Přihlásit

Buk a smrk představují vhodný pár pro smíšené lesy

V souvislosti s měnícími se klimatickými podmínkami se postupně změní i skladba lesů ve prospěch smíšených porostů. Nabízí se proto otázka, jak se jednotlivé druhy spolu snáší a zda se ve směsi například nezpomalí růst jedné dřeviny na úkor té druhé. Odborníci na ekologii lesa z VÚLHM se zaměřili na smrk a buk. Dvě dřeviny, které mají v České republice nejvyšší zastoupení (smrk absolutně, buk v rámci listnáčů) a zároveň velkou perspektivu tvorby směsí ve 4. až 6. lesním vegetačním stupni.

Ilustrační foto: Smíšený smrko bukový les v okolí Velkého Blaníku. Autor: Jan Řezáč

V rámci akce EuMIXFOR mezinárodního programu COST řešili na národní úrovni projekt Koloběh živin ve smíšených lesích. Dílčím cílem výzkumu bylo zjistit, jak se liší vývoj tloušťkových přírůstů smrku a buku v monokultuře a ve směsi, a které faktory či jejich kombinace ovlivňují velikost přírůstů. Výsledky studie na plochách s různými podmínkami růstu ukázaly: Tloušťkový přírůst obou dřevin je v monokultuře a ve směsi podobný bez ohledu na kvalitu stanoviště.

Vyšší odolnost vůči nepříznivým vlivům a s tím spojený stabilizační efekt na produkci a porostní strukturu patří mezi hlavní výhody smíšených porostů. Z pohledu lesního hospodářství je však důležitá i otázka výše produkce směsí v porovnání se stejnorodými porosty. Efekt smíšení na produkci dřeva se může lišit v závislosti např. na vývojové fázi porostu, hustotě porostu, druhu smíšených dřevin, zastoupení dřevin ve směsi, či klimatických podmínkách.

Výzkum se uskutečnil na sedmi různých plochách sítě monitoringu zdravotního stavu lesů ICP Forests. V blízkém okolí monitorační plochy byly následně založeny dvě nové plochy tak, aby v každé oblasti byla k dispozici trojice ploch (čistý porost smrku, čistý porost buku a smíšený porost) v obdobných přírodních podmínkách.

Řešitelé na plochách odebrali vývrty pro retrospektivní analýzu vývoje radiálních tloušťkových přírůstů smrku a buku, zvlášť v čistém porostu a zvlášť ve směsi.

V laboratoři byly vývrty vysušeny a seříznuty. Následně byly změřeny šířky letokruhů. Speciální analýzou (ANCOVA) byl otestován vliv faktorů lokality, druhu dřeviny a smíšení (tj. výskyt v monokultuře nebo ve směsi) na velikost průměrných radiálních tloušťkových přírůstů. ANCOVA prokázala, že velikost přírůstu je ovlivňována především druhem dřeviny a lokalitou, faktor smíšení není pro jednotlivé dřeviny významný.

Výsledky analýzy dlouhodobého trendu tloušťkového přírůstu buku ukázaly, že zatímco v nesmíšeném porostu přírůst akceleruje v mladém věku a pak rychle klesá, ve směsi buk z počátku přirůstá pomaleji, ale přírůsty jsou více vyrovnané a pokles s věkem je méně intenzivní. Pozitivní efekt smíšení na přírůst buku se projeví až v dospělém věku, kdy oslabuje kompetiční výhoda smrku. Svou roli zde hrají i výchovné zásahy, které většinou protěžují buk na úkor smrku.

Smrk vykazuje shodný dlouhodobý trend vývoje tloušťkových přírůstů ve stejnorodém porostu i ve směsi po celou dobu života.

Buk a smrk představují ideální typ směsi, neboť se jedná o kombinaci listnaté a jehličnaté dřeviny s odlišnými ekologickými nároky a odlišnou morfologií kořenového systému. Dřeviny se pak vzájemně doplňují ve využití růstového prostoru a zdrojů prostředí. To dává předpoklad nejen vyšší stability směsí, ale také jejich vyšší produkční úrovně v porovnání s čistými porosty. Naše studie však neprokázala významné rozdíly mezi tloušťkovým přírůstem buku ve směsi a v čistém porostu v porostech do 60 let věku. Stejné výsledky byly potvrzeny i pro smrk," shrnují závěry svého zkoumání autoři studie Monika Vejpustková, Tomáš Čihák a Vít Šrámek.

