Přihlásit

Kůrovec a „nové odumírání lesa“ v Německu

Sucho a horko podpořily letošní hromadné rozmnožování a následnou aktivitu hmyzích škůdců lesa, především lýkožrouta smrkového a lesklého. Spolu s následky větrných kalamit a lesních požárů mají škody na lesích v Německu v letech 2018 a 2019 podle předběžných propočtů spolkového statistického úřadu dosáhnout až čtyř miliard eur – kolem 110 miliard Kč. V článku pro Lesnickou práci shrnuje situaci Stan Cejchan.

Doporučený Kůrovec a „nové odumírání lesa“ v Německu

Foto: Stan Cejchan

Lesy, celkem 11,4 mil. ha, pokrývají 32 % plochy Německa. Jehličnaté lesy zabírají 56 % a listnaté lesy 44 % lesní plochy. Díky principu trvale udržitelného lesního hospodářství („nachhaltige Forstwirtschaft"), ukotveného ve spolkovém lesním zákoně, se během posledních 50 let zvětšila lesní plocha o víc než 1,5 mil. ha. Polovina lesů je v soukromém vlastnictví, třetina patří státu a spolkovým zemím a přibližně pětinu lesů vlastní církev a obce. V lesích stojí přibližně 90 mld. stromů, ve kterých je díky fotosyntéze vázáno přes 2,5 mld. tun uhlíku (skleníkového plynu). Ještě nikdy od počátku trvale udržitelného lesního hospodářství před 300 lety nebyla v lesích Německa zásoba dřeva tak vysoká jako dnes – podle posledních uveřejněných dat skoro 4 mld. m3.

Škody na lesích jsou nečekaně vysoké

Části lesní plochy Německa se v některých spolkových zemích aktuálně nacházejí v kritickém stavu. Kůrovcem, větrnými kalamitami, suchem a požáry v minulém a letošním roce zničená lesní plocha dosahuje k měsíci srpnu přibližně 115 000 ha – to je sice jen o málo víc než 1 % celkové plochy, na první pohled skoro zanedbatelné. Následky poškození jsou ale velmi závažné, v některých oblastech dokonce katastrofálního rázu.

Podle propočtů Spolkového ministerstva výživy a zemědělství (BMEL), potvrzených i Pracovním společenstvím německých spolků majitelů lesa (AGDW), dosáhne množství hlavně kůrovcem a orkány poškozeného dříví v letech 2018 a 2019 s velkou pravděpodobností nejméně 70 mil. m3 dříví.

Pro rok 2018 uvádějí spolkové země 32,4 mil. m3 poškozeného dříví, z toho jsou nejméně dvě třetiny škody kůrovcem. Jenom skladování a odvoz tohoto dříví z lesa bude stát přes 2 mld. eur. Dalších víc než 300 mil. eur musí být naplánováno na znovuzalesnění kalamitních holin, ke kterému bude třeba kolem půl miliardy sazenic vhodných druhů dřevin.

Kůrovec, větrné kalamity a sucho zničily loni a v prvním kvartálu letošního roku v centrální a východní části Německa podle údajů spolkové vlády (tisková zpráva Deutscher Bundestag 19/9580 z 18. dubna 2019) rozsáhlé lesní porosty: v soukromých a obecních lesích přibližně 76 000 ha, ve státním lese víc než 38 000 ha.

Dokonce i robustnější dřeviny, jako např. buk, trpí v různých lokalitách suchem a hlavně mladé stromy se v některých exponovaných oblastech nacházejí již v kritickém stadiu odumírání úpalem. Podle údajů Svazu německých lesníků (BDF) uschlo v roce 2018 v mlazinách 300 mil. stromů buku.

Cílem je přeměna monokultur

Správy státních lesů i větší část soukromých vlastníků lesa se už mnoho let snaží jehličnaté lesy, hlavně smrkové monokultury, pozvolna přeměnit ve stabilnější smíšené lesy. Za vhodné, klimaticky odolné druhy pro zalesňování holin jsou považovány např. douglaska tisolistá, jedle obrovská, modřín japonský, kaštanovník jedlý, javor, jeřáb ptačí nebo i dub červený, ještě donedávna označovaný jako cizokrajná invazivní dřevina.

