kterých již kůrovec vylétal. Lesy ČR i ostatní vlastníci tak těžili souše místo kůrovcem aktuálně napadených stromů. Ponechání souší, ze kterých již není ani ekonomický užitek, by přitom emise CO2 snížilo – uhlík by zůstal vázaný ve dřevě a po jeho zetlení v půdě.

Ministerstvo zemědělství nereagovalo na aktuální doporučení Evropského lesnického institutu, jehož rozsáhlou analýzu situace pomohlo financovat. Ten upozornil na to, že dosavadní metody boje s kůrovcem jsou neefektivní, doporučil mimo jiné respektovat odlišné cíle ochrany přírody v chráněných územích a rozhodovat o postupu v měřítku krajiny a nikoliv jednotlivých porostů (tj. rozhodnout se, kde má smysl proti kůrovci zasahovat a kde nikoliv).

Ministerstvo zemědělství také odmítlo výzvu lesníků a vědců, aby přehodnotilo nastavení pravidel kompenzací a dotací a zastavilo tak zbytečnou a nerentabilní těžbu souší. Přitom podle odhadů odborníků by byly při ponechání souší emise z lesů o třetinu až polovinu menší.

Hnutí DUHA proto vyzve ministerstva zemědělství a životního prostředí, aby snahu o odpuštění platby astronomické sumy za těžbu lesů doprovodilo činy, které zásahy proti kůrovci zefektivní a sníží rozsah těžby našich lesů a tím i emise CO2, zejména:

  • Přehodnotí udělování výjimek pro plošnou těžbu lesů v chráněných územích
  • Přenastaví pravidla kompenzací vlastníkům lesů a doplní je o cílené dotace, které budou motivovat vlastníky k ponechání souší
  • Ministerstvo zemědělství zajistí výše uvedené pokynem Lesům ČR, s.p., které spravují polovinu českých lesů

Jaromír Bláha, z programu Krajina Hnutí DUHA, řekl: „Jestli chce vláda s Evropskou komisí vyjednat odpuštění platby astronomické částky za emise CO2 z nadměrné těžby našich lesů, bude muset dokázat, že napravila svá dosavadní selhání, kvůli kterým je těžba mnohem větší, než by mohla být, a přitom jsou zásahy proti kůrovci velmi neefektivní. Ještě mnohem horší než emise CO2 z těžby lesů je přitom zdevastovaná lesní půda kvůli pojezdům těžkých strojů a její degradace, ke které na holinách dochází. Stojící suché stromy naopak lesní půdu a její schopnost zadržovat vodu chrání.“

TZ Hnutí DUHA (28. 01. 2021) 


Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR se ohrazuje proti zavádějícímu až účelovému srovnávání emisí CO2 uvolňovaných při těžbě dříví s emisemi automobilů a varuje před rezignací na boj s kůrovcovou kalamitu

Hnutí Duha uvádí, že současné kalamitní těžby jsou větším zdrojem emisí CO2 než automobilový provoz a vyzývá ministerstvo zemědělství k poskytování cílených dotace, které by měly motivovat vlastníky lesů k ponechávání souší.

„S tímto tvrzením a přístupem k řešení bezprecedentní kůrovcové kalamity rozhodně nesouhlasíme,“ konstatuje Stanislav Janský, pověřený výkonem funkce předsedy SVOL a doplňuje: „Běžná obnova lesa i současné kalamitní těžby znamenají vždy využití obnovitelné suroviny, ve většině případů jeho zpracování spojené s uložením vázaného uhlíku ve výrobcích ze dřeva (zejména nábytek, dřevostavby) nebo jeho uplatnění jako alternativy neobnovitelných surovin (papír, celulóza nebo produkty moderních technologií bioekonomiky a oběhového hospodářství – oleje, textil, nanoplasty, atd.). V případě využití dřeva v energetice je dřevo náhradou neobnovitelných zdrojů energie (uhlí, plyn, ...), přičemž CO2 je emitován obdobně jako při využití těchto zdrojů. Celková bilance CO2 při energetickém využití dřeva je však vzhledem k dlouhému životnímu cyklu lesa neutrální.“

Hnutím Duha navrhované ponechání suchých nevytěžených porostů ale přínosem pro zlepšení bilance CO2 rozhodně není a nemůže jím být ani v budoucnu, naopak vznikají další rizika pro plnohodnotné obnovení funkcí lesa.

Jde zejména o to, že stojící suché stromy se po cca 3–5 letech začínají rozpadat, hrozí nebezpečí jejich pádu a poškození zdraví občanů, správců lesů i lesních dělníků. Zodpovědnost za případné škody na zdraví přitom nenese osoba, která bezzásahovost velkoryse navrhuje, ale vlastník lesa!.

