logo Silvarium tisk

CZECH FOREST zveřejnil prognózu vývoje lesnicko-dřevařského sektoru

Členové CZECH FOREST think tank zveřejnili prognózu vývoje lesnicko-dřevařského sektoru od roku 2020. Pokud bude pokračovat trend posledních let, bude podle této prognózy v roce 2020 objem kůrovcem napadeného dříví činit 40-60 mil. m3. Nárůst napadení porostů očekávají členové think tanku i v roce 2021, kdy vzhledem k předpokládanému objemu nezpracovaného kůrovcového dříví a těžebním, asanačním kapacitám může objemu napadených porostů vzrůst až na 80-120 mil. m3. Postupný pokles objemu napadení porostů je očekáván od roku 2022.

Situace lesnicko-dřevařského sektoru a zejména vlastníků lesů je zásadním způsobem ovlivněna dopady minulých suchých let a následnou kůrovcovou kalamitou. Stav, kdy objem dříví napadeného kůrovci převyšuje celkové těžebně dopravní kapacity v ČR, byl ještě před několika lety zcela nepředstavitelný. Je zřejmé, že dopady tohoto stavu se dotknou s různou intenzitou a v různém časovém horizontu téměř všech součástí lesnicko-dřevařského sektoru," uvádí prognóza.

Autoři výhledu také uvádějí, že pro stanovení objektivní prognózy vývoje napadení porostů nejsou k dispozici relevantní data, predikce vývoje počasí ani zkušenosti, z nichž by při prognóze bylo možné čerpat. Proto se rozhodli koncipovat prognózu zejména jako souhrn aspektů, které mohou mít na budoucí vývoj podstatný vliv a upozornění na možné negativní dopady, ale i na některé možné příležitosti.

Při tvorbě prognózy byly zohledněny například následující aspekty:

  • Historický vývoj napadení a těžeb – od roku 2015 je zaznamenáno každoročně zhruba zdvojnásobení kůrovcových těžeb, od roku 2018 již kůrovcové těžby nekorespondují s objemem napadeného nezpracovaného dříví. Za rok 2019 odhadují členové think tanku napadení cca 30 mil. m3.
  • Reálné kapacity – těžební kapacity jsou od roku 2018 pravděpodobně na maximu (26 mil. m3 - celková těžba v ČR v roce 2018), naopak lze očekávat poptávku po těžbě a dopravě dříví z Německa a Rakouska. Míra napadení, velikost spravovaných oblastí a jejich personální zabezpečení často neumožňuje včasné vyhledání všech napadených stromů.
  • Struktura vlastnictví – téměř 20 % plochy lesů vlastní fyzické osoby (406 tis. vlastníků), z nichž 96 % vlastní lesy o výměře do 5 ha. Ekonomické podmínky vlastníků lesů, nedostatek kapacit a neinformovanost představují rizika a často i příčiny nedostatečných opatření proti šíření kalamity u významné části drobných vlastníků.
  • Vliv odbytu a ekonomiky – reálné zpracovatelské kapacity jehličnatého dříví v ČR se pohybují kolem 11 mil. m3.
  • Vliv počasí – vláhový deficit a nadprůměrné teploty přetrvávají, populace lýkožrouta smrkového od roku 2018, kdy proběhla na většině území kompletní tři rojení, je stále extrémně vysoká.
  • Příklad Vysočiny – první pozorování rozvoje kalamity bylo zaznamenáno v roce 2015, zásadní nárůst napadení v roce 2016 a v roce 2019 lze většinu SM lesů považovat za napadené nebo kriticky ohrožené (cca 70 mil. m3).
  • Zpomalení kalamity – zpomalení kalamity znamená z provozních zkušeností nutnost vytěžit a asanovat 90 % napadených stromů v odpovídajícím období. Existuje již mnoho oblastí (odhad 30-40 % lesů), kde dosažení tohoto stavu není z kapacitních důvodů možné.

Tématu se věnoval pořad 90' ČT24 12. 2. 2020 (hosté: Jan Příhoda, předseda, Czech Forest think tank Patrik Mlynář, náměstek pro sekci lesního hospodářství, Ministerstvo zemědělství Marek Turčáni, prorektor pro strategii, Česká zemědělská univerzita v Praze). Můžete ho zhlédnout zde.

Prezentovaná prognóza předpokládá další rozvoj kůrovcové kalamity na většině území, kdy hlavními důvody jsou: extrémní nárůst početnosti lýkožrouta smrkového v lesích, současná míra napadení porostů, deficit srážek oslabující porosty a kapacitní možnosti pro boj s kalamitou.

Boj s kalamitou může být podle dokumentu silně ovlivněn nedostatkem financí na straně vlastníků lesů, ale také přístupem státu k boji s kalamitou. Za riziko lze označit i hypotetickou možnost rezignace na zpomalení kůrovcové kalamity v národních parcích.

Přesto je podle názoru členů think tanku reálné kalamitu v mnoha oblastech efektivně brzdit a vytvářet tak podmínky pro přirozené zmlazení, jehož nastartování může znamenat významnou úsporu při obnově porostů.

Zvýšená pozornost a zejména podpora by podle jejich názoru měla být věnována oblastem, kde ještě nedošlo k plošnému rozvoji kalamity a kde lze považovat pěstování smrku i z hlediska klimatických změn za perspektivní (viz Návrh krizového členění podpory ochrany lesa).