Zavádění některých z těchto dřevin do lesů je ale do jisté míry kritizováno kvůli nežádoucímu nevratnému zásahu do domácích lesních ekosystémů.

Stále větší počet a rozloha lesních požárů

Více než 1 700 lesních požárů zničilo v minulém roce a v první polovině letošního roku lesy na ploše 2 350 ha, pro lepší názornost se jedná o rozlohu přibližně 3 300 fotbalových hřišť. Jen spolková země Braniborsko registrovala přes 500 požárů lesa.

Koncem června 2019 vypukl v Meklenbursku – Předním Pomořansku u města Lübtheen lesní požár, který se rychle rozšířil na téměř 1 200 ha především borových porostů. Protože les hořel na bývalém vojenském cvičišti s rozlohou 6 200 ha, používaném už wehrmachtem, následně „národní lidovou armádou" DDR i bundeswehrem a navíc zatíženém jen částečně vyklizenými muničními sklady, vyhlásila zemská vláda krizový stav. Všechny s cvičištěm hraničící vesnice musely být evakuovány. Likvidace požáru se účastnilo na 3 000 zásahových sil z různých spolkových zemí, spolu s policejními jednotkami, odklízecími tanky a muničními experty bundeswehru. Náklady na hašení tohoto jednoho požáru nakonec vystoupaly na více než 20 mil. eur.

Nebezpečí lesních požárů pátého nejvyššího stupně ohrožení je aktuálně vyhlášeno pro Braniborsko, jižní část Meklenburska – Předního Pomořanska, severní Sasko a části Dolního Saska (okres Celle).

Kůrovcem nejsilněji napadené spolkové země

Soukromé a státní lesní správy spolkových zemí se pro tento rok obávají dalšího silného a zhoubného napadení lesů kůrovcem.

Svobodný stát Sasko

Svobodný stát Sasko (lesní plocha 553 200 ha) je ze všech spolkových zemí kůrovcem postižen nejvíce. Saské Ministerstvo životního prostředí uveřejnilo data, podle kterých je napadení lesů kůrovcem nejsilnější od konce druhé světové války. Také následky orkánu Friederike z ledna roku 2018 jsou v některých částech země stále zřetelné, ještě ležící dřevo z polomů a vývratů představuje „obrovskou líheň" kůrovce. Pro minulý a letošní rok bylo ze zemského rozpočtu země na odškodnění majitelů poškozených lesů zatím uvolněno kolem 10 mil. eur. Tyto prostředky jsou ale vzhledem k výši škod absolutně nedostatečné.

Bavorsko

V Bavorsku (lesní plocha 2,6 mil. ha) bylo v minulém roce registrováno až 5 mil. m3 kůrovcového dříví. Podle údajů bavorské lesní správy, uveřejněných 1. srpna 2019 rozhlasovou stanicí Bayerischer Rundfunk, zničil lýkožrout smrkový na území národního parku Bavorský les (24 250 ha) během jeho padesátiletého trvání tisíce hektarů horských smrkových lesů. Dr. Franz Leibl, ředitel národního parku, rezignovaně konstatoval stále větší škody kůrovcem a vyjádřil naději, že se letos podaří rojení kůrovce alespoň částečně kontrolovat. Bavorská ministryně výživy, zemědělství a lesního hospodářství Michaela Kaniberová pro rok 2019 zřetelně zvýšila finanční prostředky na boj proti kůrovci.

Bádensko-Württembersko

Majitelé lesa v zemi Bádensko-Württembersko (lesní plocha 1,4 mil. ha) mluví už dnes o škodách ve výši nejméně 100 mil. eur. Lesní správy země počítají do konce tohoto roku s minimálně 930 000 m3 kůrovcového dříví a s 380 000 m3 stojících kůrovcových souší. Kromě toho způsobil v březnu 2019 orkán Eberhard dalších přibližně 500 000 m3 kalamitního dříví. Zvlášť silně byla kůrovcem postižena oblast Landshut.

