Logo
Vytisknout tuto stránku

CZECH FOREST zveřejnil prognózu vývoje lesnicko-dřevařského sektoru

Členové CZECH FOREST think tank zveřejnili prognózu vývoje lesnicko-dřevařského sektoru od roku 2020. Pokud bude pokračovat trend posledních let, bude podle této prognózy v roce 2020 objem kůrovcem napadeného dříví činit 40-60 mil. m3. Nárůst napadení porostů očekávají členové think tanku i v roce 2021, kdy vzhledem k předpokládanému objemu nezpracovaného kůrovcového dříví a těžebním, asanačním kapacitám může objemu napadených porostů vzrůst až na 80-120 mil. m3. Postupný pokles objemu napadení porostů je očekáván od roku 2022.

Doporučený CZECH FOREST zveřejnil prognózu vývoje lesnicko-dřevařského sektoru

Situace lesnicko-dřevařského sektoru a zejména vlastníků lesů je zásadním způsobem ovlivněna dopady minulých suchých let a následnou kůrovcovou kalamitou. Stav, kdy objem dříví napadeného kůrovci převyšuje celkové těžebně dopravní kapacity v ČR, byl ještě před několika lety zcela nepředstavitelný. Je zřejmé, že dopady tohoto stavu se dotknou s různou intenzitou a v různém časovém horizontu téměř všech součástí lesnicko-dřevařského sektoru," uvádí prognóza.

Autoři výhledu také uvádějí, že pro stanovení objektivní prognózy vývoje napadení porostů nejsou k dispozici relevantní data, predikce vývoje počasí ani zkušenosti, z nichž by při prognóze bylo možné čerpat. Proto se rozhodli koncipovat prognózu zejména jako souhrn aspektů, které mohou mít na budoucí vývoj podstatný vliv a upozornění na možné negativní dopady, ale i na některé možné příležitosti.

Při tvorbě prognózy byly zohledněny například následující aspekty:

  • Historický vývoj napadení a těžeb – od roku 2015 je zaznamenáno každoročně zhruba zdvojnásobení kůrovcových těžeb, od roku 2018 již kůrovcové těžby nekorespondují s objemem napadeného nezpracovaného dříví. Za rok 2019 odhadují členové think tanku napadení cca 30 mil. m3.
  • Reálné kapacity – těžební kapacity jsou od roku 2018 pravděpodobně na maximu (26 mil. m3 - celková těžba v ČR v roce 2018), naopak lze očekávat poptávku po těžbě a dopravě dříví z Německa a Rakouska. Míra napadení, velikost spravovaných oblastí a jejich personální zabezpečení často neumožňuje včasné vyhledání všech napadených stromů.
  • Struktura vlastnictví – téměř 20 % plochy lesů vlastní fyzické osoby (406 tis. vlastníků), z nichž 96 % vlastní lesy o výměře do 5 ha. Ekonomické podmínky vlastníků lesů, nedostatek kapacit a neinformovanost představují rizika a často i příčiny nedostatečných opatření proti šíření kalamity u významné části drobných vlastníků.
  • Vliv odbytu a ekonomiky – reálné zpracovatelské kapacity jehličnatého dříví v ČR se pohybují kolem 11 mil. m3.
  • Vliv počasí – vláhový deficit a nadprůměrné teploty přetrvávají, populace lýkožrouta smrkového od roku 2018, kdy proběhla na většině území kompletní tři rojení, je stále extrémně vysoká.
  • Příklad Vysočiny – první pozorování rozvoje kalamity bylo zaznamenáno v roce 2015, zásadní nárůst napadení v roce 2016 a v roce 2019 lze většinu SM lesů považovat za napadené nebo kriticky ohrožené (cca 70 mil. m3).
  • Zpomalení kalamity – zpomalení kalamity znamená z provozních zkušeností nutnost vytěžit a asanovat 90 % napadených stromů v odpovídajícím období. Existuje již mnoho oblastí (odhad 30-40 % lesů), kde dosažení tohoto stavu není z kapacitních důvodů možné.

Tématu se věnoval pořad 90' ČT24 12. 2. 2020 (hosté: Jan Příhoda, předseda, Czech Forest think tank Patrik Mlynář, náměstek pro sekci lesního hospodářství, Ministerstvo zemědělství Marek Turčáni, prorektor pro strategii, Česká zemědělská univerzita v Praze). Můžete ho zhlédnout zde.

Prezentovaná prognóza předpokládá další rozvoj kůrovcové kalamity na většině území, kdy hlavními důvody jsou: extrémní nárůst početnosti lýkožrouta smrkového v lesích, současná míra napadení porostů, deficit srážek oslabující porosty a kapacitní možnosti pro boj s kalamitou.

Boj s kalamitou může být podle dokumentu silně ovlivněn nedostatkem financí na straně vlastníků lesů, ale také přístupem státu k boji s kalamitou. Za riziko lze označit i hypotetickou možnost rezignace na zpomalení kůrovcové kalamity v národních parcích.

Přesto je podle názoru členů think tanku reálné kalamitu v mnoha oblastech efektivně brzdit a vytvářet tak podmínky pro přirozené zmlazení, jehož nastartování může znamenat významnou úsporu při obnově porostů.

Zvýšená pozornost a zejména podpora by podle jejich názoru měla být věnována oblastem, kde ještě nedošlo k plošnému rozvoji kalamity a kde lze považovat pěstování smrku i z hlediska klimatických změn za perspektivní (viz Návrh krizového členění podpory ochrany lesa).

 

Poznámka ke grafu Kůrovcové těžby a napadení:
Vizualizace „prognózy" vycházející z dosavadních trendů se zohledněním geografických specifik v podobě výše zásob smrkových porostů v jednotlivých nadmořských výškách a krajích, aktuálního rozsahu napadení, časových rozložení šíření kůrovcové kalamity na Vysočině, kapacitních a zpracovatelských možností nebo vývoje teplot, srážek a populace lýkožrouta smrkového. Graf nezohledňuje těžbu sterilních kůrovcových souší, které se v daný rok nepodaří vytěžit. Uvedený graf není výsledkem matematicko-statistického algoritmu, ale výstupem odborné diskuze členů CZECH FOREST think tank nad dostupnými daty. Je mnoho faktorů, které mohou budoucí vývoj pozitivně i negativně ovlivnit. S tímto vědomím je také graf zveřejněn.

Celá prognóza je ke stažení zde.

Podle TZ CFTT, red.

Naposledy změněno: čtvrtek, 13 únor 2020 15:09

(1 Hlasovat)
Silvarium.cz | Provozovatel Lesnická práce s.r.o. | All Rights Reserved.