logo Silvarium tisk

Lesnické parky by měly spojit síly

Křivoklátské lesnictví na sebe poslední roky poutá pozornost laické i odborné veřejnosti. Zdejší lesníci tvrdě argumentují proti založení národního parku. V roce 2010 založili na Křivoklátsku první lesnický park v ČR. Ten má mimo jiné ukázat na kvalitu a kontinuitu lesnického hospodaření. Redakce Lesnické práce se na současnou situaci ptala duchovního otce lesnických parků Miroslava Pechy.

Rozhovor s Ing. Miroslavem Pechou (LP 4/2014)



Lesnický park Křivoklátsko

 

- V květnu tomu budou 4 roky, kdy vznikl první lesnický park v ČR. Co nového se od té doby v lesích na Křivoklátsku událo?

 

Neuvěřitelně ten čas letí. Lesnický park vznikl v roce 2010, tedy v době, kdy bylo vyhlášení národního parku na spadnutí a na některých propagačních materiálech o CHKO Křivoklátsko už se objevil nadpis „Od příštího roku národní park“. Situace se zdála být téměř beznadějná. Důležitým krokem v roce 2011 bylo založení obecně prospěšné společnosti Lesnický park Křivoklátsko, o.p.s., která si dává za cíl propagovat lesnický park, hospodaření v lesích i celou řadu dalších aktivit vázaných na přírodu a lesy Křivoklátska. Zakladateli jsou Lesy ČR, s.p., Lesní a rybniční správa Jerome Colloredo Mannsfelda Zbiroh a základní pobočka České lesnické společnosti Křivoklát. V loňském roce byly na pěti revírech LS Křivoklát, spadajících do lesnického parku, instalovány na frekventovaných místech informační tabule (tři na každý revír), vysvětlující pojem lesnického parku i hospodaření v lesích v okolí panelu. Náklady byly hrazeny ze zdrojů Lesů ČR z Programu 2020. Jsou připraveny i další záměry, na kterých se pracuje. V samotných lesích se dál hospodaří s velkým citem pro přírodu a pokračují nastoupené trendy v zlepšování stavu lesa. Nadále roste podíl listnáčů a jedle na úkor smrku, modřínu a borovice, zvyšuje se procento přirozeného zmlazení, a kde to podmínky a druhová skladba dovolí, obnovují se lesy podrostním způsobem. Na území lesnického parku se objevují nové vzácné druhy, jako např. orel mořský, který tu od roku 2010 každým rokem úspěšně vyvádí mladé. Jeho zahnízdění je dokladem, že k tomu, aby se zvyšovala biodiverzita, není třeba zvyšovat stupeň ochrany. Úplně stačí ohleduplnost lesního personálu, který zajistí dostatečný klid v okolí hnízda.

 

- Zvýšil vznik lesnického parku zájem laické, případně odborné veřejnosti o Křivoklátsko?

 

Lesní správa Křivoklát provozuje Informační a vzdělávací středisko LČR, které má ve své nabídce celou řadu programů zaměřených na propagaci křivoklátského lesnictví i lesnictví obecně. Organizuje ohromné množství nejrůznějších akcí pro školy a laickou i odbornou veřejnost. Ve většině těchto akcí je prostor pro propagaci lesnického parku, a tak pomalu vstupuje do povědomí místních obyvatel i návštěvníků Křivoklátska. Zvětšil se zájem lesnické odborné veřejnosti a lesnických škol. U široké laické veřejnosti jsme ale nějaké citelné zvýšení zájmu nezaznamenali. Křivoklátské lesy mají svou ustálenou klientelu návštěvníků a ti jim zůstávají věrní. Jsou to hlavně vyznavači volného užívání lesů. Houbaři, pěší turisté, fotografové, cyklisté, rodiny s dětmi atd.

 

- Nechybí lesnickým parkům jako nově vznikající formě prezentace péče o lesní ekosystémy aktivní dlouhodobá propagace?

