Přihlásit

Nezvládnuté stavy jelena siky decimují přírodu

Exotických býložravců jako jelen sika u nás žije nejméně 8krát víc, než umožňuje zákon o myslivosti. V České republice evidujeme druhou největší evropskou populaci tohoto východoasijského druhu jelena. Na prvním místě je Skotsko, kde jelena siku již musejí lovit profesionálové. Rychlé rozšiřování jeho výskytu v ČR přináší křížení a s ním spojené zničení populace našeho původního jelena evropského. Přemnožení sikové navíc způsobují lesníkům i zemědělcům rozsáhlé škody a devastují ekosystémy. Současná podoba mysliveckého hospodaření na řešení tohoto problému prokazatelně nestačí, hlavní nadějí pro vyvážené ekosystémy českých lesů je tak prosazení změn v aktuálně projednávané novele zákona o myslivosti v Poslanecké sněmovně.

Doporučený Foto: Manfred Richter, Pixabay Foto: Manfred Richter, Pixabay

Informace o vykazovaných početních stavech populace jelenů sika v ČR přináší každoročně myslivecká statistika. Prezentované stavy jsou ale založené na podhodnocených údajích myslivců. Přesto přiznané počty jelenů sika dlouhodobě rostou. Dle aktuálních mysliveckých dat jejich stav téměř osmkrát převyšuje maximální možný počet daný zákonem o myslivosti. Tedy takový počet, kdy zvěř nezasahuje škodlivě do ekosystému a nezpůsobuje výrazné škody v lesích a na polích. Obrovská stáda jelenů sika na Plzeňsku připomínající spíše migraci pakoňů po afrických pláních jsou často natáčena řidiči a turisty.

Lesníci, ekologové i vlastníci lesů a zemědělských pozemků dlouhodobě upozorňují, že dochází k porušování zákona o myslivosti, který v praxi nefunguje. Početní stavy jelenů sika za posledních dvacet let vzrostly v rozporu se zákonem o myslivosti nejméně na dvojnásobek za nečinného přihlížení Ministerstva zemědělství a jím řízené státní správy.

Graf: Porovnání vývoje početních stavů jelena siky přiznaných myslivci a legislativně maximálně možných stavů dle údajů Ministerstva zemědělství 

Jelen sika unikl z původně oborních mysliveckých chovů do naší přírody v první polovině 20. století a již v padesátých letech způsoboval lokální problémy. Další prudké rozšiřování areálu jeho výskytu a eskalace problémů s nežádoucí hybridizací a škodami v lesích i na polích byla způsobena tím, že jelena siku myslivci vítají s otevřenou náručí jako zpestření loveckých příležitostí, trofejí i zvěřiny. Umožnila jim to naprosto benevolentní a dosud přetrvávající legislativa i přístup státní správy. 

Tristní stav mohou nyní napravit poslanci a poslankyně. Vládní návrh novely zákona o myslivosti, který na konci března prošel 1. čtením v poslanecké sněmovně, však neodpovídá potřebám dnešní krajiny. Proto osm významných profesních a nevládních organizací již v polovině července loňského roku deklarovalo jednotný postup a navrhuje nejpotřebnější změny a doplnění vládního návrhu, které je třeba urychleně v zákonu o myslivosti zakotvit. Koalice organizací požaduje ve veřejném zájmu především nastavení rovnováhy mezi početností spárkaté zvěře a krajinou transparentním plánováním lovu spárkaté zvěře v závislosti na způsobených škodách a jeho vykonavatelnost: vysoké škody = vysoký odlov, přiměřené škody = udržování stabilní populace, nízké škody = možné zvýšení početnosti spárkaté zvěře. K tomu má pomoci i umožnění lovu majitelům a pachtýřům pozemků a snížení minimální výměry pro vytvoření vlastní honitby.

