Přihlásit

Dirk-Roger Eisenhauer: „Jde o dosažení pěstebních cílů, ne o zisk z myslivosti“

Saské státní lesy, sousedící na hranicích Krušných hor s Českou republikou, spravují přibližně 220 tisíc ha lesních porostů na 12 lesních správách a tři velkoplošná chráněná území. Vysoké stavy zvěře a s nimi související problémy s obnovou lesa byly důvodem ke změně přístupu mysliveckého i lesnického managementu. Dirk–Roger Eisenhauer, vedoucí Kompetenčního střediska pro les a lesní hospodářství Saských státních lesů, v rozhovoru řekl, jaké změny po přistoupení na nová pravidla nastaly, a uvedl též dosažené výsledky i výzvy, kterým čelí v souvislosti s bojem s kůrovcovou kalamitou. Díky jeho studiu v zahraničí se rozhovor konal ve slovenském jazyce v sídle Saských státních lesů ve městě Graupa.

Doporučený Dirk-Roger Eisenhauer: „Jde o dosažení pěstebních cílů, ne o zisk z myslivosti“

Dirk-Roger Eisenhauer, vedoucí Kompetenčního střediska pro les a lesní hospodářství Saských státních lesů

- V roce 2012 proběhla novela zemského mysliveckého zákona. Jaké změny přinesla a jakým způsobem ovlivnila systém hospodaření se zvěří?

Myslivost se novelou zákona stala hlavním nástrojem pro přestavbu smrkových a borových monokultur a státní lesy byly novelou ustanoveny jako lesy zvláštního určení. Jejich hlavní úlohou je přestavba monokultur a udržování stavů zvěře v takové výši, aby se les mohl úspěšně vyvíjet a zmlazovat. Snížila se také potřeba chránit přirozeně i uměle obnovený porost před škodami zvěří.
Cílem je udržet vitalitu populací zvěře, ale zvěř nemusí být z mysliveckého, ani trofejového hlediska atraktivní. Myslivost je ve státních lesích definována jako výkon pro zachování a obnovu funkčnosti životního prostředí.
Novelou se též umožnil skupinový plán lovu - revíry se mohou sdružit a plánovat společně. Pro státní lesy je to obzvlášť výhodné, protože mohou tvořit plány lovu pro celé lesní správy.

- Jaké konkrétní změny související s pěstebními cíli nastaly po novelizaci mysliveckého zákona v managementu zvěře?

Management zvěře se neustále přizpůsobuje, aby vedl k co nejefektivnějšímu dosažení cílů pěstební činnosti. Limitujícím faktorem pro pokrok přestavby lesů jsou ale stále zvýšené stavy jelení, srnčí a lokálně i daňčí zvěře a tuto závažnou krajinno–ekologickou problematiku není možné řešit individuálním lovem. Dříve byl poměr způsobu lovu 80 % individuálního ku 20 % společného a jedním z cílů bylo tento poměr otočit. Profesionálně připravené naháňky jsou v tomto kontextu klíčovým nástrojem, k tomu patří i perfektní organizace, logistika, vhodná infrastruktura, dostatek cvičených psů a schopní lovci.
Je nastaven určitý motivační systém a je snaha ho dál posílit. Finančně podporujeme chov a práci mysliveckých psů jak zaměstnanců, tak i soukromých myslivců, kteří u nás loví. Platíme náhrady i za údržbu a stavbu myslivecké infrastruktury. Držitel povolení k lovu má také ve státních lesích možnost při dosažení konkrétních výkonů v souladu s našimi cíli získat nazpět poplatek v jednotné výši 350 eur nebo možnost bezplatného odstřelu tzv. lovného jelena. Nejde nám o zisk z myslivosti, ale o zabezpečení pěstebních a provozních cílů.

- Existují v Saských státních lesích taková území, ve kterých se stanovené pěstební cíle daří pomocí zvýšené efektivity při lovu zvěře naplňovat?

