Přihlásit

Správa toků dříve bývala Popelkou, dnes nabývá na významu

V poslední době jsme svědky změn v distribuci a množství srážek, mnohem častěji se objevují klimatické extrémy jako povodně či sucha. Voda, resp. její nedostatek, se stává na mnohých místech limitujícím faktorem lesnického hospodaření. To se promítá do diskuzí o druhové skladbě, struktuře porostů a formy hospodaření. Těchto témat se dotkl rozhovor Lesnické práce s Tomášem Hofmeisterem, vedoucím odboru vodního hospodářství Lesů ČR.

Doporučený Správa toků dříve bývala Popelkou, dnes nabývá na významu

Jestřábí potok - úprava Dolní Lomná. Foto: archiv Lesů ČR

Více než kdy jindy nabývají na významu opatření směřující k zadržení vody v krajině, ale i zpomalení případných povodňových vln. To přináší rehabilitaci oboru hrazení bystřin a lesotechnických meliorací, který má na našem území dlouholetou tradici, ale v novodobé historii se mu nedostávalo takové pozornosti, jaké by si zasloužil. V následujícím rozhovoru si můžete přečíst o problematice vodního hospodářství u největšího správce lesů u nás: o hlavních vykonávaných činnostech, revitalizačních projektech a jejich náročnosti vyplývající z oddělení vlastnictví a užívání pozemku vodohospodářské stavby, či o zkušenostech s ochranou přírody.

Ing. Tomáš Hofmeister

Narodil se v Hradci Králové (1968). Po absolvování gymnázia vystudoval Vysokou školu zemědělskou obor zemědělský investor (meliorace). Po krátkém působení v privátní sféře a vojenské službě nastoupil v roce 1993 k Lesům České republiky na Správu toků Hradec Králové do funkce adjunkt. Dále působil jako správce toků, poté jako referent na odboru investic a vedoucí oddělení vodního hospodářství. Od roku 2005 je na pozici vedoucího odboru vodního hospodářství. Je ženatý, má syna a dceru a rád sportuje v přírodě.

 

Pohled na významné události 25 let zpátky

– Státní podnik Lesy ČR slaví 25 let od svého vzniku. Můžete toto období zhodnotit z pohledu významných událostí týkajících se vodního hospodářství?

Nejvýznamnější události jsou samozřejmě vždy nějaké extrémy. Kumulace extremit je v posledním období vyšší, což možná souvisí s klimatickými změnami. V podstatě to začalo povodní v roce 1997, která postihla celou Moravu a část východních Čech a hned v následujícím roce 1998 ve východních Čechách území Orlických hor. Škody u Lesů ČR byly tehdy vyčísleny kolem miliardy korun. Byly to první velké povodně, takže nás zastihly nepřipravené. U dalších povodní už byla přijata příslušná legislativa, předpisy a postupy byly známější, měli jsme je ověřeny, o to bylo řešení následků v uvozovkách jednodušší. Další významná povodeň přišla v roce 2002, ta postihla východní a střední Čechy, především oblast povodí Vltavy. Potom následovaly menší povodně v roce 2006, zejména na Broumovsku, ve východních Čechách a v části jižních Čech. Dalšími významnějšími povodněmi v časovém rozmezí 2009 a 2010 byly povodně na Javornicku a na Moravě. Poslední povodeň v roce 2013 zasáhla střední Čechy a část východních a severních Čech. Škody se vždy pohybovaly v řádu stamilionů korun.

– A pokud se budeme bavit o periodách sucha?

V rámci správy drobných vodních toků žádná měření neprovádíme. Nemáme ani historickou statistiku, data přebíráme od ČHMÚ a v podstatě se řídíme státní správou, například pokud vyhlásí z důvodu ohrožení suchem omezení nebo zákaz odběru povrchové vody.

 

Organizační uspořádání, hlavní činnosti

– Významnou událostí pro správu vodních toků byla transformace Zemědělské vodohospodářské správy do státních podniků Povodí a státního podniku Lesů ČR v roce 2011. Co konkrétně tento převod znamenal?

Velké toky přešly pod správu státních podniků Povodí. Toky, které přešly na Lesy ČR, byly vybírány podle dvou hlavních kritérií: v povodí musela být třetinová lesnatost a tok musel procházet alespoň polovinou své délky lesem. U Lesů ČR došlo k navýšení správy z 24 tisíc na 38 tisíc km drobných vodních toků a s tím souvisejícímu převodu majetku v pořizovací hodnotě asi 2,3 miliard. Personálně jsme převzali 120 pracovníků. K nejvyššímu nárůstu převodu toků došlo v jižních Čechách, kde jsme do té doby měli minimum spravovaných kilometrů a majetku, muselo proto vzniknout nové detašované pracoviště v Českých Budějovicích. S následky převodu majetku zemědělské vodohospodářské správy se stále potýkáme, protože některé sporné převody majetku např. odvodňovacích zařízení se řeší dodnes. Nutno říct, že spravujeme toky bez rozdílu vlastnictví lesů, provádíme úpravy toků jak ve státních, tak v obecních nebo soukromých lesích.

