logo Silvarium tisk

S Danielem Szórádem o investičních záměrech LČR v Rumunsku

Na konci května 2017 Lesy ČR oficiálně informovaly o záměru nákupu lesů v zahraničí. Z analýz, které doposud státní podnik provedl, se jako nejvhodnější ukázaly lesy v Rumunsku. S tímto záměrem byla seznámena dozorčí rada podniku, Ministerstvo zemědělství i vláda ČR. Na bližší detaily tohoto v prostředí evropských státních lesnických firem unikátního záměru se redakce časopisu Lesnická práce zeptala generálního ředitele Lesů ČR Daniela Szóráda.

- Můžete přiblížit, jak vznikalo rozhodnutí pro možnou investici LČR v podobě nákupu lesů mimo území České republiky?

Cílem managementu každého zdravého podniku by mělo být hledání možností pro dlouhodobý rozvoj – růst podniku. A to se týká i Lesů ČR. Lesy ČR jsou navíc subjektem, který se výsledky svého hospodaření významně podílí na krytí státního rozpočtu. Pakliže si mají tuto roli udržet i do budoucna, je důležité uvažovat o investicích směřujících k rozšíření stávajícího podnikání. S tímto vědomím se dlouhodobě snažíme hledat možnosti dalšího růstu podniku, primárně pochopitelně v oblasti podnikání, se kterou máme odborně nejbohatší zkušenosti, tedy se správou lesa.
V České republice je velmi obtížné získat na trhu rozsáhlejší lesní porosty. Nicméně na základě přesvědčení o potřebě růstu přišli kolegové po jedné zahraniční cestě se záměrem koupit lesy v zahraničí. Zpočátku jsme této myšlence nepřikládali příliš velkou váhu. Vždyť něco takového v lesnictví zatím nikdo z evropských státních podniků nerealizoval. Nicméně postupně, jak jsme zpracovávali a vyhodnocovali výstupy analýz zaměřených na politické, ekonomické a odborně lesnické prostředí, nabývala představa mnohem konkrétnějších rozměrů.

- Rozhodnutí směřovat investice do Rumunska podle vašich slov předcházely analýzy rumunské politické a hospodářské situace, korupční situace, ale i lesnického hospodaření. Co považujete za nejpodstatnější výstupy těchto analýz?

Asi nejpodstatnějším zjištěním byl fakt, že jsme měli velmi zkreslené představy o dnešním Rumunsku. To již rozhodně není tou zemí, kterou bylo např. před více než deseti lety. Je to plnohodnotný člen EU s minimálně srovnatelnými ekonomickými ukazateli s ČR. Rumunsko udělalo v posledních letech také největší pokrok ze zemí tzv. východního bloku v oblasti potírání korupce. A upřímně, když se tohoto tématu dotknete s lidmi s nedávnými zkušenostmi jak z Rumunska, tak i z ČR, mohli byste být zaskočeni hodnocením nevyznívajícím jednoznačně ve prospěch ČR.
Důležitými informacemi pro nás pochopitelně byly ale i ty lesnické, a to zejména potvrzení, že pravidla lesnického hospodaření jsou velmi podobná těm, která známe z ČR. Někdy možná vyžadují poněkud administrativnější postupy, jež jsou však daní za kontrolu státu nad odpovědným hospodařením v lesích a slouží také jako prevence nelegálního postupu. Např. centrální systém monitorování toku dříví má jistě mnoho inspirativních prvků.

- Předpokládám, že z analýz vyplynula i některá rizika. Která jsou ta nejpodstatnější?