Stanoviska zástupců vybraných organizací k důsledkům nedostatečné výše lovu spárkaté zvěře v ČR:

Asociace soukromého zemědělství ČR: „Vlastníci honebních pozemků, zemědělci a lesníci vytvářejí na svých hospodářstvích a pozemcích životní prostředí pro všechny druhy zvířat včetně spárkaté zvěře a zároveň nesou zásadní náklady spojené s chovem zvěře. Mají proto největší zájem na udržení rovnováhy v přírodě, a proto by zákon o myslivosti měl výrazně zvýšit jejich práva na ovlivnění chovu i lovu zvěře. Současná legislativní úprava nefunguje a v praxi dochází k neustálému zvyšování škod jak v lesích, tak na polích, výrazným nadstavům spárkaté zvěře a to vše v době klimatické změny a historicky největší kalamity našich lesů. Nejkřiklavějšími příklady nefungování současného zákona o myslivosti je mnohonásobně přemnožení černé zvěře a nepůvodního jelena siky. Ten proniká do dalších oblastí České republiky a jeho hybridizací s jelenem evropským dochází k postupnému zániku genofondu našeho původního významného druhu zvěře, který byl v historii vždy nazýván zvěří královskou. Takový je současný stav české myslivosti, která v dobách socialismu opustila své staré tradice, kdy hospodář zastával úlohu myslivce, lesníka i zemědělce." Jaroslav Šebek, předseda Asociace soukromého zemědělství ČR.
Sdružení vlastníků soukromých a obecních lesů v ČR: „Každoroční nárůst výše odlovu jelena siky potvrzuje názor o narůstající populaci tohoto druhu. Stávající systém myslivosti nedokáže tento populační boom zastavit a redukovat každoroční přírůstek. Z toho plynou pro majitele lesních pozemků škody na lesních porostech. A z hlediska kvalitního chovu jelenovitých se obávám, že genetické křížení siky s jelenem evropským navždy zničí naši královskou zvěř. Zde platí staré české přísloví Všeho moc škodí...." Richard Podstatzký-Thonsern, místopředseda Sdružení vlastníků soukromých a obecních lesů v ČR.
Hnutí DUHA: „Bez dočasného snížení stavů spárkaté zvěře se nám nepodaří obnovit pestré smíšené lesy, protože většinu mladých listnáčů a jedliček tato zvěř spase. Miliardové dotace na obnovu lesů skončí v jejich žaludcích. Vrcholem pomyslného ledovce jsou enormní počty nepůvodního asijského jelena siky, který kromě malých stromků likviduje i domácího jelena evropského, se kterým se kříží a kříženci nahrazují naše původní jeleny." Jaromír Bláha, lesnický expert Hnutí DUHA.
Pro Silva Bohemica: „Zvěře může být v krajině tolik, aby se lesy dokázaly zmlazovat a vyvíjet převážně přirozeně a jejich ochrana nemusela být celoplošná, ale soustředěná na druhy dřevin zvěří nejvíce poškozované. Fungovalo to tak dříve, musí to tak být i dnes." Milan Hron, předseda Pro Silva Bohemica
Český svaz ochránců přírody: „Vysoké stavy spárkaté zvěře jsou limitním faktorem nejen pro obnovu stabilních smíšených lesů, ale také pro biodiverzitu lesů. Především přemnožení divočáci fungují jako dokonalý vysavač. Doslova vyluxují a sežerou vše, na co narazí, včetně mláďat druhů hnízdících na zemi, jako jsou například koroptve či zajíci." Karel Kříž, výkonný místopředseda Českého svazu ochránců přírody.

Podle TZ Hnutí DUHA

 

Naposledy změněno: čtvrtek, 15 duben 2021 09:55

(0 hlasů)