 

Poznámka ke grafu Kůrovcové těžby a napadení:
Vizualizace „prognózy" vycházející z dosavadních trendů se zohledněním geografických specifik v podobě výše zásob smrkových porostů v jednotlivých nadmořských výškách a krajích, aktuálního rozsahu napadení, časových rozložení šíření kůrovcové kalamity na Vysočině, kapacitních a zpracovatelských možností nebo vývoje teplot, srážek a populace lýkožrouta smrkového. Graf nezohledňuje těžbu sterilních kůrovcových souší, které se v daný rok nepodaří vytěžit. Uvedený graf není výsledkem matematicko-statistického algoritmu, ale výstupem odborné diskuze členů CZECH FOREST think tank nad dostupnými daty. Je mnoho faktorů, které mohou budoucí vývoj pozitivně i negativně ovlivnit. S tímto vědomím je také graf zveřejněn.

Celá prognóza je ke stažení zde.

Podle TZ CFTT, red.

Líbil se vám článek?
(1 hlas)

Komentáře  

+15 # schutzmeister@iex.cz 2020-02-15 11:55
Jak to vidím "nevědecky" tady na Šumavě :
1.historické napadení - na Libavé to začalo daleko dříve a tady sucho uhodilo už 2013 a katastrofa přišla v zimě 14/15 - čili chybné východisko úvahy o dvojnásobení těžeb.
2. reálné kapacity - dnes se těží jen to, co se dokáže prodat. To nemá s realitou kapacit nic společného.
3. struktura vlastnictví - ne každý sedlák to prošvihl tak, jako LČR.
4. Vliv odbytu v ČR - minimální vliv - podstatný je vliv odbytu v zahraničí, respektive obchodní kontakty a ty reálně násobně narostly, ne, že ne.
5.Vliv počasí - tady na Šumavě je nejlepší proti kůrovcová zima za poslední dekádu. Teplo, bahno - stromy táhnou vodu. Už vloni se většina porostů vzpamatovávala. Kůrovec žere jen téměř souše.
6. Příklad Vysočiny - jenže tam fakt zaspali. Stejně tak ve Šluknovském výběžku. Tady je dotěženo, když nepočítám borovici.
7. Zpomalení kalamity - největší vliv má počasí, ne těžba. Tak to bylo historicky všude. Kdyby ne, tak tady na Šumavě máme holiny už od roku 1995. Co je suché, je suché a zbytek budou paběrky.
Kdyby to mělo jít tak, jak páni inženýři věští, tak už můžeme LČR rovnou zavřít. Těžko budou za 4 roky v plusu.
+13 # hanz 2020-02-16 13:53
Není co dotat , s.p.LČR jestli bude někdy v plusu s přístupem k zadávání prací na svém majetku, ve způsobu hospodaření a jejich slavném marketingu kdy sponzorují vše sic nevim k čemu, kdy firmy nebudu radši jmenovat vyhrávají zakázky na činnosti které jim zajišťují zdárný blahobyt a prosperitu na úkor nás všech tak pochybuji o nějakém zdárném ekonomickém přínosu po cirka čtyrech letech no uvidíme jediný kladný ekonomický efekt momentálně spočívá v pronájmu honiteb a prodeji nepotřebného majetku jak dlouho? Prohlasit že budem ve ztrátě čtyři roky si koleduje o prošetření jak je to možné , jejich výmluvy hlavně toho slavného manažerského spolku v Hradci je scela mimo mísu

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Populární zprávy

Více motivace, méně regulace – ministr Výborný představil novelu lesního zákona

Více motivace, méně regulace – ministr Výborný představil novelu lesního zákona

Zobrazení: 3106

Video a anketa v článku. Po zhruba 1,5 roce příprav představil ministr zemědělství Marek Výborný novelu...

ČLS proti vyhlášení NP Křivoklátsko v otevřeném dopise Marku Výbornému

ČLS proti vyhlášení NP Křivoklátsko v otevřeném dopise Marku Výbornému

Zobrazení: 2237

Anketa uvnitř. Ministru zemědělství Marku Výbornému zaslal pobočný spolek České lesnické společnosti Křivoklát (PS ČLS) otevřený...

Vedení Lesů ČR shrnulo výsledky hospodaření za rok 2023 a plány pro letošní rok

Vedení Lesů ČR shrnulo výsledky hospodaření za rok 2023 a plány pro letošní rok

Zobrazení: 2174

Aktualizováno: Video na konci článku Lesy České republiky s odezníváním kůrovcové kalamity snížily těžbu dříví o...

Jak je to s přirozeným výskytem modřínu v českých zemích

Jak je to s přirozeným výskytem modřínu v českých zemích

Zobrazení: 2015

Anketa na konci. Koncept původnosti v populační biologii je problematický, protože stojí a padá s fragmentárními...

Novým ředitelem Lesní správy Lány se stane Michal Pernica

Novým ředitelem Lesní správy Lány se stane Michal Pernica

Zobrazení: 2012

Na základě výběrového řízení byl vybrán nový ředitel příspěvkové organizace Kanceláře prezidenta republiky Lesní správy Lány...

MZe zveřejnilo aktualizaci přehledu veškerých podpor pro vlastníky lesů, podnikatele v lesním hospodářství a uživatele honiteb

MZe zveřejnilo aktualizaci přehledu veškerých podpor pro vlastníky lesů, podnikatele v lesním hospodářství a uživatele honiteb

Zobrazení: 1491

Ministerstvo zemědělství zveřejnilo aktualizované dotační programy (stav k 15. 1. 2024). V dokumentu pro vlastníky lesů, podnikatele...

Poslední komentáře

Anketa

Může Vám být aplikace ClimRisk užitečná při Vaší péči les?

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby

Sociální sítě