Vědecký článek o tomto výzkumu najdete zde.

Kontakt na řešitele: Ing. Monika Vejpustková, Ph.D., e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Podle TZ VÚLHM (12. 3. 2019), red.

 

(0 hlasů)

Komentáře   

+3 # Starý 2019-03-13 13:41
Skvělý nápad,
jen zkusím popsat trochu praxe.
Kombinace dřevin dobrá, ale pouze v oplocení, což asi všude není možné a i když je oploceno, kdo zaručí, že se do oplocení nedostane "nedostatková" spárkatá!!!
Stačí jednou za deset let a je konec. Zůstane "možná " smrk.
Ale jak dnes křičí myslivci, že chtějí mít ve stavech běžně "kus velkého masa" daňčí a možná i siky a muflony, tak se rozlučme i se stromy nad deset let věku.
+15 # Máchal 2019-03-14 07:57
To platí do chvíle, než je ho tam dostatek (třeba tolik, co je na té fotce), pak už zvěř nestíhá. Výhodnost pěstování porostních směsí buku a smrku není žádná novinka, škoda že to musíme objevovat a vyzkoumávat znovu a znovu... Staří lesníci (třeba ti Schwarzenberští) s tím uměli hodně dobře pracovat a kde se kontinuita pěstování bučin a smíšených porostů zachovala, tam zas takový problém se zvěří v těchto porostech není. Problém je tam dostat třetí ingredienci hercynské směsi, jedli. I tady jsem ale přesvědčený, že kdyby jí tam plošně bylo dejme tomu 20 %, tak je taky po problému, i ona umí pěkně kobercově zmlazovat.
Bylo by dobré a dlouhodobě výhodné, kdyby se tenhle přístup k pěstování lesů víc rozšířil, nejspíš k tomu ve větší míře dojde, teď když se smrk dostává do nelibosti. I to by se ale mělo dít v rámci rozumných mantinelů, a ne ode zdi ke zdi podle hesla smrk je fuj. Pěstování porostních směsí buku se smrkem je výborné na hodně stanovištích u nás. Buk je velmi zajímavá, odolná a lesnicky výhodná dřevina, má však jednu vadu - neroste na něm smrkové dříví...
-3 # Vladimír Pelíšek 2019-03-15 11:44
Přesně tak, a totéž platí i pro jedli, kde je to jen o něco málo obtížnější (nemá špičaté pupeny, které by aspoň část zvěře odradila od spásání). Z toho plyne i podle mě vhodný mechanismus návratu jedle:

1) Umělá výsadba - včetně přesazování jedinců z místních populací. Větší množství menších oplocenek (do 1000 m2) je základ, individuální (bytelné!) oplůtky jsou doplněk
2) Okamžité ukončení těžby dospělých plodných jedlí (a výjimkou jedinců silně napadených jmelím)
3) Následuje (v měřítku 20-30 let) plošné zmlazování jedle všude tam, kde byly ponechány jedle dospělé
4) Toto zmlazení je třeba každý rok natírat, a to do výšky cca 1 metr - pouze terminál, v případě řidšího náletu i horní přeslen. Ne dříve než v listopadu (riziko smytí)
5) Plošná hustota jedlových jedinců v dané oblasti narůstá, zvěř je nestačí zdaleka všechny likvidovat, resp. přestává je přitahovat, protože už nejsou pro ni raritou, zajímavostí
6) Jedle se stane běžnou součástí podrostu, ve výškách semenáčků až několikametrových stromků.

Od této chvíle pracujeme klasickým podrostním způsobem, oplocujeme a natíráme už jen individuálně.