Komentáře   

-14 # ovčák 2021-04-17 10:42
Myslivecký zákon od Rakouska-Uherska je postaven na vlastnictví půdy. Pokud je větší vlastník půdy, má většinou vždy možnost stát se mysliveckého spolku. Pokud není, tak je to většinou že nechce, nebo jsou vztahy mezi ním a ostatními členy vlivem neschopnosti dialogu tak napjaté, že to ani nejde. Snížení velikosti minimální honitby přeci nikdy nemůže mít vliv na snížení stavů zvěře. Snad kromě srnčí zvěře má vše ostatní rozhodně větší teritorium než 250 ha. Bude větší počet konfliktních míst s ostatními honitbami, kde bude problematické lovit. Jasný příklad je právě ze zmiňovaného plzeňska, který je jednoznačně vytržený z kontextu. Přemnožení jelenů sika je tam výsledkem nevhodného hospodaření v 1-2 honitbách, z nichž ta nejvíce problematická je právě spravována majoritním vlastníkem půdy.
+13 # Lakatoš 2021-04-19 10:59
Pane ovčáku, sika v naší zemi nemá vůbec co dělat. Proč nezůstal v oborách? Proč nebyla snaha jej tam vrátit? Jste podle přezdívky ovčákem, já také. Chovám fríšky a kamerunky. Na svém oploceném pozemku. A ještě jej mám uvnitř pro ovce tak oplocen, aby se nedostaly k sousedově plotu a nedej bůh ho beránek nezničil. A teď si to jen představte, že já tam plot mít nebudu. Nebudete ho mít ani Vy, můj soused, vždyť není povinností majitele pozemek oplotit. Ovečky se mi tak budou pást, kde se jim zlíbí. Jednou u mě, pak u Vás, pak o dva tři sousedy dále. Sousedka z druhého konce vsi jednou rozhořčeně zazvoní u mě, že jí spásly salát či kedlubnu. Chachá, vysměji se jí, a měla jste je oploceny? Neměla, tak co po mně tedy chcete? Jestli se Vám to nelíbí, domluvte se s dalšími majiteli pozemků, můžete přeci vstoupit do našeho chovatelského společenstva a v něm společně rozhodneme, kolik budou normované stavy ovcí na pozemky v naší vsi. Že do něj vstoupit nechcete a ovce Vás nezajímají? Ale to je Váš problém, milostpaní, že nevyužíváte svého práva. Že třetina sousedů nekomunikuje, či je jí to jedno? Tím lépe, milá paní, potom tedy my ostatní demokraticky odhlasujeme, že normovaný stav ovcí na pozemky v naší obci je 10 ovcí na hektar. A že škody ovcemi způsobené na pozemcích sousedů nebudeme proplácet, pokud si své pozemky řádně neoplotí. Vše musí být samozřejmě řádně zdokumentováno, jasně dokázáno, že Vám ten salát třeba nevyhrabal pes nebo nevytrhali sousedovi kluci, jinak neuvidíte ani korunu.
A my dva chovatelé, pane ovčáku? Inu, nějaké jehňátko občas zabijeme a nabídneme zastupitelstvu. Kožišinu ke krbu, rukavičky pro děti. Nebo dokonce ovčí sýr, to je delikatesa. Starosta i místostarosta přimhouří oko, zlobivým sousedům domluví, třeba i na nějaké to oplocení se v obecním rozpočtu najde příspěvek. Však z obecního tolik krev neteče.
Tahle situace je ale do budoucna neudrželná, milý pane.
+23 # Lakatoš 2021-04-16 14:37
Pradědek byl ještě za Rakouska vyhlášený pytlák. Jako kluk jsem hltal jeho příběhy, jaké to bylo táhnout uloveného "kusa" přes hranici revíru. Kolik dnů vůbec trvalo, než nějakého vysledoval, v lese spával kolikrát i týden v kuse. Pak jsem si to zkoušel. Jak běhat rychle z kopce, aby mě nepíchalo v boku, jak našlapovat na špičky, abych šetřil nohy. I sněžnice jsme si s kamarádem dělali, vždyť když jsou vidět stopy, je lov radostí, liboval si pradědek. Často šli dva, aby byl viděn jen jeden, pak se rozdělili. Nebo si