Dalším problémem stojících suchých porostů je obtížná obnova lesa včetně zvyšování biodiverzity výsadbou vhodné směsi stanovištně vhodných dřevin. Přirozená obnova velkoplošně uschlých smrkových monokultur je většinou nereálná. Spíše výjimečně zde zůstanou zachovány skupinky přirozeného zmlazení smrku a obnova ostatních dřevin je možná pouze na vhodných stanovištích při zachování živých matečných stromů v doletové vzdálenosti semen (např. bříza, osika). Zlepšení biodiverzity je proto možné dosáhnout výhradně odtěžením suchých stromů, jejich adekvátním využitím a umělou obnovou vhodnou druhovou skladbou.

Co se týče klimatické a protierozní funkce nebo retence srážek, tak tyto účinky lesa jsou u stojících suchých porostů velice omezené a blíží se hodnotám holé plochy. Z tohoto důvodu je nezbytná co nejrychlejší obnova lesa (využití stávajícího přirozeného zmlazení, umělá obnova a následná péče o kultury s postupným vznikem zapojeného lesního porostu).

Čerstvě uschlé stromy sice ve svém dřevu rovněž vážou uhlík, velice brzy však dochází k hnilobným procesům a emisím CO2. Jejich přínos pro biodiverzitu je tak ve skutečnosti velice nízký. Daleko účelnější je ponechání přiměřeného množství dřeva k zetlení, zajištění biodiverzity a obohacení půdy humusem ve formě, která umožní rychlou obnovu kalamitou postižených ploch.

V tiskové zprávě Hnutí Duha zmiňované limity (Forest Reference Level nařízení EU LULUCF) se vztahují na období 2021–2025, další mají být stanoveny pro období 2026–2030. Tato kritéria vytvořila Evropská komise v souvislosti s plněním Plánu cílů v oblasti klimatu do roku 2030. Maximální výše těžeb na referenční období dle nastavených kritérií však v mnohých zemích EU neodpovídá skutečným těžebním možnostem dle kritéria průměrného ročního přírůstu, nezohledňuje možnost dlouhodobých velkoplošných kalamit a potřeby dlouhodobě zvýšeného objemu mýtních těžeb.

Z uvedených důvodů Evropská komise uvažuje o změně metodologie a nastavení určitých kritérií pro emise skleníkových plynů i pro ostatní druhy využití půdy (zemědělství). V současné době probíhá veřejná konzultace k nařízení EU LULUCF a při jejím vyhodnocování není vyloučeno, že dojde ke změně metodiky. Proto mluvit v současné době o tom, že Česká republika bude po vyhodnocení výše těžeb v období 2021–2025 platit Evropské komisi za překročení emisních limitů je minimálně předčasné.

TZ SVOL (03. 02. 2021)

TZ ALDP: Asociace lesnických a dřevozpracujících podniků se jednoznačně ohrazuje vůči zavádějícím a nepodloženým tvrzením, která se objevila v médiích v posledních dnech

Asociace lesnických a dřevozpracujících podniků se jednoznačně ohrazuje vůči zavádějícím a nepodloženým tvrzením, která se objevila v médiích v posledních dnech. Především diskuze související s tzv. programem LULUCF (z anglického Land Use and Land Use Change and Forestry) vede k dalším účelovým výpadům vůči odborné veřejnosti. Je pravdou, že Česká republika by dle stávajícího schématu bilance emisí CO2 musela platit výrazné kompenzace v podobě povinnosti nákupu tzv. emisních povolenek CO2. Ponechme nyní stranou, proč reprezentace ČR v rámci vyjednávání v minulých letech, dojednala takovéto podmínky, i když byla upozorňována na možné negativní dopady do veřejného rozpočtu.

Aktuální kalamitní situace si vyžaduje mimořádná opatření. Jsme přesvědčeni, že především Ministerstvo zemědělství přistoupilo k pomoci sektoru odpovědně a podpora vlastníků lesa směřovaná k omezení škod a umožnění co nejrychlejší obnovy lesa, byla a je na místě. Nyní se rozvířila diskuze související s těžbou odumřelých stromů, především smrků. Opět ponechme stranou, proč se nebavíme o plošně odumřelých porostech např. jasanu a jiných dřevin, kterých máme v republice také dostatek, jen nejsou tak vidět.

Ponecháním stojících mrtvých stromů v lese, bychom dosáhli několika věcí:

