Nové výsledky šetření o lesních škodách pro období 2018, 2019 a první měsíce roku 2020 překvapily dokonce i pesimisty v lesnických kruzích. Lesní škody v Německu narostly do výše bezmála čtvrt milionu hektarů. Tuto ohromnou dimenzi škod lze znázornit porovnáním: Národní parky Bavorský les a Šumava, největší souvislá lesní oblast Evropy, se rozprostírají na ploše 92 314 ha – škody na německých lesích jsou víc než dvaapůlkrát větší. Někteří pozorovatelé mluví o největších lesních škodách od druhé světové války...
Pro lesní hospodářství příslušné berlínské ministerstvo BMEL počítá pro výše zmíněné období s 160,5 mil. m3 poškozeného dříví. Jen v roce 2019 se vyskytlo 105 mil. m3 poškozeného dříví. Nejsilnější škody byly zaznamenány ve spolkových zemích Severní Porýní-Vestfálsko (35,1 mil. m3), Bavorsko (26,5 mil. m3), Hesensko (19,9 mil. m3), Badensko-Württembersko (15,8 mil. m3) a Sasko-Anhaltsko (12,6 mil. m3), přičemž část těchto údajů spočívá na statistických propočtech a odhadech z konce února 2020. Všeobecně se vychází z toho, že některá z těchto dat budou muset být vzhledem k dynamice vývoje škod v průběhu roku případně ještě upravena, s velkou pravděpodobností směrem nahoru.
Navzdory skutečnosti, že jsou lesy podle výsledků poslední spolkové inventarizace v roce 2012 (BWI3) rok od roku víc smíšené, vykazují vyšší zásobu dřeva, jsou stále starší a přírodě bližší, stoupají vzhledem k negativnímu vývoji škod v posledních letech ve většině lesních správ Německa obavy o budoucnost lesů.
Velký vliv na průběh lesních škod budou mít během letošního roku povětrnostní podmínky. Lesní správy se obávají, že poměrně teplá zima, málo sněhu a suché jaro usnadní a dokonce podpoří jarní rojení a rozmnožení kůrovce. Po dvou výrazně suchých letech jsou lesy takovou měrou oslabeny, že skýtají pro ničivou aktivitu kůrovce téměř ideální podmínky. Narůstají starosti, že bude špička škod vlivem kůrovce dosažena teprve 2021. A během této doby budou trhy zaplaveny kůrovcovým dřevem, které se nedá buď vůbec, nebo jen za velmi nízkou cenu prodat. Nehledě na to, že letošní únor přinesl do jisté míry vláhu, je převážná většina lesních oblastí ještě velmi suchá. V hlubších vrstvách půdy (do hloubky cca 2 m) a také v zásobách spodních vod vládne, především v severních a východních spolkových zemích, i nadále výrazný deficit vody.
Víc než polovina lesů Německa tvoří jehličnany. Za účelem jejich úspěšné přeměny ve stabilnější a změně klimatu odolnější smíšené lesy by se měly skládat z nejméně tří různých dřevin. Kromě toho je prvořadě nutné, na rozsáhlých, po napadení kůrovcem vyklizených holinách neprodleně zakládat smíšené mlaziny. V opačném případě hrozí nebezpečí nežádoucího zmlazení, především nežádoucím smrkem. Po několika málo letech by nastal podobný problém, který aktuálně vyžaduje nákladné řešení.
Velkoplošné zakládání lesů vyžaduje podle druhu dřeviny a růstového stanoviště náklady ve výši 7 000 až 10 000 eur na hektar. Další vysoké výdaje představují personál a ochrana proti kůrovci. "A jelikož byly v posledních třiceti letech personální stavy v lesním hospodářství o 60 % sníženy, je tento cíl založit v blízké době nové rozsáhlé lesy, nedosažitelný," obává se např. Ulrich Dohle, předseda Svazu německých lesníků (BDF). A není s těmito obavami sám.