Dolní Sasko

Také v Dolním Sasku (lesní plocha 1,2 mil. ha) řádil v lednu 2018 orkán Friederike, který hlavně v oblastech Solling a Weserbergland vyvrátil a polámal víc než milion stromů o objemu přibližně 3,2 mil. m3. Polovina kalamitního dříví je dnes, až na malé zbytky v soukromých lesích, zpracována. Vlastníci lesů požadují od zemské vlády podporu na zalesnění holin ve výši kolem 100 mil. eur. Jen v lesích soukromých majitelů bylo registrováno více než 2 mil. m3 kůrovcem, větrnými kalamitami a suchem poškozeného dříví.

Severní Porýní – Vestfálsko

Severní Porýní – Vestfálsko (lesní plocha 910 000 ha) hlásí škody nebývalých rozměrů. Orkán Friederike zapříčinil v lednu 2018 i v této zemi škody na lesích téměř ve stejné výši jako orkán Kyrill v roce 2007. Přibližně 80 % lesních stromů vykazuje výraznou až lehkou defoliaci, jak vlivem kůrovce, tak i suchem. Těžiště škod leží v oblastech Paderborn a Höxter. V lesní oblasti Königsforst odumřela podle údajů zemské lesní správy již polovina smrkových porostů. Zemská vláda vyčlenila pro boj proti kůrovci zatím přes 6 mil. eur a pro znovuzalesnění holin dalších 10 mil. eur.

Porýní-Falcko

Lesy v Porýní-Falcku (lesní plocha 840 000 ha) vykazují podle zprávy o stavu lesa 2018 jen 16,4 % zdravých porostů, 37 % připadá na 2. až 4. třídu výrazného poškození, přibližně 47 % stromů je mírně poškozeno. Tím se lesy země nacházejí v nejhorším stavu od roku 1980. Majitelé lesů se obávají, že by se množství kůrovcového dříví mohlo z 500 000 m3 v květnu 2019 do konce roku zdvojnásobit. Víceméně stabilní zůstaly jen borové porosty. Škody kůrovcem dosáhly do poloviny tohoto roku asi 30 mil. eur.

Durynsko

Lesy spolkové země Durynsko (lesní plocha 550 000 ha) jsou aktuálně poškozeny nejsilněji za posledních 70 let. Jako prakticky všude jsou kůrovcem napadeny hlavně smrkové lesy, které rostou na 40 % celkové lesní plochy. Okolo 1 300 ha smrkových porostů je úplně zničeno. V roce 2018 bylo registrováno více než 1 mil. m3 kůrovcového dříví. Lesníci se obávají, že množství kůrovcového dříví do konce roku 2019 stoupne až na 3 mil. m3. Také buk (20 % zastoupení lesní plochy) trpí akutně suchem – výrazně poškozeno je asi 1 200 ha bukových porostů.

ALDP: Poučme se v sousedních zemích

Kůrovcová kalamita zasáhla většinu krajů České republiky a škody se počítají na miliardy. Trh se dřevem se zhroutil a majitelé lesů se potýkají s nedostatkem finančních prostředků k budoucí obnově lesa. Zatímco v Německu či Rakousku už systém podpor dávno běží, u nás se na pravidla stále čeká.

Stav českých lesů patří k nejhorším v Evropě. Asociace lesnických a dřevozpracujících podniků (ALDP) sleduje situaci i v dalších zemích, které také zasáhla kůrovcová kalamita. Z dostupných informací lze vyvodit, že stupeň postižení je u našich sousedů přibližně stejný, nicméně k problému přistupují se vší vážností a zodpovědněji než Česká republika. Jeden z rozdílů spočívá v objemu finanční podpory ze strany státu, který je u nás nedostatečný.

Už řadu měsíců se hovoří o uvolnění prostředků na dotace nestátním vlastníkům lesů, které napadl lýkožrout. Letos by mělo být k dispozici 1,5 miliardy korun, zbývající miliarda během příštího roku. Stále ale nejsou jasná pravidla. Přitom v okolních zemích dotační programy už řadu měsíců běží.

Stovky milionů eur hodlá v příštích letech poskytnout na zmírnění kůrovcové kalamity a na pomoc vlastníkům lesů německé ministerstvo zemědělství. Systém pomoci je v jednotlivých spolkových zemích podobný.