  • Znemožníme přístup do lesů veřejnosti na několik desítek let, nebo výrazně ohrozíme bezpečnost návštěvníků lesa (viz. některé národní parky)
  • Při suchém a extrémně teplém počasí (včetně výrazně nízké vzdušné vlhkosti) v letních měsících se zásadně zvyšuje riziko požárů, které jsme doposud viděli pouze ve zprávách z jižní Evropy a jiných částí světa
  • Les se sice na dané ploše znovu obnoví, ale bude to trvat podstatně déle, nežli při klasické obnově lesa, která „přeskočí“ některá vývojová stadia lesa, ale zajistí jeho funkce rychleji a v očekávané dřevinné skladbě; nehledě na rychlejší fixaci uhlíku v takto založeném porostu
  • Pokud využijeme dřevo na výrobky počínaje papírem a konče řezivem pro různé použití, dále podpoříme recyklaci těchto výrobků a jejich využití pro výrobu energie na konci jejich životního cyklu, pak rozhodně výrazně prodloužíme vázanost uhlíku oproti přirozenému rozkladu dřeva v lese
  • Ponechání dřeva v lese vede v určitém nadhledu k tomu, že společnost je nucena hledat jiný zdroj materiálu pro svoji spotřebu. Jiným zdrojem je především plast v různé formě, popřípadě dřevo a výrobky z něho pocházející z oblastí, kde se v lese hospodaří s daleko větším otazníkem, vyrábí a především se přepravuje s výrazně výraznější uhlíkovou stopou a obecně nejsme schopni ovlivnit celý řetězec tak, jako v domácích podmínkách.
  • Dovolujeme si tedy vyzvat i ty, kteří se schovávají za názory vědců případně novodobých „proroků“, aby zohlednili nejen výše zmíněné argumenty, ale především se zamysleli nad globálními dopady lokálních šarvátek a politických tahanic. Pokrytectví je v rámci tzv. západní společnosti jednou z nemocí, která stojí životní prostředí po celém světě zásadně vyšší cenu, nežli lokální, generacemi ověřené, neustále vyvíjené a místní společností kontrolované hospodaření, jak na lesní, tak na zemědělské půdě. Nechme se poučit z chyb a zároveň nezapomínejme na selský rozum.

Tisková zpráva Asociace lesnických a dřevozpracujících podniků (02. 02. 2021)


Hnutí Duha, CO2 a zákaz vstupu do lesů?

Lesy ČR a Vojenské lesy a statky ČR se důrazně ohrazují proti manipulativním a věcně nesprávným tvrzením Hnutí Duha z 28. ledna 2021, že boj s kůrovcovou kalamitou produkuje více CO2 než všechny automobily v zemi. Jde o účelovou dezinterpretaci statistických dat.

Srovnávat množství oxidu uhličitého, jež unikne do ovzduší při automobilovém provozu, s tím, které je uložené ve vytěženém dřevě, je mediální manipulací a absurditou. „Zopakuji známý fakt: Jen stabilní a zdravý les váže a pohlcuje CO2. Při kalamitě způsobené dlouhodobým suchem a rozšířením kůrovce nezbývá než intenzivně těžit napadené dřevo, aby se kůrovec nerozšířil do zdravých porostů, a lesy co nejrychleji obnovovat. To děláme. Ale pokud zpomalíme nebo ponecháme v lesích rozsáhlé uschlé porosty, jak Hnutí Duha nabádá, oxid uhličitý začnou rozkládající se souše časem naopak produkovat. Zpracováním těchto souší se žádný CO2 neuvolňuje, k tomu dochází až při případném spalování. Nově zalesněné plochy naopak začnou brzy CO2 pohlcovat. Kritizovat postup lesníků a vyzývat je, aby nečinně ponechali stát uschlé stromy na rozsáhlých plochách, je společensky nezodpovědné,“ uvádí generální ředitel Lesů ČR Josef Vojáček. Pokud by totiž v krajině zůstaly uschlé porosty, jak Hnutí Duha doporučuje, představovala by torza pro všechny návštěvníky značné riziko úrazu. Majitelům by podle zákona nezbývalo než lesní komplexy veřejnosti uzavřít. A bohužel zvláště v době covidové, kdy lidé lesy vyhledávají víc než dřív.

Lesníci tedy bez ohledu na roční období a počasí napadené stromy a souše těží, zvláště pak kolem turistických cest. „Kalamita i veřejný zájem přece takový postup vyžadují. Kritika Hnutí Duha není domyšlená ani zodpovědná. Skutečně Hnutí Duha nechce, aby lidé chodili do lesů?“ říká Vojáček.

Podle ředitele Vojenských lesů a statků ČR Petra Krále by společnost přišla rezignací na lesní hospodaření o nejdůležitější trvale udržitelnou surovinu. „Zároveň také o prostředky, ze kterých financujeme obnovu lesů a opatření pro zadržení vody v krajině. Pokud nedojde ke spalování dřeva, je CO2 nejlépe uložen ve dřevě a dřevěných výrobcích. Bezzásahovost by vedla k eskalaci kůrovcové kalamity a k faktickému zákazu vstupu veřejnosti do lesů,“ dodává.

TZ Lesů ČR a Vojenských lesů a statků ČR (01. 02. 2021)



Reakce na tiskovou zprávu Hnutí Duha – „Masivní těžba českých lesů začala ovlivňovat klima. Způsobuje více emisí než auta“

Ministerstvo zemědělství (MZe) považuje za nezbytné vyjádřit se k tiskové zprávě Hnutí Duha s názvem „Masivní těžba českých lesů začala ovlivňovat klima. Způsobuje více emisí než auta“. Obsahuje řadu zavádějících informací.