Potenciální rizika byla pochopitelně důležitou součástí analýz. Na projektu jsme pracovali systematicky takřka dva roky a strategie řízení rizik byla jednou z prvních, kterou jsme začali naplňovat. V zásadě bychom mohli hovořit o dvou nejpodstatnějších rizicích – politickém a vlastnickém, byť zanalyzovaných a řízených rizik je mnohem více.
Vzhledem k tomu, že nákup lesa v zahraničí může být politicky citlivou záležitostí pro oba státy, bylo nutné připravit propracovanou komunikační strategii pro ověření akceptovatelnosti takového kroku oběma stranami a pro objasnění daného záměru. A tuto strategii se, myslím, daří dobře naplňovat. Jejím výstupem je fakt, že jsme náš záměr obhájili jak u ministra zemědělství, dozorčí rady státního podniku, tak i u pana premiéra a posléze před vládou ČR. Systematicky také komunikujeme s naší ambasádou v Rumunsku a jejím prostřednictvím s rumunskou protistranou.
Druhým potenciálním rizikem, kterého jsme si vědomi, může být otázka oprávněnosti vlastnictví lesních pozemků. Rumunsko si totiž také prošlo poměrně rozsáhlými restitucemi a „divokými obchody" z počátků 90. let. V kombinaci s ne zcela dokonalou katastrální evidencí, jejíž úroveň se významně liší v jednotlivých částech Rumunska, tak jde o riziko, které rozhodně nelze podceňovat. Ověření původu vlastnictví, a to včetně několika vlastníků zpětně, je tak důležitou součástí tzv. due dilligence procesu u případného majetku.

- Záměr Lesů ČR vzala na vědomí vláda i Ministerstvo zemědělství. Jestliže se přiblížíte k nákupu konkrétních porostů, jaký bude další proces schvalování této investice?

Jak správně zmiňujete, důležitým bodem bude se prvně přiblížit k nákupu porostů, protože se zatím nebavíme o konkrétním majetku, který bychom měli v detailnějším hledáčku. Aktivity vedoucí k jeho vytipování máme teprve před sebou. A je i docela možné, že nenajdeme majetek, který by vyhovoval všem našim požadavkům, a záměr přehodnotíme.
O našich krocích pravidelně informujeme zakladatele a dozorčí radu a postupujeme ve všech ohledech v souladu se statutem státního podniku. Samotné rozhodnutí o případné investici v Rumunsku je v kompetenci vedení státního podniku Lesy České republiky, s.p.

- Investice do lesů je považována za zajímavou spíše z pohledu stability než z pohledu výnosovosti. S jakou výnosovostí investice do rumunských lesů počítáte? Přínosem toho záměru mohou být i nepeněžní výnosy. Které v tomto ohledu považujete za nejzajímavější?

Máte naprostou pravdu. Jak jsem zmiňoval na začátku, důležitým aspektem spojeným s fungováním státního podniku je také jeho role v generování renty státu. A tady jde pochopitelně primárně o stabilitu. Stát jako vlastník musí vědět, že může dlouhodobě počítat s pravidelnými příjmy ze svého majetku bez ohledu na lokální cenové výkyvy či neplánované změny struktury těžby apod. Jde tím pádem také o určité rozložení rizika, byť s ohledem na velikost podniku zatím velmi okrajové.

Nicméně při rozhodování o akvizicích nelze pominout pochopitelně ani ekonomickou stránku věci. Rumunsko do tohoto rozhodování přináší nákladovou komparativní výhodu jak v cenách lesních pozemků, tak i v cenách práce, dále v dostatku zpracovatelských kapacit, způsobujících minimální export dříví, apod. To vše bráno v potaz, i navzdory očekávaným potřebným investicím, vytváří předpoklad zajímavějšího zhodnocení investice, než jsme schopni dosahovat v českých podmínkách na srovnatelném majetku.
Navíc kromě zmiňovaného rozložení rizika očekáváme, že by tato aktivita mohla přinést i další pozitiva z kategorie nikoliv striktně finanční. Pro náš personál by to mohlo vytvořit prostor obohatit se o zkušenosti z jiných regionů a aktivně se účastnit aktivit v zahraničí. Z pohledu lesních závodů je možné v budoucnu díky propojení na rumunský pracovní trh lépe reagovat na provozní potřeby využitím kvalifikovaných pracovníků z Rumunska, neboť v Rumunsku má odborné lesnické školství velmi dobrou úroveň a široké zázemí.

Rumunsko v datech

Počet obyvatel 20,121 mil.
Celková výměra lesů 6,7 mil. ha
Lesnatost
27,0 %
Podíl soukromých lesů – fyzické osoby 23 % 
Celková zásoba dříví  2,2 mld. m3 s k.
Zásoba dříví na 1 ha 328 m3 s k.
Přírůst na ha/rok (data poslední inventarizace) 7,4 m3
Podíl lesnicko-dřevařského odvětví na tvorbě HDP Rumunska 3,5 %
V lesnickém sektoru pracuje 200 000 zaměstnanců

Roční těžby

       Z toho Romsilva   

18–20 mil. m3 b. k.

