P. Hubený: Význam lesnických disciplín zůstane na Šumavě zásadní

Rozhovor s pověřeným ředitelem Správy NP a CHKO Šumava Pavlem Hubeným



Na řádné obsazení postu ředitele by mělo být vypsáno výběrové řízení, informace o lhůtě vypsání termínu VŘ se ale liší, od „dohledné doby“ až po dobu několika let.

- Jaké jsou a budou nejpodstatnější změny v péči o lesní ekosystémy po výměně ředitelů?

Změny v tomto oboru jsou zdánlivě kosmetické, nicméně já je považuji za zásadní: opravdu intenzivně pracujeme podle nově schváleného plánu péče, který nám území NP rozdělil na tzv. dílčí plochy, a vydefinoval tak území s nulovou, střední či standardní péčí o lesní porosty. Nicméně v podstatě pouze dodefinoval přístupy, které jsou v území už několik let uplatňovány. Za podstatnou změnu také považuji fakt, že se chceme soustředit na mladé porosty pod 80 let a chceme s nimi začít více pracovat směrem k většímu rozvolnění a k podpoře vtroušených druhů.

- Představte prosím hlavní body nově platného plánu péče (2014–2017), se zaměřením na péči o lesní ekosystémy.

Lesy jsou rozděleny na „Dílčí plochy“. V ploše A se nezasahuje ani neloví, v ploše B se nezasahuje lesnicky, loví se a opravují se existující oplocenky. V ploše C je navíc žádoucí zasahovat proti šíření škůdců, avšak zásah je podmíněn podrobným vyhodnocením možného vlivu na strukturu a funkci ekosystému a existenci zvláště chráněných druhů, vyhodnocení se provádí protokolem. V ploše D se provádějí všechny lesnické zásahy (ochrana lesa, obnova, výchova zalesnění a péče o obnovu), pro každý rok jsou zamýšlené zásahy jednorázově posouzeny a škálovány podle hodnoty a citlivosti ekosystémů.

Mapa dílčích ploch podle Plánu péče 2014–2017.

- Existuje kalamitní plán pro NP Šumava? Jak budete postupovat při případné rozsáhlejší větrné kalamitě?

Zatím máme pouze plán péče o NP Šumava, který mi rozdělil území do dílčích ploch a stanovil, jaké formy zásahu mohu v té či oné používat. Zároveň mi ukládá, abych co nejdříve vypracoval variantní koncept řešení případné budoucí disturbance. A k tomu konceptu si teď pomalu sbíráme podkladová data.

- Shrňte prosím předpokládaný vývoj zonace v dalších 50 letech a váš názor na něj.

Tak to by bylo čiré věštění! Zatím máme k dispozici dva plány péče, které obsahují nějakou strategii. Ten z roku 2000 cílil k dosažení cca 50 % bezzásahového území (tedy 1. zóny) někam k roku 2030–2040, ten letošní už není tak konkrétní a hovoří pouze o „převážné rozloze lesů“ a v „dlouhodobém horizontu“. Je to pochopitelný produkt kůrovcových gradací, které se ukazují jako společensky málo oblíbené, nicméně pro stav lesního ekosystému zcela ozdravné. Je nepochybné, že nás ještě nějaké disturbance čekají a stále to bude většina lesní plochy, na které je budeme muset řešit tradičně lesnicky – tedy těžbou. Takže bude-li se opakovat dosavadní model, bezzásahové území se bude zvětšovat jen velmi pomalu.

- Popište čtenářům současnou – poněkud nepřehlednou – situaci ohledně příprav zákona o NP Šumava.

Když se na sklonku 20. století začal připravovat první nástřel zákona, moc se nelišil od zákona o ochraně přírody a krajiny a byl v podstatě „ochranářský“. Tehdy za ním stáli lidé z ČSSD, ale i jiní, abych někomu nekřivdil. Pak se svým návrhem přišla i KSČM – ten návrh se místy už prolamoval do zažitých schémat a obsahoval tendenci výrazně omezit bezzásahovost a spíše v lesích NP hospodařit. Ale to nebylo nic překvapivého, zažil jsem jako ochránce přírody dobu před rokem 1989 a vím, že tehdejšímu režimu byla bezzásahovost v jakékoli podobě hodně protivná. Potom přišel se zákonodárnou iniciativou Plzeňský kraj, opět vedený převážně rukou ČSSD, ale podporovaný i ODS. Ten kladl důraz také na lesnické hospodaření a na umožnění hospodařit s majetkem NP jiným subjektům. Pak začal vznikat zákon na půdě MŽP pod kontrolou ODS. Ten pokračoval v převážně lesnickém přístupu, i když akceptoval jistou míru bezzásahovosti – ale kontrolovanou – a otevřel dveře podnikatelským, míním tím nelesnickým i neochranářským aktivitám. Současný senátní návrh, stále vedený převážně členy ODS, podporovaný ale také SPOZ a částí ČSSD, je s tím předchozím téměř identický. Vedle toho MŽP připravuje novelu zákona o ochraně přírody a krajiny, ve které aktualizuje koncepci přístupu ke všem národním parkům, a také znovu všechny vyhlašuje. Tohle řešení já osobně považuji za nejlepší.