V první řadě je třeba uvést, že podkladový materiál „Background document by the Czech Republic for the LULUCF expert meeting on December 9“ není materiálem Ministerstva zemědělství. Jde o dokument připravený Ministerstvem životního prostředí (MŽP) ve spolupráci s MZe, Úřadem vlády, Stálým zastoupením ČR při EU, Ústavem pro výzkum lesních ekosystémů (IFER) a Ústavem pro hospodářskou úpravu lesů (ÚHUL) jako podklad pro jednání s Evropskou komisí. Údaje o emisích CO2 připravil IFER, za reporting emisí skleníkových plynů odpovídá MŽP. Také odhad finančních dopadů emisní bilance připravilo MŽP.

V roce 2019 představovaly celkové emise z lesní půdy 15,3 mil. tun CO2, dřevní produkty naopak přispěly uložením 1,5 mil. tun CO2. Celkově tedy sektor lesnictví dle pravidel započítávání EU generoval emise ve výši 13,796 mil. tun CO2. Emisní bilance lesního sektoru přitom byla od roku 1990 až do roku 2017 negativní, tedy zjednodušeně v lesích se uhlíku ukládalo více, než lesy produkovaly. V letech 2018 a 2019 se trend otočil, tj. sektor LULUCF přispívá k celkovým emisím České republiky. Zvýšené emise v posledních letech jsou důsledkem nahodilých (neplánovaných, neúmyslných) těžeb v souvislosti s kalamitní situací v lesích.

Vzhledem k tomu, že je nutné aktivně zasahovat proti kůrovci (tedy těžit dřevo) a bránit jeho šíření, nelze se tomuto negativnímu vývoji emisí v lesním hospodářství vyhnout, lze ho pouze mírnit, ať už např. rychlou obnovou vytěžených porostů, využíváním přípravných (pionýrských dřevin) s rychlejším nástupem objemového přírůstu (a tedy ukládáním uhlíku) nebo částečným ponecháváním dříví v lesních porostech k zetlení.

Je třeba hledat řešení, které je optimální z hlediska budoucnosti lesů a celé společnosti. MZe preferuje co nejrychlejší obnovu postižených lesů s cílem zakládat lesy druhově pestré, odolné ke změně klimatu. Je to i nejrychlejší a nejjistější cesta k obnovení schopnosti lesů vázat CO2. Pouze dobře adaptované lesy mohou přispívat k omezování změny klimatu poutáním CO2 a přitom nevytvářet riziko, že se samy stanou zdrojem emisí CO2. Takové lesy budou plnit i všechny další potřebné funkce (produkce dřeva, ochrana půdy před erozí, zdroj pitné vody, rekreace obyvatelstva apod.). K tomuto cíli, nikoli k překotnému vytěžení odumřelých porostů, směřují všechny finanční podpory poskytované Ministerstvem zemědělství.

Podpora ponechávání stojících souší přináší řadu rizik a nejistot do budoucnosti. Zmiňme zejména riziko pádu stromů nebo jejich částí pro pracovníky v lesním hospodářství a návštěvníky lesa, zvýšené riziko lesních požárů, možné snížení motivace vlastníků lesů zasahovat proti kůrovci. Ponechání souvislých stojících odumřelých porostů by až na desítky let zabránilo jejich aktivnímu obhospodařování i vstupu veřejnosti. Smysl má spíše ponechávání jednotlivých souší ve smíšených porostech, než celých porostů, popř. určitého doporučeného množství dřeva k zetlení v podobě ležících kmenů.

V případě emisí CO2 v důsledku těžby dřeva je třeba si uvědomit, že jde o emise účetní, na papíře. Nelze rozhodně tvrdit, že veškerý uhlík uložený ve vytěženém dřevě v roce 2019 unikl do ovzduší. Jinak řečeno, je stále ve vytěženém dřevě a jeho uvolnění bude záležet na způsobu jeho zpracování. V případě spálení (které rozhodně nepřevažuje) dojde skutečně k uvolnění CO2 do ovzduší, pokud bude dřevo použito jako stavební materiál, bude uhlík uložen po řadu desetiletí. Srovnání s emisemi z dopravy je zcela nesmyslné.

Vysoké „emise“ jsou do značné míry způsobeny nevhodnou metodikou jejich započítávání dohodnutou v rámci EU ještě před současnou kůrovcovou kalamitou. Ta nebere v potaz dopady kůrovcové kalamity, proti které lze bojovat pouze těžbou a asanací napadených stromů. Metodika také pouze omezeně bere v potaz výrobky ze dřeva, u nichž podhodnocuje jejich vliv na emisní bilanci. Kromě toho je situace zkreslená tím, že emise se stanovují porovnáním s obdobím let 2000 až 2009, kdy naopak ukládání CO2 v našich lesích (včetně těch smrkových) kulminovalo. Započítání očekávaného hynutí smrkových porostů do závazku ČR, jak navrhuje Hnutí Duha, aktuální metodika EU neumožňuje. Tyto změny se započítávají až zpětně po uplynutí příslušného závazkového období, tedy po roce 2025. Evropská komise nám zatím nemá co odpouštět, závazkové období podle příslušného nařízení EU začíná v roce 2021. Emise z hospodaření v lesích za roky 2019 a 2020 se do něho nezapočítávají. Paradoxem je, že metodika např. připouští zničení lesního porostu požárem a jako emisi CO2 ji nehodnotí (i když k ní objektivně dochází), ale jako emisi hodnotí jakoukoli těžbu dřeva s jeho vyvezením z lesa (kde k okamžité emisi nedochází). Proto usilujeme o změnu příslušného nařízení EU, která by zohlednila naši situaci.