9–9,5 mil. m3 b. k.
Podíl paliva na dodávkách 28 %
Hodnota exportu výrobků ze dřeva  3,8 mld. EUR

Fotogalerie z rumunských lesů k naleznutí zde.

 - Nákupem lesů by vše začalo. Jaký by byl další postup a systém ve správě lesních majetků v Rumunsku?

Tak, jak vyplynulo z předchozích odpovědí, klíčovým prvkem zahájení fungování bude kromě vytvoření organizačního zázemí také zpřístupnění porostů. Teprve po jasném směru v těchto oblastech se můžeme bavit o nastavení obchodních kanálů a vztahů. Předpokládáme, že první dva až tři roky budeme kromě výkonných aktivit pronikat do detailů rumunského trhu a sbírat zkušenosti pro rozhodnutí o dalších aktivitách v Rumunsku.

- Infrastruktura, vybavení těžebními technologiemi i zpracování dříví jsou celkově v Rumunsku na nižší úrovni než u nás. Velká část těžeb je stále realizována motomanuálně, někdy i stromovou metodou, přibližování probíhá koňmi, případně starými traktory, významná část dříví končí jako palivo. Vidíte v souvislosti s možnou rumunskou investicí synergie a příležitosti pro české lesnické firmy a dodavatele lesnické techniky?

Asi je vhodné od sebe na začátku oddělit příčiny s následky, aby tato otázka snad nenavozovala dojem nějaké zaostalosti rumunského lesnictví, což by byla chyba.
Lesní infrastruktura je v rumunských lesích nedostatečná, to je fakt. Dokazuje to již jen pouhá hustota lesních sítí, která je v Rumunsku něco přes 6 m/ha proti takřka 30 m/ha v ČR. Zpřístupnění lesa je tak kritický faktor. Z toho plyne i výrazně delší přibližovací vzdálenost, která běžně přesahuje 1,5 km. Druhým faktorem je odlišnost terénního profilu, který je mnohem častěji výrazně strmější než v ČR. To s sebou automaticky nese omezení např. pro teoretické využití harvestorů ve větším měřítku (i tak v Rumunsku operují desítky harvestorových uzlů). Motomanuální těžba včetně stromové metody je tak s ohledem na předchozí faktory častým logickým vyústěním.
Pokud se budeme bavit o možné synergii pro české lesnické firmy, nelze to zcela vyloučit. V Rumunsku již dnes působí např. některé školkařské firmy. Je ale otázka, zda potenciální zakázky z relativně omezeného rozsahu předpokládaného majetku mohou firmy dostatečně motivovat ke vstupu na neznámý trh.

- Lesy v Rumunsku tvoří převážně listnaté dřeviny – zhruba z 60 %. Smrkové porosty se nacházejí spíše v horských oblastech s velmi řídkou cestní sítí a poměrně často se nacházejí na území dotčeném nějakým stupněm ochrany přírody. Neuvažujete například o vybudování regionálních zpracovatelských kapacit, zejména pro buk?

Budování a provoz zpracovatelských kapacit není náš core byznys ani v ČR, přijímat takové podnikatelské riziko a ještě v neznámém prostředí nám tudíž pro tuto chvíli strategicky určitě nedává smysl.
Navíc v Rumunsku je zpracovatelských kapacit dostatek. Rumunsko je čistý importér dříví (dováží víc, než vyveze) a jeho export je navíc naprosto minimální. Na takto konkurenční trh je velmi riskantní vstupovat i pro zkušeného investora v tomto oboru.

- Letošní setkání EUSTAFOR se konalo právě v Rumunsku. Měl jste možnost seznámit s vaším záměrem zástupce místních státních lesů? Jestliže ano, jak na něj reagovali?

S kolegy z rumunských státních lesů (Romsilva) se potkáváme relativně pravidelně nezávisle na našem záměru. Měli jsme tudíž možnost je o něm informovat již dříve, konkrétně když nás loni na podzim navštívil generální ředitel podniku Romsilva. Při letošním setkání EUSTAFOR tak tato informace, která se postupně objevuje v médiích, vyvolala zájem spíše kolegů z jiných zemí, pro něž to byla zajímavá novinka.