Poměr způsobu lovu se otočil ve prospěch společných lovů například na lesní správě (LS) Neudorf v západních Krušných horách. Efektivita lovu se podstatně zlepšila a procento loupání se tím redukovalo z 8 na přibližně 4 při lovu okolo 500 ks jelení zvěře ročně na lesní ploše cca 12 000 ha. Potravní tlak je tam však pořád tak silný, že na stále velkém počtu revírů není možné, aby například jeřáb odrostl do výšky 50 cm. Bez ochrany proti zvěři není možná umělá obnova jedle bělokoré, cenných listnáčů a na některých lokalitách dokonce ani buku.
Jsou zdokumentovány případy, kde po silné redukci jelení a intenzivním lovu srnčí zvěře vznikla pokročilá stadia stanovištně vhodných kulturních lesů s velkou druhovou diverzitou. Stále se tam ročně loví okolo 0,7 ks jelení zvěře na 100 ha a srnčí zvěře okolo 10 ks / 100 ha.
Na LS Eibenstock v části západních Krušných hor proběhla silná redukce zvěře a roční lov jelení zvěře se za posledních 15 let pohybuje ve výši okolo 0,5-0,7 ks / 100 ha. Nejsou tam téměř žádné oplocenky a stanovištně vhodná obnova veškerých dřevin prakticky bezproblémově odrůstá, v současnosti ustupují i od individuální ochrany jedle. Za 25 let tam vznikl úplně jiný les. Kolegové tam dosáhli nadějného stavu lesa důslednou a tvrdou prací, ale stále jsou na začátku náročné cesty k trvale udržitelným lesům. Podobné příklady najdeme i v severní části LS Bärenfels a Neustadt ve východních Krušných horách.


Smrkové porosty napadené lýkožroutem v nižších polohách Krušných hor. Foto: Mirko Prüfer

- Tříleté plány lovu se v Saských státních lesích připravují na základě výsledků hodnocení škod zvěří. Jaké jsou limity únosného stavu těchto škod pro zdárný vývoj a obnovu lesa?

Hodnocení škod zvěří se provádí pouze u umělé obnovy. Únosný stav poškozených jedinců představuje 2 % loupáním a 20 % okusem, tyto hodnoty jsou však diferencované podle pěstebních oblastí. Například pokud roste buk ve vyšších horských polohách Krušných hor, kde má spíše funkci ekologickou, je tolerováno téměř 20 % poškozených jedinců okusem, a u středních horských poloh je to 10 %. Na klasifikaci budeme ale dále pracovat. Výsledné hodnocení bude vypadat tak, že bude na základě pěstebních oblastí určena křivka únosného stavu počtu nepoškozených rostlin, které vytvoří následný porost.

- Jaká forma ochrany proti škodám zvěří je v Saských státních lesích využívána nejčastěji?

Většinou je využíváno oplocenek a kromě smrku, borovice a buku se ochraňují při trvalém výskytu jelení zvěře téměř všechny druhy dřevin. Jiná situace je v již zmíněných lesních správách. Více diferencovaná je potřeba ochrany proti škodám zvěří v pahorkatinné a nížinné oblasti.
Přemýšlel jsem, zda úplně zakázat oplocenky a významně omezit individuální ochranu. Ukázala by se tak celá problematika ve smyslu nevyrovnaného vztahu mezi myslivostí a kulturní krajinou se zachováním a obnovou její funkčnosti. Zvěř za tuto situaci nemůže, je pouze předmětem myslivecké sebestřednosti. Ochrana proti škodám zvěří ve státních lesích stojí veřejnost každý rok cca 2-3 mil. eur. Významnější je ale skutečnost, že v oplocenkách není možné pěstovat a obhospodařovat trvale funkční lesy. Přitom jde o více než pouhou produkci dříví - jde o funkčnost kulturní krajiny, retenční schopnost středohorských lesních ekosystémů při přívalových srážkách, o zmírnění povodní, ochranu půdy a klimatu, obnovu stanovištně vhodných dřevin, a tím o funkční biodiverzitu lesů. V takovém procesu jsou oplocenky drahou a nefungující zátěží.
Na LS Neudorf bylo při lesním hospodářském plánování navrženo potenciálně 1 800 nových oplocených ploch. To ovšem není reálné plánování, ale pouze indikátor toho, že je potřeba něco změnit. Je potřeba, aby se důsledně kráčelo cestou, kterou jsme se i zde před třemi lety vydali - cestou pro les ekologické významné redukce jelení zvěře a intenzivního lovu srnčí zvěře.
Přestavba smrkových a borových monokultur v Sasku je během uplynulých 30 let svou intenzitou a kontinuitou ohromnou šancí v dějinách saského lesního hospodářství. Selhání a zmaření této šance do budoucnosti by veřejnost lesníkům neodpustila, a to zcela oprávněně.

- Změnil se za dobu od změny přístupu k managementu zvěře trend poměru umělé obnovy k přirozené?

V nížinách ve starších porostech je zastoupení 80 % borovice a v horách dominuje smrk z 85 %, z toho vyplývá i zmlazení dřevin. Za posledních deset let je roční plocha umělé obnovy ostatních dřevin mimo smrk a borovici okolo 1 300 ha.
V určité fázi přestavby lesa, ve které již obnovené dřeviny začínají fruktifikovat, pozorujeme rozšiřování dubů do borových porostů v takové intenzitě, že je tam „kompletní kultura dubu" z přirozené obnovy. Podobný vývoj pozorujeme i ve smrčinách, kde se intenzivněji rozšiřuje buk, javor horský atd. Nutno dodat, že procento přirozené obnovy se zvyšuje.