Žádný dotační titul MZe nepodporuje zpracovávání a odvážení odumřelých stromů z lesa. Cílem příspěvku na zmírnění dopadů kůrovcové kalamity v lesích je především zajistit vlastníkům lesů dostatek peněz na obnovu lesa a další činnosti při správě lesů, které nemohli získat prodejem vytěženého dřeva. Podmínkou pro vyplacení není uvedení vytěženého dřeva na trh, to znamená, že může být i ponecháno v porostu k zetlení a zlepšení kvality půdy, biodiverzity a vodního režimu. K odvezení vytěženého dříví z lesa rozhodně nemotivuje. Nepodporujeme finančně ponechání stojících souší, protože není spojeno s žádnými náklady.

TZ MZe (29. 01. 2021)



Hnutí DUHA neuvádí správné informace

Boj o záchranu lesů rozhodně neprodukuje takové množství CO2 jako automobily

Postup v boji s kalamitou je dán platnou legislativou a je v ČR plně srovnatelný s přístupem většiny států Evropy. I když na rozdíl od Hnutí DUHA nedisponujeme podkladovým materiálem MZe, přesto je zcela zřejmé, že je absolutně zavádějící a neprofesionální srovnávat emise a CO2 uvolňované při těžbě dříví s emisemi automobilového provozu. Kvůli těžbě v roce 2019 rozhodně do ovzduší neuniklo 15 mil. tun CO2, protože vytěžené dřevo nebylo spáleno, ale bylo dále zpracováno. Ve výrobcích z tohoto dřeva je tak CO2 dále fixován.

Členové CZECH FOREST think tank vnímají informace uvedené v TZ Hnutí DUHA jako snahu neodbornými, zavádějícími až nepravdivými informacemi ovlivňovat veřejné mínění z důvodů prosazení ideologické představy, že lze v kulturní krajině Evropy ponechat lesy samovolnému vývoji a nadále z nich čerpat benefity, které jsou pro obyvatelstvo nepostradatelné. Jinými slovy v situaci, kdy bojujeme o budoucí existenci lesů v naší zemi nelze akceptovat zcela zavádějící nebo dokonce nepravdivá tvrzení a v mnoha ohledech nepodložená doporučení a domněnky.

  • 15 mil. tun CO2 v roce 2019 do ovzduší z těžby dříví neuniklo. To by se stalo jedině v případě, že by se veškeré vytěžené dříví spálilo, a to se nestalo!
  • Ponechané porosty souší jsou pouze zdrojem CO2!
  • Lesní zákon jasně ukládá vlastníkovi povinnost provádět kalamitní (nahodilou) těžbu!
  • Masivní ponechávání souší by znamenalo rezignaci na boj s kalamitou, ekonomické i ekologické škody v řádech stovek miliard a plošný zákaz vstupu do lesů!

CO2 a lesy

Tisková zpráva Hnutí DUHA patrně vychází z chybné interpretace dat. Alarmující množství 15 mil. tun CO2 (na kterém je TZ Hnutí DUHA postavena) neuniklo do ovzduší v důsledku nepromyšlené těžby a boje s kůrovcovou kalamitou nebo nečiněním MZe. Toto číslo vychází z předpokladu, že veškeré vytěžené dřevo se spálí a to okamžitě! Tato úvaha je ovšem chybná, protože naprostá většina kůrovcového dříví se zpracovává na výrobky, v nichž je CO2 po dobu jejich životnosti fixován.

Chybným předpokladem je i to, že lesy (v pojetí Hnutí DUHA nejspíš neobhospodařované) automaticky vážou CO2 a současně zmírňují dopady klimatické změny. Proto, aby mohl lesní ekosystém vázat atmosférický uhlík, musí panovat takové klimatické podmínky, aby les mohl přirůstat a tím ukládat uhlík. V současnosti se stres suchem stal pro lesnictví globálním problémem, přičemž se sucho stává pro dřeviny faktorem mortalitním. Proto, aby mohl lesní ekosystém vázat atmosférický uhlík, musí panovat takové klimatické podmínky, aby les mohl přirůstat a tím uhlík ukládat. Vyjma roku 2020 u nás v posledních letech panují takové podmínky, že na značné rozloze lesa v ČR klesá přírůst k nule a tím se i živý lesní ekosystém může stát (bohužel) spíše producentem CO2. K tomu dochází pouze přímým působením změn klimatu. Pouze stabilní a funkční lesní ekosystém může fungovat jako uložiště uhlíku.

