Přihlásit

Katastrofa v českých lesích na leteckých snímcích

V aktuální fotoreportáži přináší redakce Silvaria fotografie z rekognoskačního letu nad lesními porosty vybraných krajů. Trasa letu z velké části kopírovala oblasti šíření kůrovcové kalamity a bylo velmi obtížné spatřit porosty, které by nebyly dotčeny suchem a následným tlakem kůrovců. 

Doporučený Katastrofa v českých lesích na leteckých snímcích

Suchem a kůrovcem zdevastované porosty lze vidět téměř v celém okrese Třebíč. Foto: Jan Příhoda

Letecký pohled ukazuje obrovský rozsah kalamity na významné části území ČR. Četnost skládek a techniky v lesích jasně dokumentuje reálný nedostatek kapacit pro zvládnutí takto rozsáhlé kalamity.

Souhlasíte s plošným a časově omezeným zákazem úmyslných těžeb smrku z důvodu koncentrace kapacit na boj s kůrovcovou kalamitou?

Pohled na porosty lze zjednodušeně rozdělit do tří kategorií:

- Tam, kde kalamita probíhá již několik let, smrk téměř zmizel, na mnoha místech jsou vidět rozsáhlé, postupně zalesňované holiny, zachované listnaté dřeviny a modřín, ale i odumírání zbytků smrkových porostů.

- V lokalitách, kde aktuálně dochází k rychlému rozvoji kůrovcové kalamity, jsou vidět obrovské plochy kůrovcových souší a odumírající stromy.

- V oblastech, které doposud nebyly zmiňovány v souvislosti s rozvojem kůrovcové kalamity, na první pohled působí lesy relativně vitálně. Při bližším pohledu lze ovšem téměř v každém takovém porostu nalézt menší kůrovcová kola, často uvnitř porostů, ale i usychající borovice.


Obr.1: Trasa rekognoskačního letu ze dne 22. 8. 2018.


 

Obr.2: Lesní porosty v okolí řeky Sázavy. Foto: Jan Příhoda

 

Více fotografií naleznete ve fotogalerii zde. Fotoreportáž najdete v zářijovém čísle Lesnické práce.

Autor: Jan Příhoda 

PŘEDPLATIT ČASOPIS

OBSAH AKTUÁLNÍHO SPECIÁLNÍHO ČÍSLA 09/2018
  • Rozhovor s Miroslavem Tomanem o státním zadání pro nového generálního ředitele státního podniku Lesy ČR 
  • Fotoreportáž z rekognoskačního letu nad lesními porosty vybraných krajů
  • Výzva CZECH FOREST think tank - Začněme navyšovat podíl modřínu opadavého v českých lesích
  • Ochrana lesa - Evidence kůrovcových ohnisek na Vysočině
  • Drony. Přeceňovaný fenomén, nebo nástroj pro včasnou detekci kůrovce?
  • VLS ČR - Rozhovor s Petrem Králem, ředitelem divize Horní Planá
  • Výroční článek - Vývoj ekonomických aspektů lesního hospodářství od roku 1918 do současnosti. Autor: Zdeněk Domes
  • Výroční článek - Historie jubilejních hájů. Specifikum lesnických oslav Československa. Autorka: Magdaléna Milostná
  • Výroční článek - Stručná historie lesního semenářství. Autorka: Zuzana Neznajová
  • Výroční článek - Etapy vývoje lesního školkařství v posledních 100 letech. Autor: Vladimír Foltánek 
  • FLD ČZU v Praze - Představení katedry lesnických technologií a staveb
  • Lesy ČR - Jak se stát lesním pedagogem
  • Lesy ČR - Tipy na aktivity lesní pedagogiky
  • Zahraniční lesnictví - Extrémně vysoké ohrožení lesů kůrovcem v Německu
  • Další zajímavé informace naleznete v pravidelných rubrikách
Naposledy změněno: úterý, 18 září 2018 21:59
(0 hlasů)