V Bavorsku představují soukromé lesy asi poloviny celkové rozlohy lesů, přitom 90 procent z nich vlastní rozlohu do pěti hektarů. Bavorské ministerstvo pro lesnictví přijalo na podporu vlastníků lesa, lesního personálu a lesních podniků balíček opatření, který obsahuje mimo jiné finanční příspěvky na odkornění, štěpkování a zřízení skládek dřeva mimo les. Peníze jsou vyčleněny také na posílení práce s veřejností a na komunikaci, pořádají se cílené vzdělávací semináře a školení, do kterých se zapojují státní lesníci. Finanční a personální podporu dostávají i lesnické úřady: ve všech hlavních regionech poškození se dodatečně najímá odborný personál, nebo jsou podporou práce úřadů pověřeni podnikatelé. Samozřejmou službou na účet bavorské vlády je monitoring kůrovce a zveřejňování denní aktuální situace napadení na internetu.

V Bavorsku je možno získat i grant na zpracování kůrovcem napadeného dřeva, a to ve výši až 6000 eur na hektar. Není také problém získat povolení k uložení dříví na zemědělské půdě až do dalšího výsevu.

V Sasku (a podobně i v Bavorsku) jsou některé vytipované oblasti, kde je státní pokladna velmi štědrá. Jde o počáteční první zalesnění (podpora výdajů za nákup listnatých i jehličnatých stromů, kompenzace ztrát příjmů z lesní produkce nepředvídatelnými událostmi), přírodě blízké lesní hospodářství (výsadba a vylepšování kultur, vápnění porostů atd.), rozvoj infrastruktury lesního hospodářství (stavba, údržba, obnova lesních cest, zřizování lesních skladů, skladování, konzervování dříví po kalamitách).

Další podpory se poskytují například na insekticidní postřiky, zpracování kalamitního dříví, dopravu na externí sklady či skladování na takovém skladu.

V Rakousku, kde tři čtvrtiny lesů patří soukromým vlastníkům, se nedává podpora na těžbu, zpracování ani na kompenzace nižších koncových cen díky snížené kvalitě dřeva vlivem kalamity. Stát ale poskytuje lesnicko-dřevařskému sektoru už od roku 2014 ročně 40 milionů eur a v letošním roce uvolnil dalších 20 milionů právě na řešení kůrovcové kalamity. Vedle toho směřuje podpora do výstavby infrastruktury (např. stavby lesních cest) a na prevenci a obnovu lesa. Vlastníci lesů mohou také získat podporu na účast na seminářích a školeních či na lesnické aktivity v oblasti genetického rozvoje.

Zdroj: TZ ALDP

Pomůže i bundeswehr?

Majitelé kůrovcem plošně napadených lesů se v srpnu 2019 obrátili dokonce i na spolkové Ministerstvo obrany s prosbou o správní pomoc (Amtshilfe) bundeswehru. Podle článku 35, odstavec 1, německé ústavy by pomoc mohla být poskytnuta, ale pouze ve formě technické podpory. Bundeswehr by mohl například nasadit těžkou techniku při rychlém odvozu kůrovcového dřeva z lesa. Podle některých návrhů by se vojáci uplatnili i při hledání a značení napadených stromů.

Nová ministryně obrany Annegret Kramp-Karrenbauerová pověřila zemská velitelství bundeswehru podrobným řešením situace s jednotlivými majiteli napadených lesů. Německá armáda ve spolkové zemi Sasko zahájila přípravy na nasazení proti kůrovci a vojáci se od rána 27. 8. přemisťovali na místa zásahu v lesích.

Extrémní škody v národním parku Harz

Lesy národního parku Harz na území Dolního Saska a z menší části také Saska-Anhaltska (s rozlohou 250 km2 se jedná o největší zalesněný národní park Německa) vykazují aktuálně největší škody kůrovcem ze všech napadených oblastí. Nejméně 80 % lesů jsou smrkové monokultury. Přes 40 % plochy parku, víc než 25 000 ha, je deklarováno jako „přírodní dynamická zóna bez zásahu člověka", tzn. také bez jakýchkoliv zásahů proti kůrovci. Jako jediné opatření je povoleno zřízení 500 m širokého ochranného pásma po okrajích přírodní zóny, ve kterém se provádí veškerá obranná opatření proti kůrovci. Vyšší polohy národního parku vystavené větrným kalamitám, extrémnímu suchu minulého a letošního roku a hromadnému napadení kůrovcem jsou prakticky suché. Přes 100 mil. dospělých stromů odumřelo, polovina ostatních porostů je mírně až výrazně poškozena.