– Jaké hlavní činnosti zajišťujete?

Naše povinnosti jsou dány vodním zákonem a prováděcími předpisy. Zjednodušeně je lze rozdělit do dvou okruhů. Prvním je výkon správcovství, kdy se vyjadřujeme a vydáváme stanoviska k záměrům jiných subjektů dotýkajících se námi spravovaného toku a jeho okolí. Jedná se o aktivity, jako je plánovací činnost, výstavba, inženýrské sítě či skladování materiálu podél toků, kdy dochází k dotčení koryta toku nebo ovlivnění odtokových poměrů. Druhý okruh je v podstatě inženýrsko-investorská činnost, která zahrnuje správu stávajícího majetku, opravy, údržby, rekonstrukce a pak samotnou investiční činnost, kam patří zejména výstavby nových opatření. Dále provádíme technicko-bezpečnostní dohled na významnějších vodních dílech, což jsou zejména vodní nádrže. Těch v rámci republiky spravujeme více než 820. K naší práci také patří evidence, protože jsme povinni v rámci informačního systému Voda Ministerstva zemědělství evidovat vodní toky a díla.

– Z ekonomického hlediska jsou pravděpodobně nejnáročnější investice.

Určitě. Investiční činnost je poměrně náročná, má řadu podmínek a je důležité orientovat se zejména na její přípravu, plánování a zadání projektové dokumentace. Asi největším problémem v dnešní době je majetkoprávní vypořádání, kdy můžeme samozřejmě stavět pouze na vlastních pozemcích a někdy je problém stavby majetkově vypořádat. Často je obtížné přesvědčit majitele pozemku, aby v rámci nějaké solidárnosti část majetku odprodal a mohlo se na něm udělat potřebné opatření, které ochraňuje nejen jeho majetek, ale i další majetky jiných vlastníků umístěné níže po toku.

– Kolik projektů za rok zhruba realizujete?

Ročně realizujeme více než 350 stavebních opatření na vodních tocích. Jsou to opatření od drobných zásahů, jako je čištění či odstraňování nánosu, až po stavby investičního charakteru v řádech milionů, i deseti milionů. V tom samém objemu se snažíme připravovat i projektové dokumentace. Počet projektů samozřejmě vždy kopíruje události, jako jsou povodně, po kterých obvykle dochází ke zvýšení investiční činnosti.

– S jakou průměrnou životností u zhotovených opatření počítáte?

Za první republiky se u hrazení bystřin uvažovalo sto let. Opatření se zrealizovalo a splynulo s přírodou, dnes je už mnohdy i problém poznat, že někde bylo provedeno hrazení bystřin nebo lesotechnická meliorace. V dnešní době zvažujeme úpravy, zejména v obcích, pokud nepřijde povodeň, nastálo. Opatření a kapacita koryta jsou dimenzovány na průtok n-leté vody, v obcích je to většinou dvaceti až padesátiletá voda. Je to ve vztahu k ekonomice a k výši ochraňovaného majetku tak, aby byla zachována efektivnost a racionalita opatření.

– Jak často při realizaci projektů pracujete se dřevem?

Dřevěné prvky jako takové historicky dlouhodobě využíváme, ať už při stavebních úpravách, konstrukci samotných úprav, nebo k výstavbě biotopů, úkrytů a tůní pro vodní živočichy. Když jsme v lesním prostředí, snažíme se, pokud je to technicky možné, používat dřevo. Trvanlivost je pak samozřejmě omezená, tím jsme limitováni. Pokud to jsou větší objekty typu velkých přehrážek, vyžadujeme konstrukce s procesem zdění. V rámci podélných úprav v dnešní době prosazujeme zejména kamennou rovnaninu, záhozy – v podstatě měkčí, pružnější opatření. Tam, kde to nejde, například kde jsou stísněné poměry jako v intravilánech, je to o opěrných zdech, dlažbě, stupních apod.

Borušovský potok – revitalizace. Foto: archiv Lesů ČR

Revitalizace

– Za minulého režimu docházelo k úpravám vodních toků a vodního režimu obecně. Jaké zásahy z pohledu negativních důsledků považujete za nejzásadnější?