Komentáře   

+4 # cvonza 2018-09-12 17:04
NP Šumava a ostatní CHKO kůrovec do teď pěstují . Těžko na zahrádce kde bude 20 % napadeného bordelu udržíte 80 % zdraveho , určitě to zničí vše a nebo poškodí . NIKDO nechce hrábnout do teroristů z životního prostředí, zatim pachají nedozírné škody jak na přírodě tak blokování a zdržování všeho. TO JE PYTEL BLECH , VŠÍ či ŠTĚNIC. Kdo se u lesů nebojí CHKO (kecej do všeho) , min. životního prostředí (ovlivnují vše u lesů) tak narazí na rozpočtové organizace ( banda chvástalů kecajících a ovlivnujících vše, podporovani medii). A To si LČR vytvořil vlastní šikanozní dozorovou org. kde vázne několik povalečů kteří s kůrovcem nepomáhaji ale stupnují napětí ,kdy půjdou pomáhat lesním správám v nejhorších oblastech.
+12 # jára 2018-09-12 07:42
Dobrý den, No je to krása. Jak píše pan najše" Nejde totiž pouze o hynutí smrku, ale o celkový přístup k ochraně lesa jako základní složky životního prostředí. Přesně tak, tohle není rozhodně zdravý přístup, důsledek je na fotkách. Pokud lesy budou smíšené, kůrovec nebude mít tolik šancí k velkoplošnému rozletu, bude to komplikace. A pokud k něčemu dojede, tak nevznikne taková katastrofická holina. Půda zůstane z části zalesněna a nedojde k její degradaci, splavováním atd. Ale to je jako v předchozím článku, kdy jsem citoval z Myslivosti jak to vypadá v Rakousku a jak u nás, Tam mají drobnou zvěř a u nás skoro nic. U nás to prostě nepůjde. POKUD se nezmění myšlení. Změní?
+4 # MM 2018-09-11 20:15
Mapka není úplná. Beskydy už jsou sežrané taky.....
-10 # Vladimír Pelíšek 2018-09-10 20:58
Nejhorší na tom je, ze ze snímku je dobre patrne, ze ani pouhé přimíšení smrku ho od hořkeho konce neochrání.
Bylo by dobre, kdyby si tyto snímky dobre prohlédli autoři změn “vyhlášky”. Za teto situace muze totiž pokračovat ve výsadbě smrku mimo vysoké hory jen naprostý šílenec.
0 # Máchal 2018-09-10 14:35
Měli jste vzít do letadla taky Miloše Z., ten tomu rozumí a myslím že by i potvrdil Hrochova slova.
+2 # lesnar 2018-09-10 11:47
Skvělá práce, chlapi!
Veřejnoprávní aspekt Vaší činnosti je víc než pochybná "stavovská hrdost".
+6 # lesnar 2018-09-10 12:49
Tak vidíte. První dislike zřejmě naznačuje, že jste prostě bonzáci. Anebo že nemáte v jiných lokalitách zveřejňovat podobný kůrovcový scénář, jako "zelení" v Jeseníkách.
-11 # Vladimír Pelíšek 2018-09-11 10:17
Ano, jsou to argumentů prostí chudáčci, kteří nic nedokážou, tak tedy aspoň mínusují. A mínusují ne podle toho, co bylo napsáno, ale především podle toho, kdo to napsal.
Kdybych napsal, že do konce tohoto století má být podle klimatických modelů (nejméně) o další 1-2 st. C vyšší průměrná teplota, takže už čistě z logiky věci je naprosto evidentní, že když se smrku nedaří teď, nedoroste tím spíš ani ta generace dnes vysazovaná, dostanu mínus.
Za pravdu se tady totiž mínusuje. Ale prosím, jak je libo. Já to přežiju, na rozdíl od lesů, které evidentně nepřežívají vaši "odbornou" péči, mínusáři. Nebo vidíte na těch snímcích něco jiného?
+13 # najše 2018-09-11 21:46
jestli není chyba v tom, že jste se našel v myšlence, že smrk je jediná dřevina, která podléhá patogenům. S vaší erudicí o přirozeném rozšíření smrku, která byla zásadně zpochybněna například citací publikací Dr.Nožičky, prof.Zlatníka, Dr. Samka je vlastně sympatické, že ty mínusy sbíráte. Čtenáři diskusí Silvária zřejmě procitli do reality, ve které je Vladimír Pelíšek ve svých znalostech bohužel velmi omezený. Chápu Vaše rozhořčení, ale nesdílím ho a proč taky, že? Nejde totiž pouze o hynutí smrku, ale o celkový přístup k ochraně lesa jako základní složky životního prostředí, který by neměl být Vaším způsobem účelově manipulován !!!
