Na Soutoku by měla vzniknout chráněná krajinná oblast, zřízení národního parku je v dalším výhledu

Oblast soutoku Moravy a Dyje je součástí celoevropské sítě chráněných území Natura 2000 – byly tu vyhlášeny dvě evropsky významné lokality Soutok-Podluží a Niva Dyje a ptačí oblast Soutok-Tvrdonicko, zdejší mokřady jsou chráněny Ramsarskou úmluvou. Evropské a mezinárodní uznání přírodní jedinečnosti území ale nestačí. Praktická ochrana přírody se zajišťuje národní legislativou. Ta, která by oblast zastřešila celoplošně, zatím chybí. Zlomkovitou ochranu přírody tu zajišťují maloplošná zvláště chráněná území, zabírající jen dvě procenta rozlohy Soutoku.

„Za více než tři desítky let se nenašla politická síla, která by tento moravský přírodní unikát, pro svůj jedinečný charakter laicky přirovnávaný k Amazonii, ochránila celistvě. V aktualizovaném vládním programovém prohlášení jsme se zavázali, že rozšíříme plochu zvláště chráněných území a připravíme podklady k vyhlášení Národního parku Soutok. Právě proto Ministerstvo životního prostředí podniklo během minulého roku řadu kroků s cílem prověřit, jaká forma velkoplošné ochrany by byla pro toto území nejvhodnější. Po expertním posouzení, diskuzích s místními starosty a zástupci Jihomoravského kraje se přikláníme k tomu, aby zde byla vyhlášena chráněná krajinná oblast, ve které se odpovídajícím hospodařením udržuje kulturní les, což prospívá vzácným druhům na něj vázaným,“ uvedl náměstek ministra životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) s tím, že ministerstvo pověřilo Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR, aby tento záměr v regionu během tohoto půlroku předjednala. 

Ve starobylé krajině Soutoku hraje zásadní roli voda, síť slepých říčních ramen, meandrů, mokřadů, tůní, vlhkých luk, lužních lesů. Soutok známý starobylými solitérními duby je územím s mimořádnou biodiverzitou, jedinou nebo často poslední lokalitou mnoha a mnoha desítek organismů. Žije zde mnoho vzácných a ohrožených druhů jako je roháč obecný nebo orel královský.

„Chráněná krajinná oblast Soutok bude prvním krokem k tomu, aby se z tohoto jedinečného území mohl jednou stát i národní park. Nyní je ale podstatné se shodnout a nezaseknout se na debatě, zda vznikne chráněná krajinná oblast, nebo národní park. Hlavní je území poskytnout celoplošnou ochranu,“ doplnil náměstek Hladík, který se dnes sešel se starostou města Břeclav Svatoplukem Pěčkou (ANO) a starostou města Lanžhot Ladislavem Strakou (Volba pro Lanžhot).

Jednání se účastnil také hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich (KDU-ČSL) a náměstek hejtmana pro oblast životní prostředí Lukáš Dubec (Piráti). „Příroda nepočká. Než se roky dohadovat o národním parku, je lepší cestou CHKO, která je přijatelná pro všechny. Tahle významná lokalita potřebuje konečně celoplošnou ochranu. Jsem rád, že k tomu ministerstvo takhle přistoupilo a posuneme se dál,“ řekl jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL).

„Byl jsem u mnoha jednání s místními, proto vím, jak protichůdné zájmy se v oblasti Moravské Amazonie potkávají. V minulosti zde byly vyhlášeny snad všechny možné kategorie mezinárodní ochrany. Ale z české strany nejvyšší statut ochrany chybí. Proto ustanovení CHKO beru jako zdravý kompromis, kterým splácíme dluh jihomoravské přírodě,“ doplnil Lukáš Dubec (Piráti), náměstek hejtmana pro oblast životního prostředí.

TZ MŽP