Objevujeme Ameriku - toto se o jedli i buku ví dávno. Jenže všechny předchozí generace, které to věděly, byly umlčovány saskolesnickými hovady, pro které les bez smrku nebyl lesem, ale pouhým chrouštím. Pro hlupáky, slabochy a zbabělce Německo náš vzor - nejen v lesnictví. Doufám, že dnes je už pro tyto hlupce vyhrazena v lesnickém pekle příslušná lavice hanby.
+4 # najše 2019-03-15 13:43
co ten závěr?? Nějaká sasko-lesnická mafie či co? Možná spíš bavorská ekologická klika, která uplácí Čechy aby si neztěžovali, že kůrovec přilezl z bavorského bezzásahového houští. Smrk se v přemíře rozšířil jako důsledek průmyslové revoluce a né kuli nějakým Sasíkům. V slezké části karpatského oblouku se třeba sázel kuli produkci tzv. doloviny, čili dřeva na výdřevu dolů v ostravsko-karvinském úhelném revíru
0 # Lynx 2019-03-17 09:25
A na Vysočině smrkem komouši zaplňovali Z-půdy a další pozemky. Co na to říkal ÚHUL? Pokud se nepletu, k zalesňování zemědělských půd po roce 1989 vydával ÚHUL stanovisko k typologickému zařazení.
Jak to vypadalo v praxi? Stačí se podívat na leteckou mapu. Obec Kněžice nedaleko Brtnice u Jihlavy. Na mapě mrkněte na sever a mírně vlevo. Krásné dva pásy smrkoviště v polích. Porost do 30-ti let. Nm.výška 550 metrů, ideální podmínky...

Samostatnou kapitolou je pak přístup podniku LČR ke kůrovci v posledních 3 letech. Za to by snad měl někdo nést odpovědnost. Tedy ve fungujícím státě, ne v ČR, jak vidíme.
+7 # Rensa 2019-03-17 21:50
Ty pozemky SZ od Kněžic v katastru jsou zapsané jako louky, nejsou v typologické mapě, nejsou ani v LPIS. Takže s velkou pravděpodobností na výsadbu nebyly čerpány dotace a UHUL se k tomu nevyjadřoval.
A zalesnit zetku (v 550 m n.m. u Kněžic) je asi skutečně nejvhodnější smrkem, ale jako přípravnou dřevinou s obmýtím cca 40 let (což je zrovna ekonomické obmýtí) a až potom tam teprve vysadit pořádný les. A bez dotací.
+4 # Ota-Buršík 2019-03-15 17:45
zdravím pane Máchalem máte plnou pravdu

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Hlavní zprávy

Sněmovna podpořila vládní návrh na rychlejší opatření proti kůrovci

Sněmovna podpořila vládní návrh na rychlejší opatření proti kůrovci

Lesnictví

Opatření podporující boj s kůrovcovou kalamitou asi budou moci nově stanovit ministerstvo zemědělství, krajské úřady a obce s rozšířenou působností. Opatření by měla okamžitou platnost...

Lesníci sčítají škody po vichřici Eberhard

Lesníci sčítají škody po vichřici Eberhard

Lesnictví

Aktualizováno 15. 3. Vichřice Eberhard poničila z neděle na pondělí státnímu podniku Lesy ČR asi milion metrů krychlových dříví. Pro celé území České republiky to...

Portál NEKRMBROUKA.CZ má pomoci s ochranou lesa drobným vlastníkům lesů

Portál NEKRMBROUKA.CZ má pomoci s ochranou lesa drobným vlastníkům lesů

Lesnictví

Nový projekt NEKRMBROUKA.CZ přináší drobným vlastníkům lesů bez lesnického vzdělání jednoduché a srozumitelné informace, jak postupovat v ochraně lesa v době kůrovcové kalamity a přispívá...

Ředitelem lesního a vodního hospodářství Lesů ČR je Vladimír Krchov

Ředitelem lesního a vodního hospodářství Lesů ČR je Vladimír Krchov

Lesnictví

Ředitelem lesního a vodního hospodářství státního podniku Lesy České republiky (LČR) se 7. 3. stal Vladimír Krchov. Dosud byl ředitelem Lesů hlavního města Prahy. Vladimíra...

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR

Naše další weby