V TZ je také poukazováno na vázání uhlíku (CO2) v souších ponechaných v porostech. Toto dříví se postupně rozkládá a tímto procesem samo produkuje CO2. Ponechané porosty souší jsou tedy pouze zdrojem CO2, producentem uhlíku. Ponechání těchto rozpadajících se porostů zapříčiní jenom rozložení emisí uhlíku v čase. Z hlediska fixace CO2, ale i plnění dalších funkcí lesů jako je vliv na klima nebo zadržování vody v krajině je důležité využít moderní poznatky a metody k co nejrychlejší obnově lesů.

Co říká lesní zákon?

Podle § 32 lesního zákona: „je vlastník lesa povinen provádět taková opatření, aby se předcházelo a zabránilo působení škodlivých činitelů na les, zejména zjišťovat a evidovat výskyt a rozsah škodlivých činitelů a jimi působených poškození důležitých pro pozdější průkaznost provedených opatření; při zvýšeném výskytu neprodleně informovat místně příslušný orgán státní správy lesů a provést nezbytná opatření; preventivně bránit vývoji, šíření a přemnožení škodlivých organismů.
Podle § 33 je vlastník lesa povinen přednostně provádět těžbu nahodilou tak, aby nedocházelo k vývinu, šíření a přemnožení škodlivých organismů.
Z citace platného lesního zákona je zřejmé, že pokud chtějí vlastníci a správci lesů dodržovat platné zákony, musí proti kůrovci zasahovat, a to způsoby uvedenými v zákoně, který je založen na principu trvalé udržitelnosti a předpokládá, že existence živého lesa je pro krajinu a životní prostředí jasnou prioritou.

Souše

V tiskové zprávě Hnutí duha je také z odborného hlediska nesprávně nerozlišováno mezi termínem souše a sterilní kůrovcové souše. Ponechání stromů, které jsou sice suché, ale na kmeni mají stále kůru by znamenalo další šíření kalamity, protože jak vyplývá z provozních šetření i v kůře suchých stromů zůstává mnoho jedinců kůrovce. Pouze sterilní kůrovcové souše lze z hlediska šíření kalamity bezpečně ponechat v lese.

V takovém případě je ale třeba přijmout dopady, které znamenají zejména riziko pádu těchto souší a možné poškození majetku nebo zdraví návštěvníků lesa. Toto riziko nemohou nést vlastníci a správci lesů, proto by plošné ponechávání kůrovcových souší muselo být spojeno s plošným zákazem vstupu do lesů na mnoho dalších let.

Chráněná území a výjimky

Vlastníky lesů ve chráněných oblastech, kromě národních parků, jsou fyzické nebo právnické osoby. Považujeme za zcela nepatřičné, aby orgány ochrany přírody ještě omezovaly již nyní často složité udělování výjimek umožňujících boj s kalamitou. Navíc by tím měly přebírat ekonomická rizika plynoucí z dalšího šíření kalamity a ztráty hodnoty majetku.

Změna druhové skladby

Na nutnost změny druhové skladby upozorňují lesníci již déle než 100 let, což lze doložit odbornými články z roku 1920. Lesní hospodářství je ale stále financované pouze z příjmů za prodej dříví, proto je logickou a jedinou možností vlastníků lesů pěstovat les tak, aby naplnil společenskou poptávku a zajistil jejich ekonomickou existenci. I přesto lze výsledky národních inventarizací lesů v Evropě doložit, že tempo přeměny druhové skladby lesů je u nás v posledních 20 letech plně srovnatelné s okolními zeměmi. Zde je nutné si uvědomit, že za standardního stavu můžeme v jednom roce měnit druhovou skladbu pouze na 1 % plochy lesů.

Dotace

Za nepromyšlený považujeme návrh na přenastavení kompenzací vlastníkům lesů a jejich doplnění o cílené dotace, které budou motivovat vlastníky k ponechání souší. Určitě nelze motivovat vlastníky k prostému ponechání souší, protože z většiny z nich se kůrovec dále šíří. Pokud by autoři TZ měli na mysli sterilní kůrovcové souše, byla by motivace k jejich ponechání velmi riskantním počinem, protože při omezené funkčnosti státní správy lesů v ČR by velmi pravděpodobně mohlo docházet k tomu, že by vlastník proti kůrovci nemusel záměrně zasahovat, aby následně získal dotaci na „souše".

Tímto neříkáme, že by vlastník lesa neměl mít možnost ponechat v lese sterilní kůrovcové souše. Mělo by se ovšem jednak o odborně podložené svobodné rozhodnutí vlastníka, a ne dopad další státní regulace nebo dotace. V případě státní podpory ponechání souší je nutné vzít v potaz i spoluodpovědnost státu za případné škody na majetku či zdraví občanů v důsledku pádu větví či celých stromů, na které byla podpora čerpána.