Zhruba 1 200 ha lesa existuje jen jako „hnědá zeď" odumřelých stromů. Přívrženci nedotčené přírody jsou ale toho názoru, že kůrovec je součástí přírodního ekosystému a do lesa patří. Absolutní většina ekologicky méně zaměřených návštěvníků mluví po návratu z národního parku Harz o hrozném až šokujícím pohledu na les.

Přes těžké ztráty majitelů lesa – „Waldsterben 2.0" se nekoná

Řada lesních podniků je v jejich existenci substančně ohrožena, trh je přesycen poškozeným dřívím, ceny dříví jsou na dně. Zatímco ještě předloni stál 1 plm dřeva 80 až 150 eur, dnes klesla jeho cena na 25 až 40 eur. Všeobecně začíná kolovat pojem „katastrofa století", hovoří se dokonce i o novém odumírání lesů („neues Waldsterben"). Pojem Waldsterben označuje postupující odumírání smrků v 80. letech 20. století v oblasti střední, severní a východní Evropy, zapříčiněné zejména znečištěním ovzduší a kyselými dešti.

Členové strany zelených a její přívrženci i někteří eko-aktivisté sociálních demokratů a strany die Linke jsou o novém odumírání lesů víceméně přesvědčeni. Absolutní většina lesních odborníků a státních i soukromých majitelů lesů ovšem mluví nanejvýš o napjaté situaci a považují řeči o novém „Waldsterben" za iracionální, často až za čistou demagogii.

Trochu zchladit horké hlavy se kromě jiných snaží např. také prof. dr. Andreas Bolte, ředitel institutu pro lesní ekosystémy Johanna Heinricha von Thünena v Eberswalde: „Máme sice aktuálně vícero problémů a hodně stromů odumřelo, ale holých stepí se obávat nemusíme." Prof. dr. Hermann Spellmann, ředitel Severozápadního lesnického zkušebního ústavu (NW-FVA) v Göttingenu, výzkumné centrály pro lesy spolkových zemí Hesensko, Dolní Sasko, Sasko-Anhaltsko a Šlesvicko-Holštýnsko, v kontextu debaty o oteplování klimatu dokonce varuje před klamáním veřejnosti a vyvoláváním paniky: „Mimořádné sucho v létě 2018 nezpůsobilo žádné nové odumírání lesa. Lesní hospodářství má k dispozici dostatek vhodných prostředků, lesy jsou schopny se stávajícím klimatickým podmínkám přizpůsobit."

Pod tlakem veřejnosti se 1. srpna 2019 sešli v Moritzburku u Drážďan příslušní ministři Bavorska, Saska, Dolního Saska, Severního Porýní – Vestfálska a Bádenska-Württemberska, aby projednali možnosti zamezení dalšímu poškozování lesů a jejich ochrany. Shodli se na tzv. „moritzburkské deklaraci", ve které požadují od spolkové vlády pro zachování lesa 800 mil. eur. Tato částka má být vyplácena od roku 2020 v trvání čtyř let jednotlivým spolkovým zemím podle rozsahu lesních škod. Podle informací zemské vlády Saska byla deklarace spolkovou ministryní zemědělství Julií Klöcknerovou přijata. Spolu s dotacemi spolkových zemí se počítá s celkovou nutnou podporou ve výši až 1,2 mld. eur.

Ministryně zemědělství svolala na září 2019 k aktuálnímu tématu národní setkání na nejvyšší úrovni, na kterém mají vedoucí odborníci lesnické praxe a vědy vypracovat plodné návrhy k zachování lesů nejen pro nás, ale i pro příští generace.

