Přihlásit

CZECH FOREST zveřejnil prognózu vývoje lesnicko-dřevařského sektoru

Členové CZECH FOREST think tank zveřejnili prognózu vývoje lesnicko-dřevařského sektoru od roku 2020. Pokud bude pokračovat trend posledních let, bude podle této prognózy v roce 2020 objem kůrovcem napadeného dříví činit 40-60 mil. m3. Nárůst napadení porostů očekávají členové think tanku i v roce 2021, kdy vzhledem k předpokládanému objemu nezpracovaného kůrovcového dříví a těžebním, asanačním kapacitám může objemu napadených porostů vzrůst až na 80-120 mil. m3. Postupný pokles objemu napadení porostů je očekáván od roku 2022.

Doporučený CZECH FOREST zveřejnil prognózu vývoje lesnicko-dřevařského sektoru

Situace lesnicko-dřevařského sektoru a zejména vlastníků lesů je zásadním způsobem ovlivněna dopady minulých suchých let a následnou kůrovcovou kalamitou. Stav, kdy objem dříví napadeného kůrovci převyšuje celkové těžebně dopravní kapacity v ČR, byl ještě před několika lety zcela nepředstavitelný. Je zřejmé, že dopady tohoto stavu se dotknou s různou intenzitou a v různém časovém horizontu téměř všech součástí lesnicko-dřevařského sektoru," uvádí prognóza.

Autoři výhledu také uvádějí, že pro stanovení objektivní prognózy vývoje napadení porostů nejsou k dispozici relevantní data, predikce vývoje počasí ani zkušenosti, z nichž by při prognóze bylo možné čerpat. Proto se rozhodli koncipovat prognózu zejména jako souhrn aspektů, které mohou mít na budoucí vývoj podstatný vliv a upozornění na možné negativní dopady, ale i na některé možné příležitosti.

Při tvorbě prognózy byly zohledněny například následující aspekty:

  • Historický vývoj napadení a těžeb – od roku 2015 je zaznamenáno každoročně zhruba zdvojnásobení kůrovcových těžeb, od roku 2018 již kůrovcové těžby nekorespondují s objemem napadeného nezpracovaného dříví. Za rok 2019 odhadují členové think tanku napadení cca 30 mil. m3.
  • Reálné kapacity – těžební kapacity jsou od roku 2018 pravděpodobně na maximu (26 mil. m3 - celková těžba v ČR v roce 2018), naopak lze očekávat poptávku po těžbě a dopravě dříví z Německa a Rakouska. Míra napadení, velikost spravovaných oblastí a jejich personální zabezpečení často neumožňuje včasné vyhledání všech napadených stromů.
  • Struktura vlastnictví – téměř 20 % plochy lesů vlastní fyzické osoby (406 tis. vlastníků), z nichž 96 % vlastní lesy o výměře do 5 ha. Ekonomické podmínky vlastníků lesů, nedostatek kapacit a neinformovanost představují rizika a často i příčiny nedostatečných opatření proti šíření kalamity u významné části drobných vlastníků.
  • Vliv odbytu a ekonomiky – reálné zpracovatelské kapacity jehličnatého dříví v ČR se pohybují kolem 11 mil. m3.
  • Vliv počasí – vláhový deficit a nadprůměrné teploty přetrvávají, populace lýkožrouta smrkového od roku 2018, kdy proběhla na většině území kompletní tři rojení, je stále extrémně vysoká.
  • Příklad Vysočiny – první pozorování rozvoje kalamity bylo zaznamenáno v roce 2015, zásadní nárůst napadení v roce 2016 a v roce 2019 lze většinu SM lesů považovat za napadené nebo kriticky ohrožené (cca 70 mil. m3).
  • Zpomalení kalamity – zpomalení kalamity znamená z provozních zkušeností nutnost vytěžit a asanovat 90 % napadených stromů v odpovídajícím období. Existuje již mnoho oblastí (odhad 30-40 % lesů), kde dosažení tohoto stavu není z kapacitních důvodů možné.

Tématu se věnoval pořad 90' ČT24 12. 2. 2020 (hosté: Jan Příhoda, předseda, Czech Forest think tank Patrik Mlynář, náměstek pro sekci lesního hospodářství, Ministerstvo zemědělství Marek Turčáni, prorektor pro strategii, Česká zemědělská univerzita v Praze). Můžete ho zhlédnout zde.

Prezentovaná prognóza předpokládá další rozvoj kůrovcové kalamity na většině území, kdy hlavními důvody jsou: extrémní nárůst početnosti lýkožrouta smrkového v lesích, současná míra napadení porostů, deficit srážek oslabující porosty a kapacitní možnosti pro boj s kalamitou.

Boj s kalamitou může být podle dokumentu silně ovlivněn nedostatkem financí na straně vlastníků lesů, ale také přístupem státu k boji s kalamitou. Za riziko lze označit i hypotetickou možnost rezignace na zpomalení kůrovcové kalamity v národních parcích.

Přesto je podle názoru členů think tanku reálné kalamitu v mnoha oblastech efektivně brzdit a vytvářet tak podmínky pro přirozené zmlazení, jehož nastartování může znamenat významnou úsporu při obnově porostů.