Zejména meliorace. Bylo to dáno dobou, kdy bylo potřeba zajistit zemědělskou výrobu, zpřístupnit pozemky a plochy k obdělávání. Dnes se v extravilánech snažíme zasahovat minimálně. Ve spolupráci s ochranou přírody se snažíme o revitalizace. Záměrů je více, ale realizace je náročná z důvodu pozemkové držby, majetkoprávního vypořádání. Jsou to akce trvající několik let, nehledě na vyšší náklady na výkup pozemků a celkovou realizaci.

– Dochází po revitalizaci k monitoringu biodiverzity?

To bych viděl jako úkol ochrany přírody, která nás mnohdy do opatření nutí, ale nemám zprávy, jestli pak tato opatření někdo sleduje a vyhodnocuje, zda došlo například vlivem provedené revitalizace k výraznému nárůstu počtu organismů vázaných na vodu, které se nacházejí v dané lokalitě, a podobně.

– Jak je odvětví vodního hospodářství obecně ovlivněno novými poznatky? Došlo v průběhu 25 let k zásadnějším změnám koncepce nebo přístupu k vodnímu hospodářství či jeho částem?

Obor hrazení bystřin je poměrně konzervativní. Snažíme se ale naslouchat ochraně přírody. V intravilánech, kde má prioritu protipovodňová ochrana, jsou opatření tvrdá, naproti tomu v extravilánech se snažíme pokud možno nezasahovat vůbec, a když, tak to jsou opatření typu odstranění nánosu, protierozní ochrany a drobná opatření.

– Lze u oboru vodní hospodářství mluvit o nějakých aktuálních trendech?

Jsou to zmiňované revitalizace, ale využíváme i různá nová technická opatření, například jsme provedli sanaci strže Smědé v Jizerských horách formou lanových systémů. Vývoj sledujeme, ale popravdě k ničemu závratnému v podstatě nedochází.

Tichá říčka - revitalizace Jizerské hory. Foto: archiv Lesů ČR

Dostupnost vody v krajině

– V souvislosti s klimatickou změnou se hodně mluví o zadržování vody v krajině. Jaká opatření jsou podle vás ve vztahu k vodnímu hospodářství zásadní?

Základním cílem je zpomalení odtoku vody z povodí, zadržení formou retenčních opatření. Tomu se věnujeme právě v programu MZe „Podpora opatření na drobných vodních tocích a malých vodních nádržích". U malých vodních nádrží provádíme průběžnou inventarizaci, která nám slouží jako zásobník nových akcí pro plánování a zařazování do tohoto programu. Dnes v něm máme ve fázi investičního záměru zařazeno cca 100 vodních nádrží. V první řadě dáváme prioritu obnově a rekonstrukci stávajících hrází, kterých je v lesích zatím dostatek. V budoucnu budeme přecházet k výstavbě nových vodních nádrží. Nechci říct, že čím více vodních nádrží, tím lépe – ale myslím si, že vodní nádrž do lesního prostředí patří. Mnohdy jsou na lesní nádrže vázány i různé naučné stezky, budována posezení pro veřejnost, cyklostezky apod.

– Jaký vývoj dostupnosti vody v krajině lze podle vás očekávat?

S klimatickou změnou samozřejmě souvisejí výkyvy. Jedna věc jsou povodně, to je jeden extrém, druhým je sucho. Počet povodní od roku 1997 je dle mého názoru dosti vysoký, což nám asi nějakou změnu naznačuje. Neodvažoval bych se teď dávat nějakou předpověď, jak to bude vypadat do budoucna, ale snažíme se být připraveni na obě varianty. Z pohledu povodní řešíme intravilány obcí, z pohledu sucha se snažíme řešit zadržování vody v krajině.

– Hospodaření s vodou nabývá na významu. Koresponduje s tím podle vás i postavení oboru vodního hospodářství v rámci lesnictví?

Myslím, že ano. Správa toků dříve bývala takovou Popelkou. Dnes i vlivem řečených skutečností nabývá na významu, což je vidět v posílení personálu, v realizaci více opatření i v akceptaci našeho oboru. Snažíme se s lesníky spolupracovat, být jim partnerem a pomáhat při řešení úprav vodního režimu či vodních nádrží. Spolupracujeme např. při trasování cest tam, kde jsou cesty v souběhu s vodními toky, kde se formou drobných úprav snažíme cesty a přilehlé území stabilizovat.

 

Spolupráce s orgány ochrany přírody

– Při správě vodních toků spolupracujete s orgány státní správy ochrany přírody. Řešíte nějaké třecí plochy?