hned po vyvrhnutí rozdělili maso na půle, aby se jim utíkalo lehčeji. Tehdy byl hlad a za pytláctví srnčí i kulka. Pradědka dvakrát postřelili, ale nikdy nechytili, vždycky utekl. Snad si i přibarvoval, nemohu posoudit, ale než ještě za minulého režimu umřel, vždycky říkával, že dnes by už nepytlačil, že už se to "nešlechtí", že to tehdy byla pro něj i věc cti, protože kusů bylo poskrovnu, ale dnes stačí na kole vyjet za ves a najde skupinku kusů v klidu se pást. Kdo by se pyšnil takovým snadným úlovkem?
Myslivci si nasadili do přírody všechno, co si usmysleli. My musíme ctít všecky ty býlí žravé přivandrovalce, ale i počty, jež si myslivci zvolili. Vlk je pro ně škodná, krajina prý již přilíš kulturní a pro šediváka nevhodná, ale zato jelenec, sika, muflon, ti vytvářejí ty pravé přírodní hodnoty a tradice. Vyžaduje-li vlk takovou divočinu, jak mohl být již snad před desítkami tisíc let jako první zvíře člověkem ochočen? Jak se může dnes šířit z Německa či Polska v hlavním proudu, tam snad tu divočinu má?
Jen lži a lži slyšíme z jejich úst. Chovají na našich pozemcích, za naše peníze dle své libovůle volenou zvěř, krmenou našimi stromky, travou, lesními plody. Co z jejich zvěře jako lesník mám? Dřinu s oplocenkami, bolavá záda z natírání, prsty pořezané. Co z nich má běžný občan? Kolikrát za rok konzumuje zvěřinu? Něco z myslivců však přece má. Z jeho daní jsou placeny dotace na novou výsadbu, jež by nemusela být, nebyl-li by nálet sežrán zvěří. Tohle je tedy ten hlavní přínos dnešní myslivosti české a moravské zemi.
-12 # Rensa 2021-04-15 16:07
Žádná zvěř u nás není přemnožená ve smyslu slova "přemnožený", neboť nevede k jejímu úhynu v důsledku nedostatku potravy v prostředí, ve kterém žije. Ano, některá zvěř se v některých lokalitách vyskytuje v počtech, kdy již negativně ovlivňuje hospodářské záměry těch, kdo hospodaří na půdě a způsobuje jim tak škody.
Ano, zvěř způsobuje škody zemědělcům, ale v žádném případě lesníkům! V lese zvěř způsobuje škody majitelům lesů! Lesník je pouze námezdně pracující síla, pracující pro vlastníka lesa, byť v mnoha případech zcela nezbytná. To platí v lesích soukromých, obecních i státních. Jak tyto lesy budou vypadat, je věcí jejich majitelů, byť způsob a rozhodování o tom, jak toho dosáhnout, tito často na lesníky přenáší (markantní je to u lesů obecních a zejména státních).
Do doby, kdy v lesích a na polích hospodařili jejich majitelé a také ve většině případů provozovali myslivost, početní stavy zvěře a případné „škody“ byly jejich záležitostí a nikdo třetí je řešit nemusel.
Od doby, kdy na půdě z větší části nehospodaří jejich majitelé (po roce 1948), stejně tak myslivost provozují zhusta ne místní majitelé půdy, musí zákon stanovovat řešení škod někoho někomu způsobených něčím (zvěří), co nevlastní nikdo z nich. Jak je toto nastaveno v zákonu, není žádný veřejný zájem (byť se to tak označuje), ale výsledek toho, co se do právního předpisu podaří procpat skupinou jednou (myslivci) či skupinou druhou (majitelé honebních pozemků). A myslivost patřila vždy k účinným prostředkům ovlivňování.
