V tiskové zprávě MZe ministr zemědělství Miroslav Toman řekl: „Chci všechny ujistit, že pro zvládnutí kalamitní situace děláme maximum. Největší problém je v nedostatku pracovníků a strojů, proto jsme již dříve umožnili přijetí až dvou tisíc lidí z Ukrajiny na práce v lesích. Jednáme rovněž o možnosti využití desítek harvestorových uzlů z Litvy, abychom posílili kapacitu pro těžbu."
MZe průběžně vyhodnocuje kalamitní situaci v celé republice, využívá k tomu data Lesní ochranné služby, Lesů ČR či tzv. rekognoskační lety. Z údajů vyplývá, že Kraj Vysočina je oblastí, ve které došlo meziročně k největšímu nárůstu kůrovcových těžeb.
„Je bohužel zřejmé, že na území Kraje Vysočina dochází ke zhoršování kůrovcové kalamity v míře srovnatelné s nejhůře postiženou oblastí severní Moravy a Slezska v době eskalace kalamity. Situaci vnímáme jako vážnou, v případě obdobného vývoje počasí v příštím roce hrozí rychlé šíření kalamity z Vysočiny do všech sousedních krajů," uvedl ministr Toman.
Čtěte také: Na Vysočině přibývá špatně uložené dřevo u cest kvůli velké těžbě (ČTK)
Poslanci ze Zemědělského výboru viděli lesy oslabené suchem a sami posoudili stav porostů
Poslanci ze Zemědělského výboru Parlamentu České republiky 5. a 6. září přímo ve státních lesích posoudili stav porostů. V doprovodu zástupců Lesů ČR i Ministerstva zemědělství si udělali představu o tom, jaká je skutečná situace v českých a moravských lesích.
Důsledky klimatické změny a s ní související napadení lesů kůrovcem viděli poslanci na Vysočině, kterou kalamita čeká, i na severovýchodní Moravě, kde se lesy již po kalamitě obnovují. „Sdělili jsme zákonodárcům, že státní lesnické podniky i další vlastníci lesů naléhavě potřebují legislativní podporu ve změnách lesního zákona, v najímání zahraničních dělníků, kteří pomohou s těžbou i asanací, a v řadě dalších kroků, které zásadně urychlí zpracování kůrovcem napadeného dříví," řekl Josef Vojáček, generální ředitel podniku Lesy ČR.
Situaci na Vysočině – od Třebíče až po Telč - posoudili účastníci z letadla při hodinu a půl dlouhém letu. Následně na Bruntálsku viděli v lesích stav po kalamitě. „Je patrné, že kůrovcová kalamita není příčinou, ale důsledkem stávajícího stavu, který vyplývá z klimatické změny, jíž čelíme. Problémy s napadeným dřívím se týkají všech vlastníků lesů, nejen Lesů ČR. Musíme vytvořit podmínky proto, aby naši lesní hospodáři zvládli poškozené porosty vytěžit v co nejkratší době," uvedl předseda Zemědělského výboru Jaroslav Faltýnek.
Poslanci na Bruntálsku viděli obnovené smíšené lesy tvořené několika druhy dřevin, výškově rozdílné a tedy různověké. „Postupujeme tak již řadu let, není to žádná novinka," uvedl Jiří Groda, vedoucí odboru lesního hospodářství a ochrany přírody Lesů ČR. Ani dnes lesníci nezanevřeli na smrk. „Nechceme se ho zcela vzdát, protože plní výchovnou funkci pro ostatní dřeviny a kryje půdu. Bez něj by holá plocha vyschla daleko rychleji. Do budoucna v lesích zůstane jen velmi omezeně, ale patří tam," dodal Groda.
Poslance zajímala rychlost reakce stromů na klimatickou změnu, objem napadeného dříví i způsob, jak se tomu dá zabránit. „Se suchem se nedá bojovat, je to přírodní proces, kterému se musíme přizpůsobit. Les ale roste sto let a naše kroky posoudí až potomci a jejich děti. Nezbývá, než napadené dříví hned vytěžit a asanovat a zpomalit tím rozpad porostů. Následně pak vysazovat odolnější smíšené lesy, tvořené také náletovými dřevinami," vysvětlil Vojáček.
Jak je uvedeno v tiskové zprávě, Ministerstvo zemědělství přijalo řadu opatření, která mají v boji s kůrovcem pomoci. Stále platí zákaz jiných než nahodilých těžeb u státního podniku Lesy ČR. MZe také sestavilo Katalog ploch vhodných pro dočasné skladování dřeva, který je volně dostupný na webu ministerstva. Dokončuje se i úprava vyhlášky o oblastních plánech rozvoje lesa, která upravuje skladbu dřevin a doporučuje, aby se ve středních polohách smrk vysazoval pouze na specifických stanovištích, tedy zejména tam, kde se sám přirozeně zmlazuje a je odolnější vůči dopadům klimatických změn.