Podle v týdeníku Welt am Sonntag 11. srpna 2019 uveřejněné zprávy navrhl jeden nejmenovaný berlínský politik školákům a studentům hnutí Fridays for Future, aby např. jeden pátek stávkovali proti změně klimatu a jeden pátek pomáhali sázet stromky na kalamitních holinách. Tím by přímo a účinně přispěli k dosažení cíle, za který bojují.
Lesničtí vědci ve Švýcarsku právě vypočítali, že lesy mohou teoreticky kompenzovat až dvě třetiny člověkem zapřičiněných emisí oxidu uhličitého. Ze satelitních snímků údajně vychází, že by les mohl pokrývat zeměkouli na ploše celkem 4 400 mil. ha – přibližně v rozloze USA (globální lesní plocha zabírá dnes 2 800 mil. ha). Takto zalesněná plocha by ve stadiu dospělosti stromů mohla vázat až 205 mld. tun uhlíku, což odpovídá dvěma třetinám z 300 mld. tun uhlíku, které člověk od začátku éry industrializace emitoval do atmosféry Země. Přes 150 mil. ha nových lesů by mohlo růst např. v Rusku, víc než 100 mil. ha v USA. V Kanadě, Austrálii a Brazílii by mohlo dohromady vyrůst skoro 190 mil. ha a Čína by se podílela s 40 mil. ha. Zároveň by ale muselo být zastaveno systematické odlesňování např. v Brazílii a Indonésii. Podle posledních údajů bylo v Brazílii v červenci 2019 odlesněno 2 254 km2 tropických lesů – o 278 % víc než v červenci 2018.

Takové teoretické globální zalesnění by bylo ovšem podle lesního typu schopno uvedených více než 200 mld. tun uhlíku vázat nejdřív za 30 až 60 let. Jednotlivé státy, ve švýcarské studii uvedené jako vhodné k intenzivnímu zalesňování, se k návrhu zatím nevyslovily.

Seznam použité literatury na vyžádání u autora.

Autor:
Stan Cejchan
Ex Institut für Weltforstwirtschaft des Thünen-Bundesforschungsinstituts für Ländliche Räume, Wald und Fischerei (vormals Bundesforschungsanstalt für Forst- und Holzwirtschaft), Hamburg
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

 

Naposledy změněno: čtvrtek, 10 říjen 2019 14:29

(0 hlasů)

Komentáře   

+7 # BIRKE 2019-10-12 08:57
V Česku mafie lesní a politická tvrdí , v Německu je také obří kalamita kůrovcová , ale ať počítám jak počítám zleva zprava tak jim to vychází JEDEN až DVA m3 na hektar lesa .
V Česku to dělá přes 11 m3 kůrovce na hektar .

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Hlavní zprávy

Darujte pod stromeček předplatné Lesnické práce nebo Světa myslivosti!

Darujte pod stromeček předplatné Lesnické práce nebo Světa myslivosti!

Lesnictví

Předvánoční čas je ideální dobou pro obnovení předplatného odborného časopisu Lesnická práce nebo časopisu pro přátele myslivosti a přírody Svět myslivosti. Staňte se našimi čtenáři...

Rajonizace lesů kvůli kůrovci se rozšiřuje do dalších oblastí

Rajonizace lesů kvůli kůrovci se rozšiřuje do dalších oblastí

Lesnictví

Ministerstvo zemědělství (MZe) opět rozšířilo počet území mimořádně zasažených kůrovcem v České republice. Pro takto vymezené zóny bude platit možnost odkladu zalesnění až na pět...

Lesnické instituce zaslaly otevřený dopis ministru Brabcovi kvůli douglasce

Lesnické instituce zaslaly otevřený dopis ministru Brabcovi kvůli douglasce

Lesnictví

V souvislosti s přestřelkou týkající se využití douglasky v našich lesích, která se v posledních dnech udála v českých médiích, zaslalo Sdružení vlastníků obecních a...

MZe rozšířilo doby lovu několika druhů spárkaté zvěře

MZe rozšířilo doby lovu několika druhů spárkaté zvěře

Lesnictví

Hlasujte v anketě! MZe připravilo vyhlášku, kterou prodlužuje doby lovu u vybraných druhů zvěře. Rozšíření doby lovu, které začne platit od 1. ledna 2020, by...

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR

Naše další weby