Současný zákon o myslivosti je v některých směrech nedokonalý, někde z něho dýchá duch doby minulé (plánování!), ale určitě není benevolentní a dává možnosti bránit se stavům zvěře, které působí škody v lesích i na poli. Možná trochu krkolomně, možná ve výhodě je spíš myslivec než vlastník (což by se změnit mělo), ale ta možnost tu je. Ale podnět musí vycházet od majitele, nikoliv Duháků! Lze vymáhat náhrady škod (ano je to složité), z důvodů škod lze žádat snížení stavů či dokonce zrušení chovu – a stát musí konat a zdůvodňovat! Dokud taková žádost nedojde, nečinnost mu těžko vyčítat. Vlastní zkušenost.
Volat po dosažení rovnováhy transparentním plánováním je pitomost. Je to óbrpitomost, stejně jako je óbrpitomost státem řízené a kontrolované hospodářské plánování v lese! Ano, plánování hospodaření v lese či se zvěří je v pořádku, je-li to záležitost majitele lesa či uživatele honitby. V okamžiku, kdy se takového plánu (= záměru, výhledu, předpokladu, očekávání) zmocní stát a vytvoří z něho nástroj dohledu na dodržování zákona s hrozbou sankcí, stává se plán pitomostí. Protože obejít plán, který jsem sám sobě stvořil či nechal stvořit, je tak snadné. A nezabrání tomu žádná evidence, kterou zase tvoří ať už vlastník lesa či uživatel honitby, byť by musel přikládat foto s údaji o čase a souřadnicích GPS!
Jsou daleko jednodušší nástroje. Jenže pak by do vztahu majitel půdy – myslivec nemohl moc kdo kecat a stát by byl pouze arbitrem prostřednictvím orgánů, které tu dávno jsou. A o tom to celé je – aby se tvořila nová pracovní místa ve státní správě, která budou nutná pro naslouchání Duháků a jim podobných.
+12 # Lakatoš 2021-04-16 14:20
Pane Renso, s tímto nemohu souhlasit. Vaše a má zkušenost jsou pravděpodobně odlišné. Vámi popisovaný stav může být nastolen u velkých lesních majetků, nejlépe státních či polostátních. Nikoliv v lokalitách význačných četnými drobnými vlastníky, z nichž mnozí mají o své lesy jen minimální zájem. Tyhle vlastníky nepřimějete k činu jinak než zákonem, pokutou, hrozbou. Teprve tehdy se začnou o svůj les zajímat. Mnozí ani tehdy ne. V současné době je to zřejmé především v řešení likvidace škody broukem. Než je vlastník zkontaktován, přiveden na místo, přinucen jednat, je brouk už po výletu a strom sterilní. Jedná se přitom i o majetky v řádu desítek či sta hektarů. Nedovedu si představit, že takový majitel přemýšlí s cílem záchrany svého majetku, směrem k redukci spárkaté, vždyť jestli je mu jedno i to, že mu uschnou hektary lesa a dostane zlomek ceny za kubík, co byste od něj ještě chtěl? Dokonce znám jednoho, který své porosty už rok takhle jen objíždí autem a nyní je snad už i spokojený, že je to všechno bez kůry a způli nahnilé a on tedy nemusí jednat, protože za tu dnešní kvalitu by už moc nedostal. Další takoví majitelé jen vytěžili, nějak a čímsi zalesnili a pak ty porosty nechali svému osudu. Proč by řešili, jestli bude ten porost výdělečný, když zde oni už půlstoletí nebudou? Les není okamžitou investicí, u níž brzy vidím, zdali vydělávám nebo tratím a mohu tedy tomu uzpůsobit svou aktivitu. Přísný zákon a důsledná vymahatelnost musejí být.
A to souvisí i s jiným Vaším názorem o výhodách těch, kdo ochránili svůj smrk. V téhle nepřehledné situaci se přínos takového přístupu ztrácí. Neochráníte a neudržíte skoro žádný smrk, jste-li obklopen takovými sousedy. Brouk ani srnec žádné katastrální hranice neznají.
+3 # Lynx 2021-04-17 07:18
Přesně. Žádná zvěř u nás není přemnožená, dokud nepadá hlady.
Částečně stavy reguluje silniční provoz.
Částečně lovci (záměrně nepíši myslivci)
Částečně nemoci a jiné vlivy