Děkuji za odpovědi (22. 6. 2017), Jan Příhoda

Celý rozhovor naleznete v LP 7/2017.

Líbil se vám článek? Dejte hvězdy:
(0 hlasů)

Komentáře  

+5 # Ctirad 2017-07-10 17:16
Třeba si tímto pan Szórád vytváří možnost svého dalšího profesního působení po letošních parlamentních volbách (předtím Polsko, teď Rumunsko).
+20 # Pavel Boucký 2017-07-10 12:20
Nevím, ale celý záměr mi připadá nějaký zcestný. Státní podnik byl založen ke správě státních lesů v ČR. Podíl státních lesů u nás je díky poválečnému vývoji i tak nadstandardní narozdíl od států západně od nás, kde neproběhl socialistický mezisstupeň vývoje. Už z hlediska deformací trhu a ne zcela obvyklých vztahů v obchodu s dřívím s mezistupněm těžebních společností mezi správcem lesa a zpracovatelem vytváří LČR určitou anomálii v lesnickém segmentu. Ta je snad částečně opodstatnitelná společenskou zakázkou v oblasti mimoprodukčních funkcí lesa. Ale aby stát, tedy jeho státní podnik, vstupoval do projektů a vlastnických vztahů na cizím území? To je snad ještě průchozí u polostátního ČEZu, ale u plně státních LČR? A i u toho ČEZu to není a nebyl žádný velký úspěch. Myslím, že peníze je možno efektivně investovat na našem území, přičemž efektivita může být i v něčem jiném než v přímých ekonomických dopadech a v plošné rozloze lesů ve správě LČR.

Psaní komentářů k článkům na serveru Silvarium.cz zůstává přístupné pro všechny čtenáře. Pro vkládání komentářů je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Populární zprávy

Rada EU souhlasila s odložením EUDR o jeden rok

Rada EU souhlasila s odložením EUDR o jeden rok

Zobrazení: 5124

Rada EU dne 16. října souhlasila s návrhem Komise odložit vstup Nařízení EU o odlesňování (EUDR) v...

Do tendru Lesů ČR za 1,2 miliardy Kč se přihlásilo 30 firem

Do tendru Lesů ČR za 1,2 miliardy Kč se přihlásilo 30 firem

Zobrazení: 4524

V letošním lesnickém tendru Lesů ČR podalo 30 společností 130 nabídek na 12 zakázek, které se budou...

Postoj veřejnosti k adaptaci krajiny na dopady změny klimatu: podle většiny by měl stát přispívat na ekosystémové funkce lesů

Postoj veřejnosti k adaptaci krajiny na dopady změny klimatu: podle většiny by měl stát přispívat na ekosystémové funkce lesů

Zobrazení: 3145

Anketa uvnitř článku! Letošní rekordně teplé léto a začátek září, následované katastrofálními povodněmi, naléhavě nastolují téma adaptace...

VÚLHM: Má douglaska v našich podmínkách opravdu výrazně vyšší zásoby dřeva oproti smrku?

VÚLHM: Má douglaska v našich podmínkách opravdu výrazně vyšší zásoby dřeva oproti smrku?

Zobrazení: 3039

Introdukované druhy dřevin jsou v lesním hospodářství českých zemí využívány dlouhodobě, stejně jako v jiných zemích...

Modřín opadavý pohledem institucí a správců lesů

Modřín opadavý pohledem institucí a správců lesů

Zobrazení: 2781

Nové transdisciplinární poznatky o původnosti modřínu opadavého a jeho výskytu na našem území otevírají dveře k...

Záplavy způsobily Lesům ČR škody 3,2 mld. Kč, obnova zabere nejméně dva roky

Záplavy způsobily Lesům ČR škody 3,2 mld. Kč, obnova zabere nejméně dva roky

Zobrazení: 2727

Zářijové povodně způsobily státnímu podniku Lesy ČR škody 3,2 miliardy korun. Záplavy v lesích poničily vodní...

Poslední komentáře

Anketa

Měl by stát podporovat sdružování drobných vlastníků lesů?

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby

Sociální sítě