„Modřín má hned několik výhod, rychle roste hlavně ve smíšených porostech, jejichž přednosti oproti monokulturám jsou evidentní v celé řadě oblastí. Modříny jsou odolnější k biotickému či abiotickému poškození, jsou díky svým ekologickým vlastnostem vynikající dřevinou do porostních směsí a pomáhají vytvářet porosty produktivnější a odolnější vůči stresu suchem. Přitom zastoupení modřínu v českých lesích se pohybuje dlouhodobě kolem pouhých čtyř procent. Navíc v porovnání k ostatním dřevinám je dřevinou konkurenčně slabou, nehrozí jeho živelné samovolné šíření na úkor jiných dřevin směsí,“ uvedl Jan Světlík z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně, který se na výzkumu vedeného Výzkumným ústavem lesního hospodářství a myslivosti podílí. Podle něj byla tato dřevina dosud spíše opomíjená, stálou pozornost věnují lesníci spíše lesům s buky, smrky, duby a borovicemi.
„Stále tedy existují porostní směsi, kterým dosud nebyla z pohledu jejich produkčního potenciálu, ekologických nároků či efektu smíšení věnována patřičná pozornost a sem patří i směsi s modřínem,“ uvedl Světlík. Upozornil přitom na to, že modříny rychle tvoří biomasu a svou korunou propouští poměrně velké množství světla i srážek, což má velký význam v době klimatické změny, a navíc často vede k podpoře vzácnějších druhů rostlin pod korunovým zápojem a tím k podpoře celkové druhové rozmanitosti lesa. Vytvořená dřevní biomasa má navíc nadprůměrnou kvalitu a předpoklady pro různorodé využití.
Potenciální ekonomické přínosy projektu jsou podle Světlíka evidentní. Vědci se budou zabývat zvýšením produkce lesních porostů, možnostmi uplatnění přirozené obnovy s minimalizací vstupů energetických, tedy i ekonomických a s tím souvisejícími možnostmi tvorby různověkých a heterogenních porostů, zlepšením efektivity obnovy rozsáhlých holin nebo úlohou modřínu při podpoře jiných dřevin, které na rozdíl od něj na holých plochách špatně odrůstají. Další spoluřešitelé se budou věnovat například i molekulárně-genetickým aspektům a zpřesňování poznatků o původu našich modřínových populací, i specifickými otázkami paleobotaniky, nebo interakcí modřínu se stanovištěm a bylinnými druhy. Světlík zároveň upozorňuje, že množství ekonomických benefitů se projeví až v dlouhém časovém horizontu, jak je to v lesnictví obvyklé vzhledem k dekádám, po které se les vyvíjí.
Foto: Hans Braxmeier, Pixabay
Lesníci vkládají do modřínu velké naděje, vysazovat jej chtějí ve smíšených porostech. Z hlediska výsadeb činil v českých lesích v roce 2019 podíl listnáčů (51,3 %) a poprvé převýšil jehličnany (48,7 %). Přitom v předcházejících letech převažovaly jehličnany s okolo šedesátiprocentním podílem. Podíl smrku v umělé obnově je dnes okolo 30 %, ale ještě v roce 2015 byl jeho podíl 43 %.
Výsadby modřínu se za posledních 10 let ztrojnásobily na dnešní podíl 2,8 %. Z listnatých dřevin má nejvyšší podíl buk, který měl téměř 50% podíl mezi listnáči. „Z listnatých dřevin asi nejvýrazněji vzrůstá v umělé obnově podíl dubu, jehož podíl se za posledních 10 let zvýšil o 40 % na současných 16,6 %,“ dodal Světlík, který spolu s kolegy z Mendelovy univerzity v Brně bude řešit zejména otázky produkčního potenciálu modřínu ve směsích, účinného doletu semen a dynamiky růstu jeho přirozené obnovy.
Celý projekt vede Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i., MENDELU je spolu s Univerzitou Karlovou a Českou zemědělskou univerzitou v Praze spoluřešitelem. Celkové náklady projektu jsou 19 130 000 Kč. Projekt financuje Národní agentura pro zemědělský výzkum.
Podle TZ MENDELU
Komentáře