Těžba

Většina těžby v ČR probíhá šetrnými technologiemi jak z hlediska tlaku na půdu, tak z hlediska emisí. Jedná se o technologie vyvinuté v severských zemích, které můžeme těžko podezřívat z nešetrného přístupu k lesům. To, že v některých místech dojde k poškození půdního krytu, vyjetí kolejí nebo poškození okolních stromů je dáno klimatickými a terénními podmínkami a zejména obrovskými objemy dříví, které je nutné zpracovat. Lesníci žijí v tržním prostředí, které eliminuje úvahy typu, že je lepší nic nedělat. Dřevo je totiž jediným zdrojem pro financování všech funkcí lesů a také jedinou skutečně obnovitelnou surovinou.

Netvrdíme, že veškeré kroky vlády a dotčených ministerstev ve vztahu k dopadům sucha a kůrovcové kalamity považujeme za správné a promyšlené.
V diskuzi o budoucnosti českých lesů na další desítky let ale preferujeme korektní odbornou diskuzi před účelovým matením veřejnosti.

Členové CZECH FOREST think tank (28. 01. 2021)

Souhlasíte s tím, že Daniel Szórád v čele Lesů ČR porušil povinnosti při správě cizího majetku, spáchal podvod a způsobil škodu 1,8 miliardy korun?



Naposledy změněno: středa, 10 únor 2021 12:26

(0 hlasů)

Komentáře   

+11 # cvonza 2021-02-08 16:27
Zarážející je jak je financována Duha ( naše daňě) a bojují proti = silnicím, lesům , stavbám . Proč přerozděluje někdo Naše daně Parazitům (kazisvětům) kteří bojují proti všemu , a uvádějí zavádějící informace - nepravdy Ministr zem a les Toman bude jednat s Duhou PROČ proboha PROČ o čem.
+17 # šrek 2021-02-03 17:08
Hnutí Duha šíři zavádějící a lživé informace nic o tom neví mlátí prázdnou slamu
+17 # Lakatoš 2021-02-04 17:06
Kdysi jsem jim fandil. I doktor Bláha, jenž jitří tolik emocí, byl odborníkem proti těm, co mají na starost jejich lesní program dnes. Dnes jsem na ně alergický. Pořád jen pojmenovávají, co je špatně, ale to by uměl kdekdo. Říkají jen taková řešení, která někomu ukradnou. Proč nevykupují lesní pozemky, někde by jim za ně i zaplatili. Kolik zachránili, vykoupili lesa, jako Čmelák nebo Kosenka? Jen duní jako prázdný sud. Máte pravdu, lžou. A lžou i LČR, ale chápu, že jejich zaměstnanci se sem bojí psát. Když třeba nastoupíte na pozici krajského ředitele a všude vyhlásíte, že už nezasadíte smrk pod hranici 500 metrů a pak vidíte podzimní výsadbu 10% oplocenky buku v čistém smrku a smrk s modřínem sázený i do bukového nebo dubového náletu někde na chlumu kolem 300 metrů a ještě na jihozápadním svahu, co to je? Lež nebo manažerské selhání? Ať každý ukáže výsledky, co pěstuje, žvanění by šlo každému, hlavně za manažerský plat.
+17 # Přemek 2021-02-05 08:30
Veterinář Bláha je odborníkem na les?To myslíte vážně?Šumavu zničili a dnes jim vadí,že ubývajílesy kvůli zvyšování CO2 a na Šumavě jsou holé obrovské plochy a dnes si dávají za úspěch,že se tam zmlazuje(málo) smrk,ten smrk,který úmyslně nechali sežrat kůrovcem a argumenty proti jejich politice nebrali v potaz!Ředitel parku(jejich nedotknutelný)do kamery tvrdí,že na holině a v porostu je stejné klima!Za jaké peníze by měli kupovat lesy?Jestli to chcete tak jim na to přispějte ze svého,já bych těm parazitům sebral i ty co od nás dostávají a dostávali do teď!
-5 # Lakatoš 2021-02-05 10:29
Pane Přemku, neřekl jsem, že je pan Bláha odborníkem na les, řekl jsem jen, že jím je ve srovnání s těmi, kteří v Duze tu pomyslnou štafetu převzali po něm. Poznal jsem jeho i jeho následovníky, takže vím, o čem mluvím. Chci se však zeptat - proč ta nenávist? Uvědomujete si, že právě takovým postojem, kdy ze všeho viníte pouze jednu stranu a nedokážete mít nadhled a odstup, reálné vyřešení problémů jenom oddalujete? Princip bezzásahovosti není špatný a dobře zafungoval v řadě národních parků i soukromých lesů ve světě, ale i v některých chráněných územích u nás. Uvědomme si, že kdyby špatný byl, kdyby opravdu vedl ke zničení chráněných stanovišť, tedy zániku biotopů, jež se staly důvodem ochrany, patrně by se jej ochranáři sami již dávno zřekli.
Osobně vidím špatné spíše to, když se tohoto principu využívá ideologicky, bez uvážení podmínek daného stanoviště a souvislostí vůbec, a to se asi shodneme, se stalo právě na Šumavě. Dnešní stav tam má dávné příčiny, začínající už v době, kdy tam naši lesničtí předchůdci nasázeli, jako ostatně v celé střední Evropě, velká množství nepůvodního, hlavně alpského, smrku. A hlavně velmi nevhodným způsobem, do jednověkých plantáží. Dobrých možná provozně, ale i to jen krátkodobě. Tento smrk časem převládl a začal i geneticky ovlivňovat smrk původní, což považuji za první velkou chybu. Druhou velkou chybu udělali ochranáři, kteří se zasadili, že tyto převážně hospodářské lesy byly vyhlášeny národním parkem. Třetí udělali opět ochranáři, když vyhlásili bezzásahovost, nerespektující, že v jejím případě se nebude přirozeně zmlazovat (pokud tedy vůbec bude) původní šumavský prales, ale na řadě míst složením i geneticky člověkem dávno les silně pozměněný. Proto ani neočekávám nějaké přírodně hodnotné lesy vzniklé tímto způsobem na Šumavě, ve větším měřítku, v řádu nejbližších desetiletí. Podle mého názoru měla být bezzásahových zón třetina, možná i jen čtvrtina těch stávajících, zatímco na zbytku mělo docházet k řízenému lesnickému převodu odumřelých smrkových kultur na porosty složením a strukturou odpovídající přirozené dřevinné skladbě. Jinak se na mě nezlobte, ale technokratské vedení inženýra Žlábka z tehdejších časů nepovažuji za o nic méně ideologicky podjaté, nežli aktivisty Duhy, pouze s opačným znaménkem.