S cílem ovládnutí a alespoň částečného řešení stávajících problémů schválilo ministerstvo BMEL v prosinci 2019 program „Společná úloha zlepšení zemědělské struktury" (GAK), v jehož rámci byly pro lesní hospodářství uvolněny finanční prostředky ve výši 480 mil. eur. Včetně finančních podpor spolkových zemí je pro odvoz poškozeného dříví, nutnou obnovu lesa a další postupné rozšíření smíšených, změně klimatu přizpůsobených lesů k dispozici celkem něco přes 800 mil. eur. Za realizaci programu jsou odpovědné spolkové země. Důležité přitom hlavně je, aby povolovací řízení probíhala urychleně. Majitelé poškozených lesů, v první řadě více než 2 mil. soukromých vlastníků, tyto finanční podpory nutně a neprodleně potřebují.
Jak německá Lesohospodářská rada (DFR) tak i BDF kritizují aktuálně často váznoucí přidělování podpor majitelům lesů. „Záchrana našich lesů nesmí ztroskotat na byrokracii," zdůraznil president DFR na adresu příslušných správních úřadů spolkových zemí.
Ministerstvo BMEL uveřejnilo v dubnu pravidelný přehled o stavu lesů v Německu. Data pro rok 2019 potvrzují plně důrazné zhoršení situace. Podíl zřetelné defoliace koruny (stupně poškození 2 až 4) hlavních lesních dřevin se zvýšil z 29 % 2018 v létě 2019 na 36 %. Podíl stromů bez defoliace se snížil z 28 % na 22 %. Střední hodnota defoliace se zvýšila z 22 % na víc než 25 %.
Částečně velmi silný nárůst zřetelné defoliace byl pro rok 2019 v porovnání s rokem 2018 zjištěn u těchto dřevin:
- u smrku z 30 % na 36 %, varovný stupeň se snížil ze 40 % na 36 %, bez defoliace bylo 28 % stromů (2018: 30 %);
- u borovice z 15 % na 26 %, varovný stupeň stoupl z 54 % na 56 %, bez defoliace bylo jen 18 % stromů (2018: 31 %) – nejnižší podíl zdravých stromů od počátku šetření;
- u buku z 39 % na 47 %, varovný stupeň klesl z z 42 % na 37 %, bez defoliace bylo 16 % stromů (2018: 19 %);
- u dubu z 42 % na 50 %, varovný stupeň klesl z 38 % na 33 %, bez defoliace bylo 17 % stromů (2018: 20 %).
Silné zvýšení defoliace u buku potvrdilo, že tato dřevina zvlášť silně trpí suchem. V národním parku Hainich (Durynsko), jehož jedinečné bukové lesy jsou uváděny na seznamu přírodního dědictví UNESCO, odumírají bukové porosty plošně na mělkých půdách jižních svahů. Dub, jehož stav je podobně problematický jako u buku, má podle názoru lesních odborníků o něco větší šanci se změně klimatu přizpůsobit.
Ve stojícím a ležícím mrtvém dřevě na území Německa je aktuálně vázáno 1,26 mld. t uhlíku, včetně hrabanky a minerální půdy do hloubky 30 cm dokonce víc než 2 mld. t. Lesy „odlehčují" ovzduší ročně o 62 mil. t oxidu uhličitého CO2, podílejícího se z velké části na změně klimatu. Vysoké a v posledních letech stále rozsáhlejší lesní škody by mohly ale v budoucnosti tyto faktory změnit.
„Extrémně suché roky 2018, 2019 a první jarní týdny roku 2020 jasně a neodvratně potvrdily, že změna klimatu dorazila i do německých lesů," říká Nicole Wellbrocková, koordinátorka šetření stavu spolkového výzkumného ústavu pro lesy Johanna Heinricha von Thünena, institut lesních ekosystémů, v brandenburgském Eberswalde. A dodává: „Les bude vždycky. Les neodumře, ale silně se změní. V příštích 30 až 40 letech budou v lesích převládat jiné dřeviny než ty dnešní." „Právě teď a neodkladně se musíme důkladně připravit pro vytváření lesů budoucnosti," zdůraznil Jürgen Bauhus, profesor katedry pěstování lesů univerzity ve Freiburku. K tomuto jasnému výroku není co dodávat...
Exkluzivně pro redakci Silvarium.cz,
Stan Cejchan