Další generace smrků poškozených loupáním. Populační hustota zvěře a způsob lovu ovlivňují výši škod. Foto: Marcel Thomae

- Veřejnost vnímá práci lesníků a myslivců často velmi kontroverzně. Jak v současné společenské atmosféře komunikujete s veřejností takto zásadní redukci zvěře?

Veřejnosti vysvětlujeme, že myslivost vyžaduje podle lesního zákona, zákona o ochraně přírody, mysliveckého zákona a zákona o ochraně zvířat racionální důvody pro lov volně žijících zvířat a posláním myslivosti je prvořadě zachování ekologické funkčnosti kulturní krajiny.
Například na LS Eibenstock, Bärenfels a Neustadt se může každý občan přesvědčit, jak les vypadal dříve a dnes a že jelení zvěř tam stále je. Při akci Noc vědy v okolí Drážďan jsme představovali cíle a výkon myslivosti v Saských státních lesích včetně vědeckého projektu „Management jelení zvěře pro přestavbu lesa". Přišlo 1 500 lidí a žádná zásadní kritika nebyla. Na otázku „proč se zvěř loví" byl hlavní argument „proto, aby lesy mohly růst" a ve druhé řadě, že díky lovu získáme i zvěřinu jako hodnotnou potravinu.
Nároky společnosti se zvýšily, určité potřeby jsou i vsugerované, například potřeba vidět jelena ve volné přírodě. Někdy chce mít člověk vše a všude. Je třeba lidem vysvětlovat věci v jejich souvislostech. Zda chtějí, aby byla v porostech borovice, tráva a volně žijící zvěř, anebo je více zajímá, zda jsou pod zemí zásoby spodní vody a zda se tyto zdroje obnovují. Rozdíl v podobě lesa a jeho retenčních schopnostech je rozhodující - jestli jejich dům bude po povodních stát, nebo ne.

- Jaké jsou poslední odhady škod kůrovcovou kalamitou v Sasku za rok 2019 a které oblasti jsou poškozeny nejvíce?

Odhad výše kůrovcových těžeb v Sasku je za rok 2019 do současnosti 1,14 mil. m3 dříví. Od října roku 2017 do současnosti jsou veškeré nahodilé těžby přibližně 6,2 mil. m3 dříví. V nestátních lesích činí plánované těžby okolo 1,7-1,9 mil. m3 dříví, ve státních 1,3 mil. m3 dříví ročně. Dlouhodobá celková roční těžba v Sasku se podle toho pohybuje v průměru 3 mil. m3 dříví.
Plánovaná těžba ve státních lesích byla ještě stále pod výší těžeb, která by byla třeba provést v rámci přestavby lesa. Těžili jsme pouze 60 % periodického běžného přírůstu, a to navzdory tomu, že se těžba soustřeďuje v porostech starších 80 let.
Těžko říct, kdy kalamita skončí, rozhodující je další průběh počasí v době aktivity kůrovce. Na základě našeho odhadu predispozice porostů k napadení kůrovcem vyšla potenciální ohrožená plocha smrkových porostů v Sasku okolo 110-120 tisíc ha a zatím nevidím důvod, proč by se tak nemělo stát. V Sasku v pahorkatinné oblasti smrk ztrácíme úplně. V současnosti kalamita postupuje do nižších horských poloh. Méně výrazný je zatím její průběh ve středních až vyšších horských polohách.
Cílem je vytvořit na základě přirozeného smíšení stanovištně vhodnou a druhově rozmanitou prostorovou výstavbu. Jde nám o to, abychom přestavbou monokultur systematicky vybudovali odolnostní potenciál porostů, jako prevenci proti škodám.
V Sasku jsou ale postiženy i borovice. V severozápadní části směrem na Lipsko, v tzv. „středoněmecké suché oblasti", borovice usychá, zejména na středně hrubě zrnitých píscích s nízkou retenční vodní kapacitou, a tento problém se posouvá i na hlinitopísčité oblasti s vyšší retenční vodní kapacitou. Nejkritičtější je situace na LS Taura, od října roku 2017 do současnosti je evidováno 300 tisíc m3 kalamitního dříví. Na základě průběhu tohoto vegetačního období se problém posunuje směrem na severovýchod, projevuje se už i v okolí Drážďan a Großenhainu. Navíc se zdá, že se chystá i mnišková gradace na severovýchodě.

- Jaký je postup při zpracování kůrovcové kalamity a existují nějaké aspekty, které její zpracování ztěžují?