- Jaký vy osobně vidíte v NP Šumava prostor pro lesníky a lesnické disciplíny?

Obrovský! Určitě dnes na Správě NP pracuje nejvíc lesnicky vzdělaných lidí. Lesnictví je tak široký obor, že bude mít na Šumavě i na Správě NP a CHKO Šumava vždy svoji funkci. Pravda, lesnictví je na Správě spíše širokospektrální, a není zaměřeno jen na hospodářskou činnost. Ale to je podle mne právě úžasná příležitost pro lesníky i pro lesnictví jako takové.


Velké plochy lesů v národním parku vznikly spontánním náletem stromů na ladem ležící pozemky.

- Jaké jsou vaše názory a argumenty ohledně původu šumavských lesů?

Obávám se, že dělit šumavské lesy na původní a kulturní je nesmysl. Můj názor se opírá o dva zdroje: studium historické literatury a historických průzkumů a vlastní šetření skutečné věkové struktury a druhové skladby lesa. Z prvního zdroje jednoznačně vyplývá, že šumavské lesy jsou tvořeny z převážné části potomky původních lesů, na cca 30–40 % území současných lesů byly ještě v první polovině 19. století pralesy. Mýty o tom, že všechny lesy jsou vysázené z dovezeného semene, jsou nepravdivé. Z druhého zdroje vím, že potomci původních lesů jsou v šumavských lesích rozptýleni dosud a tvoří nedílnou součást porostů – často jsou ale opticky neidentifikovatelní. Asi 3–4 % stromů v mýtném věku pocházejí z 18. století; z období před rokem 1870 (velká vichřice) je to pak 34 %. Přitom cca 15 % rozlohy současných lesů vzniklo spontánně náletem dřevin na ladem ležící zemědělské pozemky, jde tedy převážně o mladé porosty, které ale také nejsou kulturami. Takže nelze zjednodušeně tvrdit, že na Šumavě jsou buď jen kulturní, nebo jen původní porosty. Skutečně původních porostů je tu málo, lesních porostů nejasného původu se zastoupením stromů z původních lesů je tu ale mnohem více, společně s lesy, které vznikly sukcesí, pak tvoří převažující část rozlohy lesa.

- Jaký je váš postoj k dalšímu zpřístupňování Šumavy turistům?

Úplně nejraději bych ji zpřístupnil „turistům fajnšmekrům“, kteří se rádi toulají a dívají se kolem sebe a mají radost z toho, že jsou tam, kde právě jsou. Bohužel dnešní společenská zakázka ke zpřístupňování má spíš příchuť masovosti. Na konci 19. století bylo třeba Černé jezero turistickou atrakcí, a přišlo k němu za rok kolem 800 lidí. Dnes jich tam chodí 100 000. Každopádně máme v úmyslu sesypat všechny turistické projekty, které známe, a které byly dosud blokovány ochranou tetřeva hlušce, a celý tento shluk nechat projít posuzováním EIA. Slibuji si od toho výsledek, který řekne, kam se bude moci volně, kam pouze za jistých podmínek a kde zůstane „tetřeví království“. Takže uvidíme...

Děkuji za odpovědi (20. 6. 2014), Veronika Lukášová

Foto: archiv Správy NP a CHKO Šumava

Celý rozhovor najdete v Lesnické práci 7/2014.

• Představení nového managementu Lesů ČR
• Rozhovory s pověřeným ředitelem Správy NP a CHKO Šumava Pavlem Hubeným a odvolaným ředitelem Jiřím Mánkem
• Rozhovor s Miroslavem Sloupem o škodách zvěří
• Zkušenosti majitelů a správců lesů s douglaskou a další články k tématu douglasky
• Porovnání přírodě blízkého a holosečného hospodaření na Manětínsku
• Informace o větrné kalamitě Žofie na Slovensku
• Zkušenosti s problematikou EUTR v Německu
• Situace v ochraně lesa v okolních zemích v roce 2013
• Přehled legislativy týkající se kůrovců
• Výsledky velké předplatitelské soutěže
• Další zajímavé informace v pravidelných článcích