Zvýšená pozornost a zejména podpora by podle jejich názoru měla být věnována oblastem, kde ještě nedošlo k plošnému rozvoji kalamity a kde lze považovat pěstování smrku i z hlediska klimatických změn za perspektivní (viz Návrh krizového členění podpory ochrany lesa).

 

Poznámka ke grafu Kůrovcové těžby a napadení:
Vizualizace „prognózy" vycházející z dosavadních trendů se zohledněním geografických specifik v podobě výše zásob smrkových porostů v jednotlivých nadmořských výškách a krajích, aktuálního rozsahu napadení, časových rozložení šíření kůrovcové kalamity na Vysočině, kapacitních a zpracovatelských možností nebo vývoje teplot, srážek a populace lýkožrouta smrkového. Graf nezohledňuje těžbu sterilních kůrovcových souší, které se v daný rok nepodaří vytěžit. Uvedený graf není výsledkem matematicko-statistického algoritmu, ale výstupem odborné diskuze členů CZECH FOREST think tank nad dostupnými daty. Je mnoho faktorů, které mohou budoucí vývoj pozitivně i negativně ovlivnit. S tímto vědomím je také graf zveřejněn.

Celá prognóza je ke stažení zde.

Podle TZ CFTT, red.

Naposledy změněno: čtvrtek, 13 únor 2020 15:09

(1 Hlasovat)

Komentáře   

+15 # schutzmeister@iex.cz 2020-02-15 11:55
Jak to vidím "nevědecky" tady na Šumavě :
1.historické napadení - na Libavé to začalo daleko dříve a tady sucho uhodilo už 2013 a katastrofa přišla v zimě 14/15 - čili chybné východisko úvahy o dvojnásobení těžeb.
2. reálné kapacity - dnes se těží jen to, co se dokáže prodat. To nemá s realitou kapacit nic společného.
3. struktura vlastnictví - ne každý sedlák to prošvihl tak, jako LČR.
4. Vliv odbytu v ČR - minimální vliv - podstatný je vliv odbytu v zahraničí, respektive obchodní kontakty a ty reálně násobně narostly, ne, že ne.
5.Vliv počasí - tady na Šumavě je nejlepší proti kůrovcová zima za poslední dekádu. Teplo, bahno - stromy táhnou vodu. Už vloni se většina porostů vzpamatovávala. Kůrovec žere jen téměř souše.
6. Příklad Vysočiny - jenže tam fakt zaspali. Stejně tak ve Šluknovském výběžku. Tady je dotěženo, když nepočítám borovici.
7. Zpomalení kalamity - největší vliv má počasí, ne těžba. Tak to bylo historicky všude. Kdyby ne, tak tady na Šumavě máme holiny už od roku 1995. Co je suché, je suché a zbytek budou paběrky.
Kdyby to mělo jít tak, jak páni inženýři věští, tak už můžeme LČR rovnou zavřít. Těžko budou za 4 roky v plusu.
+13 # hanz 2020-02-16 13:53
Není co dotat , s.p.LČR jestli bude někdy v plusu s přístupem k zadávání prací na svém majetku, ve způsobu hospodaření a jejich slavném marketingu kdy sponzorují vše sic nevim k čemu, kdy firmy nebudu radši jmenovat vyhrávají zakázky na činnosti které jim zajišťují zdárný blahobyt a prosperitu na úkor nás všech tak pochybuji o nějakém zdárném ekonomickém přínosu po cirka čtyrech letech no uvidíme jediný kladný ekonomický efekt momentálně spočívá v pronájmu honiteb a prodeji nepotřebného majetku jak dlouho? Prohlasit že budem ve ztrátě čtyři roky si koleduje o prošetření jak je to možné , jejich výmluvy hlavně toho slavného manažerského spolku v Hradci je scela mimo mísu

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Hlavní zprávy

Lesy ČR zahajují podcastový kanál Uchem v mechu

Lesy ČR zahajují podcastový kanál Uchem v mechu

Lesnictví

Vlastní podcastový kanál UCHEM V MECHU mají od dubna jako první státní podnik v zemi Lesy České republiky. Odstartoval rozhovorem s generálním ředitelem Josefem Vojáčkem.

Na ošetřovné mají nárok i živnostníci v zemědělství a lesnictví

Na ošetřovné mají nárok i živnostníci v zemědělství a lesnictví

Lesnictví

Nárok na ošetřovné pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) v rámci programu na podporu malých podniků postižených šířením koronaviru mají nově také zemědělci a lesníci...

Anketa Lesnické práce: Dopady nouzového stavu na lesnicko-dřevařský sektor

Anketa Lesnické práce: Dopady nouzového stavu na lesnicko-dřevařský sektor

Lesnictví

V průběhu března 2020 se i v České republice začal šířit nový typ koronaviru s odborným označením SARS-CoV-2, způsobující nemoc COVID-19. Po zkušenostech z jiných...

MZe stanovilo podmínky pro dočasné skládkování dříví na zemědělské půdě

MZe stanovilo podmínky pro dočasné skládkování dříví na zemědělské půdě

Lesnictví

Ministerstvo zemědělství ve spolupráci se Státním zemědělským intervenčním fondem (SZIF) nyní nově definovalo podmínky, za kterých je možné skutečnost skladování dřeva na zemědělské půdě z...

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR

Naše další weby