 

Dlouhodobé kvalitní propagace není nikdy dost. Natož když se jedná o něco nového, co si má teprve vydobýt své místo na slunci. A nejde tady samozřejmě jen o Křivoklátsko. Do jednoho roku od vzniku Lesnického parku Křivoklátsko byly založeny další dva lesnické parky – Křtiny a Bezděz, a myslím, že je na čase, aby spojily síly a vyvinuly v oblasti propagace daleko větší aktivitu. Republikový výbor ČLS připravuje v letošním roce seminář na téma „Lesnické parky“, který by takové spolupráci a koordinované propagaci mohl položit docela dobrý základ. Jinak se k Lesnickému parku Křivoklátsko lze proklikat na webových stránkách LČR a najdete ho i na Facebooku. Souhlasím ale s tím, že to je málo.

 

Stavy zvěře

- Bývalý ministr Petr Bendl nařkl křivoklátské lesníky v souvislosti s vysokými stavy zvěře ze špatné péče o lesy. Jaký měla tato slova dopad na místní lesníky?

Pan ministr Bendl (zaplať Pánbůh, že už můžeme říkat „bývalý“) se velice nechvalně zapsal do dějin křivoklátských lesů a zasáhl výrazně i do osudů křivoklátských lesníků. Zinscenované divadélko pro novináře, kterým se snažil dokázat veřejnosti, jak je nezbytné vyhlásit tady kvůli zvěři národní park, je jen dokladem jeho omezeného pohledu na skutečný stav věcí. Hospodaření v lesích je tu možná historicky na nejvyšší úrovni a řešení problému zvěře je každodenním chlebíčkem lesního personálu i ostatních nájemců honiteb. Deformace lesnického sektoru pod vedením pana Bendla šla ale ještě dál. Generální ředitelství podniku Lesy ČR chtělo zachovat loajalitu k MZe jako k svému zakladateli a pokynem výrobně-technického ředitele tehdy uložilo křivoklátským lesníkům, aby nekomentovali národní park. Ve skutečnosti to zašlo tak daleko, že nesměli mediálně reagovat ani na nepravdivé výpady a pomluvy týkající se jejich práce, ba dokonce ani publikovat jakékoliv úspěchy dosažené při hospodaření v křivoklátských lesích. Paradoxem je, že tento pokyn dosud nikdo oficiálně nezrušil.

- Myslivosti se věnujete od dětství, jak se za vašeho života vyvíjely stavy zvěře Křivoklátsku?

Posuzovat současné stavy zvěře může jen ten, kdo je schopen je srovnávat s tím, co tady bylo dříve. Jsem na Křivoklátsku více než 50 let a mám v živé paměti stav lesů i množství zvěře v dobách socialismu, kdy tu byla na 10 tis. hektarech vyhrazená honitba MZe. Zažil jsem v roce 1970 dokonce ještě posledního tokajícího tetřeva a křivoklátské lesy plné zajíců a na okrajích i bažantů. To vše je minulost. Stavy jelení i mufloní zvěře jsou dnes sotva na třetině tehdejších stavů a srnčí zvěř se drží dlouhodobě přibližně na normovaných stavech. Objevil se tu ale nový druh, a sice sika východní, a jeho stavy přes intenzivní lov stále rostou. Je to způsobeno migrací ze západních Čech, kde je tato zvěř výrazně přemnožena. O populační explozi divokých prasat se není třeba zmiňovat, je to problém celostátní a zřejmě už i evropský. Není v silách křivoklátských myslivců tuto situaci vyřešit a nevyřeší ji ani vyhlášení národního parku. Ostatně, pokud by se měly vyhlašovat národní parky všude, kde je více zvěře, byla by naše republika jeden velký národní park.


Snahy o vznik národního parku

- V poměrně pravidelných cyklech se objevují snahy MŽP založit na Křivoklátsku národní park. I přes odpor významného vlastníka místních lesů (Jerome Colloredo-Mannsfeld), jehož majetek byl ale z plánovaného NP vyčleněn, negativní stanovisko významné části místních obyvatel i ekonomickou situaci státu, je otázka vzniku dalšího národního parku otevírána i dnes. Jaký je aktuální vývoj tohoto záměru?