-6 # Vladimír Pelíšek 2018-09-12 22:11
Zase lžete, Kleware, Vy to uz bez tech lži a minusu, kdyz Vam dojdou argumenty (což bývá velmi často), asi ani neumíte, ze?
V zadne myšlence, ze smrk je jediná dřevina podléhající patogenum, jsem se nenasel. Nozicka popisuje stav meritem svych 50 let starých a tedy onezenych zkušenosti - nebo pojednává i o globálním oteplování? Navic si z něho vykousavate jako potkan, co se Vam hodí, zatímco jine veci, například nepůvodnost smrku v Karpatech jižně od Tater, smlčujete. Zlatnik nic z toho, co obhajujete, nepublikoval. Jste usvedceny lhář a podvodník vydávající se za přátele a dokonce znalce lesa, za podporovatele prirode blízkého LH, který ma ovšem největší fobii z výraznějšího návratu bukojedlovych lesu. Pro me jste jen takova nabubrela bublina v zeleném stejnokroji, která az praskne, nikdo kromě Hrochu a podobnych postaviček budicich se v noci s představou aktivistů Hnutí Duha odpovědnych za kurovcovou kalamitu od západních Alp po Bělorusko, to nezaregistruje. Moje příspěvky jsou ropaky Vašeho typu minusovany, milý čestný předsedo fanklubu odborne davno přeziteho Nozicky, protoze je to jediná možnost, jak proti nim mohou lidé Vašeho typu, nemající naprosto zadne protiargumenty, vystoupit. Spolčení deprivantu bývá leckdy mnohem pevnější, nez spojenectví tvůrčích sil. Jsem rad, ze mi k tomu tak snažive poskytujete důkazy.
+5 # najše 2018-09-13 07:21
Přirozený areál rozšíření smrku, jak jej popisuje řada autorů, je jiný než Vaše popletená představa. Intercepce jehličnanů je podle mne nezastupitelná, protože vyčesávání mlh ve vegetačním klidu je funkce, kterou listnáče zdaleka neplní tak jako jehličnany (například smrk). Proto je důležité jejich podíl zachovat v souladu s původním rozšířením. Obecně řečeno, když si k těm Vašim buko-jedlovým pralesům doplníte smrk, tak máte klasickou hercynskou směs, jak se o ní učí už na střední škole.
Proč se s Vámi po těch animozitách ale bavím ??
0 # Pavel Boucký 2018-09-13 08:33
Obávám se, že celé spory kolem aktuálního stavu kůrovce apod. jsou poněkud zcestné. Problém není ve smrku nebo jiných dřevinách, problém je v prvé řadě v radikální změně klimatických podmínek a s ní spojené změně ekologických parametrů většiny lesních i nelesních stanovišť. Otázka není, co kde jak perfektně rostlo nebo roste, ale co poroste za 10,20 a více let.. Změny jsou tak velké, že i se všemi našimi znalostmi a poznatky je prostě nezvládáme pobrat. A jestli kůrovec sežere stávající věkově odpovídající smrkové porosty dřív nebo později je jen otázka času, ale jak to dopadne, se zdá jasné.
-4 # Vladimír Pelíšek 2018-09-13 09:43
Ano, napsal jste to přesně. Mění se klimatické podmínky a tomu je třeba přizpůsobit strukturu vysazovaných dřevin. Žádné, sebelepší technologické opatření nezachrání smrk, který nemá z čeho vytvářet smůlu na zalévání kůrovce. Když rostlina odumře suchem, nemá cenu se hádat o to, jestli za to může Petr, který ji špatně nebo pozdě ořezal, nebo Pavel, který jí včas neodstranil sekundárním škůdcem napadené listy. Neporučíme větru dešti, nezměníme milióny let platné ekologické požadavky boreálních dřevin.
-3 # Vladimír Pelíšek 2018-09-13 09:38
Nevím, jestli tomu nerozumíte, nebo rozumět nechcete - ale dobře, napsal jste mi tentokrát slušně, budu tedy slušný i já - a doufám, že to tak v naší komunikaci i zůstane.