MZe podporuje v existujících dotačních titulech také nákup odkorňovacích strojů, které jsou pro likvidaci kůrovce důležité. Další možností je chemická asanace dřeva. MZe proto požádalo o udělení výjimky na použití některých insekticidů i pro neprofesionální uživatele. V případě jejího udělení budou moci vlastníci lesů sami chemicky asanovat kůrovcem napadené dřevo.
Podporu poskytuje MZe i na obnovování lesního porostu, za každý hektar obnoveného lesa získají vlastníci 40 tisíc korun, dalších 20 tisíc pak na zajištění výsadby. MZe nyní dokončuje přípravu nařízení vlády, které by celkovou částku na hektar zvýšilo až na 85 tisíc korun.
Podle TZ MZe (6. 9. 2018) a TZ Lesů ČR (7. 9. 2018), red.
Komentáře
Jsem součástí přírody a životního prostředí a záleží ještě na nás jak dlouho. Dnes sám vidím 15 leté smrkové porosty, kde nemají co dělat. A sadili se a sadit budou. Pak jsou lesy náchylné na vše. A hlavně smrky. Jak jsem se učil. Latence, gradace atd. Teď není ani gradace, teď je průšvih a k latenci to rozhodně nemá sklon.
Sleduji, že se nemáme vymlouvat na přírodu, protože sucho pomine a kůrovec je důsledkem lajdáctví a špatné transformace. Inu dobrá. Co je to teda příroda? Pracovní teorii mám takovou, že je to "vše" nebo třeba "Vesmír". A nevadí mi, že někdo může šermovat "panteismem", "pohanstvím" nebo "zeleným fanatisnem". Je mi to upřímně jedno.
Takže ona příroda prostě určuje "pravidla silničního provozu" a jen naprostý idiot by za dnešního provozu vstoupil do vozovky první třídy prosazováním smrkových provozních zvyklostí semdesátých let.
Ona příroda byla také "zavinila" irský hladomor, jehož kořenem byla zaostalost Irska a zúžený genofond pěstovaných brambor. Vztaženo na lesnicky významné dřeviny nesmíme zapomínat, že současný zákon o nakládání s reprodukčním materiálem těchto dřevin platí jenom "zlomek sekundy", měřeno přírodními hodinami.
A v neposlední řadě je to tak říkaje " krach podnikatelského záměru". Mám před očima fabriku, kde jsem i pracoval. Vlastníkem je Z-Group. 40 let prosperovali, systém se změnil a krachují. Tunel? Havloidní ztráta východních trhů? Socialistická přezaměstnanost? Není to jedno? Vy byste to provozovali za cenu obrovských ztrát? Víte jak vypadají takové areály "na Západě"? Tenhle projekt je prostě neživotaschopný. Tento smrkový projekt je prostě neživotaschopný.
lesy nejsou byznys a jak nas na lesnickem učilišti učili předevšim de o pěstovani lesa a kurovcová kalamita. sucho má svuj podil a přemnoženi kurovce zpúsobene ponechani dřivi na skladka a zdlouhave výběrové řizeni je prava přičina tak lesu zdar v horach pracuji 30 let nemužu se divat jak se zodpovědnosti všichni zbavuji a hazi to na přirodu
Ono je to tak, že les opravdu není fabrika. Nějaký chytrák ze ŽP (tuším Dačice) zde nedávno vinil drobné vlastníky ze šíření kůrovce. Já bych si klidně dovolil obvinit stát z toho samého - zdlouhavé výběrovky, umožnění akciovkám vycouvat z nevýhodného (vyhraného!) tendru...Pokud se cenou podbízejí, tak ať zkrachují, nikdo je přece nenutil nabízet takové ceny, s rizikem krachu trhu měly počítat! Článek je o Vysočině - právě tady na pomezí
s JČ krajem je vidět, jak lesočeský systém funguje...
A - bez záruky - tu mizernou odkupní cenu za kulatinu má na triku taky politika LČR, tak si to nějak přeberme...
A tvrzení o tom, že i historicky se střídala období sucha a naopak období vlhká. Asi ano, ale bylo to dáno přírodními pravidly. Byly i doby ledové. Ale dnes v tom pořádně mícháme my -lidé. Velké aglomerace, průmyslové a energetické komplexy atd. uvolňují obrovské množství tepla, které mění standardní termiku vzdušných proudů. Ty pak míří zcela odjinud a jinam, než bylo po dlouhá období běžné. Oslabení ozónové vrstvy, větší ohřívání povrchu atd. a těch vlivů je více. Takže těžko předpokládat, co přijde dál. Ale učili nás, že i Sahara byla kdysi dávno zelená.