To v podstatě nikdo přesně neví. MŽP tvrdí, že meziresortní projednávání je ukončeno, připomínky vypořádány a že nic nestojí v cestě posunutí zákona o NP Křivoklátsko do dalšího legislativního procesu. Pravda to bude ale asi jen poloviční. MŽP se vůbec nezabývá odporem občanů, nebere v potaz petici proti NP, kterou podepsalo více než 14 tisíc občanů, nezajímá ho, že jedna obec revokovala své rozhodnutí z roku 2010 a nesouhlasí s umístěním NP na jakoukoliv část svého katastru. Nikdo nemluví o tom, že proti NP se vyslovil středočeský hejtman i asociace krajů, že jsou proti obě lesnické fakulty, SVOL, ČLS a další lesnické instituce i osobnosti. Křivoklátští občané, chataři i všichni milovníci volného užívání lesů si zaslouží, aby o vzniku tak významné instituce, která ovlivní životy desetitisíců lidí, mohly obce rozhodnout v referendu.


Nová kniha z Křivoklátska

- Chystáte se vydat další knihu. Čemu bude tentokrát věnována a kdy si ji budou moci čtenáři přečíst?

Je to dílo, na kterém pracuji už několik let, a tak, jak postupoval čas, měnilo svou tvář. Původně jsem chtěl napsat knížku loveckých povídek, zaměřenou zejména na lov srnců. To je totiž moje nejoblíbenější zvěř. Nějak víc a víc se mi do toho ale míchal můj vlastní život, i doba, v které jsem ho žil. A když jsem pak překročil sedmdesátku, napadlo mě, že už bych měl pomalu právo ohlédnout se zpátky a dát tomu nějakou literární podobu. Takže knížka bude nakonec takovým průřezem mého profesního i osobního života, kterým se jako nit táhne má největší láska – myslivost. V současné době je v podstatě napsaná a teď se ohlížím po nějakém ilustrátorovi, který by byl schopen zachytit děj i atmosféru jednotlivých kapitol a dát tomu nějakou, pro čtenáře přitažlivou, podobu. Vydání knížky je ale dnes poměrně drahá záležitost, a tak bude možná potřeba sehnat ještě nějakou korunu, aby obsah knížky mohl dostat i odpovídající formu. Věřím, že je určitá naděje, že by ji mohla vydat Lesnická práce, a pokud se nic nezadrhne, byl bych rád, kdyby spatřila světlo světa ještě letos někdy v předvánočním čase.

Děkuji za odpovědi (14. 3. 2014), Jan Příhoda

 

Líbil se vám článek?
(1 hlas)

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Populární zprávy

Dobrá věc se podařila

Dobrá věc se podařila

Zobrazení: 3409

Filip je mladý lesník a myslivec, student lesnické fakulty, který při práci v lese utrpěl těsně před...

Inovativní postupy obnovy kalamitních holin ve správě Lesů ČR na Vysočině

Inovativní postupy obnovy kalamitních holin ve správě Lesů ČR na Vysočině

Zobrazení: 2612

Vysočina je krajem nejvíce zasaženým kůrovcovou kalamitou. Situace kulminovala mezi lety 2018–2020. Po kalamitě zůstaly velkoplošné...

Ruské dřevo se do EU vozí i přes Čínu, odhalilo nové vyšetřování

Ruské dřevo se do EU vozí i přes Čínu, odhalilo nové vyšetřování

Zobrazení: 2562

Mezinárodní konsorcium investigativních novinářů (ICIJ) zveřejnilo zprávu, v níž uvádí, že poté, co EU uvalila sankce...

Ohlédnutí za kůrovcovou kalamitou II

Ohlédnutí za kůrovcovou kalamitou II

Zobrazení: 2216

Kůrovcová kalamita, která na severovýchodní Moravě začala v plné síle v roce 2015, se postupně rozvinula...

Středoevropské lesnictví se musí probudit z iluze o samospasitelnosti přírodních procesů

Středoevropské lesnictví se musí probudit z iluze o samospasitelnosti přírodních procesů

Zobrazení: 2098

Video a anketa uvnitř. „Nerozumím převládajícímu paradigmatu středoevropského lesnictví a ochrany přírody, které zdůrazňuje, že lokální...

ČLA Trutnov otevřela moderní výukové středisko operátorů TDS

ČLA Trutnov otevřela moderní výukové středisko operátorů TDS

Zobrazení: 1836

V prostorách budovy Centra odborné přípravy ČLA Trutnov se otevírá nové moderní výukové středisko budoucích operátorů...

Poslední komentáře

Anketa

Do jaké míry by se Vás dotklo případné zrušení adaptační platby?

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby

Sociální sítě