Lesní porosty s dominancí smrku jsou pro vyhledávání napadených stromů rozděleny na kontrolní území o velikosti přibližně 500 ha a tato velikost se upravuje podle intenzity napadení. Při jejich stanovení byl zohledněn les všech majetkových forem - v jednom kontrolním území mohou být státní, soukromé i obecní lesy. Lokalizované napadení je digitálně zpracováno, tyto informace mají lesní správy i úřady k dispozici jako základ pro organizaci asanace.
Nejkritičtější situace je na malých soukromých lesních majetcích, zde je problém v nízkém stupni organizace, nedostatečném vyhledávání napadených stromů a nedostatku pracovních kapacit pro asanaci a odbyt dříví.
Ve státních lesích funguje vyhledávání napadených stromů poměrně efektivně. Po rozpoznání napadeného stromu je ale kritická fáze včasná asanace dříví, jeho přiblížení a odvoz, kdy jsou i ve státních lesích významné deficity. Narážíme na možnosti trhu, který je kalamitním dřívím přehlcen. Faktem je, že lesní správy i revíry jsou příliš velké, není dostatek lesních dělníků a techniky a chybí zpracovatelské kapacity. Posouvá se struktura sortimentů a prodává se průmyslové dříví nižší kvality. Je to začarovaný kruh, ale to je stejné jako v České republice. Celá situace je tvrdým indikátorem zásadních strukturních deficitů v lesnictví, ale i nezbytné potřeby zlepšit spolupráci lesnického oboru a dřevozpracujícího průmyslu.


Intenzita kůrovcové kalamity v Sasku se zatím překrývá s územím po předešlých větrných kalamitách. Hodnoty uvedené v m3.

- Podporuje vláda majitele lesů v boji proti kůrovcové kalamitě uvolněním finančních prostředků?

Ano, soukromé lesy čerpají dotace, které se vztahují na celý asanační proces - odkorňování, vyklizování, odvoz i aplikaci ochranných prostředků. Spolková vláda během příštích čtyř let uvolní finanční podporu ve výši 800 mil. eur pro celou Spolkovou republiku, z toho je největší složka na podporu nestátních lesů a určitá částka i na výzkum. Státním lesům zvýšila Saská vláda rozpočet, čímž se vyrovnají zvýšené náklady na zpracování a asanaci kalamitního dříví a dramatické snížení cen kalamitního dříví.

- Jak z vašeho pohledu hodnotíte přístup národního parku Saské Švýcarsko v ponechání stojících kůrovcových souší?

V oblasti ochranného pásma národního parku Saské Švýcarsko je kalamita částečně zpracována a byla provedena asanace, žádná kompenzace okolním vlastníkům lesů národního parku zatím není. Není mi známo, že o tom probíhaly nějaké závažnější diskuze. Stalo se tam to, co se dalo očekávat, a podle odhadu je tam 300 tisíc m3 kalamitního dříví. Princip byl nechat přírodu být.

Děkuji za rozhovor (8. 11. 2019), Markéta Penzešová

Celý rozhovor naleznete v Lesnické práci 12/2019 !

Naposledy změněno: čtvrtek, 02 leden 2020 19:46

(0 hlasů)

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Hlavní zprávy

Kraj Vysočina pro letošek chystá 30 mil. Kč dotací na obnovu lesů

Kraj Vysočina pro letošek chystá 30 mil. Kč dotací na obnovu lesů

Lesnictví

Kraj Vysočina se letos chystá rozdělit 30 milionů korun mezi lesníky, kteří bojují s kůrovcovou kalamitou. Řekl to náměstek hejtmana Vladimír Novotný (ČSSD). Připravovaný grantový...

SVOL nesouhlasí se zařazením stavebních úřadů mezi orgány SSL

SVOL nesouhlasí se zařazením stavebních úřadů mezi orgány SSL

Lesnictví

V minulých dnech zahájila ministryně pro místní rozvoj „kampaň" po českých městech, která má obhájit návrh nového stavebního zákona. Premiér Andrej Babiš usiluje o to...

WOODTEC 2020 se bude konat od 21. do 23. října

WOODTEC 2020 se bude konat od 21. do 23. října

Komerční zpráva

Na základě výsledku proběhlého výběrového řízení Svazu výrobců a dovozců dřevozpracujících strojů a zařízení bylo pro konání národní oborové výstavy dřevozpracující techniky vybráno Výstaviště Brno...

Jak bojovat s kůrovcem v zimě - nové video na NEKRMBROUKA.cz

Jak bojovat s kůrovcem v zimě - nové video na NEKRMBROUKA.cz

Lesnictví

Jako poznat kůrovcem napadený strom v zimním období, jak odlišit sterilní kůrovcové souše a aktivní kůrovcové stromy nebo kolik jedinců lýkožrouta smrkového se může nacházet...

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR

Naše další weby