Ochrana přírody je někdy proti jakýmkoliv úpravám, a to i po povodni, proti výstavbě vodních nádrží, stabilizaci vodních toků. Dle mého názoru jsou ale běžná protierozní opatření nutnost. Je to vždy o diskuzi, o dohodě, řešení případ od případu. Většinou spočívá problém zejména ve stavbě příčných objektů, které mohou být migračně neprostupné pro ryby. V tomto duchu jsme zpracovali s odborníky, se správou CHKO Beskydy studii migrační průchodnosti. Týkala se oblasti Beskyd a Jeseníků. Na základě této studie jsme si nastavili mantinely a myslím, že dnes spolupráce funguje dobře.

– Kdybychom to shrnuli, jaké hlavní požadavky ochrany přírody řešíte?

Hlavními požadavky jsou migrační prostupnost, členitost vodních toků, možnost úkrytů pro vodní organismy, aby vodní tok zapadl do krajiny a nerušil krajinný ráz. Dále je to požadavek na revitalizace, respektive renaturace nevhodně upravených vodních toků.

– V lesních ekosystémech se dlouhodobě mluví o významu mrtvého dřeva. Ukazuje se, že stejný význam má i mrtvé dřevo ve vodních tocích. Jaký je váš názor na ponechávání mrtvého dřeva v tocích i mimo chráněné oblasti?

Je to případ od případu. Realizovali jsme dvě takové akce, kde vlivem vyšších úhrnů nebo povodňových průtoků došlo k destrukci dané úpravy, k jejímu úplnému rozebrání, a ty následky jsme pak museli řešit níže po toku. Ale i přesto tyto návrhy nezavrhujeme, opakuji však, že chceme řešit případ od případu a posoudit daný stav konkrétní lokality. Je to dáno i tím, že mají naše toky zpravidla vyšší podélný spád a, tím je unášecí síla vody vyšší. Určitě se nebráníme komunikaci s ochranou přírody. Naopak, běžně komunikujeme a spolupracujeme ať už s agenturou ochrany přírody, nebo s místními sdruženími.

Děkuji za rozhovor (10. 3. 2017)
Petra Kulhanová

Celý rozhovor najdete v Lesnické práci 4/2017.

PŘEDPLATIT ČASOPIS

OBSAH ČÍSLA 5/2017
  • Rozhovor s Radovanem Srbou, obchodním ředitelem Lesů ČR
  • Rozhovor a reportáž o impregnaci dřeva a výrobě sloupů v závodu v Soběslavi
  • Rozhovor s Tomášem Kuchtou, jednatelem Lesnické obchodní
  • Infrastruktura v lesích – seminář ČLS
  • Modřín jako součást lesa přírodě blízkého – seminář ČLS
  • Rozvoj pracovníků a talent management v lesnictví
  • Hodnocení fyziologického stavu sadebního materiálu měřením vodního stresu
  • Těžební výběry z hlediska produkce a realizace sklizně dřeva na DO Klokočná
  • Exkurze po lesích a lesnictví v Gruzii
  • Z historie lesních řemesel – výroba potaše
  • Týden lesů je opět tady
  • Napadení modřínů podkorním hmyzem
  • Další zajímavé informace v pravidelných rubrikách
Naposledy změněno: čtvrtek, 04 květen 2017 13:47
(0 hlasů)

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Hlavní zprávy

Obce na severní Moravě chtějí řešit škody na cestách poničených dopravou dříví

Obce na severní Moravě chtějí řešit škody na cestách poničených dopravou dříví

Lesnictví

V okolí Města Albrechtice, Bruntálu, Vítkova a Šternberku vrcholí kůrovcová kalamita. V roce 2016 vytěženo celkem 1,7 mil. kubíků dříví, z toho 1,3 mil. kůrovcového...

Čti dál
Výstava DemoGreen 2017

Výstava DemoGreen 2017

Komerční zpráva

Zveme vás na 4. ročník Mezinárodní odborné výstavy inovativních technologií pro péči o zeleň, dřeviny a veřejné plochy – DemoGreen, který se uskuteční v areálu...

Čti dál
Poslední místa na zájezd na Elmia Wood, sleva pro studenty!

Poslední místa na zájezd na Elmia Wood, sleva pro studenty!

Lesnictví

Již za tři týdny - ve dnech 7. až 10. června 2017 - začíná jeden z největších lesnických veletrhů na světě Elmia Wood - v...

Čti dál
Lesnictví je z pohledu lidských zdrojů v krizi

Lesnictví je z pohledu lidských zdrojů v krizi

Lesnictví

Obchodními kanály Lesů ČR proteče ročně více než 8 milionů kubíků dříví. I proto bylo dříví a formy jeho obchodování hlavním tématem mnoha otázek a...

Čti dál

20°C

ČR - aktuální počasí

Zataženo

Vlhkost: 50%

Vítr: 11.27 km/h

  • 23 Kvě 2017 22°C 10°C
  • 24 Kvě 2017 16°C 10°C

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK PEFC