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Hlavní zprávy

Povolen přípravek EDN (ethandinitril) k fumigaci dříví napadeného kůrovcem

Povolen přípravek EDN (ethandinitril) k fumigaci dříví napadeného kůrovcem

Lesnictví

Dne 1. 3. 2021 bylo uveřejněno nařízení Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského, kterým se povoluje použití přípravku EDN (ethandinitril) k fumigaci dříví napadeného kůrovcem...

Nosíme dříví do lesa

Nosíme dříví do lesa

Komerční zpráva

Nosit dříví do lesa či, chcete-li, nosit sovy do Athén, obyčejně znamená dělat zbytečnou činnost. Nosit dříví do lesa pohledem Petra Bláhy, jednatele firmy TAXUS...

Lesnické práci ke 100 letům popřáli T. Kuchta, V. Šrámek, M. a M. Pecha, M. Toman a L. Szórád

Lesnické práci ke 100 letům popřáli T. Kuchta, V. Šrámek, M. a…

Lesnictví

Video uvnitř článku! A je tu již sedmé videopřání osobností lesnictví ke stému výročí časopisu Lesnická práce!

Gratulujeme výhercům 100leté soutěže!

Gratulujeme výhercům 100leté soutěže!

Lesnictví

Po celý letošní leden jste se mohli zapojit do soutěže k oslavě jubilejního 100. výročí časopisu Lesnická práce. Hodnotné ceny od partnerů již putují k...

Populární zprávy

Policie obvinila Daniela Szóráda z porušení povinnosti při správě cizího majetku se škodou 1,8 miliardy korun

Policie obvinila Daniela Szóráda z porušení povinnosti při správě cizího majetku se…

Lesnictví

Zobrazeno:6693

(Aktualizováno 19. 2. o vyjádření Daniela Szóráda) Policie ČR obvinila bývalého generálního ředitele Lesů České republiky Daniela Szóráda z porušení povinnosti při správě cizího majetku...

Nepotřebujeme náhrady za škody zvěří, potřebujeme, aby nám kultury odrůstaly

Nepotřebujeme náhrady za škody zvěří, potřebujeme, aby nám kultury odrůstaly

Lesnictví

Zobrazeno:5242

V posledních několika letech se v důsledku kůrovcové kalamity lesníci potýkají s bezprecedentním nárůstem holin a klimatická změna s sebou nese nutnost přechodu k pestřejším...

Lesy ČR z tendru 2021+ podepsaly všechny smlouvy, nejvíc má Uniles

Lesy ČR z tendru 2021+ podepsaly všechny smlouvy, nejvíc má Uniles

Lesnictví

Zobrazeno:4284

Aktualizováno Lesy ČR uzavřely podpisem posledních čtyř smluv miliardový lesnický tendr. Vítězem pětimiliardového tendru státního podniku Lesy České republiky (LČR) na lesnické práce a prodej dřeva...

VLS spustily poptávkový systém na lesnické práce do roku 2024

VLS spustily poptávkový systém na lesnické práce do roku 2024

Lesnictví

Zobrazeno:3317

Vojenské lesy a statky ČR spustily poptávku na lesnické služby v rámci čtyř tzv. dynamických nákupních systémů. V rámci systému, který je otevřen jak živnostníkům...

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR

Naše další weby