V bodech, ať je to přehlednější:

1) Přirozený areál smrku, s nímž operujete, je z nemalé části antropicky podmíněný, protože operuje s daty získanými na už člověkem silně ovlivněných, tedy sekundárními porosty charakteristick ých stanovištích. Klasickým příkladem je expanze smrku v Krkonoších po likvidaci původního lesa za účelem využití v kutnohorských dolech, nebo sukcese smrku v Beskydech nikoliv z přirozených refugií, ale z nových výsadeb, na stanovištích dříve odlesněných (salašnictví).

2) I kdybychom ale připustili, že jde o areál přirozený, jednalo by se o přirozenost odpovídající zcela jiným ekologickým podmínkám, než má smrk k dispozici dnes. Za poslední dvě staletí vzrostla dle různých informací průměrná roční teplota v Evropě o 1,5 - 2 st. C (což by ještě smrk mohl nějak zvládnout), ale v posledních dekádách mu fatálně chybí vláha v klíčových měsících vegetační sezóny - což už nezvládne.

K čemu nám tedy je nějaký areál přirozeného rozšíření smrku před x staletími? Tato informace popisuje stav dávno minulý, který dnes už dávno neplatí a je tedy irelevantní.

A jakými argumenty lze podložit výsadbu smrku na těchto stanovištích nyní, když dle drtivé většiny klimatických modelů má oteplování a letní vysychání pokračovat? Dnes nám smrk odchází, ale za 90 let, až bude k těžbě smrk nyní vysazovaný a bude ještě tepleji a sušeji, odcházet nebude? Jakou to má logiku?

3) Nejedná se (bohu žel) o moje bukojedlové pralesy. Ale jedná se o porosty, které budou s největší pravděpodobnost í lépe než smrk schopné současný nepříznivý stav zvládnout. Samozřejmě, ani ony nejsou všelékem a i jich se týká změna klimatu, takže zřejmě porostou ve vyšších nadmořských výškách, než v jakých jejich chatrné zbytky nalézáme dnes.

Chcete důkazy? Mluvil jste například o tom, že dnes neusychají jen smrky - což je pravda. Jenže smrk (ale i například borovice) mají v porovnání s bukem či jedlí v takových podmínkách obrovskou konkurenční nevýhodu. Jakmile jednou zrezaví smrk, je to jeho neodvratný konec. Stejně domněle "uschlý" buk ovšem tímto může pouze shazovat listy, které není za dané situace schopen zásobit vodou, aby při první vhodné příležitosti (což může být dokonce ještě podzim téhož roku) vyhnal - ač oslabený - listy nové.

A jedle? Kdysi dávno jsem na webu otce a syna Košuličových hltal informace o tzv. "suchojedli", což na rozdíl od "chlumního smrku" není konstrukt, ale realita z oblastí poblíž jejího glaciálního italského refugia. Jedle bělokorá může fungovat dokonce i v subtropických extrémně suchých podmínkách, a to díky velmi hlubokému kořenovému systému a schopnosti vymlazování z kmene - ničím z toho smrk nedisponuje.

Takto by šlo pokračovat velice dlouho. Je třeba si především uvědomit, že smrk ztepilý a borovice lesní jsou klasické boreální dřeviny, kterým se u nás mohlo relativně dařit za situace chladnějšího klimatu a dostatku srážek ve vegetačním období. Ovšem v okamžiku, kdy se podnebí začne posouvat směrem k mediteránu, prostě nemají šanci. Nemají žádnou schopnost ani charakteristiku , která by jim umožnila se na tuto změnu adaptovat.

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Hlavní zprávy

Podle lesnického think tanku letos škody v lesích přesáhnou 12 mld. korun

Podle lesnického think tanku letos škody v lesích přesáhnou 12 mld. korun

Lesnictví

Převis nabídky kalamitního dříví na trhu se projevil drastickým propadem jeho cen. Příjmy z prodeje dříví již vlastníkům lesů nemusí pokrýt ani náklady na povinnou...

Čti dál
SVOL: Zákaz úmyslných těžeb zlikviduje nestátní vlastníky lesů

SVOL: Zákaz úmyslných těžeb zlikviduje nestátní vlastníky lesů

Lesnictví

Nová anketa! Ministr zemědělství Miroslav Toman 12. 9. prohlásil, že MZe zvažuje plošný zákaz mýtních úmyslných těžeb jako opatření podporující rychlejší zpracování kůrovcové kalamity. Jak uvádí...

Čti dál
Rozsah kůrovcové kalamity představuje vysoké riziko pro rok 2019

Rozsah kůrovcové kalamity představuje vysoké riziko pro rok 2019

Lesnictví

Jak uvádí tisková zpráva VÚLHM, rozsah poškození lesů kůrovcem představuje v současné době kalamitu, která nemá obdoby v historii českého lesnictví. Zvládnutí prvního rojení kůrovce...

Čti dál
Na boj s kůrovcovou kalamitou půjdou miliardy, uvedl M. Toman

Na boj s kůrovcovou kalamitou půjdou miliardy, uvedl M. Toman

Lesnictví

Na zasedání vlády, které proběhlo ve středu 12. 9. 2018, ministr zemědělství Miroslav Toman uvedl, že pro zvládnutí kůrovcové kalamity je nutné řídit postupy na...

Čti dál

12°C

ČR - aktuální počasí

Zataženo

Vlhkost: 66%

Vítr: 17.70 km/h

  • 23 Zář 2018 18°C 11°C
  • 24 Zář 2018 12°C 7°C

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK PEFC Lesnicko-dřevařská komora ČR

Naše další weby