Ve výsledku mají škody "jen" zemědělci a majitelé lesů. Cesta k náhradám za škody je dlážděna pokrouceným paragrafem a neefektivní spotřebou času.
Dokud zvěř nebude páchat škody na lidech a komerčních objektech, tak je vše v pořádku a hlasovací mašinerie 200 hlavého stáda vyvolených nic nevyřeší a ani nemůže.
+5 # schutzmeister@iex.cz 2021-04-15 12:27
"Tristní stav mohou nyní napravit poslanci a poslankyně."

Každýmu poslancovi rychlopalnou vopakovačku s nočním viděním a můžou vyrazit na Plzeňsko.

Co zlegalizovat pytláctví a platit odměny ?
Jako v tom Irsku ?

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Hlavní zprávy

Ekologie zajišťuje ekonomiku, jednoduchá rada zní: nechat přírodu co nejvíce pracovat

Ekologie zajišťuje ekonomiku, jednoduchá rada zní: nechat přírodu co nejvíce pracovat

Lesnictví

V roce 1994 oznámil Městský lesní úřad v Lübecku na tiskové konferenci nově vytvořenou koncepci „přírodě blízkého využívání lesa". Ekosystémově orientovaný přístup k hospodářským lesům...

Odborové organizace nesouhlasí s odvody finančních prostředků z LČR do státního rozpočtu

Odborové organizace nesouhlasí s odvody finančních prostředků z LČR do státního rozpočtu

Lesnictví

Státní podnik Lesy ČR  letos odvede do státního rozpočtu 3,81 miliardy korun, naposledy do rozpočtu odvedl 2,5 miliardy Kč v roce 2018. Odborové organizace působící u...

Rozšíří se Krkonošský národní park o Jizerské hory?

Rozšíří se Krkonošský národní park o Jizerské hory?

Lesnictví

„Kdybych měl jmenovat druhého kandidáta na národní park, bude to rozšíření Krkonošského národního parku na Jizerské hory.“ řekl 6. srpna ředitel Krkonošského národního parku Robin...

Agentura ochrany přírody a krajiny byla pověřena přípravou podkladů pro vyhlášení CHKO Krušné hory

Agentura ochrany přírody a krajiny byla pověřena přípravou podkladů pro vyhlášení CHKO…

Lesnictví

Ministerstvo životního prostředí pověřilo Agenturu ochrany přírody a krajiny přípravou podkladů pro zvažované vyhlášení CHKO Krušné hory, uvedla ČT 24. První návrh velkoplošné ochrany krušnohorské...

Populární zprávy

Policie dopadla organizovanou skupinu, která kradla z lesů kulatinu

Policie dopadla organizovanou skupinu, která kradla z lesů kulatinu

Lesnictví

Zobrazeno:6055

Policistům na Vysočině se podařilo dopadnout organizovanou skupinu, která z lesních skládek kradla kulatinu a následně ji vozila na zpracování do zahraničí. Způsobená škoda zatím...

Agresivita v lese: Lesní cesty nepatří „jen“ veřejnosti

Agresivita v lese: Lesní cesty nepatří „jen“ veřejnosti

Lesnictví

Zobrazeno:5050

Řidiče kamionu, který z lesa odvážel dříví, tento týden na Šumavě brutálně napadli dva cyklisté. Vadilo jim, že se musí na lesní cestě nákladnímu vozu...

Dalibor Šafařík byl jmenován ekonomickým ředitelem Lesů České republiky

Dalibor Šafařík byl jmenován ekonomickým ředitelem Lesů České republiky

Lesnictví

Zobrazeno:3469

Na základě výsledku výběrového řízení byl 20. června jmenován ekonomickým ředitelem Lesů České republiky Dalibor Šafařík.

Les trvale tvořivý – vůle chtít je na začátku to nejdůležitější

Les trvale tvořivý – vůle chtít je na začátku to nejdůležitější

Lesnictví

Zobrazeno:2704

Koncepce hospodaření ŠLP Křtiny je charakterizována heslem „Pestré lesy pro klimatickou změnu". Na území ŠLP Křtiny je tak realizováno 16 hospodářských modelů dle konkrétních přírodních...

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby