Dokumentární film o šumavských lesích – nejpřísněji chráněných územích v národních parcích, ale i hospodářských lesích v jejich sousedství – dává nahlédnout do různých přístupů k péči o les na české, německé i rakouské straně Šumavy. Režisér Karel Svoboda putuje mezi nimi a hledá odpovědi a souvislosti, které v médiích nezaznívají, když se debata zužuje na otázku „kácet nebo nekácet kůrovcem napadené stromy“. Čím lesy prošly a co je čeká dál? Kde ještě člověk má být součástí přírody a kde ne? Jaké výzvy přináší sousedství nejpřísněji chráněných území a lesů, kde je cílem trvalé přírodě blízké hospodaření?
„Téma šumavských lesů a Národního parku Šumava je složité, dalo by se říci taková mnohostěnná kostka. Snažili jsme se ukázat i ty strany, které v médiích zpravidla nedostávají prostor, a jsem moc rád, že jsme dostali tu možnost. Osobně si myslím, že je důležité dávat prostor i jiným úhlům pohledu a neživit zaběhnuté polarizující vnímání – lesníci versus ochranáři – které se v souvislosti se Šumavou často objevuje. Realita je mnohem pestřejší a já věřím, že divákům, které les a příroda zajímají a budou se na film dívat od začátku do úplného konce s otevřenou myslí a bez potřeby všechno šmahem hodnotit, film přinese nové podněty a souvislosti a třeba i motivaci se na některá místa vyrazit podívat,“ říká režisér Karel Svoboda.
Videobonus s Ing. Janem Kozlem, náměstkem ředitele Národního parku Šumava a Vedoucím odboru péče o lesní ekosystémy